Obmezný, Abgränzungs-. O. pilíř, Hř.
44., slovo. Dch.

Obmezovavosť, i, f., die Limitation. Šm.

Obmísti, vz Obmétati. Šm.

Obmlaz, u, m. = obilní přísada, odnože,
odmladka, die Maipflanze. Sl. les.

Obmluviti koho kde: mezi ludźma =
pomluviti. Sš. P. 388.

Obmokati, vz Obmoknouti.

Obmorie (obmoří), n. Slov. Hdž. rkp.
Bôh nebo (nebe), zem plní, vládne o-riami.
Orl. VII. 234.

Obmozečnice, e, f., pia mater, meninx
vasculosa, die weiche Hirnhaut. Nz.

Obmřežiti, umgittern. Šm.

Obmrznutý = obmrzlý, omrzlý. Orl. II.
383.

Obmurovati, ummauern. Laš. Tč. Slov.
Bern.

Obmysl = omluva. On ten o. nalezl. Výb.
II. 1650.

Obmyslený = obmyslný. Moudrý na ře-
meslech a o. u řečech. Výb. I 337.

Obmysliti. — abs. Obmysli, nenie-li tak.
St. N. 13. — co: bezpraví, Lpř., vzpouru.
Smb. Proto rač to o. Sv. rak. 46. (239.).
Obmyslete to samy; Obmýšleti něčí dobré.
Št. Kn. š. 104., 153. — co jak. Zle o jiných
obmýšleli. Bart. 86. Mají to dobře o.; Něco
dobře podlé zákona o., v pravdě, snažně
Št. Kn. š. 63., 130., 159., 185. — kde. Jiné
ústy mluví, jiné v srdci obmýšlejí. Otter.
Is. 12. — čím. O-slil nás vzácnou návště-
vou, hat uns zugedacht. Dch. Někoho nad
jiné něčím o., Jem. vor Anderen begünstigen.
J. tr. O-slil knihovnu vzácným dílem. Us.
Pdl. Král ho o-slil hojnými dary. Posp. —
pod čím. Pod tím něco jiného o-šlel. Abr.

Obmyslnosť. Aby Vaší o-sti práva vy-
kládání příslušelo. CJB. 283.

Obmyslný = chytrý. O Boris Šf. Strž.

II. 191. O. krmení (Spekulativfütterung)
včel, chceme-li matku k většímu nasazování
plodu podnítiti. Lšk.

Obmyšlený = obmyslný. Má-li žena o.
rozum. Sv. ruk. 254.

Obmyti co od čeho jak. O. duši od
hřiechóv bez vody tělestné. Hus I. 51.

Obmýtnosť, i, f., der Umtrieb. Sl. les.
Vz Míto.

Obmytný. O doba, die Umtriebszeit. Škd.
Vz Mýtiti.

Obmytý, abgewaschen.

Obmývka, y, f., abluice, obmývání, die
Abwaschung. S. V. I. 15, 10., Šmb. S. I.
517. — O-ky = co se obmyje, špína. Laš.
Tč.

Obnaditi. Cf. Mkl. Etym. 43. Ač kdo
počátek osladíš (štěstí), jedem skončení ob-
nadíš. Alx. V. v. 1946. (HP. 47.).

Obnárodniti něco tiskem (romány) Šf.

III. 265., 277., 279.

Obnártovati komu boty (nové nárty
k nim dáti). Us. Šd.

Obnášený; -en, a, o, herumgetragen, am-
bulant. O. jídla Dch.

Obnáškový sloupec, sl. obnášek, die
Betragskolonne, -spalte. Šp.

Obnávěti = obnovovati, reparare. V Gre-
gor, gloss.

Obnaženka, y, f., gymnosporangium, der
Nacktsporling, houba. Vz Rstp. 1994.

Obnažený. S hlavou o-nou. Mus. — jak.
Až po pás o-ný. Osv. I. 84. Tvój život jest
všem na divy o-žen. Výb. II. 35. — čeho:
všeho rúcha. Bož. umuč. 49.

Obnažiti co: meč, evaginare. Ž. wit.
Moys. 9. — co na koho. Braň na druhého
o-žil. Výb. II. 169. — jak. Dievku hanebně
o. Výb. II. 19. — co kde: před někým
hlavu. Us. Pdl. — koho čeho Páv obnažil
ji všeho peří (vytrhal jí je). Ezp. 1659. —
z čeho. Z jejieho ji odienie o-ži. Ezp. 160

Obněcovati, vz Obnítiti.

Obnechati. Věřím, že mne v tejto mej
potřebě neobnecháte (neopustíte). Sl. let. I.
310.

Obneskoriť sa = opozditi se, zurück-
bleiben. Slov. Snídaní se dnes o-lo. Ntra.
VI. 298. Prosincový sväzok sa o-ril. Phľd.
III. 16.

Obnesnati komu. Ten kabát mu neob-
nesná = bude mu malý. U Chrud. Bačk.

Obníček = první niť na obou stranách
osnovy, kolem níž se útek při každém
chodu obloží. NA. IV. 48.

Obníčkovati, ne: obničkovati = šíti na
obníček.

Obníčkový, überwendlich. Nz. lk.

Obniecati = obněcovati, zaněcovati. Slov.
Hdž. Čít. 152., Č. Čt. 89. — se sich be-
liebt machen wollen. Ssk.

Obnímání, n. = objímání. Jd. 3. vd. 15.

Obnitec, tce, m.. sparmannia, die Spar-
mannie, rostl. Vz Rstp. 163., Hg. 108.

Obnítiti, obněcovati. — co: oheň = při-
kládáním dříví rozněcovati, anfachen. Zátur.

Obnítka, y, f. = obníček.

Obnítkovati = obníčkovati.

Obnoc = pasení dobytka pres noc. Vz
Obnocka. Keď som išol na o. s volmi a
s koníčkom, k milej som sa prikradol ces
ploty chodníčkom. Koll. Zp. 1. 325.

Obnociar, a, m. = kdo v noci hlídá do-
bytek na pastve. Vz Obnoc. Slov. Hdž.
Šlb. 23.

Obnocka, y, f. = noční pastva, die nächt-
liche Viehweide. Vz Obnoc. Slov. Dch. Na
o ku hnáti. Pokr. Pot. II. 68., 74.

Obnos. Náhrada v o-su 200 zl. zbytečně
m.: 200 zl. náhrady. Brt. S. 3. vd. 178.

Obnošený klobouk na cestě nezmokne.
Bž. exc. Má o. obličej (bezvýrazný). Šml.
Světz. 1881. 281. Prodej o-ných kněh. Dch.

Obnôška = snáška, snůška, břemeno, die
Tracht. Slov. Včlári podávajú včelám z jara
múku žitnú a pšeničnú, keď ešte niet hvetov,
z ktorých sbieraly by potrebný pel alebožto
n-ku. H. Hlsk. XIV. 86. Včielka s o-kou
uletela. Orl. VII. 53. Vz Obnôžka, LObz.
XXII. 99.

Obnova = obnovení. O. představ, die
Reproduction, předplatného, života. Dch. Ve
čsti veždy o. Alx. — Pravn. 445. — O. =
nový měsíc. Je o. Pokr. Pot. 1. 313.

Obnovatelnice, e, f., das Schermesser.
Šm.

Obnovec, vce, m., der Erneuerer. Po tom
obnovci a zveličiteli svém Filippy slujíc.
Sš. II. 149. Politický o. Sš. — O. = nový