Očistný. O. oběti řím. a řec. Vz Vlšk.
325., 326.

Očistomok, adv. = očistomky. Slov.
Zátur.

Očiščenie = očištění. Pass., Ž. wit. 88. 45.

Očištěnec, nce, m. = očistený. Mlč 111.

Očistení od hříchů. Mž. 100. Aby vzal

o. Št. Kn. š. 180.

Očišťovadlo, a, n , das Reinigungsmittel.
Us.

Očitě jsou proti pravdě sv. písma. Št.
(Ač) jie (odplaty) v tomto životě o. viděti
nemóžeš. Hus III. 42. (Činil se starým, ale)
jeho mladá postava byla o. proti němu.
Hus II. 123.

Očito. To jest o., augenscheinlich. Z 15
stol.

Očitování, n. = vidění, patření. Sš.

Očitý = očima opatrený Prk. — O. =
viditelný. O. znamení, Št. Kn. š. 17, 184.,
95., 153., dóvod. Hus II. 323. O. svědek
lepší než ušatých deset. Cor. jur. IV 3. 2.
427.

Očivec, vce, m. = očistec. Za duše
v očivci. Us. u Blatné a Sušice Nár. list.

Očivěství. Hr. ruk. 129.

Očivěstý, vz Očivistý, Jagićův Archiv
XII. 195.

Očividnosť. Přesvědčil jsem se vlastní
o-stí. Koll. IV. 236.

Očivistý. Ve Slezsku. Tč. Cf. Jir. Mor.
68.

Očižmený = čižmami opatřený. Dan-
kovský.

Očka, pl., n. = kuličky žlutavé s hně-
dým očkem = plosičky (druh bobů). U N.
Bydž. Kšť. — O. = hra v karty. Obt.

Očkáč, e, m. = druh dřeva fládrového
nejkrásnější. Němc. IV. 412.

Očkaňa, ě, f. = ovce s černými proužky
kol očí. Mor. Brt.

Očkář, e, m. = kdo chytá zvěř do ok.
Us

Očkati = otrhati. O. chmel. Črn. Zuz.
318. Cí. Načkati.

Očko ve vejci (ve žloutku), cicatricula,
discus proliger, der Hahnentritt. Nz., Ves.

I. 71. — O. klíční, vz Klíč. — O. rybí,
žabí = nezabudka. Mor. Brt., Vck. U Bydž.
Kšť. Vyšívání na rybí očko. Mor. — Očka
vedlejší brouků, ocelli, stemmata. Kk. Br. 3.
— O. paví večerní = zubokřídlec očkovaný,
smerinthus ocellatus, das Abendpfauenauge.
Prm. IV. 402. — O. petlice. Us. Pdl. —
O. rudy. Šp. — O. = 21, velus, hra v karty.
Us. Rjsk., Kšť., Kv. 1872. 160. — O., a,
m. = jednooký. Us. Zkr. — O., a, m., os.
jm. Tk. V. 252., Sbn. 113., 322., Blk. Kfsk.
1170. — O. Jan, druhý arcibiskup pražský,
† 1380. Výb. II. 1617., V.

Očkoli, um was immer. Šm.

Očkovací fiolka, jehla, kopíčko, západka.
Wld. 82.

Očkování stromů se spícím okem, das
Okuliren auf das schlafende Auge, s bdícím
okem, auf das treibende Auge; Nožík k o.;
větvička na o., das Okulirreis. Šp. — O.,
die Impfung. Čf. Kram. Slov., Slov. zdrav.,
Rk. Sl. O. zvířecí látkou; O. se ujalo. Us.
Pdl.

Očkovanka, y, f., die Impflingin. Šm.

Očkovaný. Křídla motýlů bíle o-ná. Stn.
I. 24., Kk.

Očkovati = očkem házeti. O-li po sobě.
Exc.

Očkovský, ého, m., os. jm. 1840. Jg. H.
1. 610.

Očkový. O. pec, v hutn., der Brillen-
ofen. Hř.

Očlověčiti koho, zum Menschen heran-
bilden. Slov. Hdž. Vět. 43., Rr. Sb., Syt.
Táb. 104., Trok. 178

Očmahlý = osmahlý. Na Hané. Bkř.

Očmouditi, anrauchen. Vz Čmouditi.

Očmouchati, očmouchnouti něco = po-
někud ušpiniti. U Kr. Hrad. Kšť.

Očmuzený; -en, ena, o, angeraucht. O.
bouda. Č. Kn. š. 303.

Očmýřenec, nce, m. = mladá husa. Ehr.

Očnatka páskovaná, c. vittatus, rudo-
nohá, c. rufipes. Brm. IV. 494.

Oční nemoc, Ophthalmia, hnisotok, oph-
thalmoblennorrhoea, zrcadlo, -scop. vak,
Augenblase, komora, -kammer, sval, -muskel,
stínítko, -schirm, kraj, -rand, Nz. lk., sliz
(hnis), Šv. 60 , důlek (lůžko, očnice, Augen-
grube, -höhle), míra (podlé oka, das Augen-
mass), Šp., balsam, -balsam, cevy, -gefässe,
fantom, phantom, léky, -mittel, prášek,
-pulver, slabosť, sprcha, douche, vada, Ktt.,
bod, der Augenpunkt bei der Perspektive,
v math., Nz, Stč Zem. 387., diopter (prů-
zor, průhled, das Okulardiopter in der prakt.
Geometrie), čočka (očnice, die Okularlinse).
Nz., nůžky, trepan, Us., akkommodace. Vz
Ott. I. 631.

Očnice = oční čočka, vz Oční. Schd I.
125. — O. = oční lůžko, orbita, vz Oční.
Cizí tělesa vo-ci, corpora aliena in o. Schb

Očnicový, Augenhöhlen-. O. okostice,
Periorbita, Nz. lk., otvory v lebce, orbitae,
S. N. X. 33., hlíza, abscessus orbitae, žíly,
Augenhöhlenvenen.

Očničař, e, m , der Optiker. Hrvát. Sd.

Očnosklářský, Augengläser-. Slov. Šm.

Očořovati se = usmívati se. Vz Čořiti
se. Neor.

Očubiti koho = při hře ošiditi. U Star.
Jič Vhl.

Očuchnouti, vz Očichati. — O. = po-
někud oschnouti. Pověz kabát (mokrý) u ka-
men, ať očuchne. U Kr. Hrad. Kšť.

Očujněti = užiti. Tu i cit zatupený očuj-
nie jako lístok lipy na jar. Slov. Orl. VI.
290

Očumovati = čuměje obcházeti. Us.

Očuť = uslyšeti, vyslechnouti, hören, an-
hören. Slov. Hodno je i važne veci pove-
dať, a hodno i o ; Nechcela o tom ani o.
Phľd. III. 2. 120., 452. Králevič očuvajúci
rozhovor. Dbš. Úv. 85 Má tenké uši =
dobre očuje. Rr. Sb. — O., spüren, riechen,
fühlen, empfinden, wahrnehmen. Bolo ho
už o. (zapáchá). Rr. Sb. Nedudliže dievča,
nedudli, aby mä pri tebe nečuli: bo jak mä
pri tebe očujú, tak mi i čižmičky vyzujú.
Mt. S. L 14.

Očutý = uslyšený. Slov. Vz Očuť.

Očúvať = naslouchati. Vz Očuť. Rr. Sb.,
Sl. ps. 106.