252

Plástovina, y, f. = plástová celina, Flötz-
körper. Hř.

Plástovitý sníh = v plástech, v kusích,
op. krupkový. Val. Brt. D. 248.

Plástový. P. hory = druhohory, Flötz-
gebirge. Hř

Plástvičkovitý, kleinwabig. Rst. 464.

Plasy. Arch. VII. 716., Blk. Kfsk. 1386.,
Rk. Sl.

Plášč, e, m. = plást.

Plášček, pláščka, mantellus. Ev. olom.
203. Plášček, v MV. nepravá glossa. Pa.

Plašení, n., das Scheuchen. Vz Plašiti

Plaší. Vze mysl proto velmi plaší. Kat.
2652. Dle Gb. v List. filol. 1882. 318. má
býti: plašnú.

Plašiák, a, m., der Schrecker. Slov. Ssk.

Plášilka, y, f. = lehký ženský kabátec,
jupka, k tělu nepřiléhající, obyč. kartou-
nová. U Vlt. Týna. Jndr.

Plašiti co, koho. Samu matku to pla-
šilo. Němc. Den plašil noční stíny. Vrch
P. nemilé myšlénky. Us. Rgl. — kde. Hovor
v lese plaší ticho. Vrch. — se kudy. Koně
plašíce se po rovině. Lpř. — se po čem:
po dědictví. Dch. — odkud Náhlý hřmot
jí spánek plaší s čela. Čch. Bs. 29. Jaký
hluk to od víček mí plaší libé sny? Ib
151.

Plašivosť, i, f., Neigung zum Scheu-
werden Dmk. Č. 319.

Plašivý, gern, leicht scheu werdend. P.
kůň. Dmk. C. 319., Ves. I 43.

Plaška, y. f. = slupka, die Hülse. SI. les.

Plašný. Smil. 1752. Vz Plaší, List. fil.
IX. 318.

Plášť. Mkl. Etym. 248. Cf. Plachta, Sf.
III. 549. P. dešťový, Dch., harasový, lyndi-
šový, šiptuchový, 16. stol. Wtr., hvězdný,
Čch., obřadní, provodní (pluvial). Hnoj.
Chytrý podlé větru p. svůj nese. Us. Spro-
stým pláščem sa zakrývá někdy ctnosť ve-
liká. Slov. Tč. — P. = ochrana. Zahal
jej (koráb) v p své záštity. Čch. Bs. 7.
Přiezň jest vždy hotova, což by sprostného
viděla, aby to svým pláštěm zastřela. Alx.V.
(Anth. I. 3. vd. 33.). — P. = co plášti po-
dobno. P. (pallium), jistý tvar oblaků. Stč.
Zem. 628. P. kotlu, Kesselmantel, parního
válce, Cylinder-, Dampfhemd, Šmr. 32., 79.,
topicí, KP. V. 61., šachtové peci, NA. IV.
164., kapesních hodin, Uhrgehäuse. Dch.
P. = pulpitová střecha či kosina, druh
střechy, která opírajíc se o kolmé pozadí,
toliko na jednu stranu se kloní, das Pult-
dach. S. N. XI. 569. P. mozkový, pallium.

Pláštěk, vz Plášť.

Pláštěnec. P-ci nepočítají se více mezi
měkkýše. Ott. II. 829.

Pláštice, Plaštice, e, f. V P-ci = pole
u Kluk na Pís. BPr.

Pláštík, u, m., vz Plášť. P. talárový,
Bor. I., cibořový. Hnoj. 40. Kamž vítr, tam
p. 15. stol.

Plaština = plaska železná, die Plattine,
Rohschiene. Hř.

Pláština, y, f. = trámy, na něž se po-
dlaha klade nebo železné kolleje připevňují,
Zaunriegel. Laš Wrch.

Plaštiti = pleštiti. Mor. Šd.

Pláštnatka, y, f. P. obecná, planorbis
marginatus, měkkýš. Kv. 1869. 94.

