Odputovati kam = odcestovati. Šmb. S.

I. 392.

Odpykati, abbüssen. — co: čin. Dch. —
Msn. Or. 130. Staré kosti odpykají mladé
zlosti. Us. Šd.

Odpytati, odpytovati. Vz Zpomenouti
co. Dávajú pásť kroz kondáša či — odpy-
tujem — svinského pastiera. Dbš. Obyč. 52
Vz Odpustiti (počátek), Odpuštění. — koho.
Dobrá noc, dievčata, já vás o-jem, že sa
už na veky od vás oddělujem. Sl. ps. 188.
Domácí doma se vespolek dříve o-tují čili
za odpuštění svých vin prosívají. Koll. IV.
130. Na koníčka sedal, pěkně o-val: Od-
pusť mi, má milá, v čom som ťa rozhněval
Koll. Zp. I. 62. (Sb. sl. ps. II. 1. 51.)

Odpytovanka, y, f., vz Odbírka. Slov.

Odr = kůl. Hroznový odr. Koll. III. 154
— O. = patro ve stodole. Vz Zvážač. —
O. = ložce atd. V MV. nepravá glossa. Pa
41.

Odra, y, f. = kůl viniční. Vz Odr, Mkl.
Etym. 41. — O. = bouda k lapání ptactva.
Vz Odr.Výb. II. 1565.— O. řeka. Tk. VII.
285. — O., obyč. pl. odry = ospice čer-
vené, morbilli, jinak jáhliny, miliaria. Vz
List. filol. XI. 344.

Odrabati = oškrabati, odříti, abschaben,
abschinden, deterere. List. fil. VII. 48., Vck.
O. hovado ( = z kože stiahnuť). Rr. Sb. —
co čím odkud: nátěr ze stěny prstem
Laš. Tč.

Odrábať = oddělávati dluh. Laš. Brt. D.
239.

Odráčeti kde kdy. Už o-li na věži
(v týden pašijový = odrachotili). Val. Brt.
D. 259.

Odřad = odřadění, přestavení, hyperba-
ton, die Wortversetzung, Nz. O-dem něja-
kým slova ta zří k Bohu. Sš. Sk. 240. Vz
Odřadění.

Odřada, y, f. = odřad. Šm.

Odřádění, oprav v: Odřadění.

Odřaděný; -ěn, a, o, ánúraxtoí; abge-
sondert, abgetheilt. Lpř. Sl. I. 83.

Odraditi se. Obával se, že se nevěsta
o-dí. Němc. V. 63. — Odrazujž od toho.
Krnd. 165.

Odřaditi, änotáóótiv, detachiren, aus der
Reihe wegnehmen, absondern. Lpř. Sl. I.
83., 77.

Odřadka, y, f. = odřadí. Šm.

Odřádnosť, i, f., die Regelwidrigkeit,
Abnormität. Rst. 454.

Odřádný, regelwidrig, abnorm. Rst. 454.

Odrádzať = odrazovati Slov. N. Hlsk.

II. 235.

Odrachmel, e, m. = odrachmela, trhan,
otrhanec, člověk nepořádný, zpustlý. Mor.
Bkř., Vck.

Odrachmela, y, m. = odrachmel, odrama,
odrha. Mor. Brt.

Odrájiti, entparadisiren. Sm.

Odraltice, teď Ondratice D. ol. I. 95.

Odrama, y, m , vz Odrachmel.

Odranec sedlohlavý, pelor filamentosum,
der Sattelkopf, ryba. Vz Brm. III. 3. 72. —
O., Odranetz, ves v Brn. Blk. Kfsk. 1376.,
Sdl. Hr. I. 167., Rk. Sl.

Odraneč, Wodranetsch.

Odranina, y, f., der Fetzen. Prošívaje
dějiny slovanské o-nami z římských klas-
siků. Šf. Strž. II. 369.

Odránka Chodovská o. Šf. Strž. I. 219.
Zlomky a o-ky (knih). Šf. III. 327.

Odraný. O. brána. Tk. VI. 83.

Odrápati, odrapovati, ab-, zerkratzen,
abschaben. — co odkud: barvu se stěny,
listí se stromů. Us.

Odrast, u, m. = odrost. Slov. Loos.

Odrastiti = oddrastiti, z drastů očistiti,
otřepati. VSlez. I. 36.

Odrati. Jsi-li odrán, oděje tě v nové
rúcho. Št. Kn. š. 17. — co komu jak.
Oderem ti kožu po uši! DŠk. II. 298.

Odratý = odraný. Slov. Koza napolo
o-tá (odřená). Sl. ps.

Odravka, y, f. = oderka, dýmka. U Olom.
Sd.

