642

Rylce, e, n. = rydlo. Rk.

Rýlica = železný rýl (rýč) na dřevěné
rukojeti. Mor. Brt. D. 146.

Rylička oprav v: rychlička.

Rylík. a, m. = jalec (ryba). Slez. Šd.,
Weissfisch. Wrch.

Rylo, a, n. = rýl, rýč. Sl. spv. II. 63. —
R. = rydlo, rypák. Sviňa má r. Slov.
Zátur.

Rým. Cf. Mkl. Etym. 286. R. belhavý,
domácí, dvojstranný (párový), exotický, hla-
holný (kolébavý), klouzavý (trojslabičný),
hluchý (planý), chudý, kořenný, lahodný,
libozvuký, mdlý, melodický, myšlénkový,
nadbytečný, nárazný (počátkový), nehledaný,
nenucený, obyčejný, objímavý (okročný), ob-
nošený, obsažný, osobitný, ostrý, ošumělý,
plnorázný (rázný), pomíšený (znečištěný),
přeplněný, přerušený, přesný, prorvaný, re-
petiční, řetězový, různoslový, skřížený, sou-
sední (zápětný), souvislý, spletitý, spojo-
vací, stejnoslový, o stranách (jedno-, více-
slových), středorodý, tupý, vnitrný, všední,
Vz Dk. Poet. 401.—419. R. uložený, vz
Uložený. Rýmyrumy, reim dich oder ich
fress dich! Dch. Cf. Jg. Slnosť. 19., Mus.
1866. 261., Vor. P. 209. R. v Nové radě.
Vz List. fil. III. 179. Slovo o rýmu. Mus.
1834. 283.

Rýma = kýchavka, smrkačka, mozgřávka.
Cf. Slov. zdrav. 334., Mkl. Etym. 283. R.,
rhinitis, coryza: flegmonosná, phlegmonosa,
kapavková, gonorrhoica, kruposní, crouposa,
mázdřivková, diphtheritica, opálová, scarla-
tinosa, ozhřivková, malleosa, tyfová, r. ty-
phosa. Ktt. exc. R. suchá, Stock-, příjičná,
coryza syphilitica, novorozeňat, c. neona-
torum. Exc. Má-li kdo rýmu a kýchá-li,
nemá se mu říkati: Pozdrav pán Bůh. Mus.
1854. 536. Kdo překročí moč, dostane rýmu.
Us. Pověry o rýmě vz v Mus. 1855. 54.
Umírá, má rýmu (čti zpět). Brt.

Rymování. Vz Jg. Slnosť. 19.

Rymovská V. Vz Bačk. Písm. 859.

Rymfati, rymfnouti do něčeho = ude-
řiti. U Chuděnic. Rgl.

Rymík, u, rymíček, čku, m. = rybník.
U Kdýně. Rgl.

Rýmkování, n., Reimerei, f. Posp.

Rymont, a, m. = remonta. Držitel obecné
hospody má všechen einquartirung rekrutů,
r-tů a jinších durchmaršů ochotně nésti.
Melichar. Monogr. Unhoště 171.

Rýmoprostý, reimfrei. R. spojení veršů.
Dk. Poet 426.

Rýmotepec, pce, m. = rýmokujec. Dk.

Rymovací slova. Dk. Aesth. 60.

Rymovačka, y, f., Reimerei, f., Reim-
gedicht, n. Mus., Brt. Dt. 94.

Rymovanina, y, f. = něco rymovaného,
Reimgedicht, n. Zb., Kv. 1870. 223.

Rymovaný. R. prosa, Tf., Anth., kronika,
Tf., Sbn. 204., 621., skládání. Mus. 1880.
370.

Rýmovka, y, f. = podstata rýmu. Dk.
Poet. 402.

Rýmovní. Dk.

Rýmovník. Vz Jg. H. 1. 743.

Rýmozvuk, u, m. = sourým. S. N. X.
217.

Rýn. V MV. nepravá glossa. Pa. 46.
Do Rýna města. Arn. 1588. — Rýn Kolín.
Dvanáct panen zmordovaných, v Rýně Ko-
líně pochovaných. Pís. Tkč.

Rynarec od Rynarta. Pal. Rdh. I. 132.

Rynartice, Reinhards, ves v Sasku. Pal.
Rdh. II. 210.

Ryncka, y, f., vz Kľag.

Ryncan, a, m. = obyvatel rynku, Ring-
bürger, m. Mestský pivovar majetok r-nů.
Slov. Tay. Bš. 14. Vz Rynečník.

Rynečník polož před Rynečný.

Ryuéř. 1424., Let. 168. Ve 14. stol Mnč.

Ryneš, os. jm. Arch. VIII. 86., I. 177.,
Pal. Rdh. I. 125.

Ryneta = renetta. Nov.

Ryniak, a, m. = nadávka. Slov. Mt. S.
I. 117. Cf. Ryňavý.

