Předchozí (49)  Strana:50  Další (51) |
|
|||
50
|
|||
|
|||
Odkopávka, y, f. = odkopávání země,
die Abgrabungsarbeit. Dch., Šand. II. 35., 53. Odkor, u, m. = odkorek. Mám doma o.,
udělám z něho lavku. Slez. Šd. Odkoralý = odpadlý. O. chléb. Šp.
Odkorčiti, vz Korčiti O. se = pustiti
se do hádky. V Buděj. Šb. D. 14. Odkořání, n., das Wurzelreis Šm.
Odkorka, y, f. = krajina (prkno). Ssk.
Odkorkový. O. polévka = zasmažená.
Val. Vck. Odkorovati = štípati na odkor, poleno
od kraje. Slez. Šd. Odkorový. O. šindel (z odkoru). Slez
Šd. Odkorý = necitelný. Vždyť my nejsme
tak o-ří. U Slavkov. na Mor. Knrz. Odkos, u, m = odkosení. Šd.
Odkositi, odkosívati = odsíci. Phľd.
VIII. 171., Bern. Odkotúlati = odkotáleti. Slov. ZObz.
XXII. 172. Odkoukati co komu odkud, absehen.
Jakoby mu to z ruky chtěl o., jak se to dělá. Kv. 1869. 239. Cf. Odpozorovati Odkoupiti co komu zač. Mus. 1880.
34. — koho od čeho. Ďakujem ti, že si mňa od smrti odkúpila. Koll. Zp. I. 325. Jemu o-pil základ od Smila. Půh. I. 287. — se kde. Tu sě bohatý neodkúpí. Hus I. 21. — co kdy. Měl jsem to zase o pod menovitým časem. Půh. 11. 394. — koho čeho. Pan Zdeněk mě a otce mého základu o-pil. Půh, I. 133. Že jsú mě mého základu o-li v Blažících od Petra. Ib. I. 157. (166.. 349., II. 544.). Tu jemu vinu dávám, že odkúpil základu mého, dass er mein Pfand erkauft hat. Soud. kn. opav. — komu čeho. O-pil mi mého dědictví. Půh. II 411. Odkousnouti co komu: ucho, Poz. 119.,
nos. Us. Odkouzlený; -en, a, o, entzaubert. Dch.
Odkouzliti co z čeho. Osv. I. 380.
Odkov, u, m.= odkování. Šd.
Odkování, n., das Abhilfen; Abnehmen
der Feesei. Odkrádání, n., das Wegstehlen.
Odkrádaný, nach u. nach weggestohlen.
Odkrádati, vz Odkrásti.
Odkraj, e, m. = okraj. Na o-ji temenä
dvíha sa obláčok. Slov. Orl. VI. 322. Odkraječek, čku, m., das Abschnitzel.
Šm. Odkramlovati, abraumen. Šm.
Odkrapka, y, f., u kočáru, das Spritz-
leder. Prk. Odkrásti se odkud kam: ze světnice
k soudruhům. Us. — O., wegstehlen. Odkrbálať sa = odlézti. Jak pijavka,
keď nastrebala dosť sa krve, preč sa o-la. Slov. Sokl. I. 249. Odkresliti si co: činži (kreslením za-
platiti). Čch. Brč. 180. Odkřídlek, dlku, m., odkřídlí, n. O.
štoly, der Stollenflügel. Šp., Hř. 45. Odkřídlí, n., vz Odkřídlek. — O. želez-
niční, die Seitenbahn. Vz Odbočka. Ěvn. 465. |
Odkřisovati = slibovati, přísahati. Val.
Vck., Brt. D. 239. Odkritisovati něco, durch eine Kritik
abfertigen. Dk. Aesth. 546. Odkročiti, odkráčeti = krokem odměřiti,
abschreiten Nz. Odkrojený; -en, a, o. — čím: nožem.
Odkrojiti co odkud čím. Z celého
bochníku patku nožem o. Us. Odkrok, u, m, der Rückschritt. Nepo-
krok jest o. Sš. II. 177. Reorganisace ta nebyla pokrokem, ale odkrokem. Obz 1880. Odkroť, odkrovať = odkrojiti. Laš. Tč.
Odkrov. Sš. II. 87., 205.
Odkrst, u, m. = odkřtění. Načo tedy
priekrsty a odkrsty? Slov. Čkžk. X. 34. Odkrstiť, debaptizare. Phl'd. VI. 3.
Odkrútiť = odkroutiti. Bern.
Odkrytek, tku, m. = odkryt, die Ent-
deckung. Mne žádný nález a o. tak velikou radosť nezpůsobil. Koll. St. XI. — O = zařízení u zámku, které ukazuje, byl-li zá- mek násilím otvírán, detector, der Entdecker. Věř. Z. I. 67. Odkrytel, e, m., der Aufdecker, Ent-
decker. Rk. Odkrytelský, Entdecker-. Žičím o-skú
slasť našim spisovatelům. ZObz. XXIV. 235. Odkryti. Nic nemóž tak býti přikryto,
aby nebylo někdy odkryto. Výb. II. 894. Odkrytí Ameriky. Nz.
Odkryvka, y. f., der Tagabraum, Tag-
bau, v horn. Hrbk. Odkšaftovati = z dědictví vyloučiti, ent-
erben. Mor. Knrz. Odkud. Bž. 34.
Odkuda = odkud (trnavčina, na Slov.).
Czm. 93. Odkudkolivěk, von woher auch immer.
Pdl Odkudsi, von irgend woher.
Odkuklení, n., die Entlarvung. Dch.
Odkuklený; -en, a, o, entlarvt, dema-
skirt. Odkundes, a, m. = ten odkudsi. Slov.
Kohože to šťastie potkalo? či nikoho z na,- šich, či toho o-sa? Chlpk. Dram. I. 17. — Mt. S. I. 117. Odkupce, e, m. = odkupník. Nz.
Odkúpiti = odkoupiti. Bern.
Odkupka, y, f. = odkup, výkup z pan-
ství. Svobodu ste jim darovali a za to o-ku dostali. N. Hlsk. IV. 291. (XII. 272., XIV. 85., XVIII. 152.). Odkupovač, e, m., der Abkäufer. Šp.
Odkupovanka, y, f., die Ablösung. ZObz.
XXIV. 227. Odkur, u, m. = obkor. Slez. Šd.
Odkuřenina, y, f., die Abdampfung. Šm.
Odkuřování, n., die Abdampfung. Šp.
Odkuŕovati. Teplem čpavek z vody se
odkuřuje. Mj. 34. Odkus, u, m. = odkusek. Rk.
Odkúzliť = odkouzliti. Slov. Loos.
Odkvackávať, zdrobn. od od kvapiti. Slov.
Phľd. I. 2. 20. Odkvap, u, m. = odkvapení, das Hin-
wegeilen. Dch. — O. = odkap, die Dach- traufe. Slov. Hdž. Šlb. 82., Rr Sb., LObz. XVII. 13. |
||
|
|||
Předchozí (49)  Strana:50  Další (51) |