Obinutý = obvinutý. GR.

Obir = obr. Ž. wit.

Obíračka, y, f. = obírka. Rk. — Dostal
samou o čku = drobné věci, drobné ovoce,
drobné ryby. Rgl.

Obíralka, y, f. = zlodějská peleš. Je tu
jako na o-ce Us. BPr„ Dik.

Obiřmovati koho, firmen. Us. Šd.

Obisk, u, m., das Nachsuchen. Šm.

Obiskati, nachbuchen, nachforschen. Šm.

Obísť = obejíti. Slov. Orl. VIII. 71, Ht.
SI. ml. 166.

Obístný = obícný.

Obiš, e, m. = vrch nad Drozdovem v Be-
roun. Krč.

Obišovce, pl. = železniční stanice v Šá-
ryši na Slov. Šd.

Obit, u, m., z lat. obitus, slavné pohřební
obřady před mrtvolou v chrámě. Rk. Sl.

Obitek, tku, m. = oklestek, ein Knittel.
Slez Bylo by třá na něho vzať obitek. Šd.
U Star. Jičína Vhl.

Obítka, y, f. = malá obět. Č. Kn. š. 155

Obitý čím. Síň koberci a čalouny o-tá
(potažená). Výb. II. 1127.

Obizd, u, m. = objezd U Opav. Klš.

Obiznúti, abundare. Údolé obiznú žitem.
Ž. wit. 64. 14. Cf. Ž. wit. 235.

Obiženství. Ryt. 107. a. Daj mu o. (v ji-
ném rukop. chybně: obživenství). 15. stol.
Mnč. R. 41. Vzendú právo a o. míra; O
u věžiech tvých. Ž. wit. 71. 7., 121. 7. Krmě
poslal jim v o.; Paměť o. Ž kl. 77. 25.,
144. 7. V o. svém. Ž. Pas. 29. 7.

Obižiti chybně z lat. abundare. Ž. wit.
236.

Obižnosť obilé. Kar. 88., Výb. I. 589.
Pro o. věci někomu sloužiti. Hus I. 57.

Obižný. O. rok = úrodný. Laš. Tč. O
milosť. Kar. 84., Výb. I. 586. Cf. List filol.
XI. 338 — čím. Země zlatem obižná Kar.
— O. = oběžný, gangbar. O. peníze. Laš.
Tč.

Obižstvo, abundantia. V o-vu, Ž. wit.
77. 25., v o-stvie. Ž. kap. 77. 25

Objadří, n. = obsemenní, perispermium,
die Samenhülle. O. jednoduché, plénka. Nz.
Cf. Rst. 451.

Objařiti, il, en, ení, objařovati, erfrischen.
Dch. O. štěpy. Knrz.

Objasnění. Jd. 3. vd. 83. O. nabyti. Mus.
1880. 504.

Objasněný. Čeho třeba na o-nou věci.
Šml.

Objasniti. — co: stanovisko. Dk. Pří-
klad věc lépe o-sní. Us. Pdl. — čím. Něco
několika slovy o. Us. Pdl.

Objasňovací, erläuternd. O. soud. Dk.
Děj. fil. 6.

Objatí, n. = objetí. Šd. Strom na dvoje
o hrubý. Mor. Tč.

Objatný, umfassbar. Slov. Loos Vz Ob-
jetný.

Objatý. O. verše. Dk. Poët. 310. — čím.
(Buoh) trojicí o-tý. Sv. ruk. 49.

Objav, u, m. = objev. Slov. Loos.

Objava, y, f. = objeva, objev. Dbš. Úv.
33.

Objaviti = objeviti. Slov. Loos.

Objazd = objezd. Slov. Loos.

Objazyčna, y, f, v lodnic., die Schwalpe,
bei einem aus mehreren Stücken gemachten
Maste diejenigen Stücke, welche um die
Zunge desselben liegen. Šm.

Objednávací, Bestellungs-. O. kniha. Šp.

Objednávatel, e, m., vz Objednatel. Lpř.

Objednávka, y, f., die Bestellung Kniha
o-vek; o-ku provésti, effektuiren Us. Dch.
Vz Zakázka.

Objedziny, pl , f. = objedky, odpadky
při krmení. Slov Aby mu o. odkladal. Dbš
Sl. pov I. 117. Dobytku dáva sa bez miery
hned viac, hned menej a preto mnoho sena
ide do o-zin a dobytok býva predea chudý.
N. Hlsk. II. 242.

Objechati mýto vozem. Laš Tč.

Objektiv = předmětnice u drobnohledu.
Mj.

Objektivní. O city, smysl, Dk. P. 122.,
18., dějiny, Lpř. Dj I. 2., právo Pdl. exc.

