1217

Nučkovati = cucati, ssáti, nutschen.

Nučnice, dle Budějovice, Gross-Nutsch-
nitz. Cf. Pal. Rdh. II. 207., Arch. VII. 715.,
Tk. IV. 174., Blk. Kfsk. 1375.

Nučničky, pl., f., Klein-Nutschnitz. Rk.
Sl.

Nučovací, Nutsch-. N. kroužek, -kapsel.
Šp.

Nučový, Nutsch-. N. kroužky, nálevky,
kloboučky, pouzdra. Wld. Vz Nučovací.

Nuda, y, f., die Langweile. Dch., Čch,,
Mus. 1880. 147. Bojím sa nudy. HVaj. BD.
JI. 175. Celé půldne nudou jsa užírán. Kos.
Čtenář soudnější odkládá knihu s pocitem
nudy a rozmrzelosti. Osv. 1879. 248. Vzali
s sebou cimbál, dudy, by nemělo dítě nudy.
Val. Kol. bd. Mnoho při tom útrat a — co
nudy ! Kká. Td. 53. N. sa mi vkradla v dušu.
Phľd. III. 1. 21.

Nudatný = neudatný. Šf. III. 547. V noci
udaten jest n. Alx. BM. 5., 19.

Nudici = oddíl polabských Srbů mezi
Salou a Fuldou. Šf. Strž. II. 624.

Nuditi. Vz List. fil. XI. 322.

Nudivosť, i, f., die Langweiligkeit. Dch.

Nudla- y, m. = Človek, který se chlubí.
že něco zmůže, ale s to není. Ty nudlo
(slabochu)! Us. u Něm. Brodu. Brnt.

Nudlárna, y, f, das Nudel-, Maccaroni-
Erzeugungslokale. Dch.

Nudle dlouhé, Maccaroni, parní, Dampf-,
do polívky, jemné (císařské), Dch., sladké,
solené, dušené, pečené, dušené (s raky, se
švestkami, s vanilkou), Šp., bramborové,
maštěné, zavařené, s tvarohem, s mákem.
Hnsg. Noha byla rozmačkána na nudle nu-
dloucí. Us. Sn. Ani nudle nedati (pranic).
U N. Bydž. Kšť. To je mu nudle (= nic).
U Ronova. Rgl. Sousedka přišla do nudlí
(do kouta, porodila). U Něm. Brodu. Olv.
Vyhlíží (kouká) jako sova z nudlí. Rgl.
Nevěřím mu, kdyby se rozkrájel na samé
nudličky. Us. Rgl.

Nudloucí. Vz Nudle.

Nudlovati = na jednom místě pořád
tančiti. U Rychn. Fch. N. = hbitě něco dě-
lati, jako se nudle rychle krájejí. Us.

Nudlovník, u, m. = prkno, na němž se
nudle krájejí, vál. Us. Hk.

Nudlový stroj. Vz Kram. Slov.

Nudota, y, f. = nuda. Rk.

Nudožerin-us, a, hj., vz Benedikti, Sbn.
904., 905., 933.

Nudvojovice, dle Budějovice, Nudwo-
jowitz. Blk. Kfsk. 1375., Rk. Sl.

Núdza = souze. Slov. Ssk., Bern.

Núdzny = nuzný. Slov. Ssk.

Nufák, u, m. = nos; rypák. Slov. Dbš.
Sl.pov. 8. 14. N. — psí nos. Vhl.

Ňufl, a, m. = člověk, který do všeho
strká nos, do všeho se plete. U N. Kdyně.
Rgl.

Ňuhňa, dle Bača = nuhňal. Brt. D.

Ňuhňáč, e, m. = ňuhňal. Brt. D.

Ňucháč. Nuch je v nose, preto sä nos
volá i n., ňuchtáč. Slov. Hdž. Čít, 223.

Ňuchál, u, m. = ňucháč. Slov. Ježek
svými pichláky notné rány zadal psovi
v jeho ňuchál. Ntr. VI. 345.

