Odoslať = odeslati Slov. Loos.

Odospať, verschlafen. Ssk.

Odostať = odestati. Slov. Loos.

Odôvodniť = odůvodniti. Ssk.

Odovreť = otevříti. Slov. Loos.

Odovzdať = odevzdati. Slov. Ssk.

Odpad, Abfall. O-dy z nedoplatků, die
Rückstandsabfälle. Us. Pdl. — O. = odbyt.
Na plátna je malý o. Tbz. — O. Já tomu
nedám odpad = nepopustím. U N. Kdyně.
Rgl. — O. = západ. Sv. ruk. Al. 623.

Odpadací, Abfalls-. O. trouba Zpr. arch.

Odpadadlo, a, n = odpadací přístroj,
der Treibabfallapparat. Hrbk.

Odpadák, u, m., při vrtání zemním, das
Abfallstück. Hrbk.

Odpadek usněný, das Abfalleder; zvířecí
o-dky, thierische Abfälle. Šp.

Odpadelstvo, a, n. = odpadlíci. Slov.
Sokl. I. 174., Phľd. I. 1. 54.

Odpadkoviště, ě, n , die Abfallstelle. Šp.

Odpadkový, Abfalls-. O. jámy (na od-
padky). Us. O. sůl Us. Pdl. — O. úřad,
das Gefällsamt. Dch.

Odpadlictví. Cf. Ott. IL 532.

Odpadlina = spadlé suché haluze, ab-
gefallene dürre Zweige. V lese o-ny sbírají.
Mor. Tč.

Odpadlkyně, ě, f., die Abtrünnige. Šm.

Odpadní, vz Odpadný.

Odpadník, u, m. O. u samopadáku, die
Abfallstange. Hř.

Odpadnouti. — abs Slavnosť o-dla šp.
m.: se slavnosti sešlo. Brt. Práce neodpadá
(neubývá). Us. Vk. Odpadať, roje (řady)!
Schwärme fallt —ab. Rgl. — odkud. Slza
s oka vřelá odpadne. Kyt. 1876. 7. Mluví,
jakoby mu to od srdce odpadalo. Us. Od boží
milosti odpadli. Krist. 2. b. Sotva mu lžíce
od huby odpadne, už zase běží. Us. Rgl.
Pěkně mu to od úst odpadá (pěkně mluví).
Us. Vk. O-dli sme od tvého následování.
Hus I. 408. — čeho (proč). Všichni o-dli
jeho. Tk. Č. 3. Kdyby toho hned neod-
padli. Výb. II. 387. Tvého milosrdenství
neodpadnu. Hus II. 98. Nemni, bychť pro
který strach jeho o-dl. Výb. II. 228. Pravie,
že sú toho odpadli (že toho nechali). Arch.
VIII. 157. Vidúc, že jich naši o. nechtie (od
pronásledování jich upustiti). Ib. 127. —
komu. O-dla mi chuť lépe: přešla. Časo-
pisu 100 odběratelů o-dlo lépe: ubylo. Brt.
Když se pekly koláče, vám i nám kus těsta
odpadlo. Us. Tomu práce odpadá = jde,
ubývá U Kr. Hrad. Kšť. — komu odkud.
Děvče to mu od srdce již odpadlo. Us.
Tč. — kam. Slovko do růžných rtov lôna
o-dne. Kyt. 1876 8. O. v čety, v poloset-
niny, v řady. Čsk. — jak. Řeč Špatně od-
padá (jde, jí ubývá). Ehr.

Odpadný, -ní. O. látky, Dch , roura. Us.
Pdl.

Odpadový, Abfalls-. O. podlaha u sta-
vidla složitého, NA. IV. 255., stoka, roura.
Pdl.

Odpáchati, ungeschehen machen. Nikdy
se taková vina neodpáše. Kká.

Odpakovati, abpacken. Šm.

Odpálení, n., das Abbrennen. Hř. 46.

Odpálený hnůj = spařený. Dlj. 3.

Odpáliti. Odpal = odejdi. Na Hané. Bkř.
U Kr. Hrad, N. Bydž. Kšť. Odpálil = utekl.
Us. — co: ránu, Us , míč (odraziti). U Nové
Kdyně. Rgl. — odkud. Odpal od krámu
(odejdi), nic nekúpíš. Brt. D. 239.

Odpalovačka, v, f, Zündmaschine, v horn.
Hř.

Odpalundovati něco = promrhati, ver-
schleudern. — co: své jmění. Na již. Mor.
Šd.

Odpar, die Verdunstung. Sl. les, Hř.

Odpaření, n , die Verdampfung. O. vody.
Šp.

Odpařený; -en, a, o. O. voda. Mj. 148.

Odpařiti jak Čistou tekutinu úplně o.
S. N. X. 217. Roztok do sucha o. Rm. 1.
44. — kde. Kapku vody na proužku skla
o Mj. 33. — se. Voda se o-řuje. Us.

Odpařivosť, i, f., das Verdampfungsver-
mögen. Šp.