Objektivnosť, i, f., die Objektivität. Mus.
1880. 156.

Objektivovati se kde. V zrcadle jazyka
duch národa nejvěrněji se zračí, objektivuje.
Šf. III. 163.

Objem = velikosť prostoru, který věcí
nějakou jest zaujat, das Volumen. Panýrek.
Řada tonů, kterou má nějaký nástroj hu-
dební, slove o. jeho. Mj. O pojmu, der Um-
fang. Psp. O. atomový (molekularný), Rm.
77, hlasu lidského, Mj.. Zv. Př. kn. II. 2.,
měrný, ZČ. l. 447., slabiky, Dk. Poet. 330.,
výbuchu. NA. III. 163 — O. = objetí. Če-
kávala ho s o-mami Vaj T. m. 40.

Objemka, y, f. = objímka. Zpr. arch.
VIII. 67.

Objemek, roku, m , die Umarmung. Loos.

Objemnosť, i, ť, der Umfang Dch.

Objemný spis, svazek. Us. Pdl. O. čára,
die Umfangslinie. Šp. O. vůle (extensivní).
Dk. Aesth. 341. O. palba, das Embrassiren.
Čsk.

Objemoměr Gay-Lussacův. ZČ. I. 309.,
Mj. 103 Cf. Potopiti se jak (dod).

Objemový. O. míry, ZČ. I. 14., jednička.
Rm. 8. Rourku dle o. dílců rozděliti. Mj. 90.

Objesniti = objasniti, zastr. List. filol.
1878. 204

Objetévka, y, cladostephus, der Schweif-
faden, rostl. Vz Rstp. 1867.

Objeli co: mýto. Us. Tč — jak. Ob-
jížděje ve stu koních své houfy napomínal.
Anth. II. 363.

1. Objetí. Chladné smrti o Vrch. O. zá-
pasné. Lpř. Dub půldruhého o. Wtr. Ten
strom jest několik sáhů v o. Har.

Objelřiti = objitřiti. Nedráždi bolesti
drbáním, ať se neobjetřie. Výb. I. 634.

Objeva, y, f. = objev. Šm.

Objevený; -en, a, o, verkündet, entdeckt.
Šm.

Objeviti se čím. Hrozným se mi obje-
vil. Lpř. Sl.

Objevna, y, f. = monstrance. Hnoj.

Objezd, u, m. List. fil. 1878. 204., Brt.
D. 237.

Objezda, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.,
D. ol. I 1096.

Objezditi, umreiten. Vz Jezditi. Rk.



