Obtoulati — líbati. — koho. Iný tvú

milú obtúlal. Brt. P. 83. — kde. Jen nech
í přede mnú neobtúlá. Ib. 40.

Obtoužný = přísný. Mor. Knrz.

Obtřásnatka, y, f., obelia, eine Schnek-
kenart. Šm.

Obtŕniť, mit Dornen umfassen. Ssk.

Obtroubiti. Baby o-ly celé kolo veselé
mládeže (si prohlédly). Hlk. II. 33

Obtrpčeti, exacerbare, vz Obterčiti. —
koho. Svatého o li. Ž. wit. 77. 41. Ž. pod.
má zde obtrpčiti. Vz Ž. wit. 236. Cf. Otrp-
četi.

Obtrpčiti, il, en, ení. Vz Obtrpčeti.

Obtuhelcovitý. O. rostliny, ligeaceae:
obtuhlec. Rstp. 1735.

Obtuhlec, helce, m., ligeum, das Nuss-
gras, rostl. Rstp. 1735.

Obtuhlý, etwas steif. Šm.

Obtuchnúť = obtuhnouti. Bláto už ob-
ťuchlo. Brt. D. 238.

Obtula, y, f., pemphis, Pemphis, rostl.
Vz Rstp 559.

Obtúlaný = čes. nár. tanec. Škd.

Obtúlati, vz Obtoulati.

Obtužný. O. štika = se žemlí a se šal-
věji v moždíři utlučená. Bavor.

Obtvořiti = nově tvořiti. Starý zákon
o. Sš.

Obtylný = obtylý. Ehr. 20.

Ob učiti, unterrichten, abrichten. Slez.
Kúpil hříbia, až ho trochu obučil, to ho
předal. Šd.

Obud, a, m. = psí jm. Škd.

1. Obuditi (o-buditi) = zbuditi. Brt. N.
p I. 268., Brt. P. 142., Kld. I. 141. Ten
ho obudil, der hat ihn daran bekommen!
U Místka. Škd. K tomu svědomí že jest
nižádný neo-dil. NB. Tč. 11.

2. Obuditi (ob-uditi), vz Obúzěti a List.
fil. 1884. 75.

Obuch, Je tam kúřno (tolik kouře), že
može obuchy věšať. Mor. Džl. Vz Oboch,
Mkl. Etym. 219.

Obúchati = obouchati, otlouci Šel tudy,
měl dudy, ani nezadúchal, co by mu dudy
o chrbát obúchal. Koll. Zp. II. 80.

Obuchník, a, m., eragon, der Purren,
Karnat (eine Krebsenart). Šm.

Obůjek = obojek, límec. Laš. Tč.

Obuka, y, f., der Unterricht, die Unter-
weisung. Sd.

Obuliti = sbořiti. Stěna se o-la. Slez.
Šd. Pec se nám o-la (kamna se nám sbo-
řila, žena slehla). Slez. Šd.

Obumříti. List. filol. XI. 342.

Obuň, ě, f, alibertia, die Alibertie, rostl.
Vz Rstp. 818.

Obůr. Na Obůru = pole u Cerhonic. BPr.

Obůrka. Na Obůrce = pozemky u Kluk
a Dol. Zahoří na Pís., u Ševětína. Na Obůr-
kách, pole u Jamen na Pís. BPr.

Obusiera, y, f. = houfnicová loď, druh
menších valečních lodí větším dílem po-
doby zploštěné, z fr. 8. N. XI. 2.

Obuskový tabák = uherský. Slov. Vchř.

Obústí = ústový okraj, peristoma, der
Mundsaum. S. N. O. na tobolce mechu. Kš.
Cf. Rbt 453., Rosc. 74.

Obústnatý = obústí mající, besetztmün-
dig. Rst. 453.

Obušček, zdrobn. obušek. Slov. Rr. Sb

Obuší = ušní boltec. S. N. X. 46. — O. =
naušnice. Mor. Knrz. V MV. nepravá glossa.
Pa. 41.

Obušiť koho = málo někomu za peněžní
pomoc žádajícímu dáti. Slov. Rr. Sb. —
O. = bíti, tlouci, schlagen. Slov. Bern.

Obuškový tabák. Cf. Uherský, Obuskový
(dod.).

Obuti, vz Obouti. Brt. D. 238.

Obutí. Mám obuvě na troje o. Laš. Tč. —
O. = obuv. Má dvoje o. U Úboče. Rgl.

Obuv. Laš. gr. obuvě. Tč. Místy obuv,
u, m , ku př. u Loučimě. Psčk. Cf. Bž. 75.
O. římskou, řeckou atd. z rozlič. století
(vyobrazenou) vz v Matj. 1. a nn. Cf. Vlšk.
182. O hotovení obuvi vz ib. 166. nn.

Obuvadlo, obuvátko, a, n., der Stiefel-
zieher, zouvák. Šd.

Obuvec, vce, m., der Fussack. Dch. Vz
Obnožník.

Obuvnička, y, f. = ševcová. Slov. Bern.

Obuvnikár, a, m = švec. Slov. N. Hlsk.
IV· 274.

Obuvný. O. věci, das Schuhzeug. Dch.

Obuvový A. anatomie. Ott. II. 258.

Obliza, y, f., calumnia, die Schmähung.
Mkl. Etym. 25. Vykupi mě ot obuzy łud-
ské. Ž. wit. 118. 134.

Obuzce, e, m. = hanobitel. V MV. ne-
pravá glossa. Pa. 41.

Obuzený (ob uzený, uditi). Obuzené maso
(uzené). U Loun. Kš.

Obúzeti, vz Obouzeti.

Obuzník, calumniator. Ž. wit. 71. 4.

Obuzný. Čarku mezi 118. a 121. smaž.

Obuzovati, obouzeti. — koho. Krnd. 186.
Neobuzujte mne. Ž wit. 118. 122. Vz mnoho
příkladů v List. fil. 1885. 75.

Obuzstvo. Čárku mezi 118. a 134. smaž.

Obváděti = okolo vésti zvl. při sporech
o meze (vz Tov. k. 215.); poněvadž tyto
spory rozsuzovány byly svědky, znamená
o. vůbec: svědky prokázati, testibus com-
probare. Tov. 133. Nevím toho kterak ob-
vésti. Arch. VII. 187.

Obvadlosť, i. f. = zvadlosť. Bern.

Obval = kotlina, provalina, hl. o staré
šachtě, die Pinge, Auskesselung. Hrbk.

Obvaliti co več. Wtr. exc. — co čím.
Město valem o. Pč. 26. — se = vykotliti
se, sich auskesseln. Hrbk. Vz Odval (dod).

Obvar, Krenfleisch. V Bělohradsku. Bf.

Obvaz natahující, Extensionsverband,
pevný, Contentiv-, Nz. lk., dvojchlopenní,
Bandage bivalve, napínavý (= pevný), škro-
bový, sádrový, s kyselinou karbolovou. Ktt.
exc. O přiložiti. Nz. lk. Vz Obvazek, Slov.
zdrav.

Obvazadlo, vz Obvaz. Obvazek.

Obvázaný. Roura na obou koncích mě-
chýřem o-ná. Mj. 150

Obvázati, obligare. Ź. wit. 19. 3. — co,
se čím. Červenú obviežíc nití. Št. Ř. 88.
b. Duše obvieže se tělesnú věcí. Alb. 10. b.
Aby se tiem neobvazovala (=nezavazovala),
by almužny činila sama. Št. Kn. š. 311.