Odkvapiti s kým odkud: z divadla.
Us.

Odkvářiti se odkud = odejíti. Brzo-li
sa o-říš z tamocel? Val. Vck.

Odkvasiti co: svatební veselí. Wtr. exc.

Odkvecnúť = gecnúť. Šibenec odtrhl sa
mu od váhy a hlava zkutúľala sa na jednu
stranu a telo odkveclo na druhú, len tak
zdrochlo. Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 63.

Odkvésti, vz Odkvetnouti.

Odkvetení, n , das Abblühen. Us. Pdl.

Odkvetený polož před Odkvetlý.

Odkvetlosť, i, f., defloratio. O. žen, cli-
maeterium. Nz. lk.

Odkvetnouti, praes. otetkvu, efflorere.
Ž. wit. 102. 15. — kde. Trava na poli od-
kvitá, já som ešte nie zavitá. Koll. Zp. I.
69. — kdy. Odkvete-li strom v jednom
měsíci, bude ovoce; kvete-li strom v listě,
ovoce jisté. Zlinsky. Brt.

Odky = odkud. Val. Brt. L. N. 1. 224.

Odkycnouti = odpadnouti, abfallen. Slov.
Aby nám pri jedení na kabát nič neod-
kyclo, ani na stol, ani na zem. Rl. Pr. II.
218.

Odkysličení, n., die Desoxydation. Šp.,
Nz., Schd. I. 283.

Odkysličivý, entsäuernd. O. plamen. Kk.
Fys. 107.

Odkysličovací, entsäuernd. O. pochod,
process. SP. II. 128., 131.

Odkysličování, n, vz Odkysličení.

Odkvsličující plamen. Vz Odkysličivý.
NA. V. 476.

Odkývati, odkývnouti, odkyvovati, seit-
wärts winken. — čím. Rukú poezie odký-
vati. Pass. mus. 415.

Odlabati, ringsum behauen. Lpř.

Odlah, u, m., die Erleichterung. Slov.
Bern.

Odlaha, y, f. = odleva, úleva. Po dlhej
zime nastala o Slov. Rr. Sb.

Odlahčiť = odlehčiti. Bern.

Odľahnúť = odlehnouti. Slov.

Odlakati, ablocken. Šm.

Odlamovka, y, f., die Abschrotte. Tpl.

Odláti. Za Bart. polož. 88

Odlaviť = odleviti. Slov. Loos.

Odlaz, u, m. = odlez, odlezení. Us. slez.
Šd.

Odleh, u, m. = odlehnutí, odlehčení. Tedy
má babička přeci o. U Chocerad. Vk.

Odléhati. — abs. Dvéře odléhají. Us
Dch. — komu od čeho. O-hlo mu od
všetkého (umřel). Slov. Rr. Sb.

Odlehčený, erleichtert. Šm.

Odlehčiti komu. Inhed mu jest o-čil
tehdy. Št. Kn š. 3. Pán Bůh mu o-čil =
umřel. Us. Tkč. Tomu se již o-lo = umřel.
Us. Kšť. — čím. Odlehčiž tiem mej bolesti.
AlxM. v. 98. (HP. 92.).

Odlehlosť okeanická, časová dvou dob,
Stč. Zem. 537., 567., zenithová či nadhlav-
níková. NA. V. 102.

Odlehlounký, ziemlich abgelegen. Rst.
520.

Odlehlý. O. údolí. Posp. — odkud.
Stavení od vesnice o-lé. Osv. I. 271. —
čím. Předměty časem a prostorem o-lé.
Tč.

Odlejek, jku, m. = odlitek. Laš. Tč.

Odleknúť. (Sv. Kateřina) vzdechši z sr-
dečného slova, ze všiej síly tož odlekši, na
svú kolenú poklekši .... Kat. v. 3322. Er.
vykládá o. = odčiniti, zapuditi, s čímž se
Gb. nesrovnává. List. fil. 1882. 323.

Odlesk země. Schd. I. 239.

Odlesniti, il, ěn, ění, odlesňovati, ent-
walden. Vlč.

Odlet. Ptactvo je už na o-tu do jižních
krajin, chystá se k o-tu. Us. Tč. O semene,
das Abfliegen. Sl. les.

Odletěti. — odkud. Co z těch kartů
odletuje, to mé rány obnovuje. Sš. P. 45.
Dal mu pohlavek, až od stolu o-těl. Wtr.
exc.

Odletý = od let trvající. O. vrah. Obz.
1888. 196.

Odlevák, u, m., u dýmky, der Wasser-
sack. Vz Dýmka. Brt. D. 239.

Odlevený; -en, a, o. Nemám chvíle o-néj
(= oddechu). Val. Brt. D.

Odlévěti. Odlévěje svým obrácením. Št.
Kn. š. 279.

