Ohradění, n. = ohrazení. Slov. Bern.

Ohraděný = ohrazený. Slov. Bern.

Ohradištko, a, n. = pole u Nuzic v Táb.
BPr.

Ohraditi, munire. Ž wit. 30.22. — co.
Jeden druhého česť má ohrážeti. Št. Kn. š.
94 — se čím. Nebeské světlosti oděním
sě o-div. Kar. 117. Ohraď se vším dobrým.
Pass. mus. 467. — se komu Ohražuje se
apoštol židům, že . . . BR. II. 506. — se
před čím. Pharao o-dil se před drahými
letmi. Brig. 2. a.

Ohrádka = ohrazené místo v hospodě
v šenkovně, kde hospodský svůj nálev, ná-
činí a pokladnici má. Sk.

Ohradní. Podlé vyměření práva měst-
ského dříve než se stavunk stane, vždycky
k vrchnosti těch lidí, pro něž stavunku se
žádá, psaní o. a žaloba učiněna bývá. Bdž.
158. O. pilíř (úhelný, jámový, střídový, pře-
kopní, svážný). Hř. 47.

Ohradník, u, m. = ohradní pilíř, vz
Ohradní. Hř. Pomezní o., der Gränzpfeiler.
Hř. — O., a, m. = kdo ohradu opatruje Šd.

Ohradný = rybník u Valečova na Bole-
slavsku. Blk. Kfsk. 807.

Ohradský, sam. u Humpolce.

Ohrádzať = ohrazovati. Slov. Šd

Ohraněčný = přespolní, auswärtig. U Opav.
Klš.

Ohraněný; -ěn, a, o, begränzt. O voda.
Nz. Ostatně vz Ohraniti.

Ohraničení, n., die Be-, Umgränzung.
O. mořské. Kř. Stat. 4.

Ohraničenosť, i, f, die Begränzung. Tš.
O podm. 14., Phľd. III. 2. 195. Zeměpisná

o. Phl'd. VI. 283. O. obrazu. Dk. Poet. 28.
Ohraničený, begränzt. O. lišej, zánět.
Ohranule, e, f., escobedia, die Escobedie,

rostl. O. šerpivá, e. scabrifolia. Vz Rstp.
1152.

Ohřapa, y, m. a f. = kdo spadne a po-
moci si nemůže. U Uher. Hrad. Tč.

Ohřásnút sa čeho i čemu = uleknouti
se. Zlínsky. Brt. D. 240.

Ohřáti. Cf Bž. 203. — co (čím): ohněm.
Mj. 135. Ohřívá pořád staré zelí (pořád
o jednom mluví). Kmk.

Ohrazda, y, f. = ohrada. Hrobní o-dy.
Koll. IV. 197.

Ohrazení České a Německé, Böhmisch-,
Deutsch-Baumgarten, vsi u Budějovic. Blk.
Kfsk. 657., Rk. Sl.

Ohrazenice, Wohrazenitz, vz II. 336.
Blk. Kfsk. 803., 844., Sdl. Hr. I. 256., III.
305., IV 152., VI. 208, 215., Rk. Sl. — O,
Ohrazenitz, ves u Pardubic. Na O-ci, po-
zemky na Písecku; V O-cích louka u Se-
dlice na Plasku. BPr.

Ohrazenosť u sebe samých a nevážení
cizího. Pal Rdh. III. 240.

Ohrazensko, Ohražensko, a, n , les u Chu-
denic. BPr.

Ohrazený O. bradavky chutnací. Osv.

I. 148., Dk. P. 15, Šv. 50. — čím. Tak
bolestú o na bieše vňuž temným oblakem
Hr. ruk. 119.— Kar. 14., 81

Ohrážať = trápiti, sužovati. Laš. Brt.
D. 240.

Ohraždějovice. Dal. 191.

Ohražení, vz Ohrazení.

Ohraženický potok = přítok Litavky.
Kv. 1885 648.

Ohraženka, y, f. = louka u