Obrajt. Sš. P. 536.

Obrak, u, m. U Obraku, les u Zbrasla-
vic. Pk.

Obralený; -en, a, o = braly obklíčený.
Spituj tajomstva dolin o-ných. Hrbň.

Obramek, mku, m., die Bräme. Slov.
List. filol. XI. 341.

Obramenek, nku, m., die Borte, Tresse.
Šm.

Obramica, e, f., das Querholz der Wasser-
träger, die Wasserstange, das Schulterjoch.
Hrvát. Šd.

Obrana = bránění-se. Na o-nu se po-
staviti, sich zur Wehre setzen. Dch. — O. =
ochrana. V o-ně Boha bydliti bude. Ž. kl.
Lipolt nemoha o-ny míti. Výb. II. 44. Jsú
tři o-ny od cizoložstvie; O. ovcí od ná-
silé Hus I. 275., II. 166. — O. = štít atd.
Zlá o. sově vrána. Bž. exc

Obranička, y, f., die Beschützerin. Bern.

Obranitel náš, Výb. I. 584., pracných.
Hr. ruk. 157. O. své vlasti. AlxV. v. 938.
(HP. 23.).

Obrániti, tueri, Ž. wit. 19. 3., protegere,
ib. Deut. 38., prohibere. Ž. wit. 33. 14. —
abs. Ale anděl boží o-nil. Pass. mus. 402.

— koho od čeho. Mě ode ďáblóv o-nil.
Pass. mus. 357. — co. Aby cierkev obra-
ňoval. Výb. I. 588. — čeho. Obráníš své
spravedlnosti. Vš. 213. — koho proti komu.
Prosíme, abyste jeho v dobrém zachování
proti každému o-vali. 1515. Mus. 1880. 490.

— se. Poněvadž o takú věc pohnáni byli,
o-vali jsú se. Půh. II. 326. — se čemu
(čím). Tomu jsem se právem o-nil; O-nil
se jistci, póhonu, p. Předborovi. Půh. I.
150., II. 228., 579. Chudobě se o-ní. Sv.
ruk. 218. S pomocou božou o-nime sa biede.
N. Hlsk. XVIII. 28. — se čeho čím. Ježek
lonským póhonem obránil se jistiny; Toho
jsem se panským nálezem o-nil. Půh. I.
313, 342.

Obránka = přeska mosazná na opasku.
Němc. IV. 447.

Obranný. O. list. Vš. VIII. 22.-27. Když
ten, kdo při prosoudil, čtyři neděle po
zvodě statek postoupiti nechtěl, žádal ža-
lobník od soudu list o., kterým onen, na
jehož statek uveden byl, zbaven jest dr-
žení a správy. Tov. 133. (Bdl.). Cf. Zř.
zem. 463., 695 O. kasárny, hradby, čára,
Čsk., spolek, J. Lpř., boj, Vlč, mužstvo,
prostředky, Dch., pohyb paže. Tš. Laok. 23.

Obranopis, u, m., die Schutzschrift, Apo-
logie. Ssk.

Obraňovacípříčina,Vertheidigungsgrund.
J. tr.

Obřany, Obřan.

Obraný. Na o. místo něco položiti. Šf.
III. 89.

Obrartice, jm. míst. Sdl. Hr. IV. 223.

Obrašmaný = otrhaný. Slov. Ssk.

Obrat. Obracování sladu na jeden obrat.
KP. V. 277. O. osudu, Mour., peněz, Um-
satz, Nz., soudu, Jd. 44., v tragoedii, Vch.
Ar. 21., dějt, dějinný, Osv. Dk., per-
mutace, Zh. 1., řečnický, Skočdop. 274.,
větrný, Stč. Zem. 623., věcí, Us., mluvení,
mluvní, Dk. Aesth. 278., 281., karty, Phľd.,
k lepšímu. Sbn. Bod o-tu, der Wende-, In-