Ňuchati, také v Čech. a ve Slez. Šf. III.
506., Klš. Cf. List. fil. XI. 332.

Ňuchna, y, m. List. fil. XI. 332.
Ňuchnouti, vz Ňuchati.
Nuchtiť = ňuchati Slov. Bern.
Nuk, u, m. = nukání. ponoukání, po-
bízení. Slov. Phľd. IV. 19.

Nuká = dnuka, dnu. Slov. Sbor. sl. ps.
I. 187.

Nukač, e. m. = kdo nuká, nabízí. Slov.
N. Hlsk. IV. 162.

Nukaný = pobízený. Ej aký že si n.
( = dáš se tolik pobízeti)! Slov. Zátur. Cf.
Nuknouti.

Nukati, núkali, vz Nuknouti. Josef 224.,

Šf. III. 498., Dbš. Sl. pov. I. 348., Mkl.

Etym. 218., List. fil. 1884. 324., Rr. Sb.

Dzivče jim zostalo, ceper mi ho nukaju. Sl.

ps. 203. Nás všickni n-li, anobrž násilně do

nás cpali. Koll. IV. 132. Nukalo ma, abych

šel. Val. Brt. D. 237. — k čemu. Ruka

k práci nuká. Koll.

Nukati při hře = čekati. V Úboče. Rgl.
Nuklein, u, m., v lučbě. Vz Km. II. 409.
Nulla. V nich to jde n. od nully (s kopce),
Us. Vk. V přítomnosti matčině klesá sloupec
jeho smělosti pod nullu (nedovolí si ničeho).
Šml.

Nullový, Null-. N. bod (u tlakoměru a j.),
líz., ZČ. L 18., 405., Stč. Zem. 558., stav
vody, Nnllwasserstand, Zpr. arch., rozměr.
Jd. Geom. IV. 19.

Nulltý. N. číslo = nulla, Šim. 19., dílec,
ZČ.; veličina n-ho rozměru. Šim. 40. Vz
Nulla.

Numerický, numerisch. N. hodnota, ZČ.
I. 10., fakulta (číselná), Stč. Alg. 26., pře-
vaha, Osv. I. 347., výstřednost'. Stč. Zem.
162.

Nummulit, N ty = veliké, penízkové
foraminifery; druh nerostů obsahující zka-
menělé živočichy v podobě čoček. Rk. Sl.,
Krč. G. 819., 835., Stč. Zem. 718.

Nummulitový, Nummuliten-. N. vápenec,
Frč., Sl. les., pískovec, Sl. les., útvar, Stč.
Zem. 718., Krč. G. 842., pásmo (první, druhé).
Krč. 834.

Nunati = plakati (v dětské řeči). Ne-
nunej pořád. U Kr. Hrad. Kšť. — N. = na
kolovrátek hráti. Ib. Kšť. — N. = spinkati.
Nunej, nynej, hajej, dadej. U Kostel. n. Orl.
Nuňati = pískati. Vz násl.
Ňuňátko, a, n. Z uschlého a opadalého,
dírkovaného květu bodlákového dělají si
děti na záp. Moravě n.; na takový květ
podloží papír a ňuňají (pískají) naň jako
na hřebínek. Brt. Dt.
Nuňděk, dka, m. = najdek. Slez. Tč.
Nunvice, z něm. nunne, nonne, a to
z střlat. a řec. nonna = klášterní panna,
jeptiška. Bdl. — Hr. ruk. 295., Dal. 45. 27.
V MV. pravá glossa. Pa. 21.

Nupaky, Nupak. Arch. I. 516., Tk. V.
123., Blk. Kfsk. 471., Rk. Sl.

Nur, u, m. = země, strslov. Šf. Strž. I.
228. Odtud: ponurý.

Ňura, y, m. = kdo všude ňourá, der
Schnüffler. Brt. D. Cf. Poňura.