Předchozí (1251)  Strana:1252  Další (1253) |
|
|||
1252
|
|||
|
|||
Grošák, u, m. Vytahuje g. z koženic.
Kmk. Seb. sp. II. 2. 99. Grošovka, y, f. = hudba, kterou hudeb-
níci zahrají za groš. Slov. Phľd X. 465. Grotz, e, m. G. Václ. Jos., probošt † 1730.
Vz Mus. 1891. 307., 1892 517 Gróža, gróžka = kroužek Dol. Brtch.
Gruber Václ. Ant., farář † 1722. Vz Mus.
1891. 307. — G. Bern. Vz Mus. 1893. 258. Grúl, u, m = dětské víno. Vytlačené
vinné mláto poleje se čistou vodou a nechá se v kadečce kvasit. Z něho se vykvasí neopojný nápoj dětem. V Podluží. Hrb. Obr. 153. Grumfest. Kopali g. u sv. Ambrože. Let
232. Grunt, u, m. = závaží u sítě. Nap.
Gruntovnice, e, f., Grundeigenthümerin.
Us. Grünwald Vendel. Ukaz. 98., Tf. Mtc.
128. Grutov, a, m., osada u Kosmy. Mus. 1892.
276. Grýf, u, m. = tonina. Brt. N. p. III. str.
XL. Gryl z Grylova Mat. 1551.—1611., prof.
filos. Vz Výb. II. 1684. nn. (tam i výbor). Grym (Grim) Ferd. Ant., farář † 1748.
Vz Mus. 1891. 102., 308. Grynda = slina tekoucí dítěti z úst. Dol.
Brtch. Gšos, u, m. = poplatek. Arch. VIII. 520.
Vz Šos. Guagen, u, m , v lučbě. Vz Rm. I. 370.
|
Guanaka, y, f., auchenia, lama. Vz Brm
I. 3. 81. Guanamin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I.
145. Guaranin, u, m. = hmota zásaditá. Vz.
Ott. V. 493 Guedener, a, m. G. Bernard, 1836.-1877 ,
notář. Vz Bačk Př. 93. Guillotina suchá = Lienbachrův vynález
objektivního řízení proti tisku čili kon- fiskace myšlénky a slova tištěného. Nár. listy 1889. č. 238. 1. str. G. na polypy. G. byla známa již v 15. stol. Vz Wtr. Obr. II. 867. Pozn. Guinea, e, f. = peníz anglický zlatý,
asi 10 zl. 50 kr. Guľkáreň, rně, f. = billiard, Slov. (Czm.
127.) Paul. Tóth. Gummigutta. Cf. KP. VI. 335.
Gundžovitý = chomáčovitý. G. chvost.
Slov. Orl VI. 265., Kľ. V. 157. Gustík a, m., z: Augustin. Mus. 1889.
164. Guttaperča. Cf. KP. VI. 387.
Gvůlivá = k vůli. Dol. Brtch.
Gygula, y, f. = vrch, apex. Na vých.
Mor. Šb. D. 53. Gymnasium. Dějiny g-sií. Vz Ott. VI.
358. nn. Gýr, u, m., bylina. Slov. DŠk. II. 279.
Gzel Petr. Výb II. 1464., Gb. Ml. II. 218.,
D. Lhrg. VI. Gzinec, nce, m., Gesims. Na již. Mor.
Šd. |
||
|
|||
H.
|
|||
|
|||
Vz Gb. Ml. I 36. H v Chodsku. Vz Listy
fil. 1891. 49. Na Dol. se odsouvá ze skup. hv.: vězda, koróvička; z rožnóť; tam se při- souvá k slovům a slabikám, které se začí- nají samohláskou: hapatyka, hovado (ovád), hulica, Danihel; do skupen žr: žhrať (žráti), vžhrala, h objevuje se za dž ve slově hbel (džber) a konečně mění se tam u v ve slo- vech: levké (zní lefké), levónké. Brtch., Listy fil. 1891. 436. — H. přirážka: drati- drhnouti, mařiti-mrhati. Šf. III. 503. — H. se střídá s v: Byl jsem h Veliši, h Vestci, u Kr Kradce, Nár. Listy, h Jičíně, h Mi- letíně U Chroustova u Milet. Tbnk. Pře- tvořuje se v z: hvězda-zvězda (slovan.) a v ž; honiti-ženu, hláza, hlíza-žláza. Šf III. 544. H z s. Mkl. atd. vynech. Flš. — H. = haléř. Us. -ha příp. Cf. Gb. Ml. I. 62
Haase Leonh. Mus. 1892. 335.
Habart = rychtářův pacholek, pochop,
škaryant.-Wtr Obr. II. 17., 57. Hábek, bku, m. = šat. Mor. Prss. Cf. Háby.
Habermann Fr. Václ., hud sklad. nar.
1706. Vz Srb 64. |
Habí, u = haraburdí. Kmk.
Habkavosť, i, f. Netečná kolísavosť a h.
Let. Mt. sl. I. 20. Cf. Habkati. Hable, e, f. Také u N. Bydž. Kšť.
Habr. Cf. Mách. 66.
Habrbolec, lce, m. = krasovlások (dod.).
Slov. Habrňuvka havrňuvka, y, f. = havír-
nůvka. Grubenholz, n. Laš. Wrch. Habrový = potok u Jachymova. Jsfk.
Hacapice. Má šátek (na hlavě) složený
na h-ci. U Chroustova u Millet. Tbnk. Hacník (hacznyk), bracale. Bhm Fl.
128. Hačinkati = seděti, v dětské řeči. Us.
Háčivý. H-vé kone sú také, které bez
patrnej príčiny nechcejú tahať; z toho: hača Slov. Rr. Sb. Had. Cf. Zbrt. 284., Mách. 209 Pověry
o hadech. Vz Mus. 1891. 486, Mtc. XVI. 87. H. s korunkou. Vz Mtc. XVI. 124. Kdo vytrhne hadu z huby kořisť (žábu a p.), nikdy na soudě neprosoudí. Val. Vck. Had kam toliko hlavu strčí, také celý proleze. Us. |
||
|
|||
Předchozí (1251)  Strana:1252  Další (1253) |