1217

Čechelné, ého, n. = poplatek podda-
ných žen, když se vdávaly na jiné pan-
ství. Ott. V. 893.

Čecher = ostrý hřeben hory porostlý
lesem. Val. Slavč. 95.

Čechoslav, časopis. Cf Tf. Mtc. 15., 16.,
Bačk. Písm. I. 925.

Čechožidovství, n. Holč. I. 207.

Čejka, y, f = pták. Cf. Brm. II. 3. 260.
nn., Ott. VI. 573. — Č. = rybník v Pí-
secku. — Č. Jos. Cf. Pyp. K. II. 411., Tf.
Mtc. 287 , Back. Př. 89. a Písm. 895. —
Č. Jan Jos., lékař. — Č. z Olbramovic. Vz
Ott. VI. 573.

Čejková Barb., chybně : Čojková.

Čekal, a, m., rybník v Písecku a Mšecku.

Čekálek, lka, m., rybník v Písecku.

Čekanka. Cf. Č. Kn. š. 258., Ott. V. 364.
Pověry o ní vz v Mtc. XVI. 90

Čekankář, e, m. = kdo čekanku pě-
stuje. Us.

Ček-ček, hlas ťuhýka. Šír. Pt.

Čekmeň, ě, m. = svrchní kabát kozácký.
Lerm. I. 105.

Čelakovský Fr L. Cf. Tf. Mtc. 287.,
Ukaz. 96, Mus. 1878 526., Pyp. K. I. 371.,
II. 537., Zl. Jg. 90., 164., 196., 215., 227.,
230., 249., 257., 265, nn , 270., 276., 280.,
305., 317., 325., 327., 329., 358., 375., Bačk
Př. 180. a Písm. I. 925., Ott. VI. 578. —
Č. Lad Tf. Mtc. 287., Ukaz. 96., Bačk. Př.
180., Mus. 1886. 618., Ott. VI. 581. — Č.
Jarosl. Cf. Bačk. Př. 164., Mus. 1886. 618.,
Pyp. K. II. 249., Ukaz. 96., Ott. V. 582. —
Č. Lad., syn Lad. Č-ho, přírodozpytec, Nar.
1864. Ott. VI. 583.

Čelanka. Cf. Brm. IV. 647.

Čelba, y, f. = čelní dílo, Feldort, v horn.
Hrbk.

Čeleď, vz Ott. VI. Policie nad čeledí
v 16. stol. v Čech. Vz Wtr. Obr. II. 401. nn.

Čeledinní otec. Ev. víd. 55. Vz Čelední
otec.

Čelednara, y, f., oeconomica, zastr. Rozk.,
Pršp. 59. 33.

Čelední otec. Ev. ol. 278.

Čelist. Její popis vz v Ott. VI. 584. Č.
osličina. Ev. víd. 89. Nádor č-sti, Kiefer-
geschwulst, operace na č-sti, -operation,
poranění č-sti, -verletzung, srostění čelisti,
-Verwachsung, zánět č-sti, -entzündung. Ktt.
exc.

Čelistní, Kiefer-, Kinnbacken-. Č. mrť
či mrlina, -nekrose, oblouk, -bogen, oko-
stice, -periost, tělo, -körper, val, -wall,
zánět okostice č., -periostistis. Ktt. exc. Zdvi-
žení č-stné (čelisti), elevatio maxillae. Ol.
súdc. 15. 17

Čelmo. Vojsko stojí č. proti nepříteli =
čelem. Ott. VI. 58o

Čelmý pohyb. Vz předcház. Ott. VI.
585.

Čelník, u, m , chera, rostl. ?, zastr Pršp.
31. 47.

Čemejrák. a, m. = robotní nádenník,
Al. Hübner. Kralovice 43.

Čemer nemoc. Vz Ott. VI. 586. Hojení
ho na Mor. Vz Mtc. XV. 294.

Čemolák, u, m. = hmoždíř. Kávu tlu-
kou v č-ku. U Studené. Vlchř.

Čempel, vz., Čimplák (2. dod.).

Čena, Čenka, y, f. = Vencentia. Us.
Pdl.

Čeněk Jos , kněz a spis. Vz Ott. VI. 586.

Čenský Ferd. Cf. Km. 1887. 69., Slavín
IV. 49. nn., Osv. 1887., Ott. VI. 588., Bačk.
Př. 115 , 138. a Písm. I. 926 † r. 1887.

Čep. Umí dobře čepem točiti (o pijáku).
17. stol. Exc. Č. strojní. Cf. Ott. V. 588.
Č. děla. Vz Ott. VII. 242.

Čepan, u, m. = lebka. Laš., Šb. D. 50.

Čepaňa, ě, f. = nádoba. Mám hlavu jak
č-ňu (pitomou); hlava. U St. Jič. Vhl.

Čepař, e, m. = hotovitel čepů. Tk. VIII.

393.

Čepcol, a, m., cystophora, Mützenrobbe,
tuleň. Brm. I. 3. 671.

Čepčářka, y, f., Haubenmacherin. Wtr.
Obr. II. 215.

Čepec na led, Eishaube (v nemocnicích).
Valašské čepce. Vz NZ. II. 228. Č. nebo-
zezu, Bahn eines Bohrers. Hrbk.

Čepek u střevíce = špalíček pod patou,
mor. klátek. Stöckel, n. Byť Buoh kázal
tak dlúhé čépky u třevíc nositi, řekl by:
Slomil bych hlavu ; To-li k rytieřstvie slušie
tak dlúhé nositi čépky, tak rozličnými ře-
meny uvázati, ež pro ně nemóž rytieř býti
hotov postihnúti neb utéci. Št. Kn. š. 18
17., 163. 25. Jiní vykládají = nos, zobák,
špička.

Čépek, clepsydra, Wasseruhr. Pršp. 73.
17. Rj.: dsezepek.

Čepelík, u, m., lamina. Ž. kl. 157. a. 4.
Cf. Čepel.

Čepelín, u, m. = kopí ploské jako nůž.
Hdk. Kr. v. 552.

Čepení nevěsty. Vz Ott. VI. 589., Brt.
Sv. 56., 63.

Čepice z střlat. capa. Vz o ní Zbrt. Krj.
I. 54., 231., Ott. VI. 590.

Čepič, e, m., turdella, zastr. Veleš.

Čepička. Každá č. najde svou hlavičku.

Čepičovka, y, f., mitra, Faltenschnecke,
f., hlemýžď. Brm. IV. 2. 272.

Čepiti, scindere. Jir. Mor. 37. V Jag.
Arch. XII. 187. praví se, že se má na mí-
stech tam uvedených čísti: ščepiti.

Čeplíchati se = šplíchati se. V Plzeň.
Brtv.

Čepné, ého, n. = plat v pivovárech
v 16. stol. Wtr. Obr. I. 41.

Čepobití, čeporaz, rus. večernjaja. Ott.
VI. 590.

Čepovec, epistropheus, obratel. Ott. VI.
591.