1207

Nosizub, a, m., zygophora, hmyz. Šm.

Noska, y, f. = zahnutá špička střevíců,
jaké nosili za starodávna. Vz Nos. Rgl. exc.

Noskov, Noskow. Blk. Kfsk. 112.. Sdl.
Hr. IV. 372., Rk. Sl.

Noskytl = dlouhonosý. U Domažl. Rgl.

Nosník = deska, na níž něco leží. N. po-
suvný, železný pod můstkem můstkových
vah, ZČ. I. 236., 91., nýtovaný, dutý či
rourový, Kastenträger, Pcl. 74., 76., přihrád-
kový (americká stěna, Fachwerksträger).
Pcl. 38.

Nosohrtánový prostor. Slov. zdrav. 265.

Nosol, a, m. = nosál. Laš. Tč.

Nosologie, e, f., řec., nauka o nemocech.
Cf. Ott. II. 195.

Nosoplastika, y, f., die Rhinoplastik.
gm.

Nosorožec. Vz Hlb. II. Rejstř. XXII.,
Rk. Sl.

Nosorožík, a, m., oryctes, brouk. N.
obecný, o. nasicornis, Kk. Br. 192., Šír II.
61., sloní, megalosoma elephas, der Ele-
phant. Brm. IV. 103.

Nosovaně. Cha čti chan (n-ně). Šf. III.
593.

Nosování, n., der Rhinesmus, die Nasa-
lirung. Nz., Šf. III. 645.

Nosovaný; -án, a, o. N. vyhovor. Sš.
L. 132.

Nosovici, rod. Arch. VII. 675.

Nosovka Svědectví o stáří n-vek e, a.
Vz List. fil. 1884. 247. - Cf. Mkl. aL.'32.,
86. nn., Bž. 9., List. fil. 1878. 157., 1879.
317.—319., 1881. 158.

Nosovnice, e, f. — nosovka. Šm.

Nosový. N. dutina, Dk. P. 16., Mus. 1880.
181., Šv., rána, Krum. 243. a., sklerom (rhino-
sklerom nosu, das Rhinosklerom), zrcadlo,
Rhinoskop, Nz. lk., sprcha. Wld. 34. Ptáci
rušie jej (člověka) nosovým a paznehtovým
trháním. Krum. 6 b. N. samohlásky, n. člán-
kování samohlásek, souhlásek. Vz List. fil.
1888. 24., 28., 30.

Nosoznalec, lce, m., vz Týniště.

Nosozvučka, y, f., der Nasenlaut. Koll.
St. 234.

Nosozvuk, u, m., der Nasenlaut. Sinha
čili bez n-ku siha. Koll. St. 297.

Nostalgie, e, i., z řec, das Heimweh.
Vz Slov. zdrav.

Nostic, e, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1374.,
Rk. Sl.

Nostice, dle Budějovice, míst. jm. Sdl.
Hr. I. 256., II. 93.

Nostok. Cf. Rstp. 1876., Hg. 180., Rosc.
53.

Nostokovitý. N. rostliny, nostochinae:
nostok, vodosliz, brvonoška, vytáhlička, ja-
lemlka, rudokretka. Vz Rstp. 1876.

Nostrifikace, e, f. (udělení práva do-
movského hl. o docentech). Čs. lk. II. 65.
Vz Rk. Sl.

Nostvice. Blk. Kfsk. 1374.

Noša = čtyři nářitky trávy. Laš. Jinde
na Mor břemeno, dřemeno, ozel, huzel, hozel,
baťoh. Brt., Tč. Nehanbila se za plachtovou
nošu na zádech. Prss.

Nošadka, y, f. = putna. Val. Vck., Brt.,
Vchř. Brynzu prodávají obchodníkům va-

lašským, kteří ji v n-kách po Moravě roz-
nášejí. Brt. L. N. I. 187.

Noška, y, f. = nůška; co kdo nese. Mor.
Sš. (Rgl.).

Noškár, a, m., der Korbträger. Slov.
Bern.

Nošovice, Noschowitz.

Noštek, štku, m. = nosíček. Slov. Utri
si u. Phľd. V. 71. — Orl. III. 38.

Noštúrik, u, m. = zdrobnělý noštek.
Slov. Orl. X. 13.

Nota cetotaktní, černá či čtvrtnota, dva-
krát a třikrát vázaná, dlouhá, krátká, nej-
delší, nejmenší, polokrátká, provázející, spo-
lečná; délka, psaní not. Hud., Zv. Cf. Mlt.
74.-76., Rk. Sl. -- N. = melodie. Nebij
silno cepem, jenom tak notu drž. U Olom.
Sd. Znám tu cestu po notě. Us. Dbv. Ně-
komu podlé noty vycinkati. Us. Čch. Uměla
vzíti každou písničku od noty. Ptů. Z naš.
pov. 57. Zazpieva velmi sladcě notkú jednu
piesňci novú. Kat. 1081. Jakž tu piesň v svej
sladkej notě skona. Ib. 1074. Z toho zvuku
kladivného notu (melodiam) nalezl. Zrcd.
4. a. V jich hlasech učinil sladké noty (dul-
cess fecit modos). BO. Eccl. 47. 11. — N.
ve slévačství, die Nuth. Zbir. Lg.

Notabilita, y, f., z lat., die Notabilität.

Notablové. N-bly jmenují nyní Mlado-
češi předáky Staročechů. Cf. Rk. Sl.

Notace, e, f., z lat. = znamenání, die
Notirung. N. kursu. Kzl. 229.

Notácký, Notenfuchs-. Šm.

Noták, a, m., der Notenfuchs. Šm.

Notář arcibiskupský, biskupský. Bor. 9.

Notářský. Vz Pr. tr. 192., Rk. Sl.

Notaz (notaš?). Potom tu sv. Marta s no-
tazem svého mistra sv. Maximina ostala
v modlitvách. Pass. mus. 379. (Vz List. fil.
1885. 296.).

Nothwendig = nutně, ovšem, naprosto,
nemůže býti aby ne, možné není aby ne.
Zk. II. 87.

Notička, vz Nota.

Notiční, Notizen-. N. knížka. Us. Pdl.

Notiti. Za St. skl. polož: , Hr. ruk. 49.
Pořád jednu notí (zpívá). Us. Vhl. A o ju-
nákovi nôťa si piesěňky (dievenky). Slov.
Č. Čt. I. 262. Slavík rozkošně notieše. Ezp.
2220.

Notka, vz Nota. — N. = nátka. Laš. Tč.

Notně, vz Notný.

Notný. Má notnou (vz Opilý). Us. Sn.

Notoly, Motoly od Notola. Pal. Rdh. I.
136.

Notopis, u, m. N. choralní. Fr. Chlum.
64.

Notovati = zpívati. Co pták, to notuj
z ňader hloubi. Hlk.

Notový plán, system, písmo, sešit. Hud.,
Chlum, Zv.

Notransko, a, n. = krajina jižně od Lu-
blaně. Cf. Dolensko, Gorensko. Phľd. IV.
279.

Notturno, a, n., it. = noční hudba, noční
zastaveníčko. Mlt.

Noukati, vz Ponoukati.

Noula, y, f. = čípek, staphyle. Nz. lk.

Nouměř, e, f., ves v Plzeň. Blk. Kfsk.
331., Rk. Sl.