Pětirožcovitý — Petříkovice.

229

Pětirožcovitý. P. rostliny, crassulaceae
anomalae: pětirožec. Rstp. 664.

Pětirožec. Cf. Rstp. 664.

Pětisedadlový, fünfsitzig. P. lavice. Pdl.

Pětisetník, a, m. = setník nad 500. Šf.
III. 24.

Pětislabičný, fünfsilbig. Us. Pdl.

Pětistěn, u, m., Pentaeder. Jd. Geom.
II 29., Hř.

Pětistop, u, pětistopí, n., die Pentapodie.
Nz. Vz násl.

Pětistopa, y, f., vz Pětistop. P. anapae-
stická, logaoedická. Dk. Poet. 284., 274.

Pětistopec, pce, m. = pětistop. Sml.

Pětistopý, fünffüssig. P. trochej, iamb.
Dk.

Pětistran, u, m. = pětistranník. Jd.
Geom. I. 25.

Pětistřídný verš. Dk.

Pětistruky. Koláč p., paterpletý čili
z pěti těstových provázků spletený. Koll.
St 496.

Pětisyllabý = pětislabičný. P. slovo.
KB.

Pětišpicí, fünfspitzig. Šm.

Pětítka, y, f. = bečka o pěti vědrech
Mor. Brt. D.

Pětitřídní, fünfklassig. P. škola. Us.

Pětiúhlý, fünfkantig. Rst. 463.

Pětiúhelníkový. P. číslo. Šim. 170.

Pětiveslový, fünfruderig. P . loď. J. Lpř.

Pětivka, y, f., Pentapetes. Šm.

Pětivrstevnosť, i, f., die Fünfschichtig-
keit. NA. V. od. II. 36.

Pětivrstevný, fünfschiehtig. NA. V. od.
II. 7.

Pětizápasí, n. = pětiboj. Lpř.

Pětizápasník, a, m., nivtad-loq, Meister
im Fünfkampf. Lpř.

Pětizlatovec, vce, m. = pětizlatový vo-
lič, který platí pět zl. daně. Us

Pětizob, u, m., das Rostral. Srn.

Pětizvuk, u, m., der Fünfklang. Vz Zv.
Př kn. II. 13.

Pětizvuký, fünftonig. P. akord. Zv.

Pětiženný, v bot., fünfweibig Rst. 463.

Pětka. Na Kopanicích na Mor. skládají
na poli obilí do pětek po 8 snopích. Brt.

Pětkový. P. řada stop, rod stop. Dk.
Poet. 232 , 233.

Pětkrátžilý, fünffältigbenervt. v bot. Rst.
463.

Petlice. Cf. Mkl. Etym. 244., List. fil.
XII. 337. Na slov. zámka, zámočka. P., zá-
vora u dveří. Vz Včř. Z. I. 51. Ale huby
si dejte na p-ci (mlčte). Němc. V. 232.

Petliční zámek, Vorhängschloss, n. Šp.

Petlinka, y, f., tragia, die Tragie, rostl.
1334.

Pětmezidcietma, Št. Kn. š. 274., pět-
mezcitma, Půh. II. 277., 326., pětmecítma.
Půh. I. 343 , II. 29.

Pětnatý, aus fünfen bestehend. Rst. 463.

Pětol, die Cookie. Vz Rstp. 189.

Petonie, e, f., petonia. Dlj. 49., 50.

Pěťour, u, m., galinsoga, die Galinsoga,
rostl. Vz Rstp. 890.

Pět peněz. Volání křepelky. Vz Kře-

Pětpenězka, y, f. = křepelka. U Rokyc.
Fč. U Úboče. Rgl., BPr.

Petr = Pech, Pecha, Peša. Pešata, Pešek,
Pešík. Mus. 1889. 164. Na Slov. Petor, Peťo,
Peťko. Hdž. Šlb. 27. Prší-li na sv. Petra a
Pavla, ubývá chleba z díže (obilí je ne-
sporé); Když na sv. Petra prší, bývá mnoho
myší. Zlínsky. Brt. Kdo má sv. Petra za
přítele, snadno se dostane do nebe. Starší
p. Bůh než sv. Petr. Us. Brt. — Kmotře
Pestře, vobruste te nůžke vostře!; Kmotře
Petře, nepřepepřete mi toho vepře, jak mi,
kmotře Petře, toho vepře přepepříte, tož
si, kmotře Petře, toho přepepřeného vepře
sám sníte (říkej rychle). Brt. Dt. 166. Petr
šišky zmetl, polévku nechal, s masem uté-
kal. Brt. Dt. 111. — P. černý = hra v karty.
Hráti černého Petra. Us. Sd. — P. Sv.
Petra koření, cf. Sbtk. Rostl. 51., 252., 293.,
bylina. Cf. ib. 273.

Petra, y, f., os. jm. 1880. 467., Pal. Rdh.

I. 124.

Petrácky = petrovsky = mračivě. P. na
někoho se dívati. U Jižné. Vrů.

Petracov, a, m. = paseky na Vsacku.
Vck.

Petráček, čka, m., os. jm. Blk. Kfsk.
1384.

Petráčov, a, m. = vrch u Vsetína; pole
v Leskovci na Vsacku. Vck.

Petrach, a, m., os. jm. NB. Tč.

Petrák, a, m. = petrovský. U Jižné.
Vrů. — P., sam. u Velešína. — P. Jan Oldř.
Jg. H. 1. 609.

Petrákovský Mlýn u Nové Kdyně.

Petran, a, Petran, ě, m., os. jm. NB.
Tč. 264.

Petrán, a, m., sam. u Jistebnice.

Petraň, ě, m., vz Petran. — P., ě, f.,
sam. u Chrasti.

Petraš, e, m., os. jm. D. ol. X. 426.,
Arch. VIII. 599.

Petrata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

Petrejka, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

Petřek, a, m. P Benj. z Polkovic, ko-
morní písař, † 1598. Jg. H. 1. 609., Jir.
Ruk. II. 105., Šb. Dj. ř. 276., Mus. 1847.

2. 329., Rk. Sl.

Petrenec = malá kopka sena, ktorá sa
zase rozhádže, aby sa seno dosušilo; kopa
je konečná hrba sena. Slov. Zátur. P-ce
robia sa v čas sušenia trávy, dokial nenie
tráva uschnutá; večer totiž poskláda sa
polouschlá tráva do malých kôpek (petren-
cov) a ráno, keď oschla rosa, rozhádžu sa
petrence po lúke k ďalšiemu vysušeniu sena.
Rr. Sb. — Hdž. Čít. 139., Koll. Zp. I. 294 ,
IV. 150.

Petříčnův Mlýn u Sedlčan.

Petřík, a, m. = rybník u Miskovic na
Tábor. BPr. — P., os. jm. Arch. VIII. 292.,
Tk. V. 97. — P. Jan 1537. Mus. 1884. 304.,
Jg. H. 1. 609., Jir. Ruk. II. 105., Mus. 1884.
304.

Petříkov, Petersin, osada u N. Hradů;
u Jílového něm. Petřikow. Vz Rk. Sl.

Petříkovice, poslední tři vsi slovou něm.
Petřikowitz. Blk. Kfsk. 1384., Sdl. Hr. I.
154., V. 364.