1219

Nuzkosť, i, f., die Plage? Když tu jsú,
činiem jim n., aby odtad byrzo vyšli. Pass.
mus. 41tí. (List. til. 1886. 233., dole).

Nuzna, y, f., instans necessitas. 15. stol.

Nuzně ošacený. Us. Druzí za nozě, za
rucě n. vysiechu na sucě. Výb. II. 11. Duši
pečlivým myšlením n. sužoval. Wtr. exc.

Nuzněti, ěl, ění = nuzným býti, darben.
Dch.

Nuznice, e, f., die Elende. Šm.

Nuzník. Nuzníku nuzný, řekla, mámť
já, kto by mě bil. NB. Tč. 214. Dali ste
ma, dali za toho nudzníka, čo mi on do
roka nekúpi ručníka. Obr. Ps. (Bohatá žena)
uši mu natírá (vyčítá mu), že n-kem byl,
že jí a pije na její měšec. Výb. II. 1652.
A tak jsú n ci. Hus III. 196. Sedlák dlužník
velký n. Us. Tč. — N. Dybys byl svým
n-kem, dybys byla svú nuznicú = svým
pánem (svou paní), který se musí starati,
nuzovati. Zlínsky. Brt. D. 237.

Nuzný = nutný. Jakž toho důležitá a
n. potřeba byla, diktatoRa z sebe volili.
Polit. hist. 18. (1584.). Z n. potřeby: Byť
i n. věc b)la. Výb. II. 1404. N. Náklad. Vz
Potřebný. — N. = bídný atd. Nuzná núze.
Arch VIII. 453. N. stav, die Nothlage. Dch.
Duchovně jsa nuzen, potřeben neb nemocen
má míle přijieti. Hus I. 145. — čím: Roz-
ličnými trudy. Bož. umuč. v. 28. — v čem.
Byli nuzní v chudobě. Krnd. 137. — N. =
nehybný, líný. Nebuď na každý kRok tak
n-ný. U Star Jičína. Vhl. — N., vymyšl.
jm. Navštívil ho p. Nuzný (= nouze). Us.
Dch.

Nuzov, Nuzow. Sdl. Hr. IV. 318, Rk.
Sl. — N. = rybník a louka u Dubné v Bu-
dějovicku BPr.

Nuž když chceš, znamenaj . . . Hus I.
362. Cf. Mkl. Etym. 218.

Nůž. Cf. Mkl. aL. 277., Sdl. Hr. II. 167.,
List. fil. 1884. 330., Mkl. Etym. 217. Ta
čásť nože, která v držadle jest, slove udice.
Šp. N. ohnutý k odstranění jazyku. N. dif-
fusní, na čištění řepy, Wh., obřezávací, Be-
schneide-, Šp., Resekční, na okostici, srpový,
kopíčkový. Rgl. exc. Nože na řepu. KP.
V. 55. Lékařské nože vz ještě ve Wld.
(dle Rejstříku). N. ostRý jako jed. Us. Dch.
Jsou spolu na nože. Us. Všk. Od noža bolí
koža (říkají dětem, chápou-li se nože). Brt.
Dt. 27. Škoda toho telete, že přijde na n.
(že se pRodá řezníku). Us. Fch. Spadne-li
n. a zabodne-li se do podlahy, přijdou brzy
hosti. Us. — Nože, pl. = náčiní na krou-
hání zelí, das Krautmesser, obyč. šest nožů
složených a nad nimi truhlík se zelím, kte-
rým se pohybuje, zelí se řeže a padá dolů.
Tč. — Nože = druh hrušek dlouhých. Na
Planicku. BPr.
Nužbely. Sdl. Hr. IV. 372.
Nůže. nůžky, vz Sdl. Hr. II. 166. N. pá-
kové, Hebel-, drátové (drátěnky, Draht-),
ruční, Hand-, špalkové, Stock-, americké,
přímoběžné, Parallel-, kružní, Kreis-, stře-
dové. Centrum- (u zámečn.). Vz Včř. Z. II.
331. N. na řemeny, Wld., na stříhání plechu.
Zpr. arch. XII. 2. 28. Pošle-li milý milé
nůžky darem, znamená to konec lásky (pře-
střižení). Us. Vck. — N. v tělocv. lépe: stříž

skrčmo, přednožmo, zánožmo, odbočmo.
Rgl. exc.

