Oběh peněz n. peněžný, prostředky oběhu
(oběhové), Nz., vody, NA. V. 527., síly, Dk.
P. 6., času, Lpř., krevní, vz Slov. zdrav.,
žloutkový, Dotterkreislauf, Exc, statků, Kzl.
35., měsíce synodický, dračí. Stč. Zem. 220.
O. zdánlivý či planetarní. Ib. 167. Čas,
doba oběhu. Us. Šp V oběhu býti; Du-
bový les s dvacítiletým oběhem. Šp. Sne-
sení oběhem, Beschluss per rollam, J. tr.;
jíti oběhem, rolliren. Dch.

Oběhati jak kde Krev prudce obíhala
v žilách. Hrts. Obíhati v kruhu. Us. Sté
Zem. 69.

Obehled, u, m., die Rundsicht. Dch.

Obehledník, a, m., der Rundschauen. Dch.

Obehnaný. Krajina se dvou stran mořem
o-ná. Lpř.

Oběhový, Circulations-. O ústroje, pro-
středky (oběhu). Us, Ssk.

Obehrýzti, vz Obhrýzti.

Obechvátiti, umzüngeln, einschliessen. —
co. Jezdectvo o-lo pěchotu. Dch. — co
čím. Blesk postavu svým světlem o-til
obrovskou. Čch. Bs. 125.

Obechvívati, umrauschen. Dálný zpěv,
jenž o-vá Hospodinův trůn Čch. Petrkl. 12.

Obejda, také masc.

Obejeti, vz Objeti.

Obejíti. V Opav. obejsť Klš Obchoditi,
circumire. Ž wit. 26. 7. — co, koho. Obešel
ho mráz, Us., strach. Pass. 275., ZN. O
překažku, Dch., řady vojska. Us. Obešla ho
mdloba; Jak ho něco obejde, hned je všecek
na nic. Us. Sd. Ta ženská mne obešla
(uřkla). U Skuhrova. Smd. Štyroch obíde
a piatemu nič nedá (skúpy). Slov Orl. IX.
247. Hrůza obchází člověka; Obejde ho sen.
Dch. — kudy (kam). Kolem něho možno
až na zad ku kormidlu obcházeti. Osv. I.
83. Obcházeti po náměstí. Us. Pdl. — se
čím, s čím, s kým. Kdo s marnými lidmi
obchodí (obcuje). Výb. I. 349. Kdo s uhlím
obchodí, rnky se (= si) pobřidí. Slez. Tč.
Žebráním sě obchodieše. Hr. ruk. 61, Chč.
Kdož se s krotkostí obchodí, nad nepřátely
vévodí. Exc. Jenž krádežem se obchodí.
Ezp. 2321. Obchoditi se málem = na mále
přestávati Zlin. Brt. D. 237. Já se o-dím
s dobytkem = vedu obchod Ib. Čáry se
obcházeti. Výb. I. 275. Kdo sě s mečem
rád obchází (zachází). Hr. ruk. U. 271. Se
mnú se obchodíš mile (obcuješ). Ib. B. 111.
(141.). — jak. O-dím se, jak možu, sich
fretten Brt. D 238. Obcházeli s sebou
přátelsky a důvěrně. Mus. 1880. 223. Obe-
jíti něco mlčením. Sbn. Že ji tak slavně
obchodil (o ni se staral). Hr. ruk. 189. Ka-
cieřsky se o-dí (chovají) Hr. ruk. 971. —
kde. Tam dají se najíst, ale zde se člověk
neobejde (nedostane ničeho). U Dobrušky.
Vk. Jak se raška obéjde (pochodí a se obe-
známí) v izbě, pěkně zpívá. Brt. D. 237. —
co kdy. Záduší obchoditi mají prvý den
po sv. Jiří, begehen. Z. d. op. — komu
čím. Oči jí obešly krví (zalily se). Ib. Vk —
se. Keď nenie, obejde sa Slov. Orl. IX.
246. Řezník se takto obchodí (obchod vede).
Hr. ruk. SŘ. l. — se po čem. Obchodie se
po řemesle (živí se jím). Hr. ruk 403. Kto
se věrně po svej práci o-dí. Výb. II. 919.

