Obhalka, y, f. = blána sklípkatá, čnělko-
nosná, die Fruchtknopfdecke. Vz Rst. 451.

Obhalovací, zur Umhüllung bestimmt.
Lpř.

Obháňač, e, m = kdo obhání. O. = pes
pastýřský. Dbš. Sl. pov. VI 80.

Obháňačka, y, f. = obhánění, hon. Čkžk.
I. 76.

Obhazovať stěnu = obmítati. Brt. D.
237.

Obhled. Jíti na obhledy, sich etwas an-
sehen gehen; auf Brautschau gehen. Us.
Šd., Vrch., Tbz.

Obhlédati koho. Obhlídne-li šestinedělka
svatebníky, seperou se n. vůz se jim zvrátí.
Mus. 1853. 475. — se kudy: po obzoru.
Us. Pdl. Co ho obhlédlo = co se mu uzdálo.
Laš. Brt. D. 237.

Obhlédlý, auserlesen. Mor. Měl už ne-
věstu o-dlú. Brt. D.

Obhledný, periskopisch. Nz

Obhlenec, nce, m., griffithia, die Griffi-
thie, rostl. Vz Rstp. 1869.

Obhliadať = obhlédati. Slov. Loos.
Obhliadný = obhledný. Slov. Loos.

Obhlídka, v, f., die Be-, Um-, Rund-
schau. J. tr., Šd.

Obhlídný, umsichtig, klug. Šm.

Obholiti -= oholiti. Us. Tč.

Obhoňky = holce, obrážený ječmen, hrubé
kroupy. Us. Rgl.

Obhonný, vz Othonný.

Obhor, u, m., das Umfurchen. Rk.

Obhorať = obhořeti. Laš. Tč.

Obhovor, u, m. Vz Jg. Slnosť. 55., 82.

Obhovorný = opisný. O. způsob. Sš.

Obhrabati, umrechen. Bola by som vás
ja zlatom o-la, sriebrom obsypala. Slov.
Sl. spv. IV. 149.

Obhradný, Futter-. Slov. Ssk.

Obhranný, rundum kantig. Kv. 1842

Obhrazený, umschanzt. Vz Rst. 451.

Obhrčovec, vce, m, byrsonima, rostl.
Vž Rstp. 210.

Obhrdnút koho = pohrdnouti kým. Slov.
N. Hlsk. XXI. 80.

Obhřebenka, y, f., lophocolea, der Kamm-
kelch, rostl. Vz Rstp. 1818.

Obhrknouti, umstellen, umzingeln. Jak
přišel dom, hned ho děti o-ly. Us. Šd. —
Hol. 310., Brt. D. 237.

Obhrnovať koho. Strach mě o-val =
obcházel. Laš. Brt. D. 237.

Obhroublý. O. svazek, Jir, tělo, Osv.

I. 260., slova. Ib. 1886.

Obhroubný. O. dříví (ne drobné). Výb.

II. 1614., V.

Obhrubiti = obroubiti Slov. Bern.

Obhryzek, zku, m.. das Abgenagte; Kern-
gehäuse. Us. Tč. Vz Ohryzek.

Obhubec, bce, m., gastonia, die Gastonie,
rostl. Vz Rstp. 770.

Obhustlý, etwas dicht, halbdicht. Dch.

Obchádzať = obcházeti. Slov. Bern.

Obcházanica, e, f. = kaše s krví (co
zůstane od jelit, z jelit vyběhlá) usmažená.
Val. Vck. U Star. Jičína. Vhl.

Obcházení = obcování. Důvěrné s ně-
kým o. Mus. 1880. 96.

Obcházka hudební, der Zapfenstreich;
O-ku činiti, einen Umzug, eine Musterung
halten. Dch., Lpř. Nemocní ob-kou léčení,
ambulatorisch behandeln, behandelte Kranke.
Dch. O. vojenská. NA. III. 79. S o-kou. Vz
Jg. Slnosf. 79.

Obchlustati = obházeti, omítnouti, an-
werfen. O. zeď. U Brušperka Mtl.

Obchod = obcházení. Cizí slovce, pokud
o. mají v knihách. Mus 1880. 48. Byl jsem
na o-dech = v čas jubilejní z chrámu do
chrámu n ke křížům. U Příbora. Brt. D.
237. — O. = posluha, die Bedienung. Cf.
Obchodzovati Na Hané. Bkř. — O. = živ-
nosť. Jakým o-dem tam bude (jakou živ-
nosť bude tam provozovati) ? Zlínsky. Brt.
Aby shlídl mravy a o-dy lidské. Pož. 232.
— O. = tržba. O. bankovní Us. Pdl. Zboží
o-dem dostávati. J. tr Šafrán za příčinou
obchodu pěstovati. Us. O. ten již nešel přes
jich ruce. Šf. Při moři se o. s kožemi vedl.
Sš. Sk. 122. V o-du-li opravdu dbáš, více
vyděláš. Sbor. uč. O o. řím. a řec vz Vlšk.
503. — O. = porticus, síň. Chodieše Ježíš
v chrámě, v o-dě Šalamúnově, ostúpichu
jej židové. Ev. víd 34.

Obchodek, das Geschäftchen. Dch. Vz
Obchod.

Obchoditi, vz Obejíti.

Obchodkář, e, m , der Geschäftelhuber.
Dch.

Obchodně, kaufmännisch. O. vzdělaný.
Vz Obchodnicky.

Obchodní svět, Kř. Stat. 4., národ, Pdl.,
lidé, dráha, Commercialbahn, noviny. Dch.
Cf. Pr. tr. 120, 134.

Obchodnicky = obchodně. Us. Pdl.

Obchodomilovný, handelliebend. Šm.

Obchodospis, a, m, der Geschäftsauf-
satz. Šm.

Obchodosloví, n, die Handelskunde.
Šm

Obchodovati = obchod vésti. Nár. list.
1884. č. 225.

Obchodový = obchodní. O. obvod, mo-
ralka. Kzl. 196., 137 , Ssk.

Obchodvedoucí, ího, m., der Geschäfts-
führer. Us. Dch.. Pdl.

Obchôdzka = obchůzka. Slov. Loos.

Obchodzovati koho = obsluhovati. Vz
Obchod Slez. Šd.

Obchovati koho, verpflegen. Rk.

Obchozelý = obchodilý. O. župan. Wtr.
exc.

Obchozený; -en, a, o, Antiquen-. O.
zboží. Šm.

Obchozný prodej, prodavač - podomovní.
Obt. O. schůze, Wanderversammlung. Dch.

Obchrániti, obchraňovati. beschützen.
Šm.

Obchůd, chodu, m., der Umgang, ob-
cházka. Laš. Tč.

Obchudlý, verarmt; abgemagert. Má o.
volky. Slez. Šd.

Obchudnouti,verarmen; abmagern. Krávy
v zimě o-dnou Slez. Šd.

Obchúknutý, angehaucht. Slov. Ako
kvietok na úsvite rosou o-tý. Klčk. V. 196.

Obchůzka. O-ku činiti. J. tr. O. hlídek.
Kká. Td. 315.