Obchůzkový obchod, Hausier-. Us. Rgl.

Obchvátiti. Představa jaksi obchvaco-
vala pravdu. Masaryk.

Obchybati co čím: kamením, hnojem =
obházeti, umferfen. Laš. Tč.

Obi = obá. Slov. Na čo si sa vydávala,
keď si málo perin mala; trafí býti velká
zima, zamrzneme obi dvaja Sl. spv. III. 88

Obícka, sam. u Richmburka. — O. =
obec, obecní pozemky; louky u Leskovic
a u Střechova v Tábor. — O-ly = lesy
u Dubu u Kloušovic v Tab. — Na O-kách
= pole n Sadské a St. Kolína, BPr., ulice
v N. Bydžově. Kšť.

Obícný = žrout. Laš.: obistný Brt. D.
238.

Običov, a, m., vz Obcov.

Običtov, a, m , Običtau, ves u Žďáru
v Brn.

Obid Však tě ona málo před tiem viděla
v o. lidem všem. Hr. ruk. 115. — O., gt.
oběda, m. = oběd. Laš., slez., slov. Klš ,
Šd. Už je o hotový; Jdeme od oběda. Laš.
Tč. Vař, ženičko, vař obid, to bych ja juž
hrubě jid (jedl). SS. P. 503

Obida, y, f. Gf. List. filolog. XI. 337 ,
Opida (dod.). Die Schmach. Ssk., bv. ruk.
An. 216. V Z. wit. mrzkosť. Položili sú
mě v o-du sobě. Ž. kl. 87. 9. Vobida, op-
probrium. Rozk. 83. Byl-li který apoštol
s ním, ješto tu o-du činili Nad ním. Sv.
ruk 169.

Obiden, dna, m , os. jm. Pal. Rdh. I
124.

Obidenice, vz Obděnice.

Obíděti, el, ění = bídnym se státi

Obíditi koho = bídnym učiniti.

Obidný, schmachvoll. Slov. Ssk

Obidova, y, f.= lesnatá hora u Lysé
Hory na Mor Tč.

Obiduvať = unavovati, obtěžovati. —
koho Slov. Zátur.

Obidva = obadva. Vz Obi Obidvoma
rukama. Slov. Hol. 205.

Obidvaja = obadva. Slov. Ntr. V. 7,
Koll. 1. 239.

Obidvojaký. Teraz tu mi budete o-ci
(obadva) deň aj s nocou. Slov. Dbš. Sl.
pov. VI. 67.

Obidvoje = oboje Slov. Ev šk. II. 238.

Obidvojo = obadva. Slov. Sl. spv. V.
194. Mušime zahynuć o Sb. sl. ps. II. 1.
37.

Obiedňa, ě. f., die Messliturgie. O. slo-
vanská. Let Mt. S. X. 1. 32

Obieliť = oloupati, abschälen O. vajco.
Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 13.

Obietka, y, f. = malá oběť. N. Hlsk. 11. 3

Obih. Č. Rž. LXVI, Koll. St. 67 V MV.
nepravá glossa. Pa. Cf. List. filol. XI. 338.,
Mkl. Etym. 218., Obiženství, Na Laš. ob-
chod, hojnosť. Tč. Letos něbudźe žodného
oběha a kaj neni oběha, tam je chudoba;
kaj obih panuje, tam člověk dycky cozi
zarobí. Laš. Tč. Obih je pánem bohatství.
Laš. Tč. Odplatí o-hem činiúcím pychosť.
Ž. kl. 30. 24

Obihati, obihnúti, abundare. Obihá neb
plýtvá. B. mik. Sir. 21. 15. Dvoje pokolenie
obihá v hřieších. Ib. Sir. 23. 3.

Obíhání země kolem slunce. Stě. Zem.
100.

Obíjek, jku, m., v cukrovar., der Kap-
penstock. Šm.

Obílený; -en, a, o, getüncht. O dům.
Us. Pdl.

