Předchozí (415)  Strana:416  Další (417) |
|
|||
416
|
|||
|
|||
Praštěnky = kožené kalhoty, koženky
a potom i kalhoty vůbec. Us. Jdr., Rgl., Holk. Praštěný pytlem, na mozku, přes rozum
= hloupý. Us. Rgl., Kos. Praštěti také = brečeti (o dětech). Dítě
praščí. Mor. Vck., Brt. D. 160. Praština, y, f. Nemáme dříví ni roští
ni praštin; Aby mu ani praštinka cestou nevypadla. Mor. Brt. v Obz. 1889. 346., 356. Praštiti. Cf. Mkl. Etym. 261., List. fil.
XIII. 189., XV. 163. — čím komu kam. Jilm větvemi praští chatce v bok. Kká. K sl. j. 234. — se přes kapsu = býti ště- drým. Us. Rgl., Brnt. — s čím. Se vším by praštil (všeho nechal). Us. Sá. Praštola, y, f., Erbstollen, m. Šm.
Prašúch, a, m. = prašivec. Slov. Rr. Sb.
Pratačka, y, f., Räumerei; Räumerin, f.
Šm. Pratati co komu kde. Žeby (aby) mi
v komore tri kúty p-la. Koll. Zp. 1. 228. — se odkud. Hneď prac sa z mojho domu. Phľd. VI. 255. — Také na mor. Val. Brt. D. 254. Přátel, e, m. = přítel. Slez. Šd.
Přátelení-se s kým, vz Přáteliti. Us.
Šmb., J. Lpř. Přátelička, y, f. = pŕátelka. Slez. Šd.
Přátelina, y, f. = přátelé (collect.). Až
se sejde na pohřeb p. Slez. Šd. Přáteliti se nač. Na bratrstvo, na svo-
bodu vše se všudy p-lí. Štulc. 1. 110. Přátelka = příbuzná. Slez. Šd.
Přátelsky, vz Přátelský. Chci se vám
p. odplatiti. Arch. VII. 51. Přátelský. P. napomenutí, objetí, ochota,
poměr, příchylnosť, shoda, schůze, služba, spojení, styky, večer. Us. Pdl. P. oběd (ho- stina po svatbě v Domažl.). Němc. P-skou měrou vás za to žádám. Wtr. exc. P. válka, sváda (mezi přátely). Dal. 73., 85. P. láska lepší kamenných hradeb. Us. Pk. P-ské služby si připomínej a křivdy zapomínej. Bž. exc. Přátelství = odměněná přízeň. Počátek
p. jest chválenie, ale nepřátelsvie haněnie. Výb. II. 1170. Kde nestačí p., tam nabývá práva strach. Ddk. II. 296. Zadrž prátelstvo i pri neščastí prátela. Slov. Tč. P. prohřívá srdce. Šml. Vícej ťáhne ku p-stvu statek než osoba. Slov. Tč. P. jako hliněnou nádobu lze snadno roztlouci, ale těžko poopraviti; Láska jest ranní stín, každým okamžikem menší se; p. stín večerní, on roste, až slunce života zajde. Hkš. exc. O p. vz Výb. II. 889. nu. — P. = příbuznosť. Do vašeho som vekročil p-va nemúdrý. Hol. 5. Přátelstvo, vz Přátelství.
Pratések, vz Prapísek.
Práti. Mkl. Etym. 240., List. fil. 1884.
420. — co. Panna šlojíř péře. Apoll. 152. Mám košul devět a když ju peru, mosím bez ní seděť (o chlubných). Val. Vck. — čím za kým. Prala (stříkala) vodou za Jankem. Kld. — kým. Nemluvil nic, enem ním pralo (házelo). Mor. Brt. D. — kam: na buben. Hus II. 311. — jak. Z mýdla prala. Brt. N. p. I. 29. — kde. Ženy praly šaty na jarku (na potôčku). Slov. Rr. Sb. |
— co jak dlouho. Neprala sem se už
několik měsíců (neměla jsem čmýry). Val. Vck. Přáti. Mkl. Etym. 239., 263., Šf. III. 511.
Příl. m. přál na Zlínsku Brt. V 8. ř. článku oprav vergönen v: vergönnen. O časování cf. List. filol. 1884. 108. — komu. P. po- kroku. Dch. Že mi ty přaješ; Kdyby mi pán Bůh příl. Sš. P. 410., 451. Já tobě přeji. Pass. 287. Těm sv. Prokop nepřejieše. Hr. rk. 85. b. P. svému choti. Kat. 132. Každý sobě, druhému nic nepřeje. Výb. II. 1205. Komu Bůh přeje, tomu ve snách padne; komu nepřeje, tomu s lžíce spadne. Us. Tč. Přej si (= ukroj, ukrojte si u nás chleba). Us. v Domažl. Jrsk. — jak. Bože na vý- sosti, přaj mně do radosti. Mor. ps 89. A já ti na Bohu od srdce přeji. Ehr. By zdráv byl a dobře se měl, přálť bych věrně rád. Žer. 1591. Přejeme jí (mluvě zdejší) bytu vedle mluvy spisovné. Mour., Kos.— komu čeho: hojného zdaru, štěstí, Us., dostatečné zvůle. KB. IV. Vodice jim ne- přejiechu. Výb. II. 11. Rač nám toho přieti. Pass. mus. 409. Lepším lidem máme přieti viece dobrého. Št. Kn. š. 42. Jakož srdcem máte hospodě dobrého přieti. Ib. 115. — co komu. Ani mi to lidé nepřejou, že chodím za tebou. Pís. Dch. Přáti někomu život; Unaveným údům chvíli přál chlad haluzí a mechu. Vrch. Co si přejete! Us. Dch. Co (zlého) kdo komu přeje, brzy na sobě shledá. Us. Kšť. Všecko dobré přaju vám. Kol. ván. 118. Kde že je ten šuhaj, čo mi dobre praje. Koll. Zp. I. 137. — si koho zač: za zetě. Sá. — komu proč. Závistí jste j'mu nepřieli. Hr. rk. 149. Pratma, y, f. Je p., pech-, stockfinster.
Us. Dch. Pratný, geräumig. Slov. Loos.
Pratok, u, m. = veletok. Č. čt. II. 133.
Přatra, pl. n. = patra, odr. Na Plas.
BPr. Pratvar. Buňky jsou p ry všeho orga-
nického. Mus. 1880.428. Odečteme li z tvaru to, co vzniklo specialním vývojem určité řeči, dostaneme p. Exc. Pratvor, u, m. P-ry, protista. NA. V.
524. Darwinova theorie descendenční jest zásada, že všichni organičtí tvorové, jak nyní v zemi naší obývaji, pocházejí od ně- kolika málo p-rů. b. N. X. 158. Pratvoření, n., die Urschöpfung. Ves.
I. 54. Pratyp, u, m., architypus, od něhož dle
Darwina společný znak čili typus někte- rého skupení organismů odvoditi lze. S. N. X. 158 -- Stč. Zem. 810. Praujec, jce, m., Grossoheim, m. Šm.
Prauměna, y, f., vz Uměna. Dk. Poet.
12. Pravajíčko, a, n., protoovum. NA. V.
od. II.. 32. Pravák, u, m., boletus edulis, der Herrn-
pilz. Laš. Wrch. Pravant, a, m. = ministrant po pravé
ruce. U Kdýně. Rgl. Právati = spravovati. Št. Kn. š. 122. 4.
Pravda = shoda věci atd. P. dobná,
věcná, Jd. 4., aesthetická. Dk. Aesth. 519. |
||
|
|||
Předchozí (415)  Strana:416  Další (417) |