	11

	Obinutý = obvinutý. GR. Obir = obr. Ž. wit. Obíračka, y, f. = obírka. Rk. — Dostal samou o čku = drobné věci, drobné ovoce, drobné ryby. Rgl. Obíralka, y, f. = zlodějská peleš. Je tu jako na o-ce Us. BPr„ Dik. Obiřmovati koho, firmen. Us. Šd. Obisk, u, m., das Nachsuchen. Šm. Obiskati, nachbuchen, nachforschen. Šm. Obísť = obejíti. Slov. Orl. VIII. 71, Ht. SI. ml. 166. Obístný = obícný. Obiš, e, m. = vrch nad Drozdovem v Be- roun. Krč. Obišovce, pl. = železniční stanice v Šá- ryši na Slov. Šd. Obit, u, m., z lat. obitus, slavné pohřební obřady před mrtvolou v chrámě. Rk. Sl. Obitek, tku, m. = oklestek, ein Knittel. Slez Bylo by třá na něho vzať obitek. Šd. U Star. Jičína Vhl. Obítka, y, f. = malá obět. Č. Kn. š. 155 Obitý čím. Síň koberci a čalouny o-tá (potažená). Výb. II. 1127. Obizd, u, m. = objezd U Opav. Klš. Obiznúti, abundare. Údolé obiznú žitem. Ž. wit. 64. 14. Cf. Ž. wit. 235. Obiženství. Ryt. 107. a. Daj mu o. (v ji- ném rukop. chybně: obživenství). 15. stol. Mnč. R. 41. Vzendú právo a o. míra; O u věžiech tvých. Ž. wit. 71. 7., 121. 7. Krmě poslal jim v o.; Paměť o. Ž kl. 77. 25., 144. 7. V o. svém. Ž. Pas. 29. 7. Obižiti chybně z lat. abundare. Ž. wit. 236. Obižnosť obilé. Kar. 88., Výb. I. 589. Pro o. věci někomu sloužiti. Hus I. 57. Obižný. O. rok = úrodný. Laš. Tč. O milosť. Kar. 84., Výb. I. 586. Cf. List filol. XI. 338 — čím. Země zlatem obižná Kar. — O. = oběžný, gangbar. O. peníze. Laš. Tč. Obižstvo, abundantia. V o-vu, Ž. wit. 77. 25., v o-stvie. Ž. kap. 77. 25 Objadří, n. = obsemenní, perispermium, die Samenhülle. O. jednoduché, plénka. Nz. Cf. Rst. 451. Objařiti, il, en, ení, objařovati, erfrischen. Dch. O. štěpy. Knrz. Objasnění. Jd. 3. vd. 83. O. nabyti. Mus. 1880. 504. Objasněný. Čeho třeba na o-nou věci. Šml. Objasniti. — co: stanovisko. Dk. Pří- klad věc lépe o-sní. Us. Pdl. — čím. Něco několika slovy o. Us. Pdl. Objasňovací, erläuternd. O. soud. Dk. Děj. fil. 6. Objatí, n. = objetí. Šd. Strom na dvoje o hrubý. Mor. Tč. Objatný, umfassbar. Slov. Loos Vz Ob- jetný. Objatý. O. verše. Dk. Poët. 310. — čím. (Buoh) trojicí o-tý. Sv. ruk. 49. Objav, u, m. = objev. Slov. Loos. Objava, y, f. = objeva, objev. Dbš. Úv. 33. Objaviti = objeviti. Slov. Loos. Objazd = objezd. Slov. Loos.	Objazyčna, y, f, v lodnic., die Schwalpe, bei einem aus mehreren Stücken gemachten Maste diejenigen Stücke, welche um die Zunge desselben liegen. Šm. Objednávací, Bestellungs-. O. kniha. Šp. Objednávatel, e, m., vz Objednatel. Lpř. Objednávka, y, f., die Bestellung Kniha o-vek; o-ku provésti, effektuiren Us. Dch. Vz Zakázka. Objedziny, pl , f. = objedky, odpadky při krmení. Slov Aby mu o. odkladal. Dbš Sl. pov I. 117. Dobytku dáva sa bez miery hned viac, hned menej a preto mnoho sena ide do o-zin a dobytok býva predea chudý. N. Hlsk. II. 242. Objechati mýto vozem. Laš Tč. Objektiv = předmětnice u drobnohledu. Mj. Objektivní. O city, smysl, Dk. P. 122., 18., dějiny, Lpř. Dj I. 2., právo Pdl. exc. Objektivnosť, i, f., die Objektivität. Mus. 1880. 156. Objektivovati se kde. V zrcadle jazyka duch národa nejvěrněji se zračí, objektivuje. Šf. III. 163. Objem = velikosť prostoru, který věcí nějakou jest zaujat, das Volumen. Panýrek. Řada tonů, kterou má nějaký nástroj hu- dební, slove o. jeho. Mj. O pojmu, der Um- fang. Psp. O. atomový (molekularný), Rm. 77, hlasu lidského, Mj.. Zv. Př. kn. II. 2., měrný, ZČ. l. 447., slabiky, Dk. Poet. 330., výbuchu. NA. III. 163 — O. = objetí. Če- kávala ho s o-mami Vaj T. m. 40. Objemka, y, f. = objímka. Zpr. arch. VIII. 67. Objemek, roku, m , die Umarmung. Loos. Objemnosť, i, ť, der Umfang Dch. Objemný spis, svazek. Us. Pdl. O. čára, die Umfangslinie. Šp. O. vůle (extensivní). Dk. Aesth. 341. O. palba, das Embrassiren. Čsk. Objemoměr Gay-Lussacův. ZČ. I. 309., Mj. 103 Cf. Potopiti se jak (dod). Objemový. O. míry, ZČ. I. 14., jednička. Rm. 8. Rourku dle o. dílců rozděliti. Mj. 90. Objesniti = objasniti, zastr. List. filol. 1878. 204 Objetévka, y, cladostephus, der Schweif- faden, rostl. Vz Rstp. 1867. Objeli co: mýto. Us. Tč — jak. Ob- jížděje ve stu koních své houfy napomínal. Anth. II. 363. 1. Objetí. Chladné smrti o Vrch. O. zá- pasné. Lpř. Dub půldruhého o. Wtr. Ten strom jest několik sáhů v o. Har. Objelřiti = objitřiti. Nedráždi bolesti drbáním, ať se neobjetřie. Výb. I. 634. Objeva, y, f. = objev. Šm. Objevený; -en, a, o, verkündet, entdeckt. Šm. Objeviti se čím. Hrozným se mi obje- vil. Lpř. Sl. Objevna, y, f. = monstrance. Hnoj. Objezd, u, m. List. fil. 1878. 204., Brt. D. 237. Objezda, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 124., D. ol. I 1096. Objezditi, umreiten. Vz Jezditi. Rk.