1220

Nyněchov, a, m. Arch. III. 486.

Nynej, vz Nynati.

Nynějšek. Pro n. a na vždy, für jetzt
und immerdar. Dch.

Nynělosť, i, f. = přítomnosť. Vz Nastá-
valosť. (dud.).

Nyni. O to n. = není. U Frýdka. Brt.. D
359.

Nyní. Vz Mkl. Etym. 218., List. fil. 1884.
327.

Ňynice. Arch. VIII. 551., 557., Blk. Kfsk.
1203., Rk. Sl.

Nyníčky. Vz Prk. Stud. o dat. G.

Nynie, vz Nyní. Ž. wit. 19. 7. Ot toho
n., otsowad n., ex hoc nunc. 113. 18., 130. 3.

Nyňko = nyníčko. Prk. Stud. o dat. 6.

Nynkov. Blk Kfsk. 1212.

Nynva, vz Zoja.

Nyny = výraz podivu, ejhle. Na jihových.
Mor. Brt. D. 175 N., pozri sa, čo som na-
sol! U Lopeníka. Tč. — N. Půjdeš nyny
( = spáti, v dětské řeči. Vz Nynati)? Laš.
Tč.

Nynynko, a, n. = nynátko. — N.= dře-
věná panna, loutka (v dětské řeči) Us. Brut.

Nynzín, u, m, = kořen všehoje petilistého.
Vz Rstp 769.

Nyola, vz Zoja.

Nyra, y, f. = nora. Rk.

Nýřany, Nürschau, ves u Stoda. Cf. Ne-
vřova. Arch. VIII. 538., Rk. Sl.

Nýřina, y, f., v zeměp., der Rinnsal. Rk.

Nýrsko. Arch. VII. 172., 412., Tk. VII.
179., Rk. Sl.

Nysa, y, f-, zašlá ves v Bolesl. Blk. Kfsk.
537.

Nystagm-us, u, m. = blikavosť. Vz Slov,
zdrav.

Nyšpule = mišpule. Cf. Mkl. Etym. 198.

Nýt jedno- (ein-), dvojstřižný (zweischnit-
tig), Pcl. 73., Pek. 128., kotlový, do plechu,
měděný, tendrový, Pdl. exc., na řemeny.
Wld. Dosedací hlava nýtu, der Selzkopf,
zapuštěná hlava nýtu, versenkter Kopf, uza-
vírající hlava nýtu, der Schliesskopí (který
se stlouká); hlaveň (váleček) nýtu, der
Nietenschatt. Vz Věř. Z. I. 18. Díry pro
nýty, Nietloch, n. Šmr. 16.

Ňýtek ševcovský, flok. Vz Matj. 69. N.
do zavěs, Bandstitte, rohovníkové, Schein-
hakenstifte. Hk.

Nýti. Cf. veveiv, nuere. Mkl. aL. 159., List.
fil. 1883. 450., 1884. 328. Nyjící pohled.
Us. — čím: bolestí, Hr. ruk. 79., hořem,
Alx. V. v. 1876. (HP. 45.). — v čem. Za
Št. polož: Kn. š. 183. Tak nyješ v mráko-
tách. Kká. Š. 67. — po čem. Po ráji ztra-
ceném můj nyje duch. Osv. V. 825.

Nýtovák, u, m., der Nietmeissel. Šp.

Nýtování, nytování, vz -ovati. N. za
studena, za horka; n. plechů, pasů, Band-
vernietung. Pcl. 72., 73., Pek. 128. Plechy
spojují se n-ním. Šmr. 16. N. stává se nad
ohněm kaháncovým. Koll. III. 142.

Nýtovaný, nytovaný, genietet. Šp. N.
nosník, Pcl. 74., nosič železný, roury. Wld.

Nýtovati, nytovati, vz -ovati. N. jedno-
duše, dvojitě, za horka, za studena. Pcl.
72., 73.

Nýtoviště, ě, n. = špalíček na nýtování,
das Nietstöckel. Šp.

Nýtovník, u, m. = nejmenší kladivo, der
Niethammer. Včř. Z. II. 10., Hř. — N.=
pilník na pod patkové nýtky. Matj. 104.

Nýtový, Niet-. N. šev, železo. Zpr. arch.
VII. 52.

Nytýk, u, m., snad z hnětík = jídlo
z uhnětených zemčat. Na Poličsku. Zkr.
U Chlumu. Rgl. U ČT. Tkč. - N., a, m.,
hlupák. Na Poličsku. Zkr. U Č. T. Tkč.

Nyvě, schmachtend. N. roztoužený. Dch.

Nyvelt, a, m., os. jm. N. Jan, nar. 1789.,
děkan. Vz Jg. H. 1. 604., Jir. Ruk. II. 390.

Nyvosť, i, f., der Zustand des Schmach-
tens. Dk.

Nyvý pohled. Hlč.

Nyx, a, m. N. Jan. Blk. Kfsk. 961.

Nyzdovaný = řasnatý. Slov. Vck.

Nyzy, pl., f. = řasy. Slov. Vck.

Nyžburk, vz Nížbor.

Nzěti, nzieti (se), conpungi, Šf. III. 461.,
462., tabescere, hynouti, chřadnouti, mříti.
Ž. wit.; v Ž. poděbr.: zhynúti. Nzieti sě
kázala milosť tvá. Ž. kap. 118. 139. Na ne-
přátely nziech sě. Ib. 138. 21. Na tvé ne-
přátely nziech. Ž. wit. 138. 21. Duše jich
nzieše. Ž. wit. 106. 26.

Nznúti, figere. Jejie prsy pronznuchú
(rkp. chybně prožnuchu). Kat. v. 3017. Srov.
venznúti, infingere v Ž. kl. a Nzěti (Šf. III.
461., Jir. Mor. 48).