Odpařovací, Verdampfungs-. O. plocha,
kotel, pánev, Robertův přístroj (k zhušťo-
vání cukrové šťávy. Pta.), nádržka, způsob,
Šp., apparat kotlový. KP. V. 464.

Odpařovač, e, m., der Evaporateur, Ver-
dampfer. Sl. les. Vz násl.

Odpařovadlo, a, n , der Abdampfapparat,
Verdampfungs-. Šp. Vz Odpařovač.

Odpařování, n, die Verdünstung O.
kapalin, vody. Mj. 133., Schd. I 103.

Odpařovatelnosť, i, f. = odpařivost. Šp.

Odpařovatelný, abdampfungsfähig Šp.

Odpásaný; -án, a, o, entgürtet, abge-
schnallt. O. řemen, Šd., řeč (los, wüst). Dch.

Odpásti co kdy. Veď som ťa (krásu)
odpásla v nedělu na tanci (ztratila). Sl. ps.
31. Už som ťa, moj milý, na veky o-sla.
Koll. Zp. I. 160.

Odpatý = odepnutý. Bern.

Odpavúzený = pavezy zbavený. Diev-
čence shadzovaly zo sennej fůry o-né seno.
Pavůz ležal u voza. HVaj. BD. I. 97.

Odpažnice, e, f, lépe zadovka (ručnice).
Cf. S. N. XI. 545., NA III. 106., Rk. SI.

Odpéci. — co jak. To to pěkně od-
pekli (špatně pochodili)! Ehr.

Odpečený. O. štika, vz Predlík (dod.).

Odpečetiti co. Knihy dějin starých ná-
rodů o-til (jim rozuměl). Šf. Strž. II. 381.

Odpekati, vz Odpéci.

Odpelačný, verschwenderisch. Slov Bern.

Odpelání, die Verschwendung. Bern.

Odpelaný, verschwendet. Bern.

Odpelať = nechvalitebným způsobem ně-
čeho pozbyti, verschwenden. Už nemá ani
krávy, o-lal ju odpoly darmo; Nemá po-
koje, kým všetko neodpelá. Zátur. Nemusia
k vôli pár zlatým o. statok. N. Hlsk. XXI.
275. Ledvaj ma jako tak o-li (ledo bolo
odchovali), musel som do služby. Rr. Sb.

Odper, u, m., das Mausen. Ssk.

Odpěra, y, f. = odpor. Kat. Vz násl.

Odpérovati = odporovati. Val. Vck.

Odpěti, odpěvovať. — co kam: k čertu.
Č. Rž. LXXXVIII. — co kdy. Písně při
slavnostech odpěvať. Pal. Rdh. I. 436.

Odpevniti, il, ěn, ění, odpevňovati, ent-
festigen. Dch.



