Obsotec, tce, m., analcime, der Würfel-
zeolith, hexaědrischer Kuphonspath. Šm.

Obšoti = obseti. Laš. Tč.

Obsovaný = opsovaný. Přišli ke mně
lidé o-ní a spálení (vypálení). Arch. VIII.
48.

Obspati = vyspati se Slov. — kde. On
obspí na zemi kôrou vyloženej a spí ako
na tej perine posteľnej. Zátur. Kdo by pri
nej po tri noci obspal. Dbš. Sl. pov. I. 415.

Obsrdčitý, verkehrtherzförmig, v bot.
Vz Rst. 453.

Obsrditý = obsrdčitý. Šm.

Obstálosť, i, f., die Stichhältigkeit. Dch.

Obstálý, stichhältig. Dch.

Obstanoviti. Výb. I. 1030., Ssk.

Obstaratel, e, m., der Besorger. O. domu,
Haus-. Dch. O. = jednatel, kommissionář,
der Kommissionär, Geschäftsführer, Beauf-
tragte. Nz.

Obstarávač, e, m. = obstarávatel. Skř.

Obstarávka, y, f., die Kommission. Dch.

Obstarčí = obstárný. U Olom. Sd.

Obstárčice, e. f. O. lícená, der Narben-
pittling. Šp. Vz násl.

Obstárčina, y, f. = kule z obstárčete,
der Pittling. Šp.

Obstarka, y, f. O-ky sedmihradské, die
Kneipen. Šp.

Obstárnouti = obstárlým se státi, ältlich
werden. Ten už obstárl. Us. Šd., Tč.

Obstárný. Bž. 237.

Obstarožnosť, i, f., die Ältlichkeit. Šm.

Obstarší už žena, schon ältlich. Mor. Rgl.

Obstáti proti komu, Einem Stand hal-
ten. Dch. — zač. Ta čtvrť (vdolku) za celej
obstála (tak byla veliká). V Kunv. Msk. —
jak. Literatura naše už nyní u srovnání
s literaturami současnými vždy se ctí ob-
stojí. Vlč.

Obstava zůstatků svatých = relikviář.
Hnoj. 60. — O., die Stellung, Vorladung.
Měl o-ku na 9. hodinu. Us. Tč.

Obstavce, der Verbotsleger. Šp., Pr. tr.

Obstavenosť, i, f., die Umgebung. Stat.
1871. 29.

Obstavený; -en, a, o = zabavený, ge-
pfändet. O. zboží, statky. 1473. Mus. 1880.
406. — O. = na koho se učinila soudní ob-
stávka. O. stoje před právem pověděl, že
o tom dluhu dobře ví. Sl. let. V. 73. O
osoba aby nikam od práva neodcházela.
Bdž. 157. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 409., IV.
3. 2. 427.

Obstaviti. O. co komu soudně, vz Bdl.
v Tov. 133. — co, přechod přes Dunaj. Šf.
— koho kam: před soud. citiren. Byl na
9. hodinu obstaven, ale nedostavil se. Laš.
Tč. O-la ho zde na právo chtiec to na
něm postíhati. NB. Tč. — kde. Ten ho-
spodář ten kuoň s jistcem o-vil u něho na
Mitrově. Půh. II. 481.

Obstavovací žádosť, das Verbotsgesuch.
Šp.

Obstavovatel, e, m, der Verbotsleger.
Tay. Bš. 60.

Obsťavuňk, u, m. O. či stavuňk nic ji-
ného není, než osoby nebo statku nětčího
ku právu skrze úřad k tomu nařízený při-
povědění. Bdž. 157.

Obstění, n. Vrstva cementová činí ob-
stění u betovaných vodojemů. Zpr. arch.
VII. 82.

Obstih. Na celém o-hu polnosti byly stej-
ným zbožím (obilím) osety. Mor. Tč.

Obstihnouti, obstihovati. — co kde.
Pojem věčnosti dvě stránky v sobě ob-
stihuje. Hlv. (71.)

Obstinný. O-nní = obyvatelé studených
pasů, periscii, jimž slunce po jistou roční
dobu pod obzor nezapadá. Stč. Zem. 315.
Ott. II. 831.

Obstipace, e, f., z lat. = zácpa.

Obstížení, n., das Begreifen, die Fas-
sungskraft. Šm.

Obstížený; -en, a, o, begriffen, erfasst.

Obstojící, stichhältig. Dch.

Obstojičný = obstojný. Us. Sd.

Obstojím, vz Obstáti.

Obstojatelstvo, a, n. = okolnosť. Slov.
Phľd. 1881. 281., Paul. Bes. III. 79. Dle
Czm. 93. slovo zbytečné.

Obstojně, leidentlich, zulänglich. Vede
se mu o. Dch. O. mluvil. Koll. III. 149. Vz
Obstojný.

Obstojno = obstojně. Na o-no franštinu
lámati. Mluví na o. Šml. Ľanu (lnu) vro-
dilo sa o. LObz. XVIII. 13.

Obstoupený; -en, a, o, umgeben. —
čím odkud. Prostora pilíři o-ná. Šmb. S.
I. 458. Země česká se všech stran horami
o-ná. Tk. Č. 1.

Obstředný = co kolem středu jest. Stč.
Zem. 315.

Obstříhati, ringsum abscheeren. — co:
vlasy. Sb. sl. ps. II. 1. 86.

Obstřižek, žku, m,, der Abschnitt. O.
z papíru, ze sukna. Us. Tě.

Obstrkance, pl., m. = jídlo z pohančené
mouky a z mléka. Val. Vck.

Obstrukce, e, f., z lat. = zácpa.

Obstůj, e, m. = obstoj. Je tam vše na
o. (dosti laciné). U Chrud. Vk.

Obsúdiť koho. Cf. Obehrát. O-dil ho
o chalupu. Vhl.

Obsýlka, vz Obsílka (dod.).

Obsypaný čím. Keř květem o. Us.

Obsypati se kde. O-lo se v každém
stavení hlav okolo oken (shrnuly se k oknům).
Sá. v Osv. I. 5.

Obšarka, y, f., rottlera, die Rottlere,
rostl. Vz Rstp. 1348.

Obšata. Nemáme na zimu o-ty. Slez. Šd.

Obščestvo, a, n. = spolek. Slov. Nár.
nov. 1886. č. 181. 4/2.

Obšev, švu, m , u knoflíkářů, Kortel, das
Kameelgarn, womit die Knopflöcher benäht
werden. Šm.

Obšidírka, y, f. a m. = vsudybyl. U
Polič. Kšá

Obšípený; -en, a, o = šípkem obrostlý.
O. cesta. Pl. I. 71.

Obširák, u, m , ceratopteris, das Horn-
farn, rostl. Vz Rstp. 1792.

Obšírný = dobrý, řádný, rozumný, usedlý
a p. O. hospodyně. Kšá. Také na Mor. Kurz.
— v čem: v jídle (= vybíravý). U Star.
Jičína. Vhl

Obšiti. Všickni čerti dnes s tebou dírky
obšívají (o neposedovi). U Nepoměřic. Rč.