	1220

	Nyněchov, a, m. Arch. III. 486. Nynej, vz Nynati. Nynějšek. Pro n. a na vždy, für jetzt und immerdar. Dch. Nynělosť, i, f. = přítomnosť. Vz Nastá- valosť. (dud.). Nyni. O to n. = není. U Frýdka. Brt.. D 359. Nyní. Vz Mkl. Etym. 218., List. fil. 1884. 327. Ňynice. Arch. VIII. 551., 557., Blk. Kfsk. 1203., Rk. Sl. Nyníčky. Vz Prk. Stud. o dat. G. Nynie, vz Nyní. Ž. wit. 19. 7. Ot toho n., otsowad n., ex hoc nunc. 113. 18., 130. 3. Nyňko = nyníčko. Prk. Stud. o dat. 6. Nynkov. Blk Kfsk. 1212. Nynva, vz Zoja. Nyny = výraz podivu, ejhle. Na jihových. Mor. Brt. D. 175 N., pozri sa, čo som na- sol! U Lopeníka. Tč. — N. Půjdeš nyny ( = spáti, v dětské řeči. Vz Nynati)? Laš. Tč. Nynynko, a, n. = nynátko. — N.= dře- věná panna, loutka (v dětské řeči) Us. Brut. Nynzín, u, m, = kořen všehoje petilistého. Vz Rstp 769. Nyola, vz Zoja. Nyra, y, f. = nora. Rk. Nýřany, Nürschau, ves u Stoda. Cf. Ne- vřova. Arch. VIII. 538., Rk. Sl. Nýřina, y, f., v zeměp., der Rinnsal. Rk. Nýrsko. Arch. VII. 172., 412., Tk. VII. 179., Rk. Sl. Nysa, y, f-, zašlá ves v Bolesl. Blk. Kfsk. 537. Nystagm-us, u, m. = blikavosť. Vz Slov, zdrav. Nyšpule = mišpule. Cf. Mkl. Etym. 198. Nýt jedno- (ein-), dvojstřižný (zweischnit- tig), Pcl. 73., Pek. 128., kotlový, do plechu, měděný, tendrový, Pdl. exc., na řemeny. Wld. Dosedací hlava nýtu, der Selzkopf, zapuštěná hlava nýtu, versenkter Kopf, uza- vírající hlava nýtu, der Schliesskopí (který se stlouká); hlaveň (váleček) nýtu, der Nietenschatt. Vz Věř. Z. I. 18. Díry pro nýty, Nietloch, n. Šmr. 16. Ňýtek ševcovský, flok. Vz Matj. 69. N. do zavěs, Bandstitte, rohovníkové, Schein- hakenstifte. Hk.	Nýti. Cf. veveiv, nuere. Mkl. aL. 159., List. fil. 1883. 450., 1884. 328. Nyjící pohled. Us. — čím: bolestí, Hr. ruk. 79., hořem, Alx. V. v. 1876. (HP. 45.). — v čem. Za Št. polož: Kn. š. 183. Tak nyješ v mráko- tách. Kká. Š. 67. — po čem. Po ráji ztra- ceném můj nyje duch. Osv. V. 825. Nýtovák, u, m., der Nietmeissel. Šp. Nýtování, nytování, vz -ovati. N. za studena, za horka; n. plechů, pasů, Band- vernietung. Pcl. 72., 73., Pek. 128. Plechy spojují se n-ním. Šmr. 16. N. stává se nad ohněm kaháncovým. Koll. III. 142. Nýtovaný, nytovaný, genietet. Šp. N. nosník, Pcl. 74., nosič železný, roury. Wld. Nýtovati, nytovati, vz -ovati. N. jedno- duše, dvojitě, za horka, za studena. Pcl. 72., 73. Nýtoviště, ě, n. = špalíček na nýtování, das Nietstöckel. Šp. Nýtovník, u, m. = nejmenší kladivo, der Niethammer. Včř. Z. II. 10., Hř. — N.= pilník na pod patkové nýtky. Matj. 104. Nýtový, Niet-. N. šev, železo. Zpr. arch. VII. 52. Nytýk, u, m., snad z hnětík = jídlo z uhnětených zemčat. Na Poličsku. Zkr. U Chlumu. Rgl. U ČT. Tkč. - N., a, m., hlupák. Na Poličsku. Zkr. U Č. T. Tkč. Nyvě, schmachtend. N. roztoužený. Dch. Nyvelt, a, m., os. jm. N. Jan, nar. 1789., děkan. Vz Jg. H. 1. 604., Jir. Ruk. II. 390. Nyvosť, i, f., der Zustand des Schmach- tens. Dk. Nyvý pohled. Hlč. Nyx, a, m. N. Jan. Blk. Kfsk. 961. Nyzdovaný = řasnatý. Slov. Vck. Nyzy, pl., f. = řasy. Slov. Vck. Nyžburk, vz Nížbor. Nzěti, nzieti (se), conpungi, Šf. III. 461., 462., tabescere, hynouti, chřadnouti, mříti. Ž. wit.; v Ž. poděbr.: zhynúti. Nzieti sě kázala milosť tvá. Ž. kap. 118. 139. Na ne- přátely nziech sě. Ib. 138. 21. Na tvé ne- přátely nziech. Ž. wit. 138. 21. Duše jich nzieše. Ž. wit. 106. 26. Nznúti, figere. Jejie prsy pronznuchú (rkp. chybně prožnuchu). Kat. v. 3017. Srov. venznúti, infingere v Ž. kl. a Nzěti (Šf. III. 461., Jir. Mor. 48).