Oberať = obírati. Slov.

Oberea, e, f., oberea, brouk. O. očko-
vaná, o oculata, zweipunktiger Weidenbock-
käfer, lísková, o. linearis, das Haselböckchen,
červenohlavá, o. erythrocephala. Kk. Br.
353., Brm. IV. 199., Šír II. 61.

Oběrkář, e, m., der Nachleser des Weines.
Bern.

Oberkovať = paběrkovat Slov. Bern.

Oběrky = hrnce prodávači na trhu zbylé,
které pak se prodávají na úkol. Mor. Brt.
D. 237.

Obernice, vz Obornice.

Oběrnouť = obříznouti, obřínati = ob-
řezovati. Laš. Tč.

Oberský. O. vrata = hora u Smilova Hra-
diště. D. ol. VI. ?80.

Oběruč, mit beiden Händen. Rk., Loos.

Oběručka, y, m., der Beidhändige. Rk.

Oberučný = silný. O. chlap. Slov. Zátur.

Obervanec, nce, m. = otrhanec Šd.

Obervati. Já mám s žiežem eš, ti sú ne-
jednomu o-li pleš! Výb. II. 32.

Obervě = obočí. Laš. Brt. D. 237.

Obesetý; -et, a, o, umsäet. O. chrpou.
Kká. K sl. j. 26., 188

Oběsiti a obvěsiti. Bž. 47. — koho. St.
Kn. š. 10., 168. — co kam O. obrázek na
stěnu = pověsiti. Val. Brt. D.

Obeslanec, nce, m., der Beschiedene. Šm.

Obeslání a sjezd kněžstva. Bart. 23. O.
sněmu. Mus. 1880. 454

Obeslaný. Vz Cor. jur. IV. 3. 1. 409.,
410., IV. 3. 2. 426.

Obeslati. Obsílati. Výb. II. 1469. — čím.
Listem o-ii pány. Půh. II. 343. Výstavu
mnohými předměty o. Us. Pdl. — kdy
kam. K večeru o-lal konšely do rathúsu.
1532. — oč. Tu jsme pány o-li o to. Půh.
II 329. Konšelé aby o takovú věc byli do
rathúsu o-ni. 1532. Mus. 1880. 497.

Obesnati. Ten kabát mu neobesná =
bude mu malý. U Chrud. Bačk. Výsk. 75.

Obesrdcovitý, obsrdcovitý, pericardius,
herzförmig. Šm.

Obestati =obsáhnouti, umfassen. Pla-
kala dzěvucha v tej novej komoře, že už
jeji pasek obestać němože. Sš. P. 316.

Obestaviti = obstaviti NA. III. 162.

Obestíniti = obstíniti. Dch.

Obestlati co. Něžnou líc obestýlá vlasů
měkkých světlá obruba. Čch. Petrkl. 32. —
čím. Rukama je těsně obestlal (objal). Čch.
Mch. 112. Kéž boží máť je pláštěm obestýlá.
Čch. Sl. 102.

Oběstranně, beiderseits. O. něco pře-
stoupiti. Šf. Strž. I. 449,

Oběstrannosť, i, f., die Beiderseitigkeit.
Bern.

Oběstranný, beiderseitig. Črm. 26.

Obestříti co. Aby oděnci tři stany o-li
(obstoupili). 1619. Pal. Rdh. II. 283. — co
komu. Černý mrak jí spánky obestírá. Čch.
Bs. 45. — se čím. Mrákotou se duch můj
obestírá. Čch. Bs. 59.

Oběšák, u, m. = les u Ovčár. BPr.

Oběšenec Kdo nosí při sobě palec levé
ruky o-ce, má štěstí. Us. Cf. Slov. zdrav.

Oběšenky. V o-kách = les u Střechova.
BPr.

Obešlík, a, m., os. jm. Pk. Npj. 133.

Obešlý = obezřelý. Nemáš-li smysla o-hó.
Sv. ruk. 257. — v čem, s čím = znalý
čeho, zkušený. Las. Brt. D. 237.

Oběšť oprav v: obeští. Cf. Příští, Záští,
Úští, Výští. O., str. obeštie = obchodění,
obejití, der Umgang. A když (u Jericha) po
sedmém o. popi v trúby vztrúbichu. BO.

Oběť, holocaustum, Ž. wit. 19. 4., victima,
Ž. wit. Deut. 38., sacrificium, Ž. wit. 49. 14.,
oblatio, 39 7., votum. 55. 12. V MV ne-
pravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 388. O o.
řím. a řec. vz Vlšk. 503. O-ti u pramenů.
Vz Zbrt. 115. O. obětovati. Ib. 26. 7. O.
úkropná, die Libation. Mour. Veliká o. pe-
něžitá. Mus. 1880. 447. Stal se obětí ne-
moci. Dch. O. Bohu vzdáti. Výb. II. 9. Za
své hřiechy na všaký den o. jemu vzdá-
vajíc svých modlitev. Št. Kn. š. 161. Ne
z každé ruky příjemna Bohu o. Hkš.

