Předchozí (53)  Strana:54  Další (55) |
|
|||
54
|
|||
|
|||
Odmítavě, ablehnend. Dch. O. rukou
máchnul. Hrts. Odmítavý, ablehnend. O. chování, Dch.,
posunek Pdl. Odmítnutí, n., die Abweisung. Dhnl.
Odmlaď = mladá ratolesť. Rozložila
o-di své. Ž. wit 79. 12. — O = omladina. Čilý o. Č. Kn. š. I. 190 — O., die Ver- jüngung. Svět se má k o-du (mladne). Sš — O = zákvasa. Vz Par (dod). Odmladek, dku, m. = odmlaď, mladá
ratolesť. Nz. Synové tvoji jako odialadczi olivní, novellae olivarum. Ž. wit. 127. 3. — O , dka, m. = potomek. Us. Odmladiti. Tak sě muožeš o. (omladiti).
Výb. I. 1172. Odmladka, y, f. = obilní přísada, odnož,
obmlaz, die Maipflanze. Sl. les. Odmlady, pl., m. = odmladky. Na o.
pozvati. Phľd. IV. 20. Odmlazování, n., die Innovation. Sl. ls ,
Rst. 454. Odmlazovati, vz Odmladiti.
Odmlčení-se, das Verstummen, Schwei-
gen. Šbr. Odmlčeti se. Knížata o-la se. Č. Kn. š.
94. — o čem. Synoptikové o této cestě do Jerusalema se odmlčují. Sš. J. 81. Odmlčka, y, f. = zamlčení, aposiopese.
Ott. II. 531. Odmléčiť = odstaviti (dítě atd.), abstillen.
Slov. Bern. Odmlknouti se, vz Odmlčeti se.
Odmlniti co, entelektrisiten. Kod.
Odmlouvaný; -án, a, o, bestritten. Lpř.
Sl. I. 63. Odmlouvavosť = odmlouvačnosť. Kos.
Odmluva. O-vu činí Barton na odpor
(proti odporu) Jona žida; Proti tomu odpo- vídatelé pomluvu činí na jich odmluvu. NB. Tč. 25., 49., 226. Odmlúvať = odmlouvati Bern.
Odmluvčík, a, m. — odmluvač. Dch.
Odmluviti. Hr. ruk. 65. — co. Když to
odmluvichu (domluvili); Aby dobrá (řeč) to o-la (vyvrátila); Ani toho odmlúvaj. Výb. I. 356., 923, II. 486. Když jest tuto řeč o-vil. Hus II. 54 — co, čeho komu. Ne- mohl jsem mu toho o. Us. Dbv O-la mi synečka (odloudila). Slez. Brt. P. 141. — komu od čeho. Jal se mu od toho o. Pass. mus. 372. — komu jak. Aby purně a protivně své hospodě neodmlúvali. Št. Kn. š. 114. Té žalobě odmlúvám podlé své spravedlnosti. NB. Tč. 237. — se komu. Že se tobe nemohu o (odepříti). Výb. 1. 406. Odmocněnec, nce, m , der Radicand, die
Zahl, aus welcher die Wurzel irgend eines Grades zu suchen ist z. B. A. in dem Aus- n
drucke y~A. Nz., Stč. Alg. 12. Odmocnění, n., die Radicirung. Stč Alg.
12. Odmocnitel, e, m , der Exponent. Stč.
Alg. 12. Odmocniti, odmocňovati, depotentiiren,
die Wurzel ziehen. Nz Odmocnítko, a, n., vz Kořenítko (dod.).
|
Odmocňovanec, nce, m. Jdč. Geom.
IV. 2.
Odmocňovatel, e, m. Jdč. Geom. IV. 2.
Odmodliti se komu. Když o-dlíš se
pánu Bohu. Ev. víd. 151. Odmokřiti, odmokřovati, trocken legen,
entwässern. — co: bahnitou krajinu odvá- děním vody. Us. Pdl. Odmokřovací, Eutwässerungs-. O. práce.
Kř. 43. Odmor, u, m. = odmírání, das Abster-
Ben. Šd. Odmořský vítr, vom Meere herwehend.
Mour. Odmostiti řeku, cestu = most jí vzíti.
Hrvát. Šd. Odmreť = odumříti. Slov. Bern.
Odmrsk, das Abkomme, v horn. Jhlk.
Vz Odžilek. Odmiť Když kto list daný od krále na
odmrť má. Výb. II. 827. Pobral mú o. mému člověku, Drží mi bezprávně tu o ; Když jim rok položí o ty o-ti. Půh. 1. 287.. II. 107.. 625. (I. 404, 550). Odmrtný. Naše o. nápady. Tay. Bš. 69.
Vpadla mi v ten dvór o-ny věnného práva. Půh. II. 504. Odmrviti, il, en, ení, odmrvovati, ab-
bröckeln. Bern. Odmrzlina, y, f. = odmrslé místo na
těle. O. se v zimě nerada hojí. U Nezamy- slic. Bkř. Odmrzlý, aufgethaut. O. koryto. Us. Šd.
Odmykací háky, Aufsperrhaken, Die-
triche. J. tr. Odmysliti Za Št. polož: Kn. š. 130. —
si co. O. si všechny nahodilé okolnosti. Dk. — co odkud. O od té sochy vše, co . . . Kos Ol. I. 28. Odmyti komu co. Tomu pán Bůh hříchy
odmývá. Sš. P. 6. — kde. Řeka na jedné straně odmývá a na druhé přimývá. Us. Tč. Odňad Arch. I. 454.
Odnadati = nadávaje odčiniti. Us Rgl.
Odnárodilec, lce, m., der Abtrünnige,
Entnationalisirte. ŠM.
Odnárodnělosť, i, f, die Entnationali-
sirung. Kos. Odnárodnělý Koll. III. 164, Šf. Strž. I.
575. Odnásoba, y, f. = podíl, kvocient. Stč.
Alg. 10. Odnásobenec, nce, m. = dělenec. Stč.
Alg. 10. Odnásobitel, e, m = dělitel. Stč. Alg.
10. Odnásobovati, vz Odnásobiti.
Odnášeč, e, m, der Wegträger. Mor.
Tč. Odnášečka, y, f., die Wegträgerin. Us.
Pdl., Dk. Aesth. 518. Odnáška, y, f. = potah. Slov. Czm. 93.
Odňatosť, i, f, die Benommenheit. Dch.
Odňatý, vz Odjaty.
Odnekal = odněkad. Slov. Rr. Sb.
Odnekel = odněkad. Val. Brt. L. N I.
224. Odněkudž. Lpř. Vz Odněkad.
Odnekul = odněkad. Slov. Rr. Sb,
|
||
|
|||
Předchozí (53)  Strana:54  Další (55) |