Océlka. Hádanka: Z kovu jsem a přece
hořím, když se svým kmotrem hovořím.
Mor. Brt. D. 145., Km. 1886. 736.

Ocelnatý, stählern. Šd.

Ocelný, Stahl-. O. ruda. Mill. 17.

Ocelobarevný, stahlblau. Lpř.

Oceloryjec, jce, m. = ocelorytec. Šm.

Oceloryjecký = ocelorytecký. Šm.

Oceloruký, eine stählerne Hand habend.

Oceloryt, u, m. = ocelorytina. Šm.

Ocelorytba, y, f. = ocelorytectví. Nz.

Ocelorytina. Nz.

Ocelostříbrný. O. kování. Us. Pdl.

Ocelošedý, stahlgrau. Dch. O. barva.
Sl. les.

Ocelotisk, u, m., der Stahldruck. Rk.

Ocelování, n. = sváření železa s ocelí,
das Verstählen, An-, Vorstählen. Včř. Z.
II 13.

Ocelovaný ; -án, a, o, ge-, verstählt. O.
dláto. Us. Pdl.

Ocelovař, e, m., Stahlbrenner, m. Hř.

Ocelově modrý, stahlblau. Kk. Br. 21.

Ocelovna, y, f. = ocelárna. Rk.

Ocelový. O. barva, Lpř., leštítko, Sl. les.,
čelo, der Hartkopf. Pk.

Ocelozelený, stahlgrün. Šm.

Ocenění, n., die Schätzung. Náležité o.
něčeho. Mus. 1880. 582.

Oceněný; -én, a, o, geschätzt. Málo o.
Mus. 1880. 262.

Ocengať koho = opiti. Slov. Rr. Sb.
Cf. Ocankati.

Oceniti. Nedovede o. jednoho člověka
od druhého. U Skrýj. Brnt.

Oceňovač, e, m., der Abschätzen Šd.

Ocepek = ošití cepu, cappa. Sv. ruk.
321.

Ocepeněti, vz Cepeněti. Slov. Všetko
o-lo, len troická lavra vyzývala k obrane
národ. Zbr. Lžd. 10. Vláda o-la, vojská
carske nemaly nikde úspechu. Ib. 6.

Ocet. Bž. 79. O., got. aketa. Mkl. aL. 71 ,
Mkl. Etym. 219. O. olovený, vz Šf. Poč.
446., Schd. I. 381., Kram. Slov., Slov. zdrav.,
KP. V. 598. nn., Rm. I. 396., jahodový, ka-
rafiatový, meduňkový, pelyňkový, pomeran-
čový, Hnsg., pertramský, Včk., Šp., vonný
či aromatický, z ocúnu, z mořske cibule,
Nz. lk., dřevený. Schd. I. 425. O. čtyř zlo-
činců, lotrský, roubířský, špicbubský, taš-
kářský, zločinský, zlodějský. Mllr. 7. O.
k nakládání, Einlegeessig. Dch. Vezmi octě
kyselého. Db. O. a hospodář neostrý za
mnoho nestojí. Bž. exc. Zůstati na o. Cf.
Peroutka (dod.). — O. = omáčka z drobův
a z krve vepřové, v octě syrovátkovém
vařená. U Uher. Hrad. Vck.

Ocetek, tku, m., zdrobn. ocet. Slez. Šd.

Ocetilka, y, f., mosillus cellaris, die
Essigmücke. Šm.

Ocetník, u, m, der Essigkrug. Slov.
Bern.

Ocicati sa = nacicati se, sich ansaugen
(o člověku); opiti se; o zvířatech nassáti
se. Slov. Zbr. Lžd. 51.

Ocierať. Ociera zuby jako pes na otruby.
Slov. Rr. Sb.

Ocigániť = ocikániti. Mor. Brt. Také
u Rychn.

Ocikaný = poscaný. Slov. Rr. Sb.

Ocílka = kňafavá ženská. U Rychn. Us.

Ocimbuřiti co = cimbuřím opatřiti. Us.
Pdl.

Ocinta = opilec. Us. Tkč.

Ocknouti a octnouti. Bž. 52. Vz Oc-
tknouti.

Oclivy, Wodsliv. Rk Sl.

Ocmanice, Otzmanitz.

Ocmrda, y, ocmrdálek, lka, m., vz Osmrda.

Ocmrdati, vz Osmrdati.

Ocot = ocet. Slov. Orl IX. 247, Loos.

Ocotný = ocetní. Slov. Loos.

Ocouch. Us. v Krumlovsku. Bauer.

Octan. Nz., Rm. I. 394., Šf. Poč. 446.,
Schd. I. 338., 381., 391., Slov. zdrav. O.
amylnatý (olej hruškový). Vz Šf. Poč. 455.,
KP. V. 402.

Octava, vz Oktava.

Octění = nemoc vína. Vz KP. V. 182.,
595.

