Předchozí (74)  Strana:75  Další (76) |
|
|||
75
|
|||
|
|||
Oenanthol, u, m., v lučbě. Vz Šf. Poč.
456. Oenanthylan, u, m., v lučbě. S. N. XI. 4.
Oesofagotom, u, m. Wld.
Oesofag-us, u, m. = jícen.
Oestreicher, chra, m. O. Frant., děkan,
1748—1825. Vz Jir. Ruk. II. 58., Jg. H. 1. 604. Oetynk Starý. Sdl. Hr. IV. 55 , Arch.
VIL 445. Ofábořiti = fábory okrášliti. — co :
obrazy. Kos. Ofackať = osrati. Slov. Bern.
Ofafrať = oškamrať. Slov. Bern.
Ofäga, y, f., die Kohlenhaufenfege. Slov.
Ssk. Ofákať = ofackať. Slov. Bern.
Ofakliti, il, en, ení = podělati, bema-
chen. Ofaklil mu celou stěnu. Slov. Rb. Sb. Ofancovati = dávati dary, podpláceti,
bestechen. V Roušíně u Č. Kruml. Plsk. Ofanec, nce, m. = dar, úplatek. Kdo
chce vyhráti, musí nositi ofance. V Rou- šíně u Č. Kruml. Plsk. Offenbar, něm. = na jevě jest, na bíle-
dni jest, zřejmá věc jest, všem vědomá věc jest a p. Er ist o. ein Narr, že blázen jest, na jevě jest. Zk. Ml. II. 86. Offěra. Cf. Kram. Slov., Mkl. Etym. 220.
O-ru dávati. Št Kn. š. 113. Nosí groš svůj čertu na o-ru (vše darmo). Kos. Ol. I. 143. Offěrujte offěru. Ž. wit. 4. 6. Vz ib. 237. Oltář zostal a o-ru čert vzal (žena zůstala a věno pryč). Slov. Zátur. Offerent, a, m., z lat. = kdo offertu po-
dává. Us. Pdl. Offěrovati, sacrificare. Ž. wit. 4. 6. —
co. St. Kn. š. 8. — co kde: meč na ol- táři o. Kar. 93. — od čeho po čem. Od biřmování o. po peniezi Hus I. 419. Offertní, Offerten-. O. jednání, řízení.
Us. Pdl. Offertori-um, a, n., lat. = obětování,
čásť mše. Rk. Sl. Official. Půh. II. 454. O. školní, Mus.
1880. 249., poštovní atd. Ofina, y, f., vz Ofena. Us.
Ofikaný = špatně ostříhaný; ošizený.
Mor. Bkř. Ofka, y, f, os. jm. Arch. I. 392., VIII.
427. a j. tam. Oflenda, y, f., ves u Skutče.
Oflfa, y, m. = lump, opilec. Na Hané.
Bkř. Oflinek. Taký o-nok dostaneš, že sa ti
len tak ziskrí v očiach. Mt. S. I. 117. Ofňukaný; -án, a, o, verweint. Jdi mi
íňukaleno o-ná. Mor. Šd. Ofonografovati. Něčí hubu o., phono-
graphisch aufnehmen. Nár. listy. Ofoukati, vz Ofouknouti.
Ofouknouti co čím: prach ústy s ně-
čeho. ZČ. III. 43. — se. Ofoukla se její milosť (pyšné odpověděla). Drsk. Však vy se ofúkáte (slezete se, o milencích). Mor. Ofrckati, stückweise bestreuen. Slov.
Bern. Ofrejmarčiti koho = ošiditi, obehráti
a p. Us. Rgl. |
Ofrfrati = ofafrati. Všecko napred
o-fral. Slov. Bern. Vz Frfrati. Ofrklati = ofrflati. Slov. Lipa I. 27.
Ofŕskati = osvětliti? Zasvitom ju ofŕ-
skalo ranním. Slov. Phľd. IV. 24. Ofthalm-us, a, m. O. Vít, právník, nar.
v Strakonicích o. r. 1550., f asi 1597. Vz Tf. H. 1 59 , Mus. 1863. 313. Ofuknutí, n. Neodvracuj se s o-tím se.
BR. II. 25. a. Ogabalosť, i, f. = ochablosť. Slov. Phľd.
III. 2. 174. Ogabalý = ochablý. Slov. Phľd. III. 2.
174. Ogabanec, nce, m. = kdo je ogabaný.
Na již. Mor. Sd. Ogabaný = obraný, oloupený. Na již.
Mor. Šd. Ogabati = obrati, oloupiti, berauben. —
koho oč. Hráči v karty o všecko ho o-li. Na již. Mor. Šd. Ogančoveť = ohaněti? Slov. Stará mi
ogančovela. Čkžk. II. 60. Ogar = chasník, odrostek. Cf. Mkl. Etym.
220. Na Laš. = neposlušný kluk. Brt. Ani tak nehoří svíčka nad oltářem, jako mé srdenko želí za ogarem. Sš. P. 796. U Pří- bora nadávka jako jinde pacholek, holomek, chlap. Kčk. Ogara, y, m. = ogar. Brt. D. 150., Pk.
Ps. 100. Ogarek, rka, m. = ogar. Mor. Dle Brt.
D. 149. ogarek = pacholík, ogarec = odro- stek. Ogeba, také člověk plačtivý. Mor. D.
Ogébenec, nce, m. = ubrečené děcko. Vz
Ogébený. Brt. D. 240. Ogébený; -en, a, o = otevřený. O. dvéře.
Mor. Brt. D. 240. — O. = kdo se pořád gébí (pláče), má hubu otevřenou na pláč, plačtivý. Brt. D. 211. O. dítě. Brt., Vck. Ogébit, ogebovati se = ceniti se, bře-
četi, greinen; šklebiti se, ošklíbati se, flei- schern. Mor. Otĺcf. Brt., Ssk. Co se pořád na mne ogebuješ? Vck. — se na koho. Na všecky se ogébil = utrhl, obořil. Na již. Mor. BKn. II. 11., Brt. Ogeglo, a, m. = hlupák, nemotora. Slez.
a laš. Brt., Šd. Ogemlaný; án, a, o = ohlodaný, ožvý-
kaný. Cf. Gemlati. Slez. Šd., Brt. D. 211. Oger, gru, m. = ocher. Slov. Bern.
Oglejiti, beleimen. Loos.
Ogliediti, poliren, glasiren. — co čím:
pozlatkou. Vz Řeč. Ogňábený; -en, a, o. Dobytek má nohy
o-né. Brt. D. 211. Vz Ogňábiti. Ogňábiti, il, en, ení = ohňésť. Kráva
chrome, o-la si ratičky. Val. Brt. D. 240. Ogombíkovaný; -án, a, o, mit Knöpfen
besetzt. Vz Gombík. Mor. a slov. HVaj. BD. II. 124. Ogrmán oprav v: Ogrman.
Ogrmanec, nce, m. Čtyry panny v tanci
a dva o-ci a jeden švihovec (kola u vozu — volci — bič). Šd. Osm noh, čtyři branci a dva o-ci (berani, když se trkají). Mor. Šd. Ogrňať sa = otáleti, säumen. U Místka.
Škd. Ogrodzon, a, m., ves u Těšína.
|
||
|
|||
Předchozí (74)  Strana:75  Další (76) |