Jaký oheň, taký dým, jaký otec, taký syn
Us. Brt. Nikdy ohněm nehraj sobě, sic na
škodu bude tobě. Sb. uč. Zdá-li se o ohni,
je toho dne peklo (křik) v domě. Val. Vck.
Voda vře živým ohněm (o teplých prame-
nech). Hádanky: Kto ho zbáči, nah ho po-
tlačí; kto ho chce chovať, musí sa varovať;
ak mu dáš mast, bude räsť, keď narastie,
bude krásť, bude zbíjať, mečom okol hlavy
zvíjať, i z domu ťa vypere i všetko ti pred
očima požere. Mt. Š. I. 135. Jsem-li na
střeše, smutně se díváš, jsem-li v kamnech,
rád mne míváš. Sb. uč. Měkké dělám z tvr-
dého, tvrdé dělám z měkkého, s větry rád
se pojím, ale vod se bojím. Brt. Dt. 145
O. svatojanský, při zvláštních slavnostech,
na památku mistra Jana Husi, bludný. Vz
Zbrt. 288.-289 Ohně. Vz Arch. III. 613. —
O. = prostor ke zkujňování železa v ohništi
hamerném. NA. IV. 163. — O. = lesk.
Zraky zbožným ohněm zňaté. Kká. K sl. j.
231. O. šlehl z oka jeho. Hdk V jeho oku
plál divý o. Vrch. — O. Práchno bukového
dřeva, když svítí, sluje kočičím ohněm. Val.
Vck. — O. pekelný Výb. II. 27. 0. Eliášův.
Vz Krok. 1888 102., NA. V. 383. O. svatý,
nemoc vepřového dobytka. J. C. Beránek. —
O. = čilosť, zápal. Byla jako o. do práce.
Vlč. Holka jako o. a rtuť. Sá. Nový o. vjel
v ochablé jich žíly. Vrch. O láskou v srdci
vzňatý. Vrch. O. lící. Kká. Byl v plném
ohni Hrts. O. radostný. NA. III. 128. O.
pravé múdrosti. Št. Kn. š. 181. Předsevzetí
v ohni vášně tvořená Jbl. Když se o. (zlé)
rozmůže, ani moc ani řeky k jeho přetržení
nepostačí. Výb. II. 1633. — O. v tváři,
plama. Vz Slov. zdrav.

Ohenní, -ný. O-ný plamen, flamma ignis.
Ž. wit. 28. 7. O-ní práce, Hř. 47., roury
kotlové, Hrm. 14., čára v táboře vojenském.
NA. III. 86. Ohenný šíp. Dk. Aesth. 429.
O-ný = ohnivý. Sv. ruk. 77. Bodaj toho
čerti do o-ného pekla odvlekli! Němc.

Oheňpar, u, m. = oheňpara. Šm.

Oheňpara, y, f. = chrastavá nemoc dítek.
Vchř. Vz Ohnipara, Oheňpara.

Oheňsko, a, n. = Ohňov, das Feuerland.
Šm.

Ohéral, a, m., os. jm. na Mor. O. Jan,
publicista. 1810.-1868. Vz Rk. Sl., Jg. H. 1.
604.

Ohkati = oh, oh! říkati. Slov. Šm.

Ohlad, vz Vohlady.

Ohladati = spatřiti. Hr. ruk. Ř. 388.,
Kat. 627.

Ohladčiti = v sobotu večer se scházeti.
Vz Ohlad. Na mňa sa usmieváš, s druhými
vohladčíš. Slov. Koll. Zp. II. 378.

Ohtadění = ohlazení. Slov. Bern.

Ohladěný = ohlazený. Slov Bern.

Ohladidlo, a, n. = zrcadlo. Slov. gem.
Dbš.

Ohladiti se kde. Obuv se na trávě
ohladí. Šml. — se komu Už sa mu pa-
lička o-la (uvykl žebrotě). Slov. Orl. IX.
248.

