Ohněstrojmistrovství, n , die Feuer-
werkmeisterei. Čsk.

Ohněstrojstvo, a, n., das Feuerwerks-
corps. Čsk.

Ohněstrůjce, e, m., der Feuerwerker.
Dch. Vz Ohněstrojník.

Ohněvod. KP. V. 268.

Ohněvý plamen. Výb. I. 341.

Ohněvzdorný. O. hlína, Hř. 47., cihly
(chamotky). Frč. Vz Ohňovzdorný, Ohni-
vzdorný.

Ohnězhoubný. O. zbraň. Jir.

Ohní, Feuer-. O. plamen, sloup; pára
(dětská nemoc po lících, die Vierziger, že
40 dní trvá); muž, das Irrlicht. O. mužové
po bařinách chodí. Laš. Tč. — O. očko
trojpáskované, pyriglena domicella, pták.
Brm. II. 2. 655.

Ohnibarvec, rvce, m., pyrochroa, brouk.
O. červcový, p. coccinea, hřebenorohý, p.
pectiniformis. Kk. Br. 260.

Ohnice, raphanus, der Rettig. O. řetkev,
r. sativus, vz Řetkev; rolní, r. raphanistrum,
Ackerrettig, Hederich, Feldkohl. Vz Rstp.
89., Rosc. 145., Čl. Kv. 300., Slb. 708. —
O. = ohniva, ohnivice, trejl, řepka, poplava,
mor. řepice, sinapis arvensis, der Acker-
rettig, Hederich, Ackerserf. Jg. Slov. Cf.
Hořčice rolní. O. = hořčice polní, plevel
v obilí. Brt. — O. = sumka. Cf. Brm. IV.
2. 420. — O., Ohnitz, ves u Olom.

Ohnicový, Hederich-. Vz Ohnice. Dobro
hyne a rastie zlo jak o. býlä. Phľd. II. 334.

Ohníč, ves u Teplice. U Bilína oprav
v: u Bíliny, ale lépe: u Teplice. Blk. Kfsk.
910., Rk. Sl.

Ohničanín, a, m. = představený ohništi
i těm, kteří okolo ohniště se shromažďují,
čeledi. Let. Mt. Sl. VI. 2. 75.

Ohníček. Nahoře o. a dole rybníček
(říká se o okurkách, že milují horko a
vláhu). U Hořic. Hk. — O. = vlčí mák,
(plieskanec, slov. Rb. Sb.). Cf. Rstp. 60.,
Čl. Kv. 276 , 283., Slb. 663., Němc. III. 263 ,
Rosc. 140., Mllr. 8.

Ohnilec, lce, m., ohnilý = ospalec. Čce
Tkč.

Ohniočko, a, n. O. trojpáskované, pták.
Brm. II. 2. 655.

Ohniovatý = ohnivý. O. mluva. Ž. brn.

Ohnipal = nemoc vepřového dobytka.
J. C. Beránek.

Ohnipar, u, m., ohnipara. Mkl. Etym.
240. Jak lid léčí a zažehnává ohnipar (im-
petigo). Vz Mus. 1853. 478., 480. — Ohni-
para, y, m. = člověk nepořádný, ušpiněný
(nadávka). U Kr. Hrad. Kšť.

Ohnisko = krb. O. římské. Vz Vlšk.
504. — O. = místo, kde se zápalná látka
do podkopu vedoucí zapaluje. NA. III. 162.
— O., der Feuerraum. O. parního kotlu.
Šmr. 31. O. vytápěcí, roztápěcí, zkujňovací,
k přepouštění a zkujňování mědi, železa,
k přepalování stříbra. Vz NA. IV. 162. až
163. — O. křivé čáry, Vnč. 12., magneti-
cké. Stč. Zem. 670. O. čočky. ZČ. III. 169.,
188., Schd. I. 114. — O., přens. O. vzděla-
nosti. Lpř. Děj. I. 44. Mnichov, o. něme-
ckého umění. Osv. 1. 369. — O. = roz-
házená kopka sena. U Fryčovic. Brt.

