218

Mor. u Bzenze. Šd. Když to nekoupím, tak
mi peněz neujde. Us. Člověka cnosť ozdo-
buje a peňáze vrecko. Slov. Tč. Všemo-
houcí peníze! vaše moc není ve vás, ale
v očích lidských. Sb. uč. Náš lid je velmi
chudý a znuzilý a bez peněz nikdo kněz.
Koll. III. 51. P-zům svědčí počítání (Rechen-
schaft). Pk. Bez peněz před muziku nelez.
U Rychn. Msk. Má peněz jako hloupý máku
(mnoho). Ib. Mak. Přijdeš-li kam s penězi,
jakou chceš, zvůli a ochranu nalezneš; pak-li
bez peněz, tudíž i vlastních přátel mrzá-
kem zůstaneš. Výb. II. 1626. Bez peněz
i u kněze nečekaj smilovánie. Výb. I. 384.
P. v měšci nejlepší přítel. Ib. 362. Cenu-li
peněz chceš znáti, vydluž si je. Sb. uč.
Jak peňáze budeš chovať, zrdca jich po-
hryze. Na Bezkyd. Tč. Toľko tná peňazí,
ani pliev. Slov. Rr. MBš. Tobě je po pe-
nězích, jak židovi po flintě (neumíš s nimi
zacházeť); Tobě je po p-zích, jako děcku
po břitvě. Na Vsacku. Vek. Bez peněz do
města zbytečná cesta. Us. Tč Je dychtiv
peněz jako žába chlupů. U Bělohr. Bf. Lépe
svá prasata pásti, než cizí p. hlídati. Us.
Kšť. Tuším, ti Rarášek p. nosí. Slov. Orl.
IX. 248. Lépe bez peněz než bez přátel.
Tč. exc. Víc peněz — víc starostí. Kv
1884. 620. P. dělají vzácné a vznešené lidi;
Kdo lidi slovy sobě nakloniti umí, ten
s málo p-zi veliký užitek sobě přitáhne;
Kdo má p. a umí latinsky, dojde až do
Říma; Kde p. nejsou, bývá urozenost málo
vážená; Nepravě nabyté p. vedou člověka
do pekla, samy pak zůstanou venku. Exc.
Mnoho činí láska, ale mnohem více p. Č.
M. 162. Když ve měšci peněz není, tehdy
se i rozum mění; P. kopii, čerta si koupil;
P. líce nemají; Peněz a opatrnosti na cestě
nikdy nezbývá. Bž. exc. Na p-zích, opatr-
nosti a víře vždycky při počtu spíš se ne-
dostává nežli nadbývá. Hkš. Chceš-li přítele
ztratiti, půjč mu peněz. Us. Bž P. jako
had z ruky lezou Črn. Zuz. 262. Jizera,
mizera, někdy taky p. vydělá. Kšť. Jak p.
do domu přivábiti? Vz Mtc. 1879. 40 Od-
poručuje hru v kuželky, když se toliko
mnoho peněz neklade (o veliké peníze ne-
hraje). Zbrt. Hry 139.

2. Penízek rostl. Cf. Čl. Kv. 285., Slb.
311., 713, Rstp. 76., 1235., Rosc. 137., 146.,
Mllr. 64., 105. — P. = rybí šupina. Ten
kapr má veliké p-zky. Us. Rgl. — P. =
lesklá ozdoba na šatech komediantův a
maškar. U N. Kdyně. Rgl. — P., zka, m.,
os. jm. Tk. V. 138., VII. 318.

Penízodělník, a, m., der Münzarbeiter.
Šm.

Penízolíbáček, čka, m = penízkář. Reš.

Penížek, žku, m. = rybí šupina Vz Pe-
nízek. — P. = plevel v obilí. Mor. Brt.

Pěnka = plíšek zlatý jak papír tenký,
das Flittergold. Sr. Sš. P. 761.