Rynk. Mkl. Etym. 286., Kom. Lab. 12.
Pes za kamna vlez, ukrad tam topinku,
běžel s ní po rynku; Huláká jako na rynku;
Prohánějí se tu jako na rynku. Us. Tkč.

Rynka, y, f. = Regina. Kld. Rok. IV.
243.

Rýnský. Kolo, kolo mlýnsky, za čtyry
rýnsky (hra na kolo). Us. Tkč.

Rynta, y, f. Ryntu prikryl. Slov. Phľd.
X. 3.

Ryp. Popadl čapku a r. sňu o zem. Brt.
D.

Rýpačka = práce ledajaká za nic. Mor.
Bkř., Vck. Máme doma vždycky nějakou
r-čku. Šd.

Rypadlo, Baggermaschine, f. Hrbk. R.
k vybírání hmot (písku, štěrku, bláta atd ),
které pod vodou jsou. R. ruční, polostro-
jové, strojové (parní). S. N. XI. 594. R.
jímkové, Zwischenbagger. Zpr. arch. XII.
4. 18. — R. = druh bran, vláčidla k vy-
rypování škodných rostlin na poli. Koll.
St. 66. Vz Rypec, Rypák (dod.).

Rypák, vz Rypadlo (dod.). — R. svin-
ský. Do všeho strčí hubu jako prase r.; Má
hubu (umazanou) jako sviňský r. Us. Tkč
— R. = nos. Dostal přes r. (někdo mu od-
sekl). Us. Tkč.

Rypákovitý, rüsselartig. Vz Rst. 488.
R. nos.

Rýpalství, n., Wühlerei, f. Dch., Lpř.

Rýpati, rýpnouti. Cf. List. fil. 1890. 190.
(Mz.). R. = utíkati, pospíchati. U Místka.

Rýpatý = rýpal. U Jižné. Vrů.

Rýpavý = rapavý. Val. Brt. D. 263. R.
nápad něčí. A. Truhlář.

Rypec, vz Rypadlo. — R. = štulec.
U Žamb. Dbv.

Rypiti se = pyšniti se. U Místka. Škd.

Rypkať. Bolorýpka rypkuje, rypká. Slov.
Hdž. Slb. 34.

Rýpnouti, vz Rýpati.

Rypoš. Cf. Brm. I. 418.

Rypouš, Seeelephant, m., macrorhinus
elephantinus. Brm. I. 3. 674.

Ryps = tkanina, která vypadá jako pe-
cičky nebo šupiny. Hk.

Rýpsnouti koho = rýpnouti. Mor. a
slov. Šd.

1. Rys. Mkl. aL. 160., Mkl. Etym. 286.
V MV. pravá glossa. Pa. 24. — R., os. jm.
Arch. VII. 581., VIII. 131., D. ol. VII. 2.