Odleviti jak. Ale odlevie milosrdně.
Št. Kn. š. 187.

Odlez, u, m., das Wegkriechen. Cf.
Odlaz.

Odlezení, n., das Wegkriechen. Us.

Odlezly. Blk. Kfsk. 288., Arch. VII. 623.

Odleželý jak. Doutníky dobře o-lé. Šml.

Odležení, n., das Abliegen. O. sladu. Us

Odležený, abgelegen. Je od dlouhé ne-
moci už všecek o. Us. Tč.

Odležeti co = odstonati. On tu cestu
odležel. Us. Tč., Wch., Rjšk. —- se = pro-
ležeti se, dlouhým ležením rány do těla do-
stati, sich wund liegen. Aby nemocný se
neodležel, dávají pod postel každého dne
mísu s čerstvou a drobet osolenou vodou;
někde přidávají do ní nerozbité vejce. Val.
Vck.

Odliatok, tku, m. = odlitek. Slov. Ssk.

Odlíčenec, nce, m. = odlíčený člen, mem-
brum disjunctum. Nz.

Odličenství, n , die Trennung, Nuanci-
rung. Šf. III. 449.

Odlíčiti = odstíniti, nuanciren. Nz. —

O. = označiti. Básně jeho o-ny podpisem
dr. P. Šf. III. 313. Cf. Poznačený. — O.
komu co kde = odpočítati, abzählen, ab-
rechnen. Co komu od čeho, O-čil jí 100 zl.
na stole. Us. na Mor. Tč., Sš. P. 378.

Odličnosť. Čičové mluví s malou o-stí
krajinské nářečí. Koll. III. 67.

Odličný = znamenitý. Slov. Czm. 93.

Odlidněný; -ěn, a, o = odlidný. Šf.

Odlidniti, il, ěn, ění, odlidňovati, men-
schenleer machen. O. zemi válkami atd.

Odlika, die Nuance. Odstíny a o-ky
zvuků. Šf. III. 461. — O. = kopie. Koll.
III 350, Hlv. 50, Dk. Aesth. 47. — O. =
odlitek, der Abguss. Kká. Td. 337., Šf. Strž.

I. 181. O. sádrová. Dk.

Odlikati. Poče mluviti odlikaje (lev
mroucí). Ezp. 858.

Odliknutí, n., die Abformung. Šm.

Odlikování, n. Samo to určování a o.
ponětí pomocí těch takových zvuků. Šf.
III. 446. a j. O. galvanické. Kod. Úv. 303.