Octěnka, y, f. = sklenička na ocet, das
Essigfläschchen. Hrvát. Šd.

Octett, vz Oktett.

Octibbehin, u, m. = druh niklového že-
leza. Osv. V. 9.

Octina, y, f, die Essigsäure Ssk.

Octknouti = octnouti. Vz Ocknouti.

Octnouti (octknouti). — se v čem: v ne-
bezpečenství, Šb., ve sporu s někým, Vrch.,
na chvíli v nejistotě, Šbr., v nesnázích.
Šmb. — se kde. O. se s někým v soused-
ství, Osv. I. 161., skokem u někoho, Kká.,
na střeše. Čch. Brč. 28. Průmysl na vyso-
kém stupni vývoje se ociťuje. Prm. — se
s kým jak. O. se tváří v tvář s někým.
Vlč.

Octocukr, u, m., der Essigzucker. Šm.

Octochord, vz Oktochord.

Octomed, der Sauerhonig.

Octosírový. O. kyselina, Essigschwefel-
säure. Sl. les.

Octotvůrce, e, f., der Essigbildner. Šp.

Octovati salat, Essig darauf giessen. Us.
Rgl.

Octový, Essig-. O. zápach, Mj. 47., matka,
KP. V. 195., kyselina, ethery. Rm. I. 391.,
397.

Ocuclati = ocucati. Ssk.

Ocúditi = ocíditi. Slov. Bern.

Ocuchati, vz Cuchati.

Ocukřený, ocukrovaný, verzuckert. Dch.

Ocún. Cf. Rstp. 1577., Slb. 189., Čl. Kv.
128., Kram. Slov., Rosc. 110., Mllr. 35., Bu-
jačník. Vynech: ,lépe ozun. Mk.' O. za-
hradní. Dlj. 70. Má-li o. dlouhý kořen, bude
dlouhá zima. Val. Vck.

Ocúnovité rostliny. Cf. Rstp. 1571., Slb.
189., Rosc. 110.

Ocúnový, Herbstblume-. Šm.

Ocutiti = ocítiti. Mor. Sš. P. 583.

Očabati, očabnouti = okopati, umhacken;
sraziti, shoditi; vyhoditi palaestrou špačka
do výše. O. zemňáky. Val. Vck. — co od-
kud: ovoce se stromu. Ib. Vz Čabati.

Očadlo, a, n., die abgebrannte Gesichts-
farbe, ein abgebrannter Mensch. Mor. Šd.

Očadlý. Cf. Mkl. Etym. 30.

Očadnouti. Cf. Mkl. Etym. 30.