Odraz, a (ne: u), m. = housenka. Na
Hané a mor. Slov. Brt. Také na Slov. Rr.
Sb. — O., odraza, y, f, oprav v: O., u,
m., odraza, y, f. O. světla, ZČ. III. 35., 84.,
16, zvuku, NA V. 207., Schd. I. 118., 92.,
vln, Mj. 200., paprsků Jrl. 320. O. duše-
slovný, reflex psychologický. Dk. V pravo —
v levo — dolů o.! O. a vraz! Parirt und
stosst! Levo v bok o. a vraz! Links rück-
wärts parirt und stosst aus! Čsk.

Odraza, vz Odraz.

Odrazec, zce, m. = nárazec, der Buffer
= pryžcový kotouč, o nějž se páka stří-
kačky odráží. Čerm. Kal. čes. has. 1885.71.

Odrazený = odstavený. Slov. O. teľátko.
Hol. 353.

Odrazitel, e, m., der Ab-, Zurückschlager.
Bern.

Odraziti. Odraz = táhni sirky, jdi pryč.
Us. Dhn. Vojsko o-lo. Dch. — co: sek,
bod, ránu, vojsko. Us. O. vodu = otepliti:
vymočiti se. Us. Rgl. — co, se odkud
čím, s čím (kam). O. od cesty někam,
einen Abstecher machen. Dch Bílé stěny
od zeleni tmavé se odrážely. Kká. O. (sra-
ziti) někomu něco ze mzdy. Šp. Na obzoru
odrážel se les temný svými vrcholky od
oblohy. Osv. I. 379. O. s loďmi od břehu
na širé moře. Lpř. — co, se kde (jak).
Na plotně něco o. (zahřáti). U Kr. Hradce.
Bvř. Potud odráží se celek v každém jed-
notlivci. Dk. Aesth. 463. Světlo se v zr-
cadle odráží. Posp. Hmoty pružné odrážejí
se v též rovině a týmž úhlem, ve které a
kterým na stěnu narážejí. Mj. 172 — co
jak. Klenby hlas mocným echem o-žely.
Vrch. Koule odrazí se touž rychlostí a pod
týmž úhlem, pod kterým dopadla; Plocha,
která světlo pravidelné o-ží; Dokonalé zr-
cadlo o-ží rovnoběžné paprsky opět rovno-
běžně. ZČ. I. 260., III. 35., 43. Útok ne-
přátel vítězně o. Us. — se čím. Zrcadlem
se o-žeti. Dch. — se oč. Vlna o břeh se
o-ží. Osv. V. 758. — se kde odkud kdy.
Od svých služebníků v lese raným jitrem
se odrazil. Výb. II. 1331. — kdy proč
kam. Na druhý týden musím pro dosti-
učinění naučením mi daným na Rosice o.
Žer. L. III. 136 — se kam. Odrazte se
naň do Kroměřiža. Brt. D. 239.