Obejití. J. tr. O. otázky. Mus. 1880. 505.

Obejitý šp. m. obešlý. Brs. 2. vd. 156.

Obejmouti. — co. Vzduch objímá celou
zeměkouli naši. Mj. 106. Ať vás obejmu!
Dch. — Ž wit. 47. 13. — co, koho čím.
Láskou svou objímá celé lidstvo. Vlč. Dům
plamenové objali dravými zhouby rameny.
Osv. I. 377. Objal ji rameny. Vrch. — kde.
V hrudi objímaje vlasť. Vrch. Myth. I.
185. — se več. Vz Nesporo (dod.) — se
s čím. Tak se nocka sivá s dnem objala
milo. Hdk. C 41. — co komu. Krk objímal
mu límec Hrts. — jak. Křesťansky někoho
o. Pass XIV. Břeh jezero objímal kol a
kol Mcha.. Šml. I. 97. O. koho okolo pasu.
Osv. I. 185.

Obejmutý; -ut, a, o, umarmt, umschlun-
gen. Dbš. Sl. pov. I. 540. Provazem o-tý
oblouk. ZČ. I. 271.

Obejúch = obou dvou. Slov. Rr. Sb.

Obéjza, obéjdsa, y, f. = lahůdka. Val.
Brt. D 237.

Obekati koho = obehráti, ošiditi. U N.
Kdyně. Rgl.

Obéknúť sa na koho, anbrüllen. Zlin.
Brt D. 237.

Oběkrát, po o., po obakrát, beidemal.
Rk.

oběla, y, f. = linda, populus alba, die
Weisspappel. Rk.

Obělati = zběleti. Prádlo obělá. Us.
Brt. D.

Obelha. Mkl. Etym. 163.

Obelhaviti. Jednoho sem o-vil, druhého
do smrti zabil Hr. ruk. 383.

Oběliti co Zima obělujíc vrchy. Č. Kn.
š. 245.

Obelstiti, obelstívati koho. St. Kn. š.
173.

Obelstný, überlistend. Dch.

Obelúchaný = šatstvem navlečený, aby
zima nebylo. Ten je o.! Val. Vck. Cf. Za-
belúchany, Zababúlaný.

Obelžitel, e, m., šp. Vz -tel (konec).

Obelživosť, i. f., die Schimpflichkeit. Šm.

Obelživý = ošemetný, lügnerisch, be-
trügerisch Laš Tč.

Obemčený; -en, a, o, umschlossen. Mě-
stecko bory o. Mkr.

Obemknutý, verschlossen. O. kel = dě-
lohou jakoby pošvou obklíčený (kukuřice,
rýže). Rst. 451.

Obendati = obdati, umgeben. Us. Cf.
Prk. Stud. o dat. §. 4.

Obepjatý, umklammert. Mus. 1880. 147.
Ramena kruhy o-tá. Vrch.

Obepnouti, obepíti, obepínati, umklam-
mern. Dch. Kříž mocně obepíná slabá ruka.
Osv. VI. 871. Druh druha v pasu těsně obe-
pjali Vrch.

Obeplutí, n., die Umschiffung. Mour.

Obepřísti, umspinnen, umgarnen. — co
čím. Čch. Petrkl. 42.

Obepsati, umschreiben. — co čím: kruž-
nici kružidlem.

Ober, bra, m. = obr. Laš Tč., Alx.

Ober, u, m. = obírání. Us. Šd.

Obeř, e, f. = kořist. Bž. 73.

Oběračka, die Weinlese. Slov. Hol. 332.,
Pokr. Pot. 66.