	56

	Odoslať = odeslati Slov. Loos. Odospať, verschlafen. Ssk. Odostať = odestati. Slov. Loos. Odôvodniť = odůvodniti. Ssk. Odovreť = otevříti. Slov. Loos. Odovzdať = odevzdati. Slov. Ssk. Odpad, Abfall. O-dy z nedoplatků, die Rückstandsabfälle. Us. Pdl. — O. = odbyt. Na plátna je malý o. Tbz. — O. Já tomu nedám odpad = nepopustím. U N. Kdyně. Rgl. — O. = západ. Sv. ruk. Al. 623. Odpadací, Abfalls-. O. trouba Zpr. arch. Odpadadlo, a, n = odpadací přístroj, der Treibabfallapparat. Hrbk. Odpadák, u, m., při vrtání zemním, das Abfallstück. Hrbk. Odpadek usněný, das Abfalleder; zvířecí o-dky, thierische Abfälle. Šp. Odpadelstvo, a, n. = odpadlíci. Slov. Sokl. I. 174., Phľd. I. 1. 54. Odpadkoviště, ě, n , die Abfallstelle. Šp. Odpadkový, Abfalls-. O. jámy (na od- padky). Us. O. sůl Us. Pdl. — O. úřad, das Gefällsamt. Dch. Odpadlictví. Cf. Ott. IL 532. Odpadlina = spadlé suché haluze, ab- gefallene dürre Zweige. V lese o-ny sbírají. Mor. Tč. Odpadlkyně, ě, f., die Abtrünnige. Šm. Odpadní, vz Odpadný. Odpadník, u, m. O. u samopadáku, die Abfallstange. Hř. Odpadnouti. — abs Slavnosť o-dla šp. m.: se slavnosti sešlo. Brt. Práce neodpadá (neubývá). Us. Vk. Odpadať, roje (řady)! Schwärme fallt —ab. Rgl. — odkud. Slza s oka vřelá odpadne. Kyt. 1876. 7. Mluví, jakoby mu to od srdce odpadalo. Us. Od boží milosti odpadli. Krist. 2. b. Sotva mu lžíce od huby odpadne, už zase běží. Us. Rgl. Pěkně mu to od úst odpadá (pěkně mluví). Us. Vk. O-dli sme od tvého následování. Hus I. 408. — čeho (proč). Všichni o-dli jeho. Tk. Č. 3. Kdyby toho hned neod- padli. Výb. II. 387. Tvého milosrdenství neodpadnu. Hus II. 98. Nemni, bychť pro který strach jeho o-dl. Výb. II. 228. Pravie, že sú toho odpadli (že toho nechali). Arch. VIII. 157. Vidúc, že jich naši o. nechtie (od pronásledování jich upustiti). Ib. 127. — komu. O-dla mi chuť lépe: přešla. Časo- pisu 100 odběratelů o-dlo lépe: ubylo. Brt. Když se pekly koláče, vám i nám kus těsta odpadlo. Us. Tomu práce odpadá = jde, ubývá U Kr. Hrad. Kšť. — komu odkud. Děvče to mu od srdce již odpadlo. Us. Tč. — kam. Slovko do růžných rtov lôna o-dne. Kyt. 1876 8. O. v čety, v poloset- niny, v řady. Čsk. — jak. Řeč Špatně od- padá (jde, jí ubývá). Ehr. Odpadný, -ní. O. látky, Dch , roura. Us. Pdl. Odpadový, Abfalls-. O. podlaha u sta- vidla složitého, NA. IV. 255., stoka, roura. Pdl. Odpáchati, ungeschehen machen. Nikdy se taková vina neodpáše. Kká. Odpakovati, abpacken. Šm. Odpálení, n., das Abbrennen. Hř. 46.	Odpálený hnůj = spařený. Dlj. 3. Odpáliti. Odpal = odejdi. Na Hané. Bkř. U Kr. Hrad, N. Bydž. Kšť. Odpálil = utekl. Us. — co: ránu, Us , míč (odraziti). U Nové Kdyně. Rgl. — odkud. Odpal od krámu (odejdi), nic nekúpíš. Brt. D. 239. Odpalovačka, v, f, Zündmaschine, v horn. Hř. Odpalundovati něco = promrhati, ver- schleudern. — co: své jmění. Na již. Mor. Šd. Odpar, die Verdunstung. Sl. les, Hř. Odpaření, n , die Verdampfung. O. vody. Šp. Odpařený; -en, a, o. O. voda. Mj. 148. Odpařiti jak Čistou tekutinu úplně o. S. N. X. 217. Roztok do sucha o. Rm. 1. 44. — kde. Kapku vody na proužku skla o Mj. 33. — se. Voda se o-řuje. Us. Odpařivosť, i, f., das Verdampfungsver- mögen. Šp. Odpařovací, Verdampfungs-. O. plocha, kotel, pánev, Robertův přístroj (k zhušťo- vání cukrové šťávy. Pta.), nádržka, způsob, Šp., apparat kotlový. KP. V. 464. Odpařovač, e, m., der Evaporateur, Ver- dampfer. Sl. les. Vz násl. Odpařovadlo, a, n , der Abdampfapparat, Verdampfungs-. Šp. Vz Odpařovač. Odpařování, n, die Verdünstung O. kapalin, vody. Mj. 133., Schd. I 103. Odpařovatelnosť, i, f. = odpařivost. Šp. Odpařovatelný, abdampfungsfähig Šp. Odpásaný; -án, a, o, entgürtet, abge- schnallt. O. řemen, Šd., řeč (los, wüst). Dch. Odpásti co kdy. Veď som ťa (krásu) odpásla v nedělu na tanci (ztratila). Sl. ps. 31. Už som ťa, moj milý, na veky o-sla. Koll. Zp. I. 160. Odpatý = odepnutý. Bern. Odpavúzený = pavezy zbavený. Diev- čence shadzovaly zo sennej fůry o-né seno. Pavůz ležal u voza. HVaj. BD. I. 97. Odpažnice, e, f, lépe zadovka (ručnice). Cf. S. N. XI. 545., NA III. 106., Rk. SI. Odpéci. — co jak. To to pěkně od- pekli (špatně pochodili)! Ehr. Odpečený. O. štika, vz Predlík (dod.). Odpečetiti co. Knihy dějin starých ná- rodů o-til (jim rozuměl). Šf. Strž. II. 381. Odpekati, vz Odpéci. Odpelačný, verschwenderisch. Slov Bern. Odpelání, die Verschwendung. Bern. Odpelaný, verschwendet. Bern. Odpelať = nechvalitebným způsobem ně- čeho pozbyti, verschwenden. Už nemá ani krávy, o-lal ju odpoly darmo; Nemá po- koje, kým všetko neodpelá. Zátur. Nemusia k vôli pár zlatým o. statok. N. Hlsk. XXI. 275. Ledvaj ma jako tak o-li (ledo bolo odchovali), musel som do služby. Rr. Sb. Odper, u, m., das Mausen. Ssk. Odpěra, y, f. = odpor. Kat. Vz násl. Odpérovati = odporovati. Val. Vck. Odpěti, odpěvovať. — co kam: k čertu. Č. Rž. LXXXVIII. — co kdy. Písně při slavnostech odpěvať. Pal. Rdh. I. 436. Odpevniti, il, ěn, ění, odpevňovati, ent- festigen. Dch.