200

Škubaj! Šd. — koho, se čím. Pasou se
domněním. Pal. Rdh. I. 146. Pas ovce své
tělestným pokrmem. Hus I. 422. — koho,
se kde (v čem). P. se v trávě. Posp. Oko
jeho páslo se v blaženosti na něčem. Šml.
Sluch pase v zvuku znonóv, v zpievání ne-
slušném. Hus I. 77. Aby ďábel nepásl v nich
své vóle; Onen své smilné oči ve všech
pase. Št. Kn. š. 93. — koho s kým. Co
pak myslíš, že jsme spolu pásli prasata
(= žes mi roveň)? Us. Rgl. — co komu.
Nazdávali sme sa, že už Abrahamovi husy
pasieš (žes zemřel). Slov. Orl. IX. 301. —
čeho. Lidských (lidem patřících) dobytků
pase. Dh. 102.

2. Pásti, vz Padati. List. fil. X. 116.

Pastierik, a, m. = pastýřík. Slov. Dbš.
Úv. 25., ZObz. XXII. 98.

Pastierňa, ě, f. = pastýrna. Slov. Rr.
MBS., Mt. S. I. 156.

Pastierovať = pastýřiti. Slov. Dbš. Úv.
158.

Pästíkovať, mir der Faust schlagen. Slov.
Ssk.

Pastilla, y, f. Vz Slov. zdrav.

Pastinak. Cf. Rstp. 745., 746., Čl. Kv.
341., Slb. 596. Odb. path. III 651.

Pastopka, y, f. = v jednokvětých klás-
cích trav stopečkovitá osa klásková vedlé
plochy jediného kvítku. Čl. Kv. XXIV.

Pastor, a, m., vz Pastýř.

Pastorale = skladba, v níž se povaha,
zpěv a hudba pastýřů líčí. Mlt.

Pastorečník, u, m„ Vorlegehaspel, f. Hř.

Pastorek, der Stiefsohn. Arn. 863., Sv.
ruk. 315. b. V MV. nepravá glossa. Pa. Cl.
Drusus, p. císaře Augusta. V. Bratra svého
a Viléma p-ka jeho. Půh. I. 304. Mazala
p-kovi tence na chléb. Us Dbv. Ako od-
tíska macocha svoje pastorče. N. Hlsk. XXI.
257. — P. ve fys. Vz Schd. I. 63. — P.,
rka, m., os. jm. Tk. V. 93.—95.

Pastorka, y, f. = nevlastní dcera. Val.
Brt. Vz Pastorkyně.

Pastorkoměr, u, m., das Triebmass.

Pastorkový, Trieb-. P. pilník, kladka,
ocel. Šp.

Pastorkyně, ě, f., die Stieftochter. Vz
Pastorka. Rk.

Pastorna, y, f., Pastorswohnung. Šm.

Pastorný, Stief-. P. dítě, otec, matka,
Šm.; syn = pastorek. V Podluží. Brt.

Pastorová, é, f. = pastorka, manželka
pastorova. Vlč.

Pastouchovice, dle Budějovice, Pastu-
chowitz, ves u Jesenic. Blk. Kfsk. 208.

Pastouška = píseň pastýřská, již zpívají
hoši o vánocích (koleda), ein Weihnachts-
lied. Val. Vck. — P., osada u Pardubic. —
P., y, m., os. jm. Arch. VIII. 541.

Pästovati = pěstovati, mit der Faust
schlagen. Slov. Bern.

Pastovka, y, f. = pták. Tvé oči peknejšé
od očí p-ky. Slov. Hol. 341. — P., die
Faustbirne. Slov. Bern.

Pästovník, a, m., der Faustkämpfer. Bern.

Pästový = pěsťový, pěstní. Slov. Historia
neblahých urbarských a p-vých časov. N.
Hlsk. III. 322.

Pastřap, u, m. = kousek, drobet, cár.
Potrhal to na samé p-py. Slez. Šd., Brt. D.
151.

