Objícný = žravý, gefrässig. Mor. Wrch.,
Vck. Já nejsem objícný, ale chutná mi, při-
jdu-li z pole. Šd.

Objídati. Vz Objiesti (dod.). Dala sa mi
objésť šočovice. Koll. Zp. II. 59. Objedí se
a opijí a obžerú Hus I. 432. Když se kdo
objí, dostane červenou nemoc. Us. Na Mor.

Objídlý = objícný. Mor. Knrz.

Objieden = kdo se přejedl. Slov. Rl.
Pr II. 218 Vz násl.

Objiesť sa = přejísti se, sich überessen
Vz Objídati. Keby sme viacej jedli objiedli
bysme sa; Či sa budete objiedať a obžierať?
Slov. Rl. Pr. II. 218.

Objímací, Fassungs-. O. prostor (diva-
dla), Dch., průkop. NA III.— 164.Cf. Rst.
451

Objímačka y, f, u pernikářů, die Mandel-
form. Šp.

Objímátko, a, n., Gegenstand der Um-
armung. Lpř. Sl. II. 69.

Objímavý, umfassend. O rýmy, verše.
Dk. Poet. 417., 310. O. list, amplexicaulis,
Nz., Čl. Kv. XXIII, Slb. XLIV., Rst. 451

Objímka = dutý válec, jenž na tyč na-
vlečen jsa ji objímá. ZČ. I. 174. — KP. V.
289. O na posuvné stínítko, mosazná u li-
belly. ZČ III. 11., I. 293. Hřídel v o-ce
otačivý. ZČ. O. ku spojování rour vodo-
vodnych. Zpr arch.

Objísti, vz Objídati, Objiesť.

Objištěný; = -ěn, a, o. Úroky zapsané
anebo jinak o-né. Výb. II. 369.

Objitření Čs lk.

Objitřiti, vz Objetřiti.

Objitřivý, Eiterungt,- O. lék Nz. lk.

Objizd, jezdu, m , die Umfahrt. Vz Ob-
jezd. Laš. Tč.

Objíždění = co se objíždky tyče, Berei-
sungs-. O. zpráva, náklady. J. tr. Vz násl.

Objížděný ; -ěn, a, o, umfahren , umschifft.
Šm.

Objíždkový, Bereisungs-. O. náklady.
Nz. Vz Objíždečný.

Obkaličeti, el, ení, verwundet, zum Klip-
pel werden. Slov. Klčk. VI. 73

Obkasati, ringsum aufchürzen. Šm.

Obkládací, Umschlag-. O desky. Zpr.
arch. XI. 40.

Obkládaný, eingefasst, garnirt. — čím:
zlatem, zeleninou. Us. Dch.

Obkládati — abs. Zvěř honěná obkládá,
když v kole krouží a do místa se vrací,
odkud byla vyhnána. Zl. kl. 1856. č. 18. —
co. Gloriola obkládala jeho hlavu. Hrts.

Obkladek = výdešcí, pažba dveří, das
Thürfutter. Nz. — O-ky, Umschläge, vz
Slov. zdrav. O. ledové. Us.

Obklasný = okolo klasu jsoucí. O. list.
Rst.

Obklejka, y, f., naematelia, der Schleim-
deckling, houba Vz Rstp. 1942

Obklekati, herumknieu Bern.

Obklíčenie = opásánie, cinctorium. Asn. 4.

Obklíčiti. Toho, jehož všecka nebesa
nemohú o. Št. Kn. š. 72. Tak ji o-lo, že
sebou nemohla hnouti (tak ji nemoc sesla-
bila). Č. T. Tkč. Sbor ludský obklučí tě.
2. wit. 7. 8. — čím. Byla spaním o-na. Us.
Vk. Rozumem jsa neobklíčen (neobsažen;

Bůh). Výb. I. 352. Vším jste dětství mé
o-li Osv. V. 636. O někoho válkou. Šmb.
S. I. 528.

Obklopení, n, die Umzingelung, Umrin-
gung Lpř.

Obklopený; -en, a, o, umzingelt. — čím:
mořem, meerumschlungen, hádkami, ohněm.
Lpř. Dům o-pen jest zahradou. Us. Pdl.
O-pen jest bludy. Hus II. 184.

Obklovina, y, f, perispermium, druh
bílku semennového, das Perisperm. Vz Rst.
451., Nz

Obkľučiti = obklíčiti. Ž. wit. 7. 8.

Obkľuda, y, f = obklízení das Auf-
räumen. Slez. Je té o-dy hojně. Šd, Brt. D.

Obklukatec, tce, m , myriococcum, das
Tansendkorn, houba. Vz Rstp. 1960.

Obkolený; -en, a, o = obklíčený, dokola
obstoupený, eingeschlossen Slov. Orl. VIII.
178.

Obkolesený; -en, a, o = obkolený. Slov.
Zo všetkých strán o-ni. Dbš. Sl. pov. II.
64 — Phľd. VI. 122.

Obkolesiti = obklíčiti. Slov. Let. Mt. S.
IX 1. 46

Obkolitě = okoličně. Val. Brt. D. 238

Obkonati. My téj práce sami neobkonáme
(neuděláme) U Star. Jičína. Vhl.

Obkořínčí, n. = příkrov blánovitý, který
kořínek kelový u trav okličuje, die Wurzel-
scheide. Rst. 451.

Obkotec, tce, m., nageia, die Nageia,
rostl. Vz Rstp. 1417.

Obkovaný; -án, a, o, ringsumgefesselt.
O. ve tuhých putách. Hol. 390

Obkráčeti = okolkovati, Umschweife ma-
chen Us. Sd

Obkráčka, y, f. = doorávání posledních
dvou brázd. U Hořic. Hk.

Obkrádání, n , das Bestehlen. O. hospo-
dářů od čeládky. Pož. 304.

Obkrádlý = ne příliš dlouhý. O. sukně.
U Chodů Rnd. 164, Rgl.

Obkrají, n., das Nebengebäude Šm.

Obkraviny, pl., f., Schalstücke. U Bruš-
perka. Mtl.

Obkresliti, il, en, ení, obkreslovati, ab-
zeichnen. Us. Kutn.

Obkresní, obkresový, periphaerisch. Rst.
451.

Obkřídliti, il, en, em, beflügeln. Hdk.

Obkročený; -en, a, o, umschritten.

Obkročí, n. = opětující se řada výkonů
při rozmanitých chodech. Us. v tělocv.

Obkročitelný, umschreitbar. Dbš. Úv. 61.

Obkročný rým. Rjšk

Obkroť = obkrojtti Laš. Tč.

Obkrouhlý, rundlich. Bž. 237.

Obkroutiti, il, cen, ení, umwinden. —
co. Také vlasy mala, dunaj o-la. Č. Čt. I.
128. Koho o svoj malíčok okrútiť. Orl. VI.
231.

Obkřovený; -en, a, o, umbuscht. Dch.

Obkrtek, tku, m. = nepodařené pečivo
Laš. Brt.

Obkroužiti. O-žil bych kraj povážský.
Hdk. C. 25.

Obkus, u, m. = co se obkusuje. Dostal
křídlo na o. U Králové Městce. Kšť.