flexionspunkt. Stč., Jrl. 419. O. v tělocv.:
bočný, čelný. Čsk. Doba o tu. Šp. Obraty
čáry ohybu. Šln. II. 20. Hodiny o-tu (v me-
teorologii). Stč. Zem. 567., NA. V. 359. O.
plodu v životě na hlavu, na nohy, na pá-
nev, hmaty (zevními, vnitřními, spojenými),
na řiť atd. Vz Kžk. Por. 304., 337., 497. až
536. Nastal obrat. Dch. Věci k o-tu roz-
hodnému dospěly. Šmb. S. II. 187. Nemoc
vzala nebezpečný o, Us. Pdl. — O. zápasní,
zápasnický. Lpř. — Cf. Jg. Slnosť. 81. —
O., místo v karpatském pohoří. Škd.

Obrať, ě, f. = souvrať, na Hané obrat-
ník. Laš. Wrch. — Cf. Bž. 51.

Obratany. Blk. Kfsk. 850., 878., Sdl.
Hr. IV. 372., Rk. Sl.

Obratek = obratel. Kom. Orb.

Obratel, vz Slov. zdrav.

Obratelní, Wirbel-. Šm.

Obrátěný = obrácený. Slov. Bern.

Obrati se. Husy se obírají (čistí si křídla
zobákem); Pěkně se obírá = dobře si stojí.
Brt. D. 238. — se jak. Dobře se obírá
(dobře hospodaří). Zlínsky. Brt. Svatostí
se obíráte řemeslným během. Bart. 169. —
co, se kde. (Knížata ruská) svou stolici
v Kyjevě obrali (si volili). Šf. Strž. II. 135.
V krčmě sě obierají. Hus II. 67. (52.). —
co komu: si pannu, ženu Us.— si koho
čím: králem, panovníkem. Šmb. S. II. 198.,
220. — kdy. Pri mesiačku zlaté jablká
oberať. Phľd. II. 501. — si co zač: za
úkol, Mour., za předmět svého díla. Us.
Pdl. — se čím, s čím. O-rati se myšlén-
kami, Osv. I. 270., řemeslem, dielem, lichvú.
Št. Kn. š. 158. V té sě obierajíce myslí a
kocháním. Hus I. 71. — Obírajíce se s or-
bou. Šf. Strž. I. 95. O-rati sě s šeřednú
věcí, s pravdou: S kým sě kto o-rá; Ktož
sě obierá s smolú, nesnadno, by se jí ne-
zlepil; tak nesnadnoj' světem se obierati a
od něho šě nezšeřediti. Št. Kn. š. 8., 29.,
162., 167. O. se s kúzly a čáry. Ksch. 25.

— se v čem. V cnostech se obírati. Výb.
II. 893. O. se v prodávaní obrokóv, v písmě
sv. Hus II. 67., III. 17. Snadno jest se v man-
želství o. tomu, ktož miluje Boha; Máme
se ve cti a v sličnosti o. netolik k křesťa-
nóm, ale také k nekřesťanóm. Št. Kn. š.
83., 158. — koho z čeho. Vy ste nás
z všetkého obrali. Koll. Zp. I. 29. Aby
obral ze všeho lidu múdré muže. Št. Kn. I.
149. — koho oč: o peníze.— se. Zatil se
zas obral jeden sedlák (neskytl). Kld. l60.

— co čím odkud. Maso od kostí nožem
obírati. Dch.

Obratice, Ebrhartice, ves u Ml. Vožice.
Rk. Sl.

Obratič, e, m., der Gyrotrop. Nz.

Obrátilka (!), y. f. = apostrofa. Utvořil
Rosa.

Obratisko, a, obratiště, ě, n , der Wende-
punkt. O. sluneční. Šm.

Obrátiti, měniti, jinačiti, převrátiti, ona-
čiti — synonyma. Vz Mus. 1845. 546. —
abs. Obrať, jen to nepřevrať. — co: větu,
Dk., výrok (v log.), Dsch. I. 72., koně. Us.
Začali ho obraceť (na něm vyzvídati). U Kva-
sin. Nepřestal obraceti kalhoty (měl bě-
havku). Us. Tkč. — se. Vítr se o-til. Us.