Pastřihovaný, u postřihovačů, hinter-
spätig (ungleich von Haaren der Länge
nach). Šm.

Pastřípek, pku, m. = uhlíček. Nemá
ani p-ku. U Dobrušky. Vk.

Pastrk, u, m. = pasteh, veliký proza-
tímní steh, die Heftnaht. Na již. Mor. Šd.
P. = špatné pole na kopci. Zlinsky. Brt. D.

Pastrka, y, f. = pliska, konipásek, die
Bachstelze. Laš. Wrch. Cf. Pastýrka.

Pastrkovati = pastehovati. Cf. Pastrk.
Na již. Mor. Šd.

Pastrňák. Mkl. Etym. 233., Rstp. 746.,
Brt, Mllr. 77.

Pastucha. Vyslyšel-li by Bůh pokaždé
pastuch, všecko by stádo přes léto povzdy-
chalo. Us. Šd. — P., y, m., os. jm. Vck.

Pastúchov, a, m., osada v IThřích. P.
Kal.

Pastuchyně, ě, f. = pastuchova sena.
Prss.

Pästúnsky = pěstounský. P. starostli-
vosť. Slov. Ev. šk. II. 191.

Pastus. Protož převzděli sú penězóm,
jež berú, pastus t. j. pastva. Hus I. 339.

Pastuší, tobolka oprav v: P. tobolka a
cf. Čl. Kv. 287., Mllr. 105.

Pastuška, dvůr u Rokycan; rybník v Pí-
secku.

Pästuvať = pěstovati. Slov. Zátur.

Pastva. Cf. Mkl. Etym. 232. Užívaní
pastvy. Zř. zem. Jir. 465., 695., Sdl. Hr. V.
Cf. Poval. P. na žaludy, na bukvice, Eichel-,
Buchelmast. Rb. Právo k pastvě. — Pastva
pro děla, Kanonenfutter, n. Dch. — P. =
potrava srstnaté a pernaté zvěři, das Ueits
Škd. — P., sam. u Mělníka.

Pastvina, Pastwin, ves u Žamberka. Cf.
Sdl. Hr. II. 279. — P. alpská. Vz Ott. 1.
953.

Pastvisko, Pastwisko, sam. u Richm-
burka; dvůr u Boskovic.

Pastviště. Půh. I. 157., II. 543. Svobodné
p. Ib. II. 47. — P., sam. u Náchoda.

Pastviti. — čím. Zprvu ščestie pastvilo
strdí. Tkad. I. 47. — koho. Otec váš ne-
beský pastvi je. Matt. 6. 26. — se kde.
Vždy po krčmách v rozkoši světa se pa-
ství. Hugo. — P. = nadávať na nepřítom-
ného (uškrobať přítomného). Laš. Brt. D.
246.

Pastýř. Mkl. Etym. 232. V MV. nepravá
glossa. Pa., Počkáme až do p-ře (až p. po-
žene). U Úboče. Rgl. P. nenie, ktož ovci
z lásky nepase; P-ři mnozí, jenž se pasú,
ale ne ovec. Hus II. 438., 437. Sv. Petr,
po Boze prvý p. Št. Kn. š. 99. — Hádanka:
Pole nezorané, ovce nesčítané a p. rohatý
(obloha — hvězdy — měsíc). Mor. Brt. —
P. = hra v míč. Hra na pastýřa. Vz Brt.
Dt. 196. — P. = čes. tanec. Dch., Škd. —
P. = škraloup na mléce, die Haut. U Opavy.
Klš.— P. (Pastor), kniha z r. 1464. Vz Jir.
Ruk. II. 84. — P. = ras. Vz Ras (dod.).

Pastýřek, řka, m., zdrobn. pastýř. Hli-
něná zahrádka, dřevěný p. honí v ní pra-
sátka (hrnec, vařečka, kaše). Mor. Brt.