Pláštník, a, m., chlamydophorus, paso-
vec Brm. I. 2. 530.

Pláštový. P. řasa, palliocirrus, kupa,
palliocumulus (tvary oblaků), Stč. Z. 628.;
ptáci, prosthemadera. Brm. II. 2. 602.

Plat. Soudní platy. Tov. P. na byt (pří-
bytečné), Quartiergeld, telegrafní, za stravu.
Dch. Je z toho stejný p, es kommt dabei
auf eins heraus. Dch. 600 hř. g. platu do
mého života. Půh. I. 340. P. komorní. Vz
Zř. zem. Jir. 116., 117., 466., 696. Platy
panské. Sdl. Hr. II. 108. Aby jim s toho
p. šel. Št. Kn. š 154., 155. — P. = mzda.
Jaký p., taká robota. Rr. Sb. Za špatný
p. nesporá práce. Us. Bž. Je tam z platu
Us. Platy a mzdy. Sdl. Hr. IV. 43., 47.-50
— P. od poddaných atd. Měl-liby který
měšťan panské pole v nájmu aneb pod plat.
Sdl. Hr. I. 16. Kdož dědinu dává na plat
Št. Kn. š 160. Slezská země knížeti českému
dává pod plat. V. — P. = platnosť. Člověk
urozený, ale chatrného platu. Výb. II. 1200

Plát. Mkl. Etym. 249., List. fil. XII. 352.
Vezmeť za pláty spravedlnosť (induet in
thorace justitiam) B. olom. 193. Sap. 5. 19
S ňader juž mu padá p. (vrchu Boubínu,
když přichází Vesna). Hdk. Zav. 19. — P.
korunní (květů). Katzer. Kv. 1888.

Platan. Rosc. 117.

Plátanina kompilatorů, das Flickwerk.
Šf Strž. I. 580.

Plátanka, y, f., die Flickerei, Flickschu-
sterei. Viete, že ko mne ľudia iba na p-ku
nosia (k čižmárovi). Dbš. Sl. pov. VIII. 10.

Platanovitý. P. rostliny. Vz Rosc. 116.

Plátař, e, m., der Flicker. Bern

Plátařka, y, f., die Flickerin. Bern.

Plátati. Ct. Mkl. Etym. 249., List, filol.
XII. 355.

Platba. J. tr., Nz. Jaká mlaťba, taká
plaťba. Mor. Brt. D

Plátce, platce. Tov. 134., NB. Tč. 25.
A toho plátce býti nechce; Slíbil mi p.
býti za kuoň; P za někoho býti. Půh. I.
154, 236., II. 199., 202., 205., 344., 511.,
III. 394. Ty jsi p. svojí práce. Mor. Tč.

Plátcový = z plátů se skládající. P. pan-
cíř. NA. III. 12.

Platebna, y, f., Zahlungslokale, n. Rgl.

Platební vyzvání, -aufforderung, Šp,
podmínky, Dch., poukázka. Pr. 1884. 8

Platebník, a, m , der Zahlungspflichtige.

Platec, cf. Plát. — P., lamina, bractea.
P. zlata, bractea auri, zastr. List. fil. XII.
353.

Plátečka, y, f., patellaria, der Tellerpilz,
houba. Vz Rstp. 1938.

-plátečný, - blumenblätterig. Jedno-, dvoj-,
trojpl. Vz Rst. 464.

Platejs ryba, die Bütte, der Butt, Butt-
fisch. Cf. Brm. III. 3. 199.-204. P. pečený,
smažený, sušený, uzený, vařený. Sp.

Plátek v bot. Cf. ČI. Kv. XXV., Rosc. 86.,
Slb. XLV., Rst. 464. — P. = páska, v archi-
tektuře plotna velmi nepatrné výšky sloužíc
ponejvíce toliko za spojidlo, das Blättchen.
S. N. XI. 569. — P. = čtvrtka. P. papíru.
U Kdyně. Rgl.