Obětavě, opferwillig. Šml.

Obětavec, vce, m., der Opferwillige. Rk.

Obětavný, vz Obětavý.

Obětavý. O. snaha Stč. Zem. 157. —
jak. Buďme do haléře o-vými. Klc.

Obětichtivosť, i, f., die Opfersucht Bdl.

Obětina, obětinka, y, f., die Opfergabe.
Slovo toto utvořeno r. 1888. O-ny jsou jaksi
kvitance z peněžních obětí a užíváme jich
k rozličným praktickým účelům. Dle účelu
jsou i rozličného tvaru a velikosti: o. visit-
kové či navštěvenkové, veliké (zvací a p.),
listové a telegrammové; dle barvy: bílé,
četné (pohřební). O-ny počala Ústřední ma-
tice školská vydávati r. 1885. a to jen vi-
sitkové nazývajíc je Národními navštěven-
kami. O. národní, matiční. Užíváme jich
jako visitek, členských lístků, pozvánek
atd. Psáti dopis, blahopřáti na o-ně; na-
psati na o-ně heslo, verš, citat atd.; z o-tin
rozličné věci, věnce víti, lepiti; o-ny do
kvítí, do listí vplétati, k o-nám připlétati
listí čerstvé, dělané; o-ny klásti do rakve,
na rovy, házeti do hrobu. Kdo paměť mr-
tvých obětinami světí, též zachraňuje ducha
českých dětí. Obětinky za dušinky (za české
děti, aby mohli choditi do čes. škol). Jako
vůně ve květince, skryt je význam v obě-
tince. Us M. Popelkova. Cf. Bačk. Národní
obětiny. 1889. — Národní o. = polka F. Dvo-
řaka.

Obětinný, opferwillig. O. podnikání,
snaha, horlivosť. M Popelkova.

Obětinovati = obětiny dávati, činiti,
Opfer bringen. Na hrobech obětinujme (ku př.
klaďme na ně věnce). Nové. Us. A. Kozlík.

Obětinový. Vz Obětina. O. hra, košíček,
kresba, kříž, lyra, manšeta ke kytici, maska,
monogramu), návrh, obraz, odbor, památ-
ník, plán, pošta, průmysl, slavnosť, stan,
štít, tombola, věnec, vějíř. Cf. Navštěven-
kový. M. Popelkova.

Obětisko, a, n. = oběť. Čch. L. k. 13.

Obetíti, vz Obetnouti.

Obetkaný; án, a, o, umwoben. — čím:
zlatem. Nrd. Bld. 22. — Hrts., Hlk. Cf. Rst.
451.

Obětlivosť, i, f. = obětivosť Slov. Rr.
Sb.

Oběna, y, f., der Altar. Šm.



