Odrhel, hle, m. = ničema, der Tauge-
nichts. Val. Vck.

Odrhoun, a, m. = otrhanec. Mor. Kmk.
Kuk. II. 273., Knrz. — O. = vydřiduch.
Mor. Kurz.

Odrchmel, a, m. = odrha, odrachmela.
Val. Vck.

Odří, n. = oploteň. Knrz. Vz Odr.

Odříditi koho, abordnen. Dch.

Odřigati, odřignouti = odříhati. Po mla-
dém pivě mi odřiguje. Laš. Tč.

Odřihostka, y, f. = hospodská, která
hosti dře. Bf.

Odřichléb, genit. -chleba, m., vz Myší
(jména).

Odříjený. jelen = který svůj pohlavní
pud ukojil. Škd. exc.

Odříkací list, zápis, úpis. J. tr.

Odříkání, n., die Entsagung. Čch., Čsk.

Odříkaný, auf-, hergesagt.

Odříkati. — co jak. Modlitbu v duchu
o. Kká. Úlohy z paměti, nazpaměť o. Us.
Pdl. O-li zpěvným hlasem nešpory své po
latinsku. Vrch.

Odříkávač, e, m., der Hersager. Us.

Odříkávačka, y, f., die Hersagerin. —
O. = huba Us. Dbv.

Odříkávání, n., das Hersagen. O. úlohy.
Us. Pdl.

Odříkávati, vz Odříkati.

Odřínati = odřezovati. Laš. Tč.

Odřišůvky, pl., f., Neudorf, ves u Bu-
dišova v Olom.

Odřitek, tku, m. = okolek řiti. Maso
z o-tku. Sd.

Odříti. V MV. pravá glossa. Pa. — koho.
Št. Kn. š. 31. O. koho — ošiditi, beschwin-
deln, ausnützen. Vck. — z čeho: ze statku.
Slez. Tč.

Odříznutí, n., das Abschneiden. Us. O.
desetinných míst. Šim. 69., 72, 73.

Odříznutý; -ut, a, o, abgeschnitten. O.
místa desetinnou tečkou. Šim. 70.

Odrn, u, m. Běží jak s odrnem = kvapně.
U Olom. Sd.

Odrnice, e, f. = odřice, paternice. Sl. les.

Odrniti, il, ěn, ění, berasen, mit Rasen
bedecken. Šm.

Odrobenečka, y, f. = odrobinečka. Ne-
máme o-ky svietidla. Koll Zp. I. 168.

Odrobený; -en, a, o, abgebröselt. — od-
kud. Kaménky ze skal o-né. Frč.

Odrobina; odrobinek, nku, tn Odrobinka
z chleba = drobek. Brt. Dt. 23. Nemám
odrobinečky světidla Brt. N. p. I. 142. Vz
Odrobenečka. Honem strčil o-binku do
huby. Brt. D. 253. Od velkieho žiala srdce
sa mi krája na dve odrobiny. Sl. ps. 113.
Hopsa, hopsa, hopsasa, něma koza ocasa,
enem taky odrobinek, co přikryje svůj ko-
mínek. Mor. houpačka. Brt. — O. = maličká
ovce. Mor. Brt. — O. = malé děti. Paskutiť
odrobinu (= dělati děti; žertem). U Rychn.

Odrobiť = odčarovati. Vz Zarobiti komu.

Odročitelný, vertagbar. Us. Šm.

Odročiti. Pal. Rdh. III. 115. O. něco na
neurčitou dobu, Us., k jistému dni. Šp.

Odročka = odročení, odklad. J. tr.

Odročovací, Erstrecknngs-, Verlegungs-.
J. tr.

Odrod mravního citu. Pal. Rdh. I. 386.
Jednotliví lidé a odrodové i v této společ-
nosti na scestnosti přijíti mohli. Koll. III.
205. — O. v bot. vz Rst. 455. — O., a,
m = odrodilec. Slov. Dbš. Obyč. 45.

Odrodäč, e, f. = odrodilstvo, odrodilci.
Slov. Čkžk. III. 151.

Odrodák, a, m. = z jiného rodu. St. Jič.
Brt. D. 239.

Odrodek, vz Odrod. To je o. chlapec,
jak by nepatřil té rodině, Ausgeburt. Laš.
Tč. Děti mají následovati otce, ač nechtějí-li
odrodkové býti. Sš. (výkl. písm.). Cf. Kram.
Slov.

Odrodění, n., die Abartung. Posp.

Odrodilec. Běda o-cům svaté země. Vc.
Lab. 68

Odrodilka, y, f., die Ausgeartete. Čch.
Sl. 56.

Odrodilský, entartet. O. zběř. Ntr. VI.
362

Odrodilstvo, a, n. = odrodilci; odrodil-
ství. Kyt. 1876. 27. Kŕdel tých bystrých
sokolov do úbočí sletí, tí očistia Tatry
moje z o-stva smetí. Ppk. II. 190.

Odroditi se čemu: víře svých otců.
Dch. — od čeho. Pan Tadeáš se od svých
předků neodrodil. Kká. Td. 33.

Odrodstvo, a, n. = odrodilstvo. Slov.
Orl. VI. 231.

Odrok, u, m. = odročení. Slov. Šd.

Odroň, ě, m. = trulant, der Tölpel. Slov.
HVaj. BD. II. 36.

Odroněc, ňce, m. = odroň. Slov. Phľd.
V. 55.

Odronek, nku, m. = odrůnek. Slov. Hol.
332.

Odrost = lidé odrostlí. Mladší náš o.
Obz. 1880. — O. = doba od nasazení pa-
rohů až do jejich úplného výrostu. Škd.
exc.

Odrostkatý, Peitschentriebe habend,
v bot. Sl. les., Rst. 455.

Odrotovať = odratovati Slov. Šd.

Odrovaný; -án, a, o. Zahrada vínem
o-ná. Vz Odrovati. Výb. II. 1128.

Odrovice, Odrowitz.

Odrovnati = odstraniti. O. překážky.
SP. II. 174.

Odrovníkový. O. vzdálenosť, směr proudu
vzdušného, proudění, proud. Stč. Zem. 420.,
580.—582.

Odrozování. Theorie o. (descendenční).
Hg. 121.

Odrozprávati = v rozprávce odpovídati.
Slov. N. Hluk. III. 372.

Odrtina, y, f. = odpadek, otesek dřevní,
der Holzabfall. Sl. les..

Odrtiti = podrtiti. Šd.

Odrtlý = drzý, nestydatý. Na Polic.
Kšá.

Odruba, y, f. O. pilířová (při dobývání
pilířovém), der Pfeilerabschnitt, Abschnitt,
Stoss, Streb. Hř. 46.

Odrubati, vz Odroubiti.

Odrubně, stossweise. Hř. 46.

Odrubový. O. dobývání (pilířové), stoss-
artiger Pfeilerbau, Stossbau beim Pfeiler-
bau; stěnování, stossartiger Strebbau. Hř.
46.