1259

Hlohovský Jiřík, hud. Vz Srb. 32., 54.

Hloh proti padoucnici. Vz Zbrt. 76. —
Mách. 135.

Hlomoza, y, f. = hlomozina. Mor. Knrz.

Hloub, u, m., mor. za české košťál, nebo
hloubi říkají někteří Moravci hloupí. Bl.
Gr 339.

Hloubálek, lka, m. Šf. Strž. 1. 445.

Hloubati, nachgrübeln. Aby o sváto-
stech těla a krve nehloubali a nevyměřo-
vali. Bart. 167.

Hloupince, ziemlich dumm. Nemocný h.
se usmál. Kronbauer.

Hloupodrzý, dummkeck.

Hloupý také: balšán, balvan, bamba,
bláha, bloud, bluma, bota, boží nešť, brkol,
buchta, bulík, bůta, bůvol, cep, čep, dudek,
fanta, Franta, habr, hamoň, hebedo, hlup,
hlupec, hlupoň, hňup, holub, Honza, ho-
vado, husa, huťa, huťápa, chamtala, cho
mout, chouchem, chramost, chramosta,
chrust, Jan borový (etwa Johann aus dem
Walde), Janek, jelito, Klíma, kopáč, ko-
pyto, Kuba, Matěj, maťula, mezek, mezulán,
moták, motour, motovidlo, motyka, moula,
neťapa, ňouma, ňuma, osel, paďák, pařez,
paťala, patla, peň, poleno, punčocha, pytlík,
slíva, slouha, střevo, telátko, tele, trdlo,
troubela, troubizna, troula, troup, trubač,
truhlík, truksa, trula, trulant, trulda, tru-
mač, trumbela, trumbera, trunda, trupel,
ťukela, ťulapa, tulipán, ťulpa, ťulpas, ťulula,
ťululum, ťupák, tupoň, ťuta, varhula, vař-
buchta, Vávra, velbloud, veltrus, ventrus,
vůl, výr. Cf. Hlupák (i dod.). — Není v to
h., aby . . . 1533. Wtr. Obr. II. 675.

Hloušecký. H. předměstí v Kutné Hoře.
Vchř.

Hltadlo, a, n., Gurgelschlund, m.

Hltati v dialektech. Vz Listy fil. 1892.
368.

Hltavý. Obrátil se v vlka h-ho. Bart.
126.

Hltoň. Cf. Zbrt. 203.

Hlubinka, y, f., cavitas. H. kloubová,
c. glenoidalis, srpovitá, c. sigmoidea.

Hlubný. Po modrém, hlubném nebi světlo
hyne. Ner. Kn. ver.

Hlučal, a, m., potok. Pam. arch. I. 164.

Hlučiti se, impetum facere. H-li sě
jednú myslí do hřiště. B. mik. Act. 19.
29.

Hluchoněmý. Ústav h-mých. Slov. zdrav.
388.

Hluchoslepota, y, f., Taubblindheit, f.

Hluchota slovna. Vz Ott. 1. 318. Léčení
h-ty. Vz Mtc. 1893. 147.

Hluchý. H. nemoc = horečka: tyfus.
Slov. Rr. Sb. Drží to, jak h. dvéře (je to
pevné). Val. Vck.

Hluma, y, m., mimus, zastr. Rozk.

Hlupák, vz Hloupý (i 2. dod.), Truna.

Hlúpěti. Abychom v strastech nehlúpěli.
Ezp. 188.

Hlupnáč, e, m, pilosus, zastr. Pršp.
17. 6.

Hlupota, y, f. Handlí h-tú (= hlupák)
Us. Brt.

Hluš, e, f., lépe: hlucho. Brt.

Hlušč, hlušť, ě, f., aspus, zastr. Rozk.

Hlušiti = pilně pracovati. Deň jak deň
hluší robotu a predsa nič nemá. Slov. Rr.
Sb.

Hlušna y, f, vz Hlasna (2. dod.).

Hluza, y, f., papula, zastr. Pršp. 66. 14.

Hluzovník, u, m. = ochvatná zelina,
scrophularia, nodosa, léčí hluzy či ochvat.
Us. na Mor. Brt.

Hlvoš, e, m. = hlvoň. Slov. Phľd. XII.
739.

Hlyba, y, f. = rudnatý balvan, erzhaltige
Wand, e-ger Gang. Hř.

Hmlica, e, f. = slabá hmla, mžení. Slez.
Šd.

Hmot, u, m. = hmota Pal. Rdh. I 373.
a j.

Hmotař, e, m. = materialista. Kadeř.
O duši 23.

Hmotnatý, stotfig. Kod. Úv. 104

Hmotný = veliký. H. pecen chleba. Wtr.
Obr. II. 269.

Hmotoslov, není prý od Šf., nýbrž od
Pal. Vz Mus. 1888. 110.

Hmoždina, y, f. = práce, namáhání.
Rgl.

Hrnula, y, f., fonta, zastr. Pršp. 66. 17.

Hmúřovina. V mrtvé h-ně ani tráva
neroste. DSt. I. 16.

Hmyz, u, m., a hmyza, y, f. Jir. Mor.
80. H. aby se nerozhnízdil. Vz Zbrt. 258.

Hmyzati = hýbati. Jos. 7.

Hmyzlavý, vz Hemzivý (2. dod.). Slov.
Zátur.

Hňácati od hnísti. Nahňácati se čeho =
hodně se najísti Us. Listy fil. 1892. 285.

Hňap, u, m = kus. H. chleba. St. Jič.
Vhl.

Hňápa, y, f. = veliká noha. Us. Fč.

Hňapiť, hňapnúť sa = udeřiti. U St.
Jič. Vhl.

Hnát kružidla, lépe: rameno. Sdl.

Hnáti v dialektech. Vz Listy fil. 1892.
363. Ten hnal (utíkal)! Us. Vhl. — co
kam. Nevěda již kam lež hnáti Pož. 99.

Hnátonoš, e, m., macropus, Hasenspringer,
Beutelthier. Cf. Brm. I. 2. 610.

Hnědavec, vce, m., solatrum, zastr. Rozk.

Hnědlík, a, m., leucrotheca, zastr. Pršp.
18.

Hněpač, e, m., abirus, ryba? Pršp. 16.
60. Rozk : hněpně.

Hněpně, m., abirus, zastr. Rozk. Vz
Hněpač (2. dod.).

Hnětací stroj pekařský. Vz KP. V. 696.

Hnetečky = hned. 1543. Wtr. Obr. II. 645.

Hnětěnina, y, f. = hnétenice. H. papí-
rová. Tl. M. 94.

Hněv. Těžko proti hněvu bojovati. Lobk.
86.

Hněvado, a, n.= hovado (eufem.), hlupák.

Hněvati. Boha proti sobě hněváme. Pož.
123. Poněvadž se z toho hněváte, že . . .
Arch. IX. 181.

Hněvkovský Šeb. Cf. Tf. Mtc. 3., Bačk.
Písm. I. 927., Zl. Ig. 130., 195 , 220.

Hněvný. Král hněven sedě k súdu. Umuč.
sv. Jiří 153.

Hněvotník, a, m., iracundus. Pršp. 43.
79.