Oenanthol, u, m., v lučbě. Vz Šf. Poč.
456.

Oenanthylan, u, m., v lučbě. S. N. XI. 4.

Oesofagotom, u, m. Wld.

Oesofag-us, u, m. = jícen.

Oestreicher, chra, m. O. Frant., děkan,
1748—1825. Vz Jir. Ruk. II. 58., Jg. H. 1.
604.

Oetynk Starý. Sdl. Hr. IV. 55 , Arch.
VIL 445.

Ofábořiti = fábory okrášliti. — co :
obrazy. Kos.

Ofackať = osrati. Slov. Bern.

Ofafrať = oškamrať. Slov. Bern.

Ofäga, y, f., die Kohlenhaufenfege. Slov.
Ssk.

Ofákať = ofackať. Slov. Bern.

Ofakliti, il, en, ení = podělati, bema-
chen. Ofaklil mu celou stěnu. Slov. Rb. Sb.

Ofancovati = dávati dary, podpláceti,
bestechen. V Roušíně u Č. Kruml. Plsk.

Ofanec, nce, m. = dar, úplatek. Kdo
chce vyhráti, musí nositi ofance. V Rou-
šíně u Č. Kruml. Plsk.

Offenbar, něm. = na jevě jest, na bíle-
dni jest, zřejmá věc jest, všem vědomá věc
jest a p. Er ist o. ein Narr, že blázen jest,
na jevě jest. Zk. Ml. II. 86.

Offěra. Cf. Kram. Slov., Mkl. Etym. 220.
O-ru dávati. Št Kn. š. 113. Nosí groš svůj
čertu na o-ru (vše darmo). Kos. Ol. I. 143.
Offěrujte offěru. Ž. wit. 4. 6. Vz ib. 237.
Oltář zostal a o-ru čert vzal (žena zůstala
a věno pryč). Slov. Zátur.

Offerent, a, m., z lat. = kdo offertu po-
dává. Us. Pdl.

Offěrovati, sacrificare. Ž. wit. 4. 6. —
co. St. Kn. š. 8. — co kde: meč na ol-
táři o. Kar. 93. — od čeho po čem. Od
biřmování o. po peniezi Hus I. 419.

Offertní, Offerten-. O. jednání, řízení.
Us. Pdl.

Offertori-um, a, n., lat. = obětování,
čásť mše. Rk. Sl.

Official. Půh. II. 454. O. školní, Mus.
1880. 249., poštovní atd.

Ofina, y, f., vz Ofena. Us.

Ofikaný = špatně ostříhaný; ošizený.
Mor. Bkř.

Ofka, y, f, os. jm. Arch. I. 392., VIII.
427. a j. tam.

Oflenda, y, f., ves u Skutče.

Oflfa, y, m. = lump, opilec. Na Hané.
Bkř.

Oflinek. Taký o-nok dostaneš, že sa ti
len tak ziskrí v očiach. Mt. S. I. 117.

Ofňukaný; -án, a, o, verweint. Jdi mi
íňukaleno o-ná. Mor. Šd.

Ofonografovati. Něčí hubu o., phono-
graphisch aufnehmen. Nár. listy.

Ofoukati, vz Ofouknouti.

Ofouknouti co čím: prach ústy s ně-
čeho. ZČ. III. 43. — se. Ofoukla se její
milosť (pyšné odpověděla). Drsk. Však vy
se ofúkáte (slezete se, o milencích). Mor.

Ofrckati, stückweise bestreuen. Slov.
Bern.

Ofrejmarčiti koho = ošiditi, obehráti
a p. Us. Rgl.

Ofrfrati = ofafrati. Všecko napred
o-fral. Slov. Bern. Vz Frfrati.

Ofrklati = ofrflati. Slov. Lipa I. 27.

Ofŕskati = osvětliti? Zasvitom ju ofŕ-
skalo ranním. Slov. Phľd. IV. 24.

Ofthalm-us, a, m. O. Vít, právník, nar.
v Strakonicích o. r. 1550., f asi 1597. Vz
Tf. H. 1 59 , Mus. 1863. 313.

Ofuknutí, n. Neodvracuj se s o-tím se.
BR. II. 25. a.

Ogabalosť, i, f. = ochablosť. Slov. Phľd.
III. 2. 174.

Ogabalý = ochablý. Slov. Phľd. III. 2.
174.

Ogabanec, nce, m. = kdo je ogabaný.
Na již. Mor. Sd.

Ogabaný = obraný, oloupený. Na již.
Mor. Šd.

Ogabati = obrati, oloupiti, berauben. —
koho oč. Hráči v karty o všecko ho o-li.
Na již. Mor. Šd.

Ogančoveť = ohaněti? Slov. Stará mi
ogančovela. Čkžk. II. 60.

Ogar = chasník, odrostek. Cf. Mkl. Etym.
220. Na Laš. = neposlušný kluk. Brt. Ani
tak nehoří svíčka nad oltářem, jako mé
srdenko želí za ogarem. Sš. P. 796. U Pří-
bora nadávka jako jinde pacholek, holomek,
chlap. Kčk.

Ogara, y, m. = ogar. Brt. D. 150., Pk.
Ps. 100.

Ogarek, rka, m. = ogar. Mor. Dle Brt.
D. 149. ogarek = pacholík, ogarec = odro-
stek.

Ogeba, také člověk plačtivý. Mor. D.

Ogébenec, nce, m. = ubrečené děcko. Vz
Ogébený. Brt. D. 240.

Ogébený; -en, a, o = otevřený. O. dvéře.
Mor. Brt. D. 240. — O. = kdo se pořád
gébí (pláče), má hubu otevřenou na pláč,
plačtivý. Brt. D. 211. O. dítě. Brt., Vck.

Ogébit, ogebovati se = ceniti se, bře-
četi, greinen; šklebiti se, ošklíbati se, flei-
schern. Mor. Otĺcf. Brt., Ssk. Co se pořád
na mne ogebuješ? Vck. — se na koho.
Na všecky se ogébil = utrhl, obořil. Na
již. Mor. BKn. II. 11., Brt.

Ogeglo, a, m. = hlupák, nemotora. Slez.
a laš. Brt., Šd.

Ogemlaný; án, a, o = ohlodaný, ožvý-
kaný. Cf. Gemlati. Slez. Šd., Brt. D. 211.

Oger, gru, m. = ocher. Slov. Bern.

Oglejiti, beleimen. Loos.

Ogliediti, poliren, glasiren. — co čím:
pozlatkou. Vz Řeč.

Ogňábený; -en, a, o. Dobytek má nohy
o-né. Brt. D. 211. Vz Ogňábiti.

Ogňábiti, il, en, ení = ohňésť. Kráva
chrome, o-la si ratičky. Val. Brt. D. 240.

Ogombíkovaný; -án, a, o, mit Knöpfen
besetzt. Vz Gombík. Mor. a slov. HVaj.
BD. II. 124.

Ogrmán oprav v: Ogrman.

Ogrmanec, nce, m. Čtyry panny v tanci
a dva o-ci a jeden švihovec (kola u vozu —
volci — bič). Šd. Osm noh, čtyři branci a
dva o-ci (berani, když se trkají). Mor. Šd.

Ogrňať sa = otáleti, säumen. U Místka.
Škd.

Ogrodzon, a, m., ves u Těšína.