448*



	51

	Odkvapiti s kým odkud: z divadla. Us. Odkvářiti se odkud = odejíti. Brzo-li sa o-říš z tamocel? Val. Vck. Odkvasiti co: svatební veselí. Wtr. exc. Odkvecnúť = gecnúť. Šibenec odtrhl sa mu od váhy a hlava zkutúľala sa na jednu stranu a telo odkveclo na druhú, len tak zdrochlo. Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 63. Odkvésti, vz Odkvetnouti. Odkvetení, n , das Abblühen. Us. Pdl. Odkvetený polož před Odkvetlý. Odkvetlosť, i, f., defloratio. O. žen, cli- maeterium. Nz. lk. Odkvetnouti, praes. otetkvu, efflorere. Ž. wit. 102. 15. — kde. Trava na poli od- kvitá, já som ešte nie zavitá. Koll. Zp. I. 69. — kdy. Odkvete-li strom v jednom měsíci, bude ovoce; kvete-li strom v listě, ovoce jisté. Zlinsky. Brt. Odky = odkud. Val. Brt. L. N. 1. 224. Odkycnouti = odpadnouti, abfallen. Slov. Aby nám pri jedení na kabát nič neod- kyclo, ani na stol, ani na zem. Rl. Pr. II. 218. Odkysličení, n., die Desoxydation. Šp., Nz., Schd. I. 283. Odkysličivý, entsäuernd. O. plamen. Kk. Fys. 107. Odkysličovací, entsäuernd. O. pochod, process. SP. II. 128., 131. Odkysličování, n, vz Odkysličení. Odkvsličující plamen. Vz Odkysličivý. NA. V. 476. Odkývati, odkývnouti, odkyvovati, seit- wärts winken. — čím. Rukú poezie odký- vati. Pass. mus. 415. Odlabati, ringsum behauen. Lpř. Odlah, u, m., die Erleichterung. Slov. Bern. Odlaha, y, f. = odleva, úleva. Po dlhej zime nastala o Slov. Rr. Sb. Odlahčiť = odlehčiti. Bern. Odľahnúť = odlehnouti. Slov. Odlakati, ablocken. Šm. Odlamovka, y, f., die Abschrotte. Tpl. Odláti. Za Bart. polož. 88 Odlaviť = odleviti. Slov. Loos. Odlaz, u, m. = odlez, odlezení. Us. slez. Šd. Odleh, u, m. = odlehnutí, odlehčení. Tedy má babička přeci o. U Chocerad. Vk. Odléhati. — abs. Dvéře odléhají. Us Dch. — komu od čeho. O-hlo mu od všetkého (umřel). Slov. Rr. Sb. Odlehčený, erleichtert. Šm. Odlehčiti komu. Inhed mu jest o-čil tehdy. Št. Kn š. 3. Pán Bůh mu o-čil = umřel. Us. Tkč. Tomu se již o-lo = umřel. Us. Kšť. — čím. Odlehčiž tiem mej bolesti. AlxM. v. 98. (HP. 92.). Odlehlosť okeanická, časová dvou dob, Stč. Zem. 537., 567., zenithová či nadhlav- níková. NA. V. 102. Odlehlounký, ziemlich abgelegen. Rst. 520. Odlehlý. O. údolí. Posp. — odkud. Stavení od vesnice o-lé. Osv. I. 271. — čím. Předměty časem a prostorem o-lé. Tč.	Odlejek, jku, m. = odlitek. Laš. Tč. Odleknúť. (Sv. Kateřina) vzdechši z sr- dečného slova, ze všiej síly tož odlekši, na svú kolenú poklekši .... Kat. v. 3322. Er. vykládá o. = odčiniti, zapuditi, s čímž se Gb. nesrovnává. List. fil. 1882. 323. Odlesk země. Schd. I. 239. Odlesniti, il, ěn, ění, odlesňovati, ent- walden. Vlč. Odlet. Ptactvo je už na o-tu do jižních krajin, chystá se k o-tu. Us. Tč. O semene, das Abfliegen. Sl. les. Odletěti. — odkud. Co z těch kartů odletuje, to mé rány obnovuje. Sš. P. 45. Dal mu pohlavek, až od stolu o-těl. Wtr. exc. Odletý = od let trvající. O. vrah. Obz. 1888. 196. Odlevák, u, m., u dýmky, der Wasser- sack. Vz Dýmka. Brt. D. 239. Odlevený; -en, a, o. Nemám chvíle o-néj (= oddechu). Val. Brt. D. Odlévěti. Odlévěje svým obrácením. Št. Kn. š. 279. Odleviti jak. Ale odlevie milosrdně. Št. Kn. š. 187. Odlez, u, m., das Wegkriechen. Cf. Odlaz. Odlezení, n., das Wegkriechen. Us. Odlezly. Blk. Kfsk. 288., Arch. VII. 623. Odleželý jak. Doutníky dobře o-lé. Šml. Odležení, n., das Abliegen. O. sladu. Us Odležený, abgelegen. Je od dlouhé ne- moci už všecek o. Us. Tč. Odležeti co = odstonati. On tu cestu odležel. Us. Tč., Wch., Rjšk. —- se = pro- ležeti se, dlouhým ležením rány do těla do- stati, sich wund liegen. Aby nemocný se neodležel, dávají pod postel každého dne mísu s čerstvou a drobet osolenou vodou; někde přidávají do ní nerozbité vejce. Val. Vck. Odliatok, tku, m. = odlitek. Slov. Ssk. Odlíčenec, nce, m. = odlíčený člen, mem- brum disjunctum. Nz. Odličenství, n , die Trennung, Nuanci- rung. Šf. III. 449. Odlíčiti = odstíniti, nuanciren. Nz. — O. = označiti. Básně jeho o-ny podpisem dr. P. Šf. III. 313. Cf. Poznačený. — O. komu co kde = odpočítati, abzählen, ab- rechnen. Co komu od čeho, O-čil jí 100 zl. na stole. Us. na Mor. Tč., Sš. P. 378. Odličnosť. Čičové mluví s malou o-stí krajinské nářečí. Koll. III. 67. Odličný = znamenitý. Slov. Czm. 93. Odlidněný; -ěn, a, o = odlidný. Šf. Odlidniti, il, ěn, ění, odlidňovati, men- schenleer machen. O. zemi válkami atd. Odlika, die Nuance. Odstíny a o-ky zvuků. Šf. III. 461. — O. = kopie. Koll. III 350, Hlv. 50, Dk. Aesth. 47. — O. = odlitek, der Abguss. Kká. Td. 337., Šf. Strž. I. 181. O. sádrová. Dk. Odlikati. Poče mluviti odlikaje (lev mroucí). Ezp. 858. Odliknutí, n., die Abformung. Šm. Odlikování, n. Samo to určování a o. ponětí pomocí těch takových zvuků. Šf. III. 446. a j. O. galvanické. Kod. Úv. 303. 448*