Obrazotvůrčí síla, bilderschaffend. Dk.
Aesth. 331.

Obrazovanie, u. = vzdělání. Slov. Czm.
92. — O., bildliches Darstellen. Šm.

Obrazový. O. písmo, mluva, Nz., hlava
(uměle udělaná), Výb. II. 956, vidění, visio
imaginaria, Hlv., 327., plocha. Tš.

Obrazsky. Všecka jeho postava i s ru-
chem o. sě v tej skále vryla. Živ. pána
Jež. Krista. 14. stol.

Obraž, e, f. = obsež. Stromy v jednu o.
Na Hané Wrch.

Obrážati = obrážeti. Slov. Bern.

Obražený. Člověk na hlavu neobra-
žený = chytrý. Us. Vck. — odkud. Hlas
o. od stěn. Mcha. — čím: mořem obrážený.
Lpř. Sl.

Obrážka = urážka, die Beleidigung.
Mor. a slov. Vz Obraziti. Ckžk. I. 96.

Obražlivý = nedůtklivý, empfindsam.
Mor, slov. Šd. — O., beleidigend, anzüg-
lich. Tč.

Obrblati něco, vz Brblati.

Obrědi, cerimonia. V MV. nepravá glossa.
Pa 41.

Obredný = obřidlý. O. úrody. Slov. N.
Hlsk. XXI. 179. O. kukuřice. LObz. XXII.
117.

Obrehovať = haniti. Slov. — co. Ty
všetko iba obrehuješ. Mt. S. I. 111. (109.).

Obrechati. Slov. Ten, čo ťa odsotí, mrzko
obrechá. Vz Brechati. Phl'd. IV. 367.

Obrechtovati, kutniren. Šm.

Obrejlený; -en, a, o, mit der Brille ver-
sehen. O zrak. Čch. Petrkl. 20.

Obrejliti, mit der Brille versehen.

Obřeknutý; -ut, a, o = určený, umlu
vený. O. miesto. Slov. Rr. Sb.

Obřemeněný = obtížený, belastet. Křn.
Obřemenitelka, y, f., die Beschwererin.
Šm.

Obřesknouti, geilsüss werden. Šm.

Obřeštěný = uplakaný. Us. Rgl.

Obřez = obřízka. Tiť nutí vás k o-zu.
Ev. ol. 181.

Obřezák = obřezávací nůž Knihař knihy
o-kem obřezává. Kom.

Obřezání, vz Obřízka, List. fil. 1878.
204.

Obřezati. Pass.

Obřezávač, e, m, der Beschneider. Šm.

Obřezlý = obřezelý, trächtig. Us. Pdl.

Obřezna, y, f. = řezací stolice na ruční
dělání šindele. U Modletína. Neud. Vz
Obřeznice.

Obřeznice, e, f. = osná stolice. ČT. Tkč.
Vz Obřezna.

Obřeznouti = obřezeti. NA. IV. 96. Srny
o-nou. Sokl. II. 488.

Obřezování, n. = konání obřízky, die
Beschneidung. Bart. 196. O. syna božího
Pass. 1395.

Obřeží, n., der Strand. Obyvatelé toho
o. Št. Strž. I. 109., 253. O. moře. Ib. 130.

Obří vzrůst. Čch. Sl. 64.

Obriadený = upravený, vystrojený. O.
šuhaj. Slov. Sl. spv. I. 20.

Obriadiť = upraviti, vystrojiti. Slov.
Němc. VII. 172., Rr. Sb.

Obriadok, dku, m. O. je vlastne opa-
tera. Slov. Zátur.

Obřice, e, f., die Riesin. Sm.

Obříditi co. Leg. o sv. Anně 68. Vz
Obriadiť.

Obřínati = obřezovati. Laš. Tč.

Obřině, ě, f., die Riesin. Na Hradové
obři vymizeli. Lid vypráví též o o-ni. Pokr.
Pot. II. 132.

Obříslo = povříslo. Slov Mkl. Etym.
386.

Obřísti, vz Břísti.

Obříství, Obřistwy. Blk. Kfsk. 42., Sdl.
Hr IV. 58, 269., Rk. Sl.

Obřiší, n., die Gegend um den Bauch.
Hk.

Obřiť (ne Obřit). Rk. Sl.

Obřitek také ubrousek, hvězda. Brm. I.
3. 159.

Obřítiti. Za Št. polož: Kn. š. 285. Aby
jedúc (od jísti) tak se o-li (nacpali). Pass.
mus. 416. (List. fil. 1886. 234).

Obri-um, a, n., obrium, brouk. O. hnědé,
o. brunneum. Kk. Br. 346.

Obřízka vněšná, pleťská, duchovná. Sš.
II. 97. Kniha o-zek, das Beschneidungsbuch.
J. tr. Cf. Slov. zdrav 265

Obříznutý; -ut, a, m., um-, beschnitten.
Us. Vz Rst. 452.

Obrlenosť, obrlosť, i, f., die Lähmung.
Šm.

Obrman, vz Ubrman.

Obrmaník, a, m. = nemrava, spustlý
člověk. U Nezamyslic. Bkř.

Obrna, die Lähmung, paralysis. Vz Slov.
zdrav. O. lehká či neúplná citová, parae-
sthsia; třesavá, paralysis agitans, Nz. lk.,
očnicová, Schb., bulbarní (počasná pokra-
čující, chronische progressive; Náhlá výle-
vová, apoplektische akute), Bulbärparalyse;
otrušíková, Arseniklähmung, svalů očních,
Augenmuskellähmung, ústřední, Centralläh-
mung, lícní oboustranná, diplegia facialis,
při slehnutí, Entbindungs-, tlaková, Druck-
lähmung, jazykohrtanopysková, Glossopha-
ryngolabialparalyse, f. Ktt. exc. O. oka ba-
silarní, očnicová, abducentu, paralysis abdu-
centis. Vz Ott. I 35, 37.

Obrnělý = ochrnutý, paralytisch. Nz. lk.

Obrněnec, nce, m., der Gepanzerte, Posp.;
das Panzerschiff.

Obrněný čím. Loď železnými pláty o-ná.
Us. Pdl.

Obrnice. Rk. Sl.

Obrniti kůl, beschuhen. Hrbk.

Obrnový. O. odchlípení, ectropium pa-
ralyticum.

Obrobený; -en, a, o, ausgebildet. Šm.

Obrobiti, obráběti, bearbeiten. Slez., mor.,
slov. — co: kobzole, umackern, Šd., pole.
Tč. — koho = obrati, svléci, oloupiti. Na
ceste ho zlodeji do košele o-li. Rb. Sb.
Radom (řadem) ju ohrábali (prznili). Slov.
Rr. Sb. Nedal sa jim o. (k něčemu namlu-
viti) Ib.

Obročák, a, m., der Futtermeister. Šm.

Obročení, n. = krmení, die Fütterung.
Csk.

Obročník, der Beneficiat, Pfründner. Šp.
O. u sv. Bartoloměje.