Obrod z vody a ducha sv. MP. 3.

Obroda. Za St. skl. polož: , Let. 202.
Cf. Kram. Slov.

1 Obroditi koně. Sš. P. 102., Brt. N. p.
I. 19.

2. Obroditi se komu. Ten rok velmi
šťastný bude, o-dí se vám cibule. Sš. P.
740. — čím. Aby hádali, kedy a jakým
ovocím ten strom o-dí? Dbš. Sl. pov. I.
222. — kde. Obrodily hrušky pod horami,
podme že my na ně s košíčkami Koll. Zp.

I. 153 By v požáru svém o-la svět. Vrch.
Myth. I. 217. — kdy jak. Jednoho roku
o-la hruška hojně. Koll. IV. 93

Obrodivý, neuzeugend, neubelebend. O.
síla. Hlv. 2. Vz Obrodný.
Obrodný. O. moc, Sš. I. 25., člověk. Ib.

II. 121. Vz Obrodivý.
Obrohý, eckig. Kv. 1842.

Obrojec, jce, m , der Kreis, die Gegend.
Ovoce s nebeského obrojce. Sš. P. 9.

Obrok = potrava. O. na dva koně. J. tr.
Příliš jim o-ku ujímá. Výb. II. 1625. O. =
řezanka s ovsem. Mor. Brt. — O. = příjmy
roční. V MV. pravá glossa. Pa. Cf. Kram.
Slov. Dal mu o. pro službu tělestnú; Kněz
zle všed v o. nebrzy se pokaje. Hus I. 155.,
369. — O. = čes. národní tanec. Bačk. —
O., Wobrok, dvůr poplužní v Bolesl. Blk.
Kfsk. 17.

Obrokam, u, m., der Gigantolith. Rk.

Obrolní, či ambarvalní zpěv. Koll. St.
574.

Obromohutný = velmi mohutný. Cf.
Obr. O. podpory. Sldk. 353.

Obrosený; -en, a, o, bethaut. O. tráva.
Hol. 312.

Obrositi. Dch. Déšť trávu obrosil. Us.
Šd.

Obrostati čím: horami. Hdk. C. 56.

Obrostek, stku, m. O. masitý, die Fleisch-
krone, der obere fleischige Theil am Pferde-
hufe, der bis an die Ferse reicht. Šm.

Obrostění sádlem, tukem, lojem, die Ab-
lagerung des Fettes etc. Šp.

Obrostivosť, i, f., das Bestockungsver-
mögen. Sl. les.

Obrostlík, u, m., der Benarber. Sl. les.

Obrostlý. O. rozum = dospělý. Us. Dbv ,
Dhn.

Obrostnutí, n. Od o. brady Pogonatus
příjmení měl. Výb. II. 1557.

Obrotiti, sedare. 1424.

Obroubený; -en, a, o. O. nohy (ptáků),
Spaltfüsse. Nz — jak. Kvítek bíle o. Posp.
Zeleně o. skvrna. Kk. Br. 20. — čím. Řízy
zlatem o-né. Hdk. Lesy o-ný kraj. Posp.

Obroučiti, vz Obručiti.

Obroučka, y, f., das Handreifchen. Dch.

— O. v hrnčířství = kousek prohnutého
rákosu k přenášení syrového nádobí. Vchř.

— O. = soudeček. Vyvalte nám sem o-ku
piva Kmk. Kuk. II. 158.

Obroučkový. O sukně, der Reifrock.
Šp.

Obroun, a, m. O-ni, lamnidae, žraloci.
Vz Ott. I. 947.

Obrousiti jak. O. kamínek desíti plo-
chami. Osv. I. 666. Zrcadla sfaerická se
brousí na parabolická. ZČ. III. 71.

Obroušený; -en, a, o. Sklenice s o-ným
okrajem. Us. Pdl. — jak. Dobře obroušená
deska. ZČ. I. 288 O. mdle, na mdlo. ZČ. I.
472.

Obrovec, vce, m. O. Petr z Obrovic. Tk.
IV. 59.

Obroveliký, sehr gross. Vz Obr. Pl. II.
307.

Obrovice. Blk. Kfsk. 588.

Obrovitý. O. hora, Kká., Stč. Zem. 369.,
tělo, Čch. Bs 44., síla, Vrch , jestřáb. Hdk.

Obrovnaný čím. Domeček o-ný (na-
třeny) červenú hlinečkú. Brt. N. p. 278.,
Sš. P. 635. Cf. Obrovnávka.

Obrovnati zeď. Vz Obrovnávka.

Obrovnávka. Při zemi kolem zdí ven-
kovských stavení táhne se o. skládajíc se
z několika jen barevných pruhů; na hořej-
ším pruhu jsou přimalovány ozdoby jako
krajky. Hrb. Obr. 68.