	22

	Obrajt. Sš. P. 536. Obrak, u, m. U Obraku, les u Zbrasla- vic. Pk. Obralený; -en, a, o = braly obklíčený. Spituj tajomstva dolin o-ných. Hrbň. Obramek, mku, m., die Bräme. Slov. List. filol. XI. 341. Obramenek, nku, m., die Borte, Tresse. Šm. Obramica, e, f., das Querholz der Wasser- träger, die Wasserstange, das Schulterjoch. Hrvát. Šd. Obrana = bránění-se. Na o-nu se po- staviti, sich zur Wehre setzen. Dch. — O. = ochrana. V o-ně Boha bydliti bude. Ž. kl. Lipolt nemoha o-ny míti. Výb. II. 44. Jsú tři o-ny od cizoložstvie; O. ovcí od ná- silé Hus I. 275., II. 166. — O. = štít atd. Zlá o. sově vrána. Bž. exc Obranička, y, f., die Beschützerin. Bern. Obranitel náš, Výb. I. 584., pracných. Hr. ruk. 157. O. své vlasti. AlxV. v. 938. (HP. 23.). Obrániti, tueri, Ž. wit. 19. 3., protegere, ib. Deut. 38., prohibere. Ž. wit. 33. 14. — abs. Ale anděl boží o-nil. Pass. mus. 402. — koho od čeho. Mě ode ďáblóv o-nil. Pass. mus. 357. — co. Aby cierkev obra- ňoval. Výb. I. 588. — čeho. Obráníš své spravedlnosti. Vš. 213. — koho proti komu. Prosíme, abyste jeho v dobrém zachování proti každému o-vali. 1515. Mus. 1880. 490. — se. Poněvadž o takú věc pohnáni byli, o-vali jsú se. Půh. II. 326. — se čemu (čím). Tomu jsem se právem o-nil; O-nil se jistci, póhonu, p. Předborovi. Půh. I. 150., II. 228., 579. Chudobě se o-ní. Sv. ruk. 218. S pomocou božou o-nime sa biede. N. Hlsk. XVIII. 28. — se čeho čím. Ježek lonským póhonem obránil se jistiny; Toho jsem se panským nálezem o-nil. Půh. I. 313, 342. Obránka = přeska mosazná na opasku. Němc. IV. 447. Obranný. O. list. Vš. VIII. 22.-27. Když ten, kdo při prosoudil, čtyři neděle po zvodě statek postoupiti nechtěl, žádal ža- lobník od soudu list o., kterým onen, na jehož statek uveden byl, zbaven jest dr- žení a správy. Tov. 133. (Bdl.). Cf. Zř. zem. 463., 695 O. kasárny, hradby, čára, Čsk., spolek, J. Lpř., boj, Vlč, mužstvo, prostředky, Dch., pohyb paže. Tš. Laok. 23. Obranopis, u, m., die Schutzschrift, Apo- logie. Ssk. Obraňovacípříčina,Vertheidigungsgrund. J. tr. Obřany, Obřan. Obraný. Na o. místo něco položiti. Šf. III. 89. Obrartice, jm. míst. Sdl. Hr. IV. 223. Obrašmaný = otrhaný. Slov. Ssk. Obrat. Obracování sladu na jeden obrat. KP. V. 277. O. osudu, Mour., peněz, Um- satz, Nz., soudu, Jd. 44., v tragoedii, Vch. Ar. 21., dějt, dějinný, Osv. Dk., per- mutace, Zh. 1., řečnický, Skočdop. 274., větrný, Stč. Zem. 623., věcí, Us., mluvení, mluvní, Dk. Aesth. 