Obluda. Mz. v List. fil. 1882. 219. —
O. = klam. Že ta zjevenie nejsú o. Brig.
k. VII. 6. b. Ostanúce všaké o-dy držte se
ctnosti Kat. str 120. Poviem ne o-dú. Ib.
196. Mniechu, by oblud byl; Smútili jsú sě
řkúce, že oblud jest. Ev. ol. 221., 314. Cf.
Sv. ruk. S. 165.

Oblúditi. Ež sem obluzena. Kat. str. 97.
Nejsem obluzen. Ž. wit. 76. 3. — koho
Mnieše oklamajíc čbána, naliť sě oblúdi
sama. Hr. ruk. 389. v. 52. Pokusil se ho o
Pass. mus. Ale mne oblúditi nemoci budeš.
Pass. mus. 430. Kto oblúdí jednoho z těchto
mládencóv, qui scandalizaverit. Ev. olom.
89. To prodlévánie měj' o-lo, i jsem obluzen.
Št. Kn. š. 274. Neroď mne déle obluzovati
BO. — kým. Přisáhal hospodin Davidovi
pravdu a n-dí jím. Ž. Truh. 131 11. Ne
roďte obluzovati jeden druhým. Št. Kn. š.
96. Diabli po domiech chodiece lidmi oblu-
zovachu. Pass mus. 386. Nejeden se tiem
obludí. Alx. Obluzují pochlebenstvím. Kar.
144.

Obludnica, e, f. = klamatelka, die Be-
trügerin. Laš. Tč.

Obludník. Č. Kn. š. 357.

Obludný. Vz Mz. v List. fil. 1882. 219.
O. (klamavé) vidění. Brig. k. VII. 7. a. O.
zjev. Dk. — O. = bludný. Mnoho o-dných
na vieru obrátil. Výb. I. 309.

Oblún, u, m., der Rundstab, Astragal.
Ssk. Vz Obloun (dod.)

Oblupek, pku, m., die Knospenschuppe.
Sl. les. — O., der Glasamiant. Šm. — Ob-
lupky = společné ohlupování a kroužení
zelí, k němuž se sousedé scházívají k sou-
sedům na výpomoc vzájemnou. U Roušína.
Plsk.

Oblupkatý, knospenschuppig. Sl. les.

Oblúzenie, illusio. Ž. wit. 37. 8. Zajisté
jest to smyslů o. Shakesp. Kom. pl. om.
42. O., delirium, vz Slov. zdrav.

Oblý. Bž. 47., 190., Čl. Kv. XXIII., Slb.
XL1V., Mkl. Etym. 219. — O. = válcovitý.
O. rameno, Hrts., Vrch., střecha Pcl. 41.

Oblysalý = oblyselý. O. poutec. Č. Kn.
š. 308

Oblysiti. O-sí Hospodin vrch dcer sion-
ských. Výb. I. 338.

Obmackati = obmacati. Slov. Orl. VIII.
133.

Obmaska, y, f, basella, die Beerblume,
rostl. Vz Rstp. 1273.

Obmazati co čím. Mastmi tělo o-li. Sv.
ruk. 189.

Obmedziť = obmeziti. Slov. Bern.

Obměk kosti. Čs. lk.

Obměkčiti co: něčí hněv. Št. Kn. š.
98. — čím. O-val jej sobě řečí lstivou.
Bart. 73. — se na koho. Ona se na mne
o-la. Us. Vck. — kde. Obměkčujeme sou-
hlásky d, t, n, r před i, í a ě. Bž. 79., 130.
Vz Obměkčování.

Obměkčovadlo, a, n., das Erweichungs-
mittel. S. N. V. 56.

Obměkčování = měnění souhlásek tvr-
dých v měkké a řidších sykavek v hustší
pro následující podnebnou samohlásku. Bž.
42.

Obměknouti. Koni roh o-kl. Db. Já ne-
obměknu nikdy k nepřátelům tvým. Msn.
Or. 121.

Obměna soudu a) prostá, b) po případě.
Jd. 46. O. jazyková, Dk. Aesth. 465., denní
teploty, Wechsel. Stč. Zem. 517. Darwinova

O. zvířat a rostlin. Vlach.

Obměnný, abwechselnd, periodisch. O.
řada, Šim. 185 , funkce. Stč. Dif. 5.

Obměňování, n , v math. variatio. Šim.
177., 185.

Obmeňovati, vz Obměniti. Šim. 185.,
Dk., Jd.

Obměňovací soud, Jd. 39., vzorec. Šim.
185.

Obměr kruhu (obvod), die Peripherie.
Jd. Geom. I. 108., 118., Sb. uč.

Obměra, y, f. = obměr. Phľd. II 4. 117.

Obměřiti co čím. Hogarth o-řil krásu
vidnou jistými poměry čárkovými. Pal. Rdh.

I. 364.

Obměrnica, e, f. = perimeter, obměr.
Phľd. II. 4 117.

Obměrničný = obměrný. Phľd. II. 4. 117.

Obměrný, perimetrisch. Phľd. II. 4. 117.

Obměrový, Umfangs-. O. strany (strany
obměru). Nz.

Obměsící, n. = lunace, die Lunation.

Obmešený. Pal. Rdh. I. 440., Šf. Strž.
I 581.

Obmeškání. Št. Kn. š. 57., 89, 111. a j.
(o. dobrého); lhůty, Dch., školy. Dch.

Obmeškati co: chudého. Dik. II. 40.
O. kázání, dobré skutky, slovo boží. Pass.

O. koho, impedire. Ž. wit. 77. 31. Kdyby
co o-li. Šp. — v čem (kdy). V čem by
světští o-li při trápení tělesném. Bart. 144.
Nicť v něm (v pateři) nenie obmeškáno.
Št. Kn. š. 45. — co čím. Neračte nás těmi
potřebami o. Arch. VII. 351. Že jest ne-
obmeškala časem tiem, jakož právo jest na-
pomenúti Arch. VIII. 418. Leností zisk o.
Št. Kn. š. 184. — s inft. Šíře o tom psáti
neobmeškám. Bart. 22.

Obmezenosť. Psp. O. sil. Vlč. Míra a o.
Šf. III. 270. Jména všech pro o. místa zde
uvésti nemůžeme. Us. Pdl.

Obmezený, begränzt. O. plocha, prostor,
Nz., zeměpisec (hloupý), Šf. Strž. II. 264.,
přímka. NA. V. 1. V míře o-né. Us. Pdl.
Žíti v poměrech o-ných. Hrts. Společenstvo
zapsané s ručením o-ným, neobmezeným,
registrirte Genossenschaft mit beschränkter
Haftung. Us. Pdl. — nač: na láji. Pal. Rdh.

I. 15 — čím. Doba krátkým časem o-ná.
J. Lpř. Monarchie sněmem o-ná. Šmb. S.
II. 214. Přímka dvěma body o-ná Us. Pdl.
— jak. Hmota určitě o-ná. Mj. 5.

Obmeziti co: něčí svobodu. Šml. Hory
Čechy o-jící. Šmb. — co čím. Těmi slovy
sídla Venedů příliš těsně o-vati se zdá.
Šf. — co, se nač. Požár na jedno místo o.
Dch. O. se na stručnou poznámku. Tš. O.
někoho na nepatrné území. Lpř. Dj. I. 210.
O-zil se jen na vylíčení toho. Us. Pdl.

Obmezivě, einschränkend. Na ducha o
působili. Dk. Aesth. 600.

Obmezivosť, i, f., die Limitation. Sm.,
Rk.

446