Předchozí (753)  Strana:754  Další (755) |
|
|||
754
|
|||
|
|||
Spomocný. Pravn. 2004. — komu (kdy).
Budu vám spomocnější umra, než zde živ
jsa. Pass. mus. 417. Metla všem v hoři, v núzi s-ná. Sv. Mař. v. 115. — k čemu. Masť k hluchotě velmi spomocná. Drk. Hry 290. Spon, u, m. Vrškový spon (zápoj ko-
runy), Kronenschluss, m Spona. Vz Mkl. Etym. 238. Sponkou
knihu spíná. Čch. Mch. 29. S. na hadice, R. Smekal, štítu, Querspange der Innen- seite des Schildes. Lpř. S. třecí (na rameně pod spodní šárkou vozu), Reibspange, če- pová, Zapfen-, na podjízd, Reibscheit-, kří- žová, Kreuzband, nárožní, Eckspange, Eck- band, postranní, Seiten-, ke kolečku, Scheib- truhe-, k upevnění péra na nápravu, Achsen-, pod péro, Federtrag, na voj, Deichsel-, na příční švinku u hřebenáče, die Schwingen- spange zum Steinkarren. Us. Pdl. S. = spinadlo (ozdoba). Cf. Zbrt. Krj. I. 81., 103. S. u tesařů (svora). Vz Včř. Z. I. 23. — S. v anat. synchondrosis. — V math. a ve spisech s. či závorka (Klammer) = dva sto- jaté obloučky: ( ), mezi nimiž čísla neb výrazy vepsány jsou. Šim. 10.— S. v mluv- nici. Cf. Brt. S. 3. vd. 2. Sponár, u, m. = klinec. Slov. Hdž. Šlb.
87. Sponička, y, f., vz Spona.
Sponisati, skonisati = mnoho snísti. Ten
toho sponisá. U Smidar. Kšť. Sponka, y, f., vz Spona.
Sponkatý, flockenringig, v bot. Sl. les.
Sponosný, klagend. Rk. Vz násl.
Sponosovati = stěžovati si. Slov. Bern.
Sponosovnica, e, f. = žalobnice. Slov.
Bern. Sponosovník, a, m. = žalobník. Slov.
Bern. Sponový. S. žebro. Vz Spona. Stat. kn.
188 3/4. 120. — S. samohláska, Bindevocal. Šf. III. 535. Sponton, u, m., fr. esponton, it. spun-
tone = druh bodné zbraně jako polopíka v 17. a 18. stol. Vz S. N. XI. 182. Spopácati = spopadnouti, ulapiti, er-
haschen. U Bzence na Mor. Šd. Vz násl. Spopáckati = spopácati. Ešte ani raz
nemohol som s. ťa pri hriechu; S-la ju tu Ježibaba a driapala z nej zlato hřebien- kami. Dbš. Sl. pov. V. 19., VI. 13. Spor. Cf. List. fil. XIV. 14., 179. S. ži-
vlů, Vrch., literarní, Mus., mravnostní. Dk. Aesth. 401. S. v log. dvou-, tří , čtyř-, mnohočlenný. Jd. 3. vd. 10. Zůstaviti něco na sporu. Šml. I. 10. S. dvou žádostí; S. se protiví. Dk. Se všemi jsem ve sporu. Čch. S. srovnati. Kká. Jest slovo vítr, spor se slovy dme. Kká. Td. 74. S. duše s tě- lem. Vz Vlčk. 66. Spora bakterie = výtrus, die Spore. Ott.
III. 121. a. Sporáček, čku, m. = plameník spořicí,
Sparbrenner, m. Sl. les. Spořádaný. S. dívka, Sá., poměry. Hrts.
Je ze s-né rodiny. Us. Dch. Spořádati koho. Jestli na vás, kluci,
přijdu, já vás spořádám. Us. Rgl., Šd. — co jak: přehledně. Us. — co kde: růz- |
nice mezi sousedy. J. Lpř. — čeho. Ten
toho s-dá (sní). Us. Kšť. Sporadosidery = druh povětroňů. Cf.
Stč. Zem. 252. Sporák. Cf. Blacha (ostrav.). S. olejní.
Wld. Sporákový, Sparherd-. S. hrnec, dvířka
atd. Pdl. Spoře. Lid s. (hustě) tu vieru přijímal.
Výb. I. 311. Aby se viera s. rozmnožila (hojně). Výb. I. 314. Nesúc v pláštích bílého chleba s. Pass. mus. 412. Spořeček = tučný mužík. Mor. Knrz.
Spořéditi = spoříditi. S. něco múdře.
Št. Kn. š. 121. Sporejšek, ška, m., ein kleiner Mensch.
Rk. Spori, zkažené jm. místo Srbi. Šf Strž.
I. 113.
Sporica, e, f. = spořitelna. Poštová s.
Slov. ZObz. XXIV. 241. Spoříček, vz Sporyš (dod.).
Sporičný = uspořený. Za s-né peniaze
kupuje žena obuv detom. Slov. ZObz. XXIV. 242. Spoříditi co kde. Já už to tu všecko
spořídím. Us. Šd. Buoh s-dil zde na světě troj řád čistoty. Št. Ku. š. 60. Zpořiedil jest Buoh ve mně milosť. Ib. 42. — koho k čemu. Alx. 1116. — co komu. Všeho máme poslúchati, což nám jest spořiedil kostel. Št. Kn. š. 27. Spořil, a, spořílek, lka, m., Sparmeister,
m. Rk. Spoříš. Cf. Mkl. Etym. 318.
Spořitelna poštovní. O s. vz v S. N.,
Rk. Sl. Spořitelní vklad, úřad. Us. Pdl.
Spořitelník, a, m. = člen spořitelny.
Šd. Spořitelský, Spar-. S. jednota, -verein.
Pdl. Spořiti. Cf. Mkl. Etym. 318. — co: lid
(augere, množiti) Ž. kl. 104. 24. Viece túhy spoří (množí). Hr. rk. 155. v. 146. — S.= trhati. S. trávu. Na Víškovsku. Brt. Spořivosť velké clo. Kom.
Spořízený. Je s-ný (špatně ustrojený;
2. špatně vypadá). Us. Kšť. To byla čer-
tová s ním p-ná (nebylo s ním řeči). Us. Sporlík, a, m., anabula, ssavec, zastr.
Rozk. Sporomilec, lce, m. = milovník sporu.
Dk. Rozb. fil. 124. Sporý = mnohý, copiosus. 1424. Cf.
Mkl. Etym. 318. S. paměť (obsáhlá). Pravn. 1552. Malý, ale s. = trvanlivý. V Čáslav. Cf. Cepný. Uzené maso, suché švestky a měkký chléb nejsou sporé (rychlé ubývají). Us. Kšť. Sporýš. 14. stol. exc. Cf. Rosc. 135.,
Mllr. 110. — S. = spoříček = námel. Brt. D. 267. Sposlúchati = poslechnouti. Št. Kn. š.
273. 35. Spoševek, vku, m., Biessfleck.
Spošívati, biessen.
Spotění = spocení Slov. Bern.
Spotěnosť = spocenosť.. Slov. Bern.
Spotěný = spocený. Slov. Bern.
|
||
|
|||
Předchozí (753)  Strana:754  Další (755) |