Obilí Cf. List filol. XI 339., Mkl. Etym.
218. Na záp. Mor. o. = ozimé žito. Brt.
Z obilé i z jarého i z ozimého. Půh. 11.21.
Osení na Mor. śoći či śaći Chodí na śoću.
Brt Km. 1885. 5. O se sype (= metá). Na
vých. Mor. Obilí se na Mor. žne 1. na po-
kos, 2. na postať, 3. na hósera. Vz tato
slova a Žénaní, Janovač, Pokládka, Súržica,
Polovník, Spolica, Troják, Žíti a hlavně
Km 1885 5 —7. Snopy z perny vzaté se
oklepávají, pak se rozvazují, klasy se při-
hrabují a mlátí se z první slámy či na
tvrdo; pak se obilí obrátí a mlátí se z druhé
slámy či na měkko: pak se obilí ze slámy
vytřásá a sláma v otýpky se váže Tč. O.
za kosou bráti (hned vázati). Us. Tkč. Cf.
Obilí jako břeh (= krásné). Us. Vhl. Na
černej roli o. se rodí. Us. Brt — O. =
vymlácená zrna. O. tvrdé: žito, pšenice a
ječmen. O množiti (= seti) Laš. O. dalo
míru. Cf. Sivo, Pšenice, Žito, Réž, Ryž,
Holica, Straňák Rychlík, Tatarka, Genget,
Těnkél, Chlopka, Čočka, Kukuřice, Cha-
chrňa a hl. Km. 1885. 5.—7. O. má se síti,
když měsíce přibývá Mus. Useti o.= hustě
naseti. U Kr. Hrad. Kšť. Stroje mlýnské ku
třídění a čistění o.: síta, magnetové pří-
stroje ku vybírání kaménků, taráry (vě-
traky), koukolník, stroje obrušovací, kar-
táčovací. Vz KP. V. 623. nn.

Obiliar, a, m., der Getreidehändler. Slov.
Loos.

Obiliny, f. = druhy obilí. Mor. Rgl., Šd.

Oběliti. Advokat tě oběluje, státní očer-
ňuje a na konec dostaneš sivé šaty (krimi-
nalské). Laš. Tč.

Obilka, die Korn-, Grasfrucht. Cf. Čl.
Kv XXIII.. Rst. 451.. Rosc. 93.

Obilní. Cf. List filolog. XI 339., Mkl.
Etym. 218. O. trh, lichva, J. tr., věž, KP.
V. 229., rostliny, Dch., hospodářství, NA.
IV. 112., plod, Ž. wit. 4. 8 glossa, zrno.
Št. Kn. š. 28.

Obilnictví, u., der Getreidebau. Nz.

Obilnina, y, f. = obilní rostlina. Am.,
Nár List 1883. č. 119.

Obilný, ého, m. Úředníci na panství byli:
hejtman, obilný, polesný. Sdl. Hr. I. 42.

Obilový = obilní. O. měch. Laš. Brt. D.

Obinadlo, obvinadlo. Bž. 47. O. nato-
čené, navinuté, vyhrnovací (pěstek), Sl. les.,
kotvicovité, kalikově, muslínové, k pouštění.
Ud. Cf. Slov. zdrav.

Obinkati koho = obehráti. Slm.

Obinouti = obvinouti. Bž. 47., Sv. ruk.
SR. 394., B. 336. ř. 2., 4.; 337. ř 16. — se
čím. Král obinul sě jest pytlem. Pror. Isa.
37. 1. —več. Tělo v prostěradlo obinuvše.
Krist. 103. b. (Josef) obinu je (tělo) v čisté
plátno. Koř. Mat. 27. 59. — se čeho. Aby
se mohl nebezpečenstvie o. Zjev. sv. Brig.
Žádaje se o. smrti. St. Kn. š. 271. Bóh jest
kakás upřiemnosť a nelze se jí i jednomu
o. Št.