	642

	Rylce, e, n. = rydlo. Rk. Rýlica = železný rýl (rýč) na dřevěné rukojeti. Mor. Brt. D. 146. Rylička oprav v: rychlička. Rylík. a, m. = jalec (ryba). Slez. Šd., Weissfisch. Wrch. Rylo, a, n. = rýl, rýč. Sl. spv. II. 63. — R. = rydlo, rypák. Sviňa má r. Slov. Zátur. Rým. Cf. Mkl. Etym. 286. R. belhavý, domácí, dvojstranný (párový), exotický, hla- holný (kolébavý), klouzavý (trojslabičný), hluchý (planý), chudý, kořenný, lahodný, libozvuký, mdlý, melodický, myšlénkový, nadbytečný, nárazný (počátkový), nehledaný, nenucený, obyčejný, objímavý (okročný), ob- nošený, obsažný, osobitný, ostrý, ošumělý, plnorázný (rázný), pomíšený (znečištěný), přeplněný, přerušený, přesný, prorvaný, re- petiční, řetězový, různoslový, skřížený, sou- sední (zápětný), souvislý, spletitý, spojo- vací, stejnoslový, o stranách (jedno-, více- slových), středorodý, tupý, vnitrný, všední, Vz Dk. Poet. 401.—419. R. uložený, vz Uložený. Rýmyrumy, reim dich oder ich fress dich! Dch. Cf. Jg. Slnosť. 19., Mus. 1866. 261., Vor. P. 209. R. v Nové radě. Vz List. fil. III. 179. Slovo o rýmu. Mus. 1834. 283. Rýma = kýchavka, smrkačka, mozgřávka. Cf. Slov. zdrav. 334., Mkl. Etym. 283. R., rhinitis, coryza: flegmonosná, phlegmonosa, kapavková, gonorrhoica, kruposní, crouposa, mázdřivková, diphtheritica, opálová, scarla- tinosa, ozhřivková, malleosa, tyfová, r. ty- phosa. Ktt. exc. R. suchá, Stock-, příjičná, coryza syphilitica, novorozeňat, c. neona- torum. Exc. Má-li kdo rýmu a kýchá-li, nemá se mu říkati: Pozdrav pán Bůh. Mus. 1854. 536. Kdo překročí moč, dostane rýmu. Us. Pověry o rýmě vz v Mus. 1855. 54. Umírá, má rýmu (čti zpět). Brt. Rymování. Vz Jg. Slnosť. 19. Rymovská V. Vz Bačk. Písm. 859. Rymfati, rymfnouti do něčeho = ude- řiti. U Chuděnic. Rgl. Rymík, u, rymíček, čku, m. = rybník. U Kdýně. Rgl. Rýmkování, n., Reimerei, f. Posp. Rymont, a, m. = remonta. Držitel obecné hospody má všechen einquartirung rekrutů, r-tů a jinších durchmaršů ochotně nésti. Melichar. Monogr. Unhoště 171. Rýmoprostý, reimfrei. R. spojení veršů. Dk. Poet 426. Rýmotepec, pce, m. = rýmokujec. Dk. Rymovací slova. Dk. Aesth. 60. Rymovačka, y, f., Reimerei, f., Reim- gedicht, n. Mus., Brt. Dt. 94. Rymovanina, y, f. = něco rymovaného, Reimgedicht, n. Zb., Kv. 1870. 223. Rymovaný. R. prosa, Tf., Anth., kronika, Tf., Sbn. 204., 621., skládání. Mus. 1880. 370. Rýmovka, y, f. = podstata rýmu. Dk. Poet. 402. Rýmovní. Dk. Rýmovník. Vz Jg. H. 1. 743. Rýmozvuk, u, m. = sourým. S. N. X. 217.	Rýn. V MV. nepravá glossa. Pa. 46. Do Rýna města. Arn. 1588. — Rýn Kolín. Dvanáct panen zmordovaných, v Rýně Ko- líně pochovaných. Pís. Tkč. Rynarec od Rynarta. Pal. Rdh. I. 132. Rynartice, Reinhards, ves v Sasku. Pal. Rdh. II. 210. Ryncka, y, f., vz Kľag. Ryncan, a, m. = obyvatel rynku, Ring- bürger, m. Mestský pivovar majetok r-nů. Slov. Tay. Bš. 14. Vz Rynečník. Rynečník polož před Rynečný. Ryuéř. 1424., Let. 168. Ve 14. stol Mnč. Ryneš, os. jm. Arch. VIII. 86., I. 177., Pal. Rdh. I. 125. Ryneta = renetta. Nov. Ryniak, a, m. = nadávka. Slov. Mt. S. I. 117. Cf. Ryňavý. Rynk. Mkl. Etym. 286., Kom. Lab. 12. Pes za kamna vlez, ukrad tam topinku, běžel s ní po rynku; Huláká jako na rynku; Prohánějí se tu jako na rynku. Us. Tkč. Rynka, y, f. = Regina. Kld. Rok. IV. 243. Rýnský. Kolo, kolo mlýnsky, za čtyry rýnsky (hra na kolo). Us. Tkč. Rynta, y, f. Ryntu prikryl. Slov. Phľd. X. 3. Ryp. Popadl čapku a r. sňu o zem. Brt. D. Rýpačka = práce ledajaká za nic. Mor. Bkř., Vck. Máme doma vždycky nějakou r-čku. Šd. Rypadlo, Baggermaschine, f. Hrbk. R. k vybírání hmot (písku, štěrku, bláta atd ), které pod vodou jsou. R. ruční, polostro- jové, strojové (parní). S. N. XI. 594. R. jímkové, Zwischenbagger. Zpr. arch. XII. 4. 18. — R. = druh bran, vláčidla k vy- rypování škodných rostlin na poli. Koll. St. 66. Vz Rypec, Rypák (dod.). Rypák, vz Rypadlo (dod.). — R. svin- ský. Do všeho strčí hubu jako prase r.; Má hubu (umazanou) jako sviňský r. Us. Tkč — R. = nos. Dostal přes r. (někdo mu od- sekl). Us. Tkč. Rypákovitý, rüsselartig. Vz Rst. 488. R. nos. Rýpalství, n., Wühlerei, f. Dch., Lpř. Rýpati, rýpnouti. Cf. List. fil. 1890. 190. (Mz.). R. = utíkati, pospíchati. U Místka. Rýpatý = rýpal. U Jižné. Vrů. Rýpavý = rapavý. Val. Brt. D. 263. R. nápad něčí. A. Truhlář. Rypec, vz Rypadlo. — R. = štulec. U Žamb. Dbv. Rypiti se = pyšniti se. U Místka. Škd. Rypkať. Bolorýpka rypkuje, rypká. Slov. Hdž. Slb. 34. Rýpnouti, vz Rýpati. Rypoš. Cf. Brm. I. 418. Rypouš, Seeelephant, m., macrorhinus elephantinus. Brm. I. 3. 674. Ryps = tkanina, která vypadá jako pe- cičky nebo šupiny. Hk. Rýpsnouti koho = rýpnouti. Mor. a slov. Šd. 1. Rys. Mkl. aL. 160., Mkl. Etym. 286. V MV. pravá glossa. Pa. 24. — R., os. jm. Arch. VII. 581., VIII. 131., D. ol. VII. 2.