Cf. Mkl. aL. 62., 76. — O se seslabuje,
vz Vm. ad Mkl aL 11., 12. — O se střídá
s a: chramať, havořiť, kobzale vedle kob-
zole, laziť (slov. loziť). Mor. Brt D. U Místka:
chlop, škorupa (slov. skarlúp), škrobať, po-
matovať, pomatka, joščerka. Brt. D. 103. —
S u: putvora, hurák, puděkovať na By-
střicku na Mor. Brt.— S y: tynuć v Opav-
sku. Brc D. — O se stupňuje. Cf. Mkl. aL.
62., Bž. 30. — Str. 198. a. 3. ř. sh. za
1878. 3. polož. Cf. Brt. D. 7., 60., 84., 99. —
O se vkládá (198 a.). O přibírá na jihových.
Mor. místy nomin: strýko, šohajko, Jurko.
Brt. Na Domažl., z časti i na Klatovsku ku
jménům místním rodu muž., která jsou za-
končena tvrdou souhláskou, lid rád připíná
o, čímž jméno nabývá rodu středního: Trha-
novo, Kouto, Loučimo, Bezděkovo, Votíno
atd. BPr. — O- neoddělitelná předložka
u časoslov udává 1 směr kolem: oběh-
nouti, osvítiti, ověnčiti, olemovati, otlouci,
otočiti atd.; 2. začátek děje, který počíná
odloučením nebo zbavením toho, co bylo
okolo něčeho: ojediněti, ochaběti, oněměti
atd.; 3. jen malou míru děje: ohřáti, ochla-
diti; 4. příčinu a) pomyšlenou čili účel:
oplatiti dluh; b) pomyšlenou, které činnosť
slovesná dosící se snaží t. j. snahu a úmysl:
omlouvati; c) tajný neb lestný úmysl: opá-
lili, opiti, omámiti, otráviti; d) výsledek:
opanovati: e) výsledek záporný: oslyšeti,
opominouti. Vz Jurs. 23.-30., Ob. Pk. v Olom
program na rok 1875. 8. — Jm. muž. v -o
ukončená (str. 198 b.) podkladají dle Gb.
nejčastěji nominativ v a: Hromádko, y,
ovi, u, ou. Tak i u Jičína, u Skutče, u Tá
bora. Ant. Mikenda, Stč Cf. Bž. 118., Kvř.
Ml. 45.-52. O masc. v -o vz Prk. Př. 14

O strč. sklonění substantiv kmene o Vyd.
J. Gebauer. V Praze 1886. O sklonění jmen
střed. kmene na -o vz Kvř. Ml. 59 — 61.

2. O předložka Vz Brt. D. 187, Mkl.
S. 671.-676.

3. Ó mesislovce. S genit Vz Brt. S. 50.
4. — Ó (přešlé v uo, u, ů). Vz List. fil. I.
50., Ů.

Oar-us, a, m. O. řeka = Volha. Sf. Strž

I. 543.

Ob- v kompositech časosl. udává 1. směr
kolem: obložiti, obsypati, obtékati; 2. za-
čátek děje: obměkčiti; 3 jen malou míru
děje: oblomiti, obvařiti; 4. podílnosť: ob-
choditi, 5. příčinu a) pomyšlenou (snahu a
úmysl): obžalovati, obviniti; b) tajný n
lestný úmysl: obehráti; c) příčinu možnou,
podmínku: obejíti se, obstáti, obhájiti; 6. vý-

sledek: obdržeti, obděditi, obsednouti; vý-
sledek záporný: obmeškati. Vz Jurs. 23-30.
Cf. Pk. v Olom. program. na rok 1875. 8.,
Bž. 238., O (dod.). — Ob- zdrobňuje: ob-
dál = opodál. Bž. 237.

Oba. Vz Šf. III. 644., Mkl. Etym. 218.

-oba přípona: lútoba (lítosť), tíhoba (aegri-
tudo), mokroba (mokrosť). Mor. Brt. D. 144.

Obaba. To je baba o. (= zlá baba).
U Dobruš. Vk.

Obabiti. Maminka ho tak obabila (obala-
mutila). V Kunv. Msk.

Obáč oprav v: obač. Obač = obak, nic-
méně, jednak přece, však. An obač Bohu
sje modle. . . Leg. o 12 apošt. 106. Vz
Obake

Obačiť — upamatovati. Slov. Bern.

Obadač, e, m. = kdo obadá. Vz Obadati.
Šd.

Obadal. a, m , os. jm. Vck.

Obadání, n., die Untersuchung, Forschung.
Drobnohledné o. listů. SP. II. 124.

Obadatel, e, m. = obadač. Us. Šd.

Obadovať = hýbati. Nemozu tum rukum
o. U Star. Jičína. Vhl.

Obahněný = skotný. Štyry kočky o-né,
to sú moje krávy stelné. Brt. P. 384.

Obajanie, n , das Prestige. Slov. Aby
si udržali o. Nár. nov. 1886. č. 174. 2/1.

Obájeti. Pohľad na Tatry upúta, obáji,
očaruje, unesie človeka. Phľd. IV. 246.

Obak, vz Obake.

Obake. Cf. Bž. 25., 24., 216. Obak: Sv.
ruk. Al 1196, An. 133., 312., 692., Výb.
I 175., Št. Kn. š. 99. Obakž: Št. K. š. 56.,
88, 170. Obaky, obake, obak, verum tamen.
Ž. wit. 61. 5., 61. 6., 61. 10., Sv. ruk. SR.
130., Mkl. Etym 218. Obak mi nic nespo-
můžeš; Bych vám mnoho pravil, obak mi
nevěříte. Sv. ruk. 165., 173. Jakož obak
pravda bieše. Výb. I. 404. A obakž ne tak,
jakož mnie oni, to vycházie; A obakž kromě
toho dosti jměl diela. Št. Kn. š 10., 32.
Jehož (zbožie) musíš obak zbýti. Alx V.
v. 1866 (HP. 45.). Alexandru dietěti obak
cstnému zpoviedajú milosť svoju. Alx. Toť
se jinak nemóž zdieti, tutoť mi jest obak
umřeti. Ans. I poslal je on obaké (dle Opatr-
ného: äfiqiÓTe^ov, ze dvou příčin). Hr. ruk.
101. Vzpomeň, coť jest řekl obaké tobě,
jiným ženám také (dle Opatrného: dvěma
stranám, ale hodí se tu dobře význam:
jednak, ovšem a p.). Hr. ruk 99. Vzata
bych našla obaké aneb hrob zrušen také
(= dvoje věc může se přihoditi 1. Ježíš
může býti vzat, 2 hrob může býti sbořen