278., 281., karty, Phľd., k lepšímu. Sbn. Bod o-tu, der Wende-, In-	flexionspunkt. Stč., Jrl. 419. O. v tělocv.: bočný, čelný. Čsk. Doba o tu. Šp. Obraty čáry ohybu. Šln. II. 20. Hodiny o-tu (v me- teorologii). Stč. Zem. 567., NA. V. 359. O. plodu v životě na hlavu, na nohy, na pá- nev, hmaty (zevními, vnitřními, spojenými), na řiť atd. Vz Kžk. Por. 304., 337., 497. až 536. Nastal obrat. Dch. Věci k o-tu roz- hodnému dospěly. Šmb. S. II. 187. Nemoc vzala nebezpečný o, Us. Pdl. — O. zápasní, zápasnický. Lpř. — Cf. Jg. Slnosť. 81. — O., místo v karpatském pohoří. Škd. Obrať, ě, f. = souvrať, na Hané obrat- ník. Laš. Wrch. — Cf. Bž. 51. Obratany. Blk. Kfsk. 850., 878., Sdl. Hr. IV. 372., Rk. Sl. Obratek = obratel. Kom. Orb. Obratel, vz Slov. zdrav. Obratelní, Wirbel-. Šm. Obrátěný = obrácený. Slov. Bern. Obrati se. Husy se obírají (čistí si křídla zobákem); Pěkně se obírá = dobře si stojí. Brt. D. 238. — se jak. Dobře se obírá (dobře hospodaří). Zlínsky. Brt. Svatostí se obíráte řemeslným během. Bart. 169. — co, se kde. (Knížata ruská) svou stolici v Kyjevě obrali (si volili). Šf. Strž. II. 135. V krčmě sě obierají. Hus II. 67. (52.). — co komu: si pannu, ženu Us.— si koho čím: králem, panovníkem. Šmb. S. II. 198., 220. — kdy. Pri mesiačku zlaté jablká oberať. Phľd. II. 501. — si co zač: za úkol, Mour., za předmět svého díla. Us. Pdl. — se čím, s čím. O-rati se myšlén- kami, Osv. I. 270., řemeslem, dielem, lichvú. Št. Kn. š. 158. V té sě obierajíce myslí a kocháním. Hus I. 71. — Obírajíce se s or- bou. Šf. Strž. I. 95. O-rati sě s šeřednú věcí, s pravdou: S kým sě kto o-rá; Ktož sě obierá s smolú, nesnadno, by se jí ne- zlepil; tak nesnadnoj' světem se obierati a od něho šě nezšeřediti. Št. Kn. š. 8., 29., 162., 167. O. se s kúzly a čáry. Ksch. 25. — se v čem. V cnostech se obírati. Výb. II. 893. O. se v prodávaní obrokóv, v písmě sv. Hus II. 67., III. 17. Snadno jest se v man- želství o. tomu, ktož miluje Boha; Máme se ve cti a v sličnosti o. netolik k křesťa- nóm, ale také k nekřesťanóm. Št. Kn. š. 83., 158. — koho z čeho. Vy ste nás z všetkého obrali. Koll. Zp. I. 29. Aby obral ze všeho lidu múdré muže. Št. Kn. I. 149. — koho oč: o peníze.— se. Zatil se zas obral jeden sedlák (neskytl). Kld. l60. — co čím odkud. Maso od kostí nožem obírati. Dch. Obratice, Ebrhartice, ves u Ml. Vožice. Rk. Sl. Obratič, e, m., der Gyrotrop. Nz. Obrátilka (!), y. f. = apostrofa. Utvořil Rosa. Obratisko, a, obratiště, ě, n , der Wende- punkt. O. sluneční. Šm. Obrátiti, měniti, jinačiti, převrátiti, ona- čiti — synonyma. Vz Mus. 1845. 546. — abs. Obrať, jen to nepřevrať. — co: větu, Dk., výrok (v log.), Dsch. I. 72., koně. Us. Začali ho obraceť (na něm vyzvídati). U Kva- sin. Nepřestal obraceti kalhoty (měl bě- havku). Us. Tkč. — se. Vítr se o-til. Us.