Ohlas, u, m., ohlasa, y, f. Jir. Mor. 80.,
Hol. 7. Cná ohlasa. Pravn. 568. O. budí
v prsou mých nepokoj tvůj. Zr. Doň.
O Ohlasu písní ruských Čelakovského vz

Pa! Rhh. I 30.-35 — O = odpověď. Daj
nám o., kde jsi? Koll. Zp. II. 370.

Ohlásiti o čem. Dědicové o rolích takto
o-li Exc. — se kde. Jsou se tedy v sněmě
někteří o-li (ozvali). 1535. Mus. 1883. 144.
— se proti čemu jak. Proti čemuž dů-
razně se ohlašovali. Šf. III. 227. — se. Už
mi zomreš, už sa boží posel ohlašuje (ku-
vik křičí). Němc. IV. 420. — koho s kým.
S jinou ho ohlašoval (s kazatelny). Sá. —
se komu v čem, sich über etwas erklären.
J. tr. Ať se v tom ohlásí u p. primatora.
Mus. 1880. 254 — se jak. Nádej na lepšie
časy kedys v skutku sa ohlásí. Kyt. 1876.
32. — se čím. Dumkami maloruskými ohla-
šovaly sa zadivené stráne. Orl. VII. 95.

Ohlasně. Skrytě i o; Vyznáváme všem
o.; A bylo-liby naň dovedeno o , žeby které
bludy kázal. Výb. I. 913., 1041., II. 381.
Nás také o. haniete. Krnd. 4. Zjevně i o.;
Upomínají tě zjevně, o-ně a neskrytě. Pravn.
376., 659.

Ohlasový = ozvěnový.

Ohláška, das Aufgebot. Cf. Ott. II. 261.
Má o-ky namočené pod kamenem, až ten
kámen shnije, bude se vdávati. U Ronova.
Rgl. Poslouchá-li nevěsta své o-ky, bude
s manželem žíti v nesvornosti Mus.

Ohlašovník, a, m , der Aufbieter, Ver-
kündiger. Bern.

Ohlav, camus. Ž. wit. 31. 9. O. = řemení
koni na hlavu dávané. Us. Hk.

Ohlavek = klobouk bez střechy Slov.
Dbš. Obyč. 11.

Ohlavení částek, recapitulatio, Wieder-
holung am Schlusse des Satzes, des Auf-
satzes. Nz., Šf. Rozpr. 69. Což nyní zde
ještě v o. představujeme. Koll. III. 254.

Ohlaví, vz Ohlav. Který by muž chtěl
hlavu svú podati v o. manželství.... Jel.
Enc. mor. 12. — O. lodi. Ve přídě byla
ženská postava jako o. Mour.

Ohlavička, y, f. = zhlaví, das Zapfen-
lager. Nz.

Ohlávka, die Herdkappe. Hř.

Ohlávkovati = ohlávku dáti. O. koně.

Ohlávkový, Halfter-. O. řemen (na ohláv-
ky), řetěz. Šp.

Ohlavnice, e, f. = pruhová, pásková
usně klobouková, das Hutstreifenleder, Hut-
leder. Šp.

Ohlazenosť, i, f., die Eleganz. Šm.

Ohlazený. Roura s krajem o-ným. ZČ.

I. 491.

O hle! O sieh! Šm.

Ohled. Z o-dů zdravotních. Us. Ohledy
hmotné. Dk. O-dem na to. Šf. Strž. II. 508.
Nedělám na to o. Žink. Fč.

Ohledací, Augenscheins-. O. protokoll,
stání, J. tr., lístek. Bor. 651., komisse, Us.,
sbor (patrouilla).

Ohledač mrtvoly, Us. Pdl., peněz. Výb.

II. 399. Prijdú k nám ohladčia. Koll. Zp. I.
160

Ohledační = ohledací. O. lístek (po ohle-
dání mrtvoly lékařem napsaný). Us Pdl.
Ohledanec. Vz Obědovati (dod.)
Ohledání polohy země, místností, Dch ,
nových domů. J. tr. Žádali jsú listu toho
k o. NB. Tč. 69.