Ohniskovice, ves zašlá. D. ol. I. 823.

Ohniskový. O. křivka, ZČ. III. 69., rov-
nice ellipsy, hyperboly, Jd. Geom. IV. 74.,
102., bod.

Ohnišče, vz Ohnisko.

Ohniščenín, a, m. V MV. nepravá glossa.
Pa.

Ohnišov, Wohnischow. Blk. Kfsk. 682.,
Sdl. Hr. II. 55., 65., Rk. Sl.

Ohnišťany, Wohnischtian. O. Staré a
Nové u N. Bydžova. Blk. Kfsk. 731., Sdl.
Hr. I. 67., V. 363, Rk. Sl.

Ohnišťátko, a, n., vz Ohnisko.

Ohnišťko, a, n., vz Ohnisko. Vrat. —
O., a, m. Jan O. ze Smidar a j. Výb. II.
385., Tk. IV. 295., 344., Tk. Žk. 186., Sdl.
Hr. V. 207., 310., Arch. VII. 488.

Ohnišťkovice, míst. jm. Pk. Npj. 14.,
Rk. Sl.

Ohništky, ves. D. ol. X. 213.

Ohništný. O. bohové (domácí). Koll. St.
807.

Ohnišťovice, dle Budějovice, Wonischen,
ves v Plzeň. Blk. Kfsk. 662.

Ohništský. O. Lhota, vz Lhota.

Ohniváček = motýl, der Feuerfalter. O.
zdesnový, p. Helle, modrolesklý, p. Alci-
phron, černočárný, p. Hippothoe, modrolemý,
p. Eurydice, janovcový, p. Thersamon, černo-
skvrnný, p. Dorilis, černokřídlý, p. phlaeas,
gefleckter F., celíkový či dukátový, p. vir-
gaureae, Dukaten-, Goldruthenfalter. Vz Stn.
I. 30.—31. — Brm. IV. 394. — O., čku,
m. = sopka (!). J. Nej.

Ohnivák, a, m. = snovač ohnivý, pyro-
melana franciscana, pták. Brm. II. 2. 395. —
O., u, m. = blesk. Jak svítíš dnes mi z mraků,
horský, dravý ptáku ohniváku? Pokr. Z hor
15. Vz Ohniváč.

Ohuivásek, ska, m. = ohniváček. Kk.

Ohnivě červený. Us. Pdl.

Ohnivka, y, f., uhlox, květina. Us. Pdl.

Ohnivko, a, n. = článek řetězu. Mor.
Brt. D. 240.

Ohnivo, a, n. = ohnivko. Brt. D. 240

Ohnivý = rozpálený. O. drak (veliká le-
tavice), Stč. Zem. 252, pila (parní), Val.
Brt., slunce, Posp., muž (bludička, das Irr-
licht). Také na Mor. Kšť, Mtl. — O =
plný ohně atd. O. víno. Us. Pdl. — O. =
ohni podobný. O. opál, Osv. I. 667., červeň.
Mj. — O. = náruživý atd. O. nadšení, Tf..
slova, J. Lpř., pohled, letora, řeč, touha.
Pdl — O. Země, souostroví u již. Ameriky,
das Feuerland. Posp.

Ohnivzdornosť, i, f., die Feuerfestig-
keit. Us. Pdl.

Ohnivzdorný, feuerfest, feuersicher. Vz
Ohněvzdorný. Dch. O. cihla, Zpr. arch. VIII.
71., látka, pokladnice, Us. Pdl., kámen,
hlína, písek, nerost. NA. IV. 164., 168., 176.,
V. 474.

Ohňobarvý, feuerfarbig. O. býk. Koll
St. 26.

Ohňobílý, feuerweiss. Koll. St. 594.

Ohňoctitel, e, m., der Feuerverehrer,
-anbeter. Koll. St. 2., 22.

Ohňoctitelský, Feueranbeter-. Úřad o
čili kněžský u Etrusků. Koll. St. 263.