	62

	Odputovati kam = odcestovati. Šmb. S. I. 392. Odpykati, abbüssen. — co: čin. Dch. — Msn. Or. 130. Staré kosti odpykají mladé zlosti. Us. Šd. Odpytati, odpytovati. Vz Zpomenouti co. Dávajú pásť kroz kondáša či — odpy- tujem — svinského pastiera. Dbš. Obyč. 52 Vz Odpustiti (počátek), Odpuštění. — koho. Dobrá noc, dievčata, já vás o-jem, že sa už na veky od vás oddělujem. Sl. ps. 188. Domácí doma se vespolek dříve o-tují čili za odpuštění svých vin prosívají. Koll. IV. 130. Na koníčka sedal, pěkně o-val: Od- pusť mi, má milá, v čom som ťa rozhněval Koll. Zp. I. 62. (Sb. sl. ps. II. 1. 51.) Odpytovanka, y, f., vz Odbírka. Slov. Odr = kůl. Hroznový odr. Koll. III. 154 — O. = patro ve stodole. Vz Zvážač. — O. = ložce atd. V MV. nepravá glossa. Pa 41. Odra, y, f. = kůl viniční. Vz Odr, Mkl. Etym. 41. — O. = bouda k lapání ptactva. Vz Odr.Výb. II. 1565.— O. řeka. Tk. VII. 285. — O., obyč. pl. odry = ospice čer- vené, morbilli, jinak jáhliny, miliaria. Vz List. filol. XI. 344. Odrabati = oškrabati, odříti, abschaben, abschinden, deterere. List. fil. VII. 48., Vck. O. hovado ( = z kože stiahnuť). Rr. Sb. — co čím odkud: nátěr ze stěny prstem Laš. Tč. Odrábať = oddělávati dluh. Laš. Brt. D. 239. Odráčeti kde kdy. Už o-li na věži (v týden pašijový = odrachotili). Val. Brt. D. 259. Odřad = odřadění, přestavení, hyperba- ton, die Wortversetzung, Nz. O-dem něja- kým slova ta zří k Bohu. Sš. Sk. 240. Vz Odřadění. Odřada, y, f. = odřad. Šm. Odřádění, oprav v: Odřadění. Odřaděný; -ěn, a, o, ánúraxtoí; abge- sondert, abgetheilt. Lpř. Sl. I. 83. Odraditi se. Obával se, že se nevěsta o-dí. Němc. V. 63. — Odrazujž od toho. Krnd. 165. Odřaditi, änotáóótiv, detachiren, aus der Reihe wegnehmen, absondern. Lpř. Sl. I. 83., 77. Odřadka, y, f. = odřadí. Šm. Odřádnosť, i, f., die Regelwidrigkeit, Abnormität. Rst. 454. Odřádný, regelwidrig, abnorm. Rst. 454. Odrádzať = odrazovati Slov. N. Hlsk. II. 235. Odrachmel, e, m. = odrachmela, trhan, otrhanec, člověk nepořádný, zpustlý. Mor. Bkř., Vck. Odrachmela, y, m. = odrachmel, odrama, odrha. Mor. Brt. Odrájiti, entparadisiren. Sm. Odraltice, teď Ondratice D. ol. I. 95. Odrama, y, m , vz Odrachmel. Odranec sedlohlavý, pelor filamentosum, der Sattelkopf, ryba. Vz Brm. III. 3. 72. — O., Odranetz, ves v Brn. Blk. Kfsk. 1376., Sdl. Hr. I. 167., Rk. Sl.	Odraneč, Wodranetsch. Odranina, y, f., der Fetzen. Prošívaje dějiny slovanské o-nami z římských klas- siků. Šf. Strž. II. 369. Odránka Chodovská o. Šf. Strž. I. 219. Zlomky a o-ky (knih). Šf. III. 327. Odraný. O. brána. Tk. VI. 83. Odrápati, odrapovati, ab-, zerkratzen, abschaben. — co odkud: barvu se stěny, listí se stromů. Us. Odrast, u, m. = odrost. Slov. Loos. Odrastiti = oddrastiti, z drastů očistiti, otřepati. VSlez. I. 36. Odrati. Jsi-li odrán, oděje tě v nové rúcho. Št. Kn. š. 17. — co komu jak. Oderem ti kožu po uši! DŠk. II. 298. Odratý = odraný. Slov. Koza napolo o-tá (odřená). Sl. ps. Odravka, y, f. = oderka, dýmka. U Olom. Sd. Odraz, a (ne: u), m. = housenka. Na Hané a mor. Slov. Brt. Také na Slov. Rr. Sb. — O., odraza, y, f, oprav v: O., u, m., odraza, y, f. O. světla, ZČ. III. 35., 84., 16, zvuku, NA V. 207., Schd. I. 118., 92., vln, Mj. 200., paprsků Jrl. 320. O. duše- slovný, reflex psychologický. Dk. V pravo — v levo — dolů o.! O. a vraz! Parirt und stosst! Levo v bok o. a vraz! Links rück- wärts parirt und stosst aus! Čsk. Odraza, vz Odraz. Odrazec, zce, m. = nárazec, der Buffer = pryžcový kotouč, o nějž se páka stří- kačky odráží. Čerm. Kal. čes. has. 1885.71. Odrazený = odstavený. Slov. O. teľátko. Hol. 353. Odrazitel, e, m., der Ab-, Zurückschlager. Bern. Odraziti. Odraz = táhni sirky, jdi pryč. Us. Dhn. Vojsko o-lo. Dch. — co: sek, bod, ránu, vojsko. Us. O. vodu = otepliti: vymočiti se. Us. Rgl. — co, se odkud čím, s čím (kam). O. od cesty někam, einen Abstecher machen. Dch Bílé stěny od zeleni tmavé se odrážely. Kká. O. (sra- ziti) někomu něco ze mzdy. Šp. Na obzoru odrážel se les temný svými vrcholky od oblohy. Osv. I. 379. O. s loďmi od břehu na širé moře. Lpř. — co, se kde (jak). Na plotně něco o. (zahřáti). U Kr. Hradce. Bvř. Potud odráží se celek v každém jed- notlivci. Dk. Aesth. 463. Světlo se v zr- cadle odráží. Posp. Hmoty pružné odrážejí se v též rovině a týmž úhlem, ve které a kterým na stěnu narážejí. Mj. 172 — co jak. Klenby hlas mocným echem o-žely. Vrch. Koule odrazí se touž rychlostí a pod týmž úhlem, pod kterým dopadla; Plocha, která světlo pravidelné o-ží; Dokonalé zr- cadlo o-ží rovnoběžné paprsky opět rovno- běžně. ZČ. I. 260., III. 35., 43. Útok ne- přátel vítězně o. Us. — se čím. Zrcadlem se o-žeti. Dch. — se oč. Vlna o břeh se o-ží. Osv. V. 758. — se kde odkud kdy. Od svých služebníků v lese raným jitrem se odrazil. Výb. II. 1331. — kdy proč kam. Na druhý týden musím pro dosti- učinění naučením mi daným na Rosice o. Žer. L. III. 136 — se kam. Odrazte se naň do Kroměřiža. Brt. D. 239.