	36

	Océlka. Hádanka: Z kovu jsem a přece hořím, když se svým kmotrem hovořím. Mor. Brt. D. 145., Km. 1886. 736. Ocelnatý, stählern. Šd. Ocelný, Stahl-. O. ruda. Mill. 17. Ocelobarevný, stahlblau. Lpř. Oceloryjec, jce, m. = ocelorytec. Šm. Oceloryjecký = ocelorytecký. Šm. Oceloruký, eine stählerne Hand habend. Oceloryt, u, m. = ocelorytina. Šm. Ocelorytba, y, f. = ocelorytectví. Nz. Ocelorytina. Nz. Ocelostříbrný. O. kování. Us. Pdl. Ocelošedý, stahlgrau. Dch. O. barva. Sl. les. Ocelotisk, u, m., der Stahldruck. Rk. Ocelování, n. = sváření železa s ocelí, das Verstählen, An-, Vorstählen. Včř. Z. II 13. Ocelovaný ; -án, a, o, ge-, verstählt. O. dláto. Us. Pdl. Ocelovař, e, m., Stahlbrenner, m. Hř. Ocelově modrý, stahlblau. Kk. Br. 21. Ocelovna, y, f. = ocelárna. Rk. Ocelový. O. barva, Lpř., leštítko, Sl. les., čelo, der Hartkopf. Pk. Ocelozelený, stahlgrün. Šm. Ocenění, n., die Schätzung. Náležité o. něčeho. Mus. 1880. 582. Oceněný; -én, a, o, geschätzt. Málo o. Mus. 1880. 262. Ocengať koho = opiti. Slov. Rr. Sb. Cf. Ocankati. Oceniti. Nedovede o. jednoho člověka od druhého. U Skrýj. Brnt. Oceňovač, e, m., der Abschätzen Šd. Ocepek = ošití cepu, cappa. Sv. ruk. 321. Ocepeněti, vz Cepeněti. Slov. Všetko o-lo, len troická lavra vyzývala k obrane národ. Zbr. Lžd. 10. Vláda o-la, vojská carske nemaly nikde úspechu. Ib. 6. Ocet. Bž. 79. O., got. aketa. Mkl. aL. 71 , Mkl. Etym. 219. O. olovený, vz Šf. Poč. 446., Schd. I. 381., Kram. Slov., Slov. zdrav., KP. V. 598. nn., Rm. I. 396., jahodový, ka- rafiatový, meduňkový, pelyňkový, pomeran- čový, Hnsg., pertramský, Včk., Šp., vonný či aromatický, z ocúnu, z mořske cibule, Nz. lk., dřevený. Schd. I. 425. O. čtyř zlo- činců, lotrský, roubířský, špicbubský, taš- kářský, zločinský, zlodějský. Mllr. 7. O. k nakládání, Einlegeessig. Dch. Vezmi octě kyselého. Db. O. a hospodář neostrý za mnoho nestojí. Bž. exc. Zůstati na o. Cf. Peroutka (dod.). — O. = omáčka z drobův a z krve vepřové, v octě syrovátkovém vařená. U Uher. Hrad. Vck. Ocetek, tku, m., zdrobn. ocet. Slez. Šd. Ocetilka, y, f., mosillus cellaris, die Essigmücke. Šm. Ocetník, u, m, der Essigkrug. Slov. Bern. Ocicati sa = nacicati se, sich ansaugen (o člověku); opiti se; o zvířatech nassáti se. Slov. Zbr. Lžd. 51. Ocierať. Ociera zuby jako pes na otruby. Slov. Rr. Sb. Ocigániť = ocikániti. Mor. Brt. Také u Rychn.	Ocikaný = poscaný. Slov. Rr. Sb. Ocílka = kňafavá ženská. U Rychn. Us. Ocimbuřiti co = cimbuřím opatřiti. Us. Pdl. Ocinta = opilec. Us. Tkč. Ocknouti a octnouti. Bž. 52. Vz Oc- tknouti. Oclivy, Wodsliv. Rk Sl. Ocmanice, Otzmanitz. Ocmrda, y, ocmrdálek, lka, m., vz Osmrda. Ocmrdati, vz Osmrdati. Ocot = ocet. Slov. Orl IX. 247, Loos. Ocotný = ocetní. Slov. Loos. Ocouch. Us. v Krumlovsku. Bauer. Octan. Nz., Rm. I. 394., Šf. Poč. 446., Schd. I. 338., 381., 391., Slov. zdrav. O. amylnatý (olej hruškový). Vz Šf. Poč. 455., KP. V. 402. Octava, vz Oktava. Octění = nemoc vína. Vz KP. V. 182., 595. Octěnka, y, f. = sklenička na ocet, das Essigfläschchen. Hrvát. Šd. Octett, vz Oktett. Octibbehin, u, m. = druh niklového že- leza. Osv. V. 9. Octina, y, f, die Essigsäure Ssk. Octknouti = octnouti. Vz Ocknouti. Octnouti (octknouti). — se v čem: v ne- bezpečenství, Šb., ve sporu s někým, Vrch., na chvíli v nejistotě, Šbr., v nesnázích. Šmb. — se kde. O. se s někým v soused- ství, Osv. I. 161., skokem u někoho, Kká., na střeše. Čch. Brč. 28. Průmysl na vyso- kém stupni vývoje se ociťuje. Prm. — se s kým jak. O. se tváří v tvář s někým. Vlč. Octocukr, u, m., der Essigzucker. Šm. Octochord, vz Oktochord. Octomed, der Sauerhonig. Octosírový. O. kyselina, Essigschwefel- säure. Sl. les. Octotvůrce, e, f., der Essigbildner. Šp. Octovati salat, Essig darauf giessen. Us. Rgl. Octový, Essig-. O. zápach, Mj. 47., matka, KP. V. 195., kyselina, ethery. Rm. I. 391., 397. Ocuclati = ocucati. Ssk. Ocúditi = ocíditi. Slov. Bern. Ocuchati, vz Cuchati. Ocukřený, ocukrovaný, verzuckert. Dch. Ocún. Cf. Rstp. 1577., Slb. 189., Čl. Kv. 128., Kram. Slov., Rosc. 110., Mllr. 35., Bu- jačník. Vynech: ,lépe ozun. Mk.' O. za- hradní. Dlj. 70. Má-li o. dlouhý kořen, bude dlouhá zima. Val. Vck. Ocúnovité rostliny. Cf. Rstp. 1571., Slb. 189., Rosc. 110. Ocúnový, Herbstblume-. Šm. Ocutiti = ocítiti. Mor. Sš. P. 583. Očabati, očabnouti = okopati, umhacken; sraziti, shoditi; vyhoditi palaestrou špačka do výše. O. zemňáky. Val. Vck. — co od- kud: ovoce se stromu. Ib. Vz Čabati. Očadlo, a, n., die abgebrannte Gesichts- farbe, ein abgebrannter Mensch. Mor. Šd. Očadlý. Cf. Mkl. Etym. 30. Očadnouti. Cf. Mkl. Etym. 30.