	7

	Oberať = obírati. Slov. Oberea, e, f., oberea, brouk. O. očko- vaná, o oculata, zweipunktiger Weidenbock- käfer, lísková, o. linearis, das Haselböckchen, červenohlavá, o. erythrocephala. Kk. Br. 353., Brm. IV. 199., Šír II. 61. Oběrkář, e, m., der Nachleser des Weines. Bern. Oberkovať = paběrkovat Slov. Bern. Oběrky = hrnce prodávači na trhu zbylé, které pak se prodávají na úkol. Mor. Brt. D. 237. Obernice, vz Obornice. Oběrnouť = obříznouti, obřínati = ob- řezovati. Laš. Tč. Oberský. O. vrata = hora u Smilova Hra- diště. D. ol. VI. ?80. Oběruč, mit beiden Händen. Rk., Loos. Oběručka, y, m., der Beidhändige. Rk. Oberučný = silný. O. chlap. Slov. Zátur. Obervanec, nce, m. = otrhanec Šd. Obervati. Já mám s žiežem eš, ti sú ne- jednomu o-li pleš! Výb. II. 32. Obervě = obočí. Laš. Brt. D. 237. Obesetý; -et, a, o, umsäet. O. chrpou. Kká. K sl. j. 26., 188 Oběsiti a obvěsiti. Bž. 47. — koho. St. Kn. š. 10., 168. — co kam O. obrázek na stěnu = pověsiti. Val. Brt. D. Obeslanec, nce, m., der Beschiedene. Šm. Obeslání a sjezd kněžstva. Bart. 23. O. sněmu. Mus. 1880. 454 Obeslaný. Vz Cor. jur. IV. 3. 1. 409., 410., IV. 3. 2. 426. Obeslati. Obsílati. Výb. II. 1469. — čím. Listem o-ii pány. Půh. II. 343. Výstavu mnohými předměty o. Us. Pdl. — kdy kam. K večeru o-lal konšely do rathúsu. 1532. — oč. Tu jsme pány o-li o to. Půh. II 329. Konšelé aby o takovú věc byli do rathúsu o-ni. 1532. Mus. 1880. 497. Obesnati. Ten kabát mu neobesná = bude mu malý. U Chrud. Bačk. Výsk. 75. Obesrdcovitý, obsrdcovitý, pericardius, herzförmig. Šm. Obestati =obsáhnouti, umfassen. Pla- kala dzěvucha v tej novej komoře, že už jeji pasek obestać němože. Sš. P. 316. Obestaviti = obstaviti NA. III. 162. Obestíniti = obstíniti. Dch. Obestlati co. Něžnou líc obestýlá vlasů měkkých světlá obruba. Čch. Petrkl. 32. — čím. Rukama je těsně obestlal (objal). Čch. Mch. 112. Kéž boží máť je pláštěm obestýlá. Čch. Sl. 102. Oběstranně, beiderseits. O. něco pře- stoupiti. Šf. Strž. I. 449, Oběstrannosť, i, f., die Beiderseitigkeit. Bern. Oběstranný, beiderseitig. Črm. 26. Obestříti co. Aby oděnci tři stany o-li (obstoupili). 1619. Pal. Rdh. II. 283. — co komu. Černý mrak jí spánky obestírá. Čch. Bs. 45. — se čím. Mrákotou se duch můj obestírá. Čch. Bs. 59. Oběšák, u, m. = les u Ovčár. BPr. Oběšenec Kdo nosí při sobě palec levé ruky o-ce, má štěstí. Us. Cf. Slov. zdrav. Oběšenky. V o-kách = les u Střechova. BPr.	Obešlík, a, m., os. jm. Pk. Npj. 133. Obešlý = obezřelý. Nemáš-li smysla o-hó. Sv. ruk. 257. — v čem, s čím = znalý čeho, zkušený. Las. Brt. D. 237. Oběšť oprav v: obeští. Cf. Příští, Záští, Úští, Výští. O., str. obeštie = obchodění, obejití, der Umgang. A když (u Jericha) po sedmém o. popi v trúby vztrúbichu. BO. Oběť, holocaustum, Ž. wit. 19. 4., victima, Ž. wit. Deut. 38., sacrificium, Ž. wit. 49. 14., oblatio, 39 7., votum. 55. 12. V MV ne- pravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 388. O o. řím. a řec. vz Vlšk. 503. O-ti u pramenů. Vz Zbrt. 115. O. obětovati. Ib. 26. 7. O. úkropná, die Libation. Mour. Veliká o. pe- něžitá. Mus. 1880. 447. Stal se obětí ne- moci. Dch. O. Bohu vzdáti. Výb. II. 9. Za své hřiechy na všaký den o. jemu vzdá- vajíc svých modlitev. Št. Kn. š. 161. Ne z každé ruky příjemna Bohu o. Hkš. Obětavě, opferwillig. Šml. Obětavec, vce, m., der Opferwillige. Rk. Obětavný, vz Obětavý. Obětavý. O. snaha Stč. Zem. 157. — jak. Buďme do haléře o-vými. Klc. Obětichtivosť, i, f., die Opfersucht Bdl. Obětina, obětinka, y, f., die Opfergabe. Slovo toto utvořeno r. 1888. O-ny jsou jaksi kvitance z peněžních obětí a užíváme jich k rozličným praktickým účelům. Dle účelu jsou i rozličného tvaru a velikosti: o. visit- kové či navštěvenkové, veliké (zvací a p.), listové a telegrammové; dle barvy: bílé, četné (pohřební). O-ny počala Ústřední ma- tice školská vydávati r. 1885. a to jen vi- sitkové nazývajíc je Národními navštěven- kami. O. národní, matiční. Užíváme jich jako visitek, členských lístků, pozvánek atd. Psáti dopis, blahopřáti na o-ně; na- psati na o-ně heslo, verš, citat atd.; z o-tin rozličné věci, věnce víti, lepiti; o-ny do kvítí, do listí vplétati, k o-nám připlétati listí čerstvé, dělané; o-ny klásti do rakve, na rovy, házeti do hrobu. Kdo paměť mr- tvých obětinami světí, též zachraňuje ducha českých dětí. Obětinky za dušinky (za české děti, aby mohli choditi do čes. škol). Jako vůně ve květince, skryt je význam v obě- tince. Us M. Popelkova. Cf. Bačk. Národní obětiny. 1889. — Národní o. = polka F. Dvo- řaka. Obětinný, opferwillig. O. podnikání, snaha, horlivosť. M Popelkova. Obětinovati = obětiny dávati, činiti, Opfer bringen. Na hrobech obětinujme (ku př. klaďme na ně věnce). Nové. Us. A. Kozlík. Obětinový. Vz Obětina. O. hra, košíček, kresba, kříž, lyra, manšeta ke kytici, maska, monogramu), návrh, obraz, odbor, památ- ník, plán, pošta, průmysl, slavnosť, stan, štít, tombola, věnec, vějíř. Cf. Navštěven- kový. M. Popelkova. Obětisko, a, n. = oběť. Čch. L. k. 13. Obetíti, vz Obetnouti. Obetkaný; án, a, o, umwoben. — čím: zlatem. Nrd. Bld. 22. — Hrts., Hlk. Cf. Rst. 451. Obětlivosť, i, f. = obětivosť Slov. Rr. Sb. Oběna, y, f., der Altar. Šm.