Pěnkava. Mkl. Etym. 245. V MV. ne-
pravá glossa. Pa. Cf. Šrc. 58 P. bělokrká,
zonotrichia albicollis, citronová, citrinella
alpina, der Citronenzeisig, maurická, fr.
spodiogenys, podhorní, montifringilla, der
Schneefinke, papouškovitá, sněžná, strnado-
vitá, zimní. Cf. Brm. II. 2. 292, 313.—324.,

352., Hlb. I. 39, 56., 216., 217., 124. Před
východem slunce když slyšet pěnkavy, jistě
brzy prší. Kld. Je-li dlouho sucho, p. při-
volává déšť: Prš, prš! U Rokyc. Fč. P. ne-
majíc kalendáře ráda by věděla, ,skoro-li
bude sv. Matěja'. Nebo se chlubí: Vidíš,
já jsem také panenka jako ty. Jindy volá
na sousedku: Přiď přiď přiď k večeru na
svačinu! Brt. Dt. 53. Stará p. hledajíc syna
tuláka, ptá se vrabců: Neviděli-li ste tu
našeho Matěja? Vrabci majíce na všecko
bedlivý pozor, odpovídají: Včil tu byl, včil,
včil. Ib. 63. (Km. 1886 377., 380.). Volavá
(volatá) p. namlouvá sousedu strnadovi svou
dceru: Strnadličku! vezmi si moju céru, má
štyry kapce a v žádné nic! Km. 1886 377.
Na Val. také zpívá: Přiď přiď přiď pro
večeřu, strýče! Nebo: Sejte, děvčátka, kara-
fiát! Vck Také se chlubívá: Já mám nové
kalhoty, tatík mi je koupil! U Rokyc. Fč.

Pěnkavka, y, f., vz Pěnkava.

Pěnkov, a, m., zaniklá ves, nyní na jejím
místě jsou Karlovice u Napajedel. Pk. MP.
163., Km. 1883. 437.

Pěnkovský Mlýn, Pienkau, u Jílového.

Pěnkový. Vz KP. V 369.

Pěnná. Tk. Žk. 8., Sdl. Hr. IV. 373.

Pěnodějka obecná, olšová, vrbová. Vz
Brm. 646.—647, Ott. II. 510.

Pěnohořkosť, oprav v: pěnohorkosť.

Pěnohořký, oprav v: pěnohorký. 16.stol.
Pal. Rdh. I. 90, Ruk. kd.

Pěnonorka, y, f., ^Ai^oSírri. Lšk.

Pěnotvorný, schaumerzeugend. Dk. P.
107.

Pěnovec, vce, m , der Bimsstein Rk.

Pěnověnka, y, f., spumaria, der Schaum-
stäubling, houba. Šm.

Pěnovitý, schäumig. Rst. 462

Pěnovka, y, f. = pěnovačka KP. V. 370.

Pěnovodný, wasserschäumig. Šm.

Pensista = pensionista. Us. Pdl.

Pensistka, y, f. = žena pensi dostáva-
jící. Us. Pdl.

Pentabromid, u, m. P. fosforu. Šfk. Poč.
178.

Pentada, y, f, z řec. = pětiletí.

Pentafluorid, u, m. P. antimonu Sfk.
Poč. 204., fosforu. 179.

Pentachlorid, u, m. P. antimonu. Šfk
Poč. 204.

Pentamethylbenzol, u, m., v lučbě. Rtu.

II. 66, Šfk. Poč 550.

Pentametr, vz Šeštiměr. List. fil. III. 123.
Pentan, u, m , v lučbě. Rm. I. 153., ZČ.

III. 22, Šfk. Poč. 454.
Pentanový. P. páry. ZČ. III. 22
Pentasulfid, u, m. P antimonu, Šfk.

Poč. 202, arsenu, 192., fosforu, 185., sodiku.
228.

Pentathioničnan, u, m., pentathionsaures
Salz. Nz.

Pentathioničný. P. kyselina, Pentathion-
säure. Nz

Penthamer, mra, m P Mik., kněz 1558.
Jg. H. 1. 608., Jir. Ruk. II. 99.

Pentikostář, e, m. (bibl.) Šf. III. 175

Pentlář, e, m. = pentlíkář. Stat. př. kn.

Pentlice, e, f. P. chlorofyllová. SP. II.
99. — Má p-ci (o opilém). Us. Sn.