Obrovskobuněčný, gigantocellularis.

Obrovskosť, i, f., die Riesenhaftigkeit.
Dbš. Úv. 26.

Obrovský. O. píle, Vrch , rozměry (slunce),
Stč. Zem. 176., strom, Mour., jelen, Dch.,
socha. Pdl.

Obrový. O. řeč (obrů); (Alexandr) o-vé
srdce jmějéše. AlxV. v. 658., 307. (HP.
16., 8.).

Obrození. 15. stol.

Obrozenství, n. = obrozenosť. Sš. I. 82.

Obrozený; -en, a, o. Ten je jako o.
(znovuzrozený). Us. Hdk.

Obrožiti, il, en, ení, obrožovati, be-
ecken. Rk.

Obršlák, u, m = límec na krk (ženský)
široký vyšívaný nebo krajkami ozdobený.
Mor. Hrb. Obr. 27.

Obrtač, e, m. = obrtlák. Slov. Bern.

Obrták, u, m , v lodn., der Kehrblock.
SI. les.

Obrtati = obraceti. Slov. Bern.

Obrtavosť, i, f., die Drehbarkeit. Slov.
Bern.

Obrtavý, drehbar. Slov. Bern.

Obrtedlý = obratný. Vký.

Obŕtek, tku, m. = koupený preclík. Mor.
Brt. L. N. II. 117.

Obrtel. Bž. 47. O. u dveří = dřevěná
závora, která na klínku upevněna jsouc na
hák se zakládá. Laš. Tč. O-tle v branách.
Arch. I. 225. O. u okna klikový, Kurbel-
vorreiber, přenosný, übertragender Vorreiber,
dvojatý, francouzský, k otvírání klíčem,
vložený, zapuštěný, innerer Vorreiber. Vz
Věř. Z. I. 35., 36. — O = hřídel. Prm. IV.
249. — O. = stroj válečný. AlxV. v. 320.
(HP. 67.). — O. = obratné děvče. To je o.!
Val. Vck — O., Burzelbaum. O-ky umie-
tali Krnd 36.

Obrtiť = obvrátiti. Slov. Ssk.

Obrtlíkovitý, vz Vrtlíkovitý. Č. Kv.
XXIII., Rst. 452.

Obrtlíkový. O. závěr, vz. Závěr, kotou-
ček, das Wirbelscheibchen. Šp.

Obrtlivý kloub, Drehgelenk, n.

Obrtník, u, m. = kužel, der Wirbel. Čerm.

Obrtnouti se. Bž. 47. Za St. skl. polož:
Hr. ruk. 133.