Nůžkovnice, e, f., die Scherbank auf den
Blechhämmern. Šm.

Nužovský dvůr v Litomř. Blk. Kfsk.
1116.

Nužto, quoniam. Vstaň s námi, n. je ve-
čieR, quoniam advesperascit. Ev. víd. 40.

Nv přechází v ng List. fil. II. 265.

Ny = ni (ne). U N. Lhotky na Mor. Brt.
D. 175.

-ný. Cf. Brt. D. 154., List. fil. 1882. 119.,
1886. 380. Písečný-písecký, Topolný-topol-
ský, Návojný-návojský. Mor. Brt. D. 152.

Nýbř = nýbrž. 1627.

Nýbrž. Cf. List. fil. 1877. 291., 1883. 258.
N. stupňovací: Vítr přece trval, n. po po-
ledni se tužil. Dále jsem jich také žádal,
anobrž i poručil. Brt. S. 3. vd. 120. 5.

Nybšice. Vz Blk. Kfsk. 1375.

Nyczyš, nyczieše. Pass. mus. 321., 454.
Vz Niceti, Ničeti.

Nyček, čka, m., os. jm. Arch. I. 529.

Nyčko, nynčko = nyní. Us. Lšk.

Nydčice (Vidžice?) Sdl. Hr. I. 178.

Nýdek, vz Nejdek.

Nydrle, a, m., os. jm. Arch. VII. 464.
V té při mezi Jiříkem a Nydrlí. Ib.

Nydroch, a, m., os. jm. Arch, VIII. 552.

Nýgle, nugle = nudle. Laš. Tč.

Nyirok, ů, m. = rudá, plastická hlína
bez vápna, pocházející ze zvětralých tra-
chytů. Krč. G. 1004.

Nykl, a, m., os. jm. Arch. VII. 380.,
VIII. 598.

Nyklan, a, m., os. jm. Arch. IV. 380.

Nyklásek, ska, m., os. jm. Vz Blk. Kfsk.
1375., Sdl. Hr. V. 286.

Nykles, a, m. N. Václ., nar. 1821., farář
u Sv. Štěpána v Praze, obecní Rada, člen
okRes. školní Rady, kn. arcib. notář. Cf. Rk.
Sl.

Nyklíček, čka, m., os. jm. Řez.

Nyklík, a, m. = králík. V sev. vých. Čech.
Bdč. Z. 1887. 176.

Nykoliuka, die Nikkolina. Vz Rstp. 1195.

Nykolinkovitý. N. rostliny, prasieae: ny-
kolinka. Cf. Rstp. 1195.

Nyktalopie, e, f. = noční či slepičí mlha,
neduh oční. Rk. Sl.

Nykyšpurk, a, m. = Mikulov, Nikols-
burg. Kde jedeš, formane? Do N-ka, můj
milý pane. Sš. P. 726.

Nymfa horní, orestrochilus; n-fy květné
či zlatovlasky, heliotrichinae, ptáci. Vz Brm.
II. 449. Cf. Vlšk. 221., 227., Kram. Slov.,
Rk. Sl.

Nymfomanie, vz Slov. zdrav.

Nynálko, a, n. = malé, rozmazlené dítě.
U Žirovnic. Vlk.

Nynaný = činaný, pěkný (v dětské řeči).
U N. Kdyně. Rgl.

Nynati = spinkati, spáti (v dětské řeči).
Vz Nynej. Poď nynať. Šd. — Škd., Tč. Na
své ruce ho vzala, nynej, nynej zpívala. Sš.
P. 744.

Nynátko, a, n. = dítě. Us. Mtl.

Nynčko = nyní. Us. Lšk.

Nynčkononc = nyní. Us.
Nyně = nyní, zastr. Rk.