Předchozí (465)  Strana:466  Další (467) |
|
|||
466
|
|||
|
|||
Příhyzda, y, f., scandalum. Ev. olom.
181. Přichatrný = dosti špatný, přechatrný.
Slov. Zbr. Přichladnouti, kühler werden. Dnes už
o kožich p-dlo. Us. Tč. Přichlípený, ein wenig lappig. Čch. Bs.
84. Přichmeliti pivo. Us.
Příchod = důchod, Einkommen, n. Na
p-dích škody brali. Soud kn. opav. Příchodiště, ě, n., der Zugang P. k domu.
P. národa (odkud přišel, Ausgangspunkt). Šf Strž. I. 59. — P. = pole u Blavy na Buděj. BPr. Přichoditel, šp. Vz -tel (konec).
Příchodník, areola. 15. stol.
Příchodný, advena. Ž. wit. 38. 13. Hosťa
k tobě p-ho nikdy neznevažuj. Laš. Tč. P. věci, Provenienzen. Dch. Přichocholatiti. grössern Schopf machen.
Šm. Přichopiti se čeho. P-piece sě Krsta.
AlxV. v. 235. (HP. 77.). P. se věcí spasi- telných. Výb. II. 902. A Jičín se toho p-pí. Výb. II. 233. Lidé sě spieše zlého než dobrého p-pí. Št. Kn. š. 93. Přichoulený; -en, a, o, angeschmiegt.
Kká. Příchovice Dolní, Unter-Přichowitz, ně-
kolik domkův u Tannwaldu. Přichovický, os. jm. Jg. H. 1. 619.
Příchovka, y, f. = příchovek. Slov. Rr.
Sb. — Rk. Přichovský, ého, m., os. jm. Mus. 1880.
105. Příchozí, advena. Ž. wit. 93. 6., 145. 9,
Ol. Gen. 21. 23. P. vojska z města se vy- brali. V. Již nejste hosté a p., ale ste mě- štěné. ZN. Hostil každého p-ho. Us. Pdl. Jsa ve vlasti té p. Šf. Strž. I. 522. Odtad p. jest súditi živých i mrtvých. Ž. kl. 136. b. Přichrámati domů = přikulhati se, při-
belhati se Us. Šd. Příchrámí, n. = místo u chrámu. Hus
II. 416. Příchrámový = u chrámu jsoucí. P.
kobka. Hnoj. Příchrana. Doufati v něčí p-nu. Wtr. exc.
Přichránění, n., Schutz, m. (Mají u nich)
útočiště a p. dojíti. 1618. Blk. Přichrániti koho. Rač nás p-vati jako
dříve. 1602. Wtr. — čeho: dobrého obec- ného. Wtr. exc. — kde. Matka mne pod svou zástěrou p-vala. Dvrs. Lid v městě se p-nil. Wtr. exc. — komu čeho: statečku. Pož. 306. — se v čem jak. Tou měrou v svém bezpráví se nepřichrání. 1618. Blk. Přichrčati = unaven jsa přiběhnouti,
keuchend herbeilaufen. Val. Vck. Přichromený; -en, a, o, ein wenig lahm.
Lpř. Přichudlý = příchudý, zapozďalý.
Prichudobný = drobet chudobný, příliš
ch. Macocha sa spiera, inde mi vybiera, žes ty p-bnej. Bl. Ps. 76. Přichutiti. Budeme vařit, co se nám p-tí
(nač nabereme chuti). Brt. D. 256. Příchvala, y, f., beigefügtes Lob. Dk.
Mon. |
Přichvátati kam. P-til před Sardy. J.
Lpř. P. k někomu. Prss. — proč. P-til po kozu. Šb. exc. — se čeho. Za Št. polož: Kn. š. Svině spieše se mláta p-tí (přidrží než zlata. Výb. I. 358. Prichyla, y, f. = příchylka. Ten žobrá-
čik nikde p-ly nemá. Slov. Hdž. Čít. 110. Přichýlení, n. = útočiště. Laš. Brt. D.
256. Přichýliti co. Přichyl ucho své. Výb.
II. 207. (Hus), Št. Kn. š. 151. — co, se kam. K mé prosbě přichyl ucho své; Při- chýlíš-li k ni svój um; P-chyl se k nám. BO. To móžem ke všem prosbám p. Št. Kn. š. 52. P se k něčí prosbě. Ž. wit. 16. 1. Príchylizeň, zne, f. = příchylnosť. Slov.
Phľd. V. 138. Příchylně, zugeneigt. Lpř.
Příchylný k čemu: k zákonu božímu.
Výb. II. 1514. P. k přivolení. Hus II. 58. — čím ke komu. Obzvláštní dobrotivostí a láskou k nám p-ni byli. Ler. — komu. Let. 209. Přichystanosť, i, f., die Bereitschaft,
-Stellung. Dch. Příchytek, tku, m. = příchytka, der
Flechtennagel. Vz Rst. 475. Přichytiti se čeho. Červená barva ko-
šilí se p-la. Ler. P-li se bohóv cizích. BO. Příchytka, y. f. P-tky = tenká vlákna
kořínková, jimiž se lišejník na svém pod- kladu upevňuje. Veselé prázdniny. 14. Vz Příchytek (dod.). Přiísť, přijsť = přijíti, kommen. Na
Vsacku. Vck. Priistiť, priistotiť = pojistiti. Slov. Bern.
Prija, e, f. = Lada. Pal. Děj. I. 78.
Příjamka, y, f. P. sledová = předpecní
hnízdo šachtové peci, der Spurherd. Hř. Přijatá, é, f., vz Přijatý.
Přijaté, vz Přijatý.
Přijatný princip, principium susceptivum,
annehmbar. Hlv. 242. Přijatý. P. dobrodiní. Pož. 7. Rým z ci-
ziny p-tý. Tf. Přijatá, é, f., přijaté, ého, n. = zpropitné, které dával sousedům dědic statku n. kdo se do obce přiženil n. do ní přijat byl. Mor. Brt., Hrb. Obr. 241. Vz Příjemné. Přijaviti = přidati. Říkají o krávě,
přidá-li mléka. Val. Vck. Slov. Rr. Sb. Přijdený. Už býł p-ný = už byl přišel.
Mor. Brt. D. Přijdu, vz Přijíti.
Přijednání k někomu = spojení, sjed-
nocení s kým. Št. Kn. š. 219. 7., 255. 22. Přijednati komu. Těm, ješto nám viece
jsú příjednáni, viece máme pomáhati. Št. Kn. š. 42. On jemu oř p-dná. Výb. I. 828. Svým dědicóm to p-dnal. Výb. I. 491. Po- korný nikdy se nepřijednává vysšímu sebe. Kruml. 121. a. Kristus otce (svaté) zástupům andělským p-dnal (přidružil). Zrcd. 7. a. — k čemu. (Které) sem k devieti kuoróm an- dělským p-dnal. Št. Kn. š. 176. — komu čím. Dary ducha sv. jemu jest p-dnána. Hus III. 82. — kde. Tato (cierkev) v tomto světě sě má p., aťby k blahoslavenství při- jíti mohla. Hus III. 77. |
||
|
|||
Předchozí (465)  Strana:466  Další (467) |