	26

	Obrod z vody a ducha sv. MP. 3. Obroda. Za St. skl. polož: , Let. 202. Cf. Kram. Slov. 1 Obroditi koně. Sš. P. 102., Brt. N. p. I. 19. 2. Obroditi se komu. Ten rok velmi šťastný bude, o-dí se vám cibule. Sš. P. 740. — čím. Aby hádali, kedy a jakým ovocím ten strom o-dí? Dbš. Sl. pov. I. 222. — kde. Obrodily hrušky pod horami, podme že my na ně s košíčkami Koll. Zp. I. 153 By v požáru svém o-la svět. Vrch. Myth. I. 217. — kdy jak. Jednoho roku o-la hruška hojně. Koll. IV. 93 Obrodivý, neuzeugend, neubelebend. O. síla. Hlv. 2. Vz Obrodný. Obrodný. O. moc, Sš. I. 25., člověk. Ib. II. 121. Vz Obrodivý. Obrohý, eckig. Kv. 1842. Obrojec, jce, m , der Kreis, die Gegend. Ovoce s nebeského obrojce. Sš. P. 9. Obrok = potrava. O. na dva koně. J. tr. Příliš jim o-ku ujímá. Výb. II. 1625. O. = řezanka s ovsem. Mor. Brt. — O. = příjmy roční. V MV. pravá glossa. Pa. Cf. Kram. Slov. Dal mu o. pro službu tělestnú; Kněz zle všed v o. nebrzy se pokaje. Hus I. 155., 369. — O. = čes. národní tanec. Bačk. — O., Wobrok, dvůr poplužní v Bolesl. Blk. Kfsk. 17. Obrokam, u, m., der Gigantolith. Rk. Obrolní, či ambarvalní zpěv. Koll. St. 574. Obromohutný = velmi mohutný. Cf. Obr. O. podpory. Sldk. 353. Obrosený; -en, a, o, bethaut. O. tráva. Hol. 312. Obrositi. Dch. Déšť trávu obrosil. Us. Šd. Obrostati čím: horami. Hdk. C. 56. Obrostek, stku, m. O. masitý, die Fleisch- krone, der obere fleischige Theil am Pferde- hufe, der bis an die Ferse reicht. Šm. Obrostění sádlem, tukem, lojem, die Ab- lagerung des Fettes etc. Šp. Obrostivosť, i, f., das Bestockungsver- mögen. Sl. les. Obrostlík, u, m., der Benarber. Sl. les. Obrostlý. O. rozum = dospělý. Us. Dbv , Dhn. Obrostnutí, n. Od o. brady Pogonatus příjmení měl. Výb. II. 1557. Obrotiti, sedare. 1424. Obroubený; -en, a, o. O. nohy (ptáků), Spaltfüsse. Nz — jak. Kvítek bíle o. Posp. Zeleně o. skvrna. Kk. Br. 20. — čím. Řízy zlatem o-né. Hdk. Lesy o-ný kraj. Posp. Obroučiti, vz Obručiti. Obroučka, y, f., das Handreifchen. Dch. — O. v hrnčířství = kousek prohnutého rákosu k přenášení syrového nádobí. Vchř. — O. = soudeček. Vyvalte nám sem o-ku piva Kmk. Kuk. II. 158. Obroučkový. O sukně, der Reifrock. Šp. Obroun, a, m. O-ni, lamnidae, žraloci. Vz Ott. I. 947. Obrousiti jak. O. kamínek desíti plo- chami. Osv. I. 666. Zrcadla sfaerická se brousí na parabolická. ZČ. III. 71.	Obroušený; -en, a, o. Sklenice s o-ným okrajem. Us. Pdl. — jak. Dobře obroušená deska. ZČ. I. 288 O. mdle, na mdlo. ZČ. I. 472. Obrovec, vce, m. O. Petr z Obrovic. Tk. IV. 59. Obroveliký, sehr gross. Vz Obr. Pl. II. 307. Obrovice. Blk. Kfsk. 588. Obrovitý. O. hora, Kká., Stč. Zem. 369., tělo, Čch. Bs 44., síla, Vrch , jestřáb. Hdk. Obrovnaný čím. Domeček o-ný (na- třeny) červenú hlinečkú. Brt. N. p. 278., Sš. P. 635. Cf. Obrovnávka. Obrovnati zeď. Vz Obrovnávka. Obrovnávka. Při zemi kolem zdí ven- kovských stavení táhne se o. skládajíc se z několika jen barevných pruhů; na hořej- ším pruhu jsou přimalovány ozdoby jako krajky. Hrb. Obr. 68. Obrovskobuněčný, gigantocellularis. Obrovskosť, i, f., die Riesenhaftigkeit. Dbš. Úv. 26. Obrovský. O. píle, Vrch , rozměry (slunce), Stč. Zem. 176., strom, Mour., jelen, Dch., socha. Pdl. Obrový. O. řeč (obrů); (Alexandr) o-vé srdce jmějéše. AlxV. v. 658., 307. (HP. 16., 8.). Obrození. 15. stol. Obrozenství, n. = obrozenosť. Sš. I. 82. Obrozený; -en, a, o. Ten je jako o. (znovuzrozený). Us. Hdk. Obrožiti, il, en, ení, obrožovati, be- ecken. Rk. Obršlák, u, m = límec na krk (ženský) široký vyšívaný nebo krajkami ozdobený. Mor. Hrb. Obr. 27. Obrtač, e, m. = obrtlák. Slov. Bern. Obrták, u, m , v lodn., der Kehrblock. SI. les. Obrtati = obraceti. Slov. Bern. Obrtavosť, i, f., die Drehbarkeit. Slov. Bern. Obrtavý, drehbar. Slov. Bern. Obrtedlý = obratný. Vký. Obŕtek, tku, m. = koupený preclík. Mor. Brt. L. N. II. 117. Obrtel. Bž. 47. O. u dveří = dřevěná závora, která na klínku upevněna jsouc na hák se zakládá. Laš. Tč. O-tle v branách. Arch. I. 225. O. u okna klikový, Kurbel- vorreiber, přenosný, übertragender Vorreiber, dvojatý, francouzský, k otvírání klíčem, vložený, zapuštěný, innerer Vorreiber. Vz Věř. Z. I. 35., 36. — O = hřídel. Prm. IV. 249. — O. = stroj válečný. AlxV. v. 320. (HP. 67.). — O. = obratné děvče. To je o.! Val. Vck — O., Burzelbaum. O-ky umie- tali Krnd 36. Obrtiť = obvrátiti. Slov. Ssk. Obrtlíkovitý, vz Vrtlíkovitý. Č. Kv. XXIII., Rst. 452. Obrtlíkový. O. závěr, vz. Závěr, kotou- ček, das Wirbelscheibchen. Šp. Obrtlivý kloub, Drehgelenk, n. Obrtník, u, m. = kužel, der Wirbel. Čerm. Obrtnouti se. Bž. 47. Za St. skl. polož: Hr. ruk. 133.