1319

Lysec, sce, m. = lysý. Pršp. 44. 11.

Lysivosť dvorcová, area celsi, choroba
vlasová. Vz Ott. II. 620.

Lyska, vz Ploska (2. dod.), Brm. II. 3.
450 nn.

Lysknúť, lyščiť, vz Liskati. Slavč. 100

Lyskonoh, a, m , phaloropus, pták. Vz
Brm. II 3 317.

Lysol, u, m., desinfekční prostředek. Nár.
listy.

Lýtko, strč. lýtka, y, f., odtud pl. dat.
lýtkám, lok. lýtkách, instr. lýtkami. Gb.
Ml. I. 86 , D. Lhrg. 183.

Lyzen = modřina. Vz násl. Lyzna.

Lyziti se = smáti se. Val. Vck.

Lyzna, y, f. = lyzeň. Val. Slavč. 92.

Lyžičník, u, m. = lyžník. Phľd. XII. 733.

Lyžka, y, f. = lžíce. Lag. Šb. D. 60.
Žabí l. = mušle. Ib.

Lzázi = lízati. Ž. kl. 71. 9.

Lzelista, y, f., vz Nelzelista (2. dod.).

Lžíce Gt. pl lžíc a lžic. D. Lhrg. 186.
Nyní. lžic. Nechá-li kdo v hrnku lžíci přes
noc, nebude míti dobrého spánku. Mtc.
1892. 194. L. v 16. stol. Vz Mus. 1893. 55.

Lžičák. Cf. Brm. II. 3. 519.

Lzičník, u, m., Sandbohrer, -löffel, m.
Hř.

Lžikřesťan, a, m., Pseudochrist. Bílý.
Mtc. 1892. 275.

Lžiprapor, u, m. Vrch F. II. 244.

Lživodlužný = lživý, vylhaný, lží způ-
sobený. V. Šolc.

Cf. Gb. Ml. I. 62 M slabikotvorné (samo-
hláskové). Vz Gb. Ml. I. 22. Takové na
Cbodsku. Vz List. filol. 1891. 43., 47 Na
Dolnobečovsku na Mor. bývá často místo
něho b: blabľenec, bramor, darebné; m
se tam proměnilo v n v čísl. sedn, osn a
jinde: pasno vedle pasmo, veznu, snědé
(smědý) atd. Vz List. fil. 1891. 434.

-ma příp. Cf. Gb. Ml. I. 62.

Macák, a, m. vz. Matthias (2. dod.).

Macati. Prk. v Kroku. 1889. 243. dopo-
ručuje mácati.

Macek, cka, m , vz Matthias (2. dod.).

Maciga, y, f. = mamulka, matka. Val.
Sb. D. 60.

Macík, a, m., vz Matthias (2. dod.). M.
také = Emanuel.

Macina, y, m. = Matěj. Mor. Rgl.

Macourek Jiří, nar. 1815., hud. sklad.
Srb 123.

Máčiné, vz Náčiné (2. dod.).

Mačínek, nku, mačíneček, čku, m. Kluci
ani m-čku na stromě nenechají (nic). Mor.

Mačiště také zmačkaná hrsť lnu. Lib.
NZ I. 547.

Máčka = bláto. — M. Ten v sobě ne-
zdrží m-ky (nic, vše vyšplechtá, poví). Mor.
Vhl.

Maďan, a, m. = hlupec Lib. NZ. I. 452.

Maďar, u, m. = vřed, uher. Ten má plný
obličej maďarů. U Miletína. Dvd. — M., a,
m. = hlupec. Lib. NZ. I. 452.

Maďara, y, f. = tanec. Vz Brt. N. p.
III. str. XLIII.

Maděrbalaš. Vévoda a m. Půh. V. 5

Maděrka, y, f., druh plstěného klobouku.
16. stol. Ott. VI. 448.

Mädliť = mrviť. Slov. Rl. Pr. II 7.

Madřan, u, m., gutta. Pršp. 33. 17.

Madrunka, y, f., pecanda, zastr. MV.
(Hank. Sb. 388.).

Magacin = břicho. Má těžký m. (o tlu-
stém) U Miletína. Dvd.

Magarony = vlaské nudle. Mám vám s.
snad m. s pangentou = nějaké zvláštnosti?
Us

Magdalena, Machna.

Magdeburský. M. právo. Cf. Wtr. Obr.
II. 478., 634, 747.

Magues, u, m. = magnet. M-sem po-
tříti. Kom. Lab. 122.

Magnet. To děvče je jako m. (táhne).
Us Dvd.

Mach, a, m., vz Matthias a Martin (2. dod.).

Mácha, y, m., vz Matthias (2. dod.).

Macháček, čka m., rybník v Písecku.

Machaj, e, m. = taškář, šelma. Slov.
Němc. II. 115.

Machák, u, m. = havák (s budkou).
Mor Rgl.

Máchal Hanuš, dr, prof. a spis. v Praze.

Macbar J. S., básník.

Machek, chka, m., vz Matthias (2 dod.).

Machna, y, f. = Magdalena — M. =
vězení v Kouřimi v 16. věku. Wtr. Obr. II.
836.

Machník, a, m., vz Matthias (2. dod.).

Machomedan, a, m. = lakotný. Lib.
NZ. 1. 452.

Machot, u, m. Na m. opilý, shnilý =
zcela. Lib. NZ. I. 456.

Machovec Frant † ⁸/10 1892.

Machovka, y, f. = vrch v Písecku.

Machuta, y, m., vz Matthias (2. dod.).

Máj. Před prvním májem. Vz Mus. 1889.
351.

Majdalenka, y, f. = druh hrušek ran-
ních zralých okolo sv. Maří Majdaleny. Dvd.

Maj duša, dle Káča = Marie. Slov. Prss.

Maje. Cf. Mách. 195