historický, Šmb., náladný, Stimmungs-, mě-
nivý, Wandel-, z cest, Reise-. Dch. O. ma-
lířský budiž přehledný, jednotný, čistý,
jasný, zřetelný, živý, uzavřený a ucelený.
Dk. Míti u někoho obrázek, einen Stein im
Brette Dch. Byli jako na o-zku (hezcí).
Hlk. Činíce andělům o-zy. Št. Kn. š. 119.
O o-zích svatých a ctění jich vz Pal. Rdh.
II. 348. Nechuť k o zům v Prachaticích.
Arch. VII 310. Díval se na ni jako na obrá-
zek (zamilovaně). Schlz. Vyzerá len ako
ten obrázok (denglavo, wie ein Schatten-
bild). Slov. Zátur. Spadne-li o. se stěny,
umře někdo z přátelství. Us. Cf. Sbtk. Výkl.
7. — O. peněžní = ražený peníz. Št. Kn.
š. 160. V MV. pravá glossa. Pa.

Obrazář, e, m., der Bilderverkäufer. Us.
Sd. — Dbš. Obyé. 101. — O. = kdo obrazy
dělá. Jesú ľudia, čo umejú obrazy kresliť,
potom je na dreve, na kameni, na medi, na
oceli rýť. To sú umelci obrazári, obrazo-
ryjci, a to umenia je obrazárko. Slov. Hdž.
Čít. 242.

Obrazárko, a, n., vz Obrazář (dod.).

Obrazárský. O. umění. Hdž. Čít. 242.
Cf Obrazárko.

Obrazdek, zdku, m. = vyvýšenina prsti,
která po brázdě po jedné straně, tam, kde
radlice zemi krájí, zůstává. U Hořic. Hk.

Obrazděn, dně, f., die Abbildung. Ně-
kteří modlé sě obrazdni člověka, jako ně-
kteří modlili sě obrazu Herkuleše. Hus I.
67.

Obrazec tělesný, stejnolehlý, stejnopisný,
stejnohledný, součarý n. kollinearný, Jd.
Geom. 2., 17., momentový, centralně kolli-
nearný, affinný, affinně rovný, prostý n.
positivní o. momentový, úplný o. momen-
tový, influenční momentů, Šln. I. 8., 12,
38., 41., 11. 7., 17., 18., jasný, přehledný,
schematický, Plateauův, Moserův, ZČ. I.
22., 376., 507., smíšenočárný (rozličnočárný),
prostorový, rovinný, nádechový, NA. V. 2.,
6b , 129 , Widmanstättovy. Osv. V. 7. Obraz-
cové sousudků kategorických dle rozdílného
postavení středního pojmu v návěštích. Exc.

Obrázek, zka, m., os. jm. Let. 429.

Obrazitel. Sš. Sk. 238.

Obraziti. — abs. Husy o-ly = hnedle
se jim počnou špičky rozvíjeti. Us. Rjšk. —
co. Když zazvoní poledne, o zim ves (obejdu).
Kmk. Kuk. II. 235. Štědrosť nejvíce obráží
oči člověka. Dik. II. 119. Jak se vychva-
luješ, o-ziš všech uší. Mor. Tč. Aby ďábla
neobrazil, skrovně Bohu slúží. Slov. Tč.
Jenž (moc božská) ji bieše o-la (zachvá-
tila). Sv. ruk. 40. O. si maso. Us. Rgl. —
več. Když dobrosť v zlobu se o-zi. AlxV.
v. 1928. (HP. 47). — oč. Aby n-zil o ká-
men nohy tvé. Ž. wit. 90. 12. O. se o své
hřiechy;Vlny mořské obrážejí se o ně. Št.
Kn. š. 34., 130. — čím. Všickni obrazme
tou řeči svá srdce. Dik. II. 54. Či obrážíš
svým leskem tvář Boha? Kká. K sl. j. 10
— se kde jak. Měsíc smutným světlem se
o-žel na oděvu železném. Čl. Kn. š. 400.

Obrazitý. O. podobnosť. Pravn. 1650.

Obrazivosť. Dk. Aesth. 526. O. jest ná-
zev pro reprodukci v nejširším smyslu slova
změněnou. Dk. P. 102. O. spojovací n. kom-

binující, sestavující, tvořivá, označující. Pal.
exc. Pojem a důležitosť o-sti. Vz Km. 1888.
č. 6., 1889. 397.

Obrazivý pochod. Dk. Poët. 174.

Obrázka, y, f. = očka nadělaná na vrchu
biče; řetízek u biče napletený, aby bič byl
kratší Slez. Šd.

Obrázkový. O. příloha, Us., dílo. Pal.
Rdh. I. 71.

Obrazlec, zlce, m. O. jednotový, die
Einigungsformel. Šm.

Obrazlivý, einbildungskräftig. — O., be-
leidigbar. Ssk.

Obrazna. Popsáni o-zny. Pl. II. 152. —
O., die Zeichenebene, das Zeichenblatt. Jrl.
17., Šand.

Obraznica, e, f. = ženská, která se má
kole mužů. U Star. Jičína. Vhl.

Obraznictví Koll St. 284., Pal. Rdh.
III 243.

Obraznička, y, f. = řezbářka Slov.
Bern.

Obrazník =peněžník. I jide Ježíš i na-
jide v chrámu prodajúc ovce a o-ky. Ev.
víd. 22.

Obraznosť jest vlastnosť obrazným býti,
tedy spíše die Bildlichkeit než činná obra-
zivosť, což pro Einbildungskraft se nabízí.
Dk. Vz o ní v Pal Rdh. I. 378., Kram. Slov.
O. tvořivá, KB. 1., krásna. Dk. Aesth. 24.
Výtvor n. výtvar o-sti n. fantasie, das Phan-
tasiegebilde; živé o-sti, phantasiereich. Nz.

O. jazyka Jg Slnosť. 11.

Obrazný, Bild-. O. plocha, rovina NA.
V. 80. — O , bildlich O. řečení, Mus., před-
stavování, Dk. Poet. 28., výraz, řeč. Dk.,
srovnání, Tf., mluva. Jg. Slnosť. 62

Obrazoborci, vz Rk Sl.

Obrazoctění, n., die Bilderverehrung.
Šmb. S. II. 153.

Obrazoctitel, e, m., der Bilderverehrer.
Šmb S I. 336.

Obrazoctitelka, y, f., die Bilderver-
ehrerin. Šmb. S. II. 153., 171.

Obrazodatný. O. slova. Dk. Aesth. 436.

Obrazochvalce, e, m , der Bilderver-
ehrer. Šm.

Obrazolijec, jce, m , der Bildgiesser.
Btk. Vocab. 123.

Obrazolitec, tce, m. = obrazolijec. Nz.

Obrazolitecký, Bildgiesser-. Ssk.

Obrazolitectví, -lijectví, n., die Bild-
giesserei. Ssk.

Obrazomilství, n., die Bildliebhaberei.
Šm

Obrazopis, u, m., die Ikonographie. Nz.

Obrazoryjec, jce, m., vz Obrazář (dod.).

Obrazosloví, n., die Ikonologie. Nz.

Obrazoslužba, y, f., die Ikonolatrie, der
Bilderdienst. Vz Rk. Sl.

Obrazotvor = obrazení, die Einbildung.
Nz.

Obrazotvornosť odtahovací či abstra-
hujicí, určovací či determinující, sestavo-
vací či kombinující; o. v přemítání, v bá-
snění. Dk. P. 103.—105. O bohatá, ohnivá,
hybná, básnická. Mus. 1880. 275.

Obrazotvorný. O. moc. Nz., Pal. Rdh.

I. 32. Vz Jg. Slnosť. 33., 100. O. hlava,
člověk, Dk., činnosť. Dk. Aesth. 331.