Předchozí (494)  Strana:495  Další (496) |
|
|||
495
|
|||
|
|||
Probíjecí kladivo. Us.
Probíječka u voru, stonek, vořina, ston,
tyčka, na kterou se navlékají děrovaná dřeva ve vor, das Bind-, Durchschlagholz. Špd., Sl. les. Probíjedlo, a, n. = probíječka. Vz Prů-
boj. Včř. Z. II. 33. Probíjeni, n., das Vergeuden. Pusté p.
snadno nabytého bohatství. Osv. I. 156. Probírání. Věcné p.; P. otázky, látky,
Us. Dch., dřeva v lese. Us. Probíraný. P. otázka, ventilirte Frage.
Dch. Probíratelný, durchprüfbar. Látka me-
thodami vědeckými p-ná. Dk. Aesth. 489. Probiti koho. Sama se p-la (mečem).
Sš. P. 186. — co komu. Nechoď tam, pro- bijú ti hlavu. Sš. P. 372. — co čím. Ruce hřebími p-bichu. Hr. ruk. 355. — kde. Dal pro nás své tělo, na kříži p. Sš. P. 51. Slzy v tvrdém kamení jamky probíjajú. Mor. Hrb.; Sš. P. 585. Probitie. Dle Gb. má býti probytie. Vz
Probytí. Probitný, durchschlagbar, -brechbar. P.
hradba. Šf. Strž. I. 568. Probitý. P. ruce. Modl. 169. b.
Probizny, pl., f. = pole u Něm. Prus na
Mor. BPr. Problafnouti něco = probleknouti. Us.
Rgl. Probledlý = probledělý. Šbr., Hlk.
Problem tří těles. Stč. Zem. 245., SP.
II. 53. Probleptnouti něco, ausplaudern. Us.
Rk. Problesknouti kde. Pod zelenou travou
p-kuje voda. Osv. Vnuknutí, jež mu p-sklo v mysli. Šml. — čím. Řeka p-vala rozlitým stříbrem své hladiny. Jrsk. — kudy. Tma, jížto nepro-vala jediná hvězdička. Osv. Bílé stěny p-kují kyprou zelení. Mkr. — odkud. S nebes výsosti luna p-skuje. Bendl. I. 54. Problouzniti co s kým. My mnohou
noc jsme spolu p-li. Kyt. 1876. 56. Vz Blouz- niti. Probluz od Probluda. Pal. Rdh. I. 132.
Probodaný; -án, a, o, durchstochen. Lpř.,
Osv. — čím: trním. Vrch. Probodnutí, n., das Durchstechen.
Probodnutý, durchstochen. Plody lišej-
níku o jemně p-tém ústí. Nk. J. Probojník, u, m. = probíječka. Trapl.
Probořiti se kam. Město náhle do země
se p-lo. Osv. — se komu. Komu se p-ří hrob, byl lakomec. Mus. 1853. 481. Z Probštovic Petr. Vz Mus. 1862. 237.
Probouzení, n., der Weckruf. Dch.
Probratelný, durchnehmbar, auswählbar
atd. Vz Probrati. Dch. Probrati se z čeho (k čemu): ze
spánku, Hrts., z duševní mrákoty, Tf., z proudu pocitů, Šml., ze svého omámení. Sá. Trvalo několik dní, nežli se z té rány probral. Jrsk. Na mžik dívka k síle životné probrala se z mdloby. Čch. Bs. 73. — co jak: hovorem, poradou, Dch., soustavně. Dch. — kde: dějepis ve škole. Us. P. se v knihách. Mus. Růženec mezi prsty pro- |
bírati. Sá. Levicí lehko v klávesích se pro-
bírala. Šml. Probříslo. Cf. Mkl. Etym. 386. a.
Probřísti kudy: potokem. —kam: na
druhý břeh. Us. Pdl. Probroušený rozum. Pal. Rdh. I. 247.
Probudilosť, i, f., die Aufgewecktheit.
Mus. 1880. 277. Probuditi koho, se z čeho (več).
Chodí trubač po dědině, milého mi ze sna probudzuje; P-la modré oči ze spaní. Sš. P. 238., 397. Tisíc růží z poupátek se v ži- vot probouzelo. Kyt. — k čemu. K novému životu se p. Us. Nebe, země, dílo tvé, k lásce probuzuje srdce mé. Sš. P. 66. — co komu: mysl. Lpř. — kdy. S bílým dnem se p. Vlč. V pološeru dne se p. Us. — kde. P. v lidu vědomí národní, Us., ducha vlasteneckého. Mus. Venku den se p-zel. Sá. Pýcha a hněv v ní p-ly sílu. Vrch. — se jak. Láska ještě prudčeji se p-la. Osv. Probuchnouti, hervorplatzen. P. v náhlý
smích. Dk. Probuzenec, nce, m., der Erwachte. Dch.
Probyšúcný = užitečný, zastr. Gb. Vz
Probytečný. Probytečně = užitečně, zastar. Slúžil
(Ježíš) ném (nám) všem hřiešným vděčně, trojím činem p. Bož. umuč. v. 288. Probytečný, zastar. P. zboží; Prosté po-
ložení písma zabíjí, točiž neprobytečný roz- um člověku dává, ale duch živí, točiž spa- sitelný rozum ostavuje. Pass. mus. 478., 486. P. lékař. Pravn. 1810. — Za Št. polož: Kn. š. 210. 255. Probytek. Pravn. 2763.
Probyti komu. Za St. skl. polož: Hr.
ruk. 397. Ona s ním bude, kakž jiej kolivěk probude. Pravn. 1582. Nejmilejší věci ne- probudú jim. Pror. Isa. 44. 9. Ješto jest jim neprobylo. Pror. Jer. 16. 19. Jenž (dobré) mu na věky probude. Hr. ruk. 67. a. Probytí, n. = užitek, der Nutzen, zastr.
P. mieti Kat. 2800. Vz Probitie (i dod.), List. fil. IX. 319. Procapovati si = cápavě choditi. Vlasť
1888. 754. Procediti své svědomí. Hus I. 449.
Procek z Třebnúševsi. Výb. II. 385. —
Arch. VIII. 601.— P. Malý z Cetně. 1520. Jir. Ruk. II. 144. Proceniti co komu. I p-ní ji (knihu)
jednomu, jenž . . . Žvt. otc. 55. b. — zač. Kupte si galána! Za čtyry p-ním, za dva ho dám ráda. Sš. P. 689. Procentoměr, u, m., Procentmesser, m.
Šp. Procentový, Procent-. P. přirážka, ob-
sah, -gehalt, sazba, -satz, číslo (setinné), -zahl, účet, počet (Stč. Nár. 26.), Šp., lího- měr. Mj. 104. Procentualní, Procentual-. P. poplatek.
Šp. Procesija, e, f. = processí. V Podluží.
Brt. D. 257. Process, das Vorschreiten. P. odkysličo-
vací choroby. SP. II. 131., 263. — P., Rechts- handel. Já s tebou (tomu) udělám krátký p. (rozhodnu hned). Us. Rgl. 478*
|
||
|
|||
Předchozí (494)  Strana:495  Další (496) |