Předchozí (1213)  Strana:1214  Další (1215) |
|
|||
1214
|
|||
|
|||
Novoplatonik, a, m. = přívrženec novo-
platonismu. Mus. 1880. 185. Novoplatonism-us, u, m. Vz Sbn. 380.,
406., Rk. Sl. Novopokřestěný; -ěn, a, wiedergetanft,
Jir. Novopraný; -án, a, o, frisch gewaschen.
Lpř. Novopravnosť, i, f. = novořekosť. Rk.
Novopravný = novořeký.
Novoprotestant, a, m. N-tů převzdíváno
starokatolíkům. S. N. XI. 188. Novoražený; -en, a, o. N. peníz (frisch
gemünzt), cesta (neugebahnt). Ves. I. 31. Novořek, a, m. Mus. 1869. 278., 1871.
69., 1863. 240., 381., Rk. Sl., S. N. Novořekosť. Šf. Strž. II. 108., 176., Koll.
III. 130., Nz. Novořeký. Nz., Pal. Rdh. I. 400. Ta-
kové knihy, n-mi etymologickými nápady opepřené na domácí obecenstvo obyčejně působí jako nějaký zázrak. Bdl. Ž. Šf. 84. Novoročátko, a, n. = novorozeně. Čs. lk.
1. 183., VI. 164. Novoročenka. První čes. almanach N.
vydán r. 1823., r. 1825. pod titulem Den- nice. Vz Pal. Rdh. I. 74. Novoročné, ého, m. = peněžitý dar novo-
roční, das Neujabrgeld. Us. Pdl., Obz. 1888. 263. Novoroční dar, omluvenka. Us. Pdl. N.
žerty a kratochvíle, vz Zbrt. 7. nn., koledy, přání a dary, 8., pověry. 11. N. básně. Jg. H. 1. 267. Novorod, u, m. = nové stvoření. Křesťan
tedy nejda ani s pohany ani se židy je n-dem. Sš. II. 70. Novoroda, y, f., die Neugeburt. Cesta
jest omlada obzvláště vzešlejšího věku a posila a nobrž n. ohrošilého těla. Koll. III. 319. Novorodý, Renaissance-. N. sloh. Rk.
Novorost, u, m., neoplasma, heteroplasma,
parost. Čs. lk. II- 147., 220. Novorozeně, ěte, u. = novorozenec. Mus.
1880. 505., Vlšk. 266., 234., 241. Novorození, n., die Wiedergeburt. Pal.
Rdh. III. 22. Novoruský, neurussisch. Mus. 1880. 54.
Novosad, u, m., Neustift, vsi n Kromě-
říže, u Konic, u Olomouce a u Hranic; N. Velký, Gross-Neustift, předměstí v Unčově; N. Malý, Klein Neustift, předměstí v Un- čově; N. Mirov; Mürau-Neustift, ves u Mo- helnice; Nowosad, předměstí v Holešově a v Přerově; N. Hynčin, Heinzhof, ves u Zá- břehu. PL. — N., a, m., os. jm. Vck. Novosady = několik domkův u Vsetína;
osada u Boskovic. Novosedelko, a, n., tvrz v Chebsku.
Blk. Kfsk. 450. Novosedlí. Havéři učinili v domě jich n.
a zvali k tomu p. mincmistra. Dač. I. 119. Nevěsta se dostává na n. Brt, D. 237. Novosedlice. dle Budějovice, Ober-Sed-
litz, ves u Ústí n. L. Pal. Rdh. II. 401., Blk. Kfsk. 862. Novosedlky, dle Dolany, Nowosedl, ves
u Slabec. Arch. VII. 75., Rk. Sl. |
Novosedly Dolní a Horní, Unter-, Ober-
Neusattel, vsi n Písku. Ad N., Weisskirchlitz vz Pal. Rdh. II. 401., Arch. VIII., 598., Blk. Kfsk. 1375., Sdl. Hr. III. 305., Rk. Sl. Novosibirský. N. ostrovy. Vega II. 342.
Novosnoubený, neuvermählt. N. panna.
Msn. Or. 47. Novostavba, y, f., neuer Bau. Us
Novosvěcený; -en, a, o, neugeweiht. N.
kněz, vz Novosvěcenec. Hnoj. 118. Novosvět, a, m.. die Neuwelt. Šm.
Novoť, i, f. = novosť, novotina. Šd., Ssk.
Potvrďte sě v n-ti smysla vašeho (in novi- tate). Ev. olom. 157. — N. = pole po prvé zorané. V n-ti se rádo proso urodí. U Star. Jičína. Vhl. Novota. N. se ujala. Jir. N. života. Chč. P.
Novotář. J. tr., Kom., Br.
Novotářství. J. tr., Šf. III. 266.
Novotiti. Šf. III. 394.
Novotivý = co jest novotou, neobyčejné.
V povozy n-vé (poddaní) potahováni býti nemají. 1635. Sd. záp. opav. Novotní, Neuerungs-. Vz Novotný. J. tr.
Novotník, vz Novedník.
Novotný = nový. Ž. wit. 80.10. N. církev.
Sš. Sk. 141. — N. = ještě neznámý. Z sta- rých i n-tných učitelů církevních. Poř. 7. — N. Eduard, prof. v Praze, nar. v Lotouši, 1833.—1876. Vz Tf. H. 1. 176., 180., 181., 197., Sb, Dj. ř. 272., Bačk. Př. 119., 156., 170., Rk. Sl. — N. Frant. (z Luže), farář, 1768.—1826. Vz Tf. H. 1. 158., 185., Bačk. Písm. I. 930., Jg. H. 1. 604., Šb. Dj. ř. 272., Rk. Sl. -- N. Frant, nar. 1795., kněz. Jg. H. 1. 603., Šb. Dj. ř. 272. — N. Jos., nar. 1807. Jg. H. 1. 604., Ukaz. 105. -- N. Václ., nar. 1828. Jg. H. 1. 604., Šb. Dj. ř. 272., Rk. Sl. — N. Jan, dr. theol., spisov. Rk. Sl. — N. Tom. 1825.—1875., průmyslník. Rk. Sl. — N. Frant. 1839.—1879., dr. a fysiolog; Rk. Sl. — N. Frant. Otak., řed. gymnasia v Unčově, nar. 1836. Vz Tf. H. I. 181., Ukaz. 105., Rk. Sl. — N. Dvůr,
Nowotner Hof, osada u Něm. Brodu. Novotohanec, nce, m. = novotohánce.
Presl. Novotvar. Analogií (napodobením) vzni-
kají ze starších tvarů novější tvary, novo- tvary. Gb. Novotvárný. N. učení. Burt. 234.
Novotvoření, n., die Neubildung. N. cév,
buněk. SP. II. 124., Ves. XI. 36. Novotvořený; -en, a, o, neugebildet. SP.
II. 106.
Novov, a, m., Neudorf, ves u Moravské
Třebové. Novovědecký, neuwissenschaftlich. N.
důkladnost. Pal. Rdh. I. 17. Novověk, u, m. = nový věk, die Neuzeit.
Novověkosť, i, f., die Neuzeit. Pdl.
Novověký. N. věda, Dch., osvěta. Pal.
Rdh. III. 185. Novověrek, rka, m. = novověrec. Arch.
VII. 575.
Novověrý, neugläubig, heterodox. Rk.
Novovesan, a, m. = z Nové Vsi. Šd.
Novovesanka, y, f. = z Nové Vsi. Šd.
Novoveský = z Nové Vsi. Šd, N. Ho-
spoda u Turnova. |
||
|
|||
Předchozí (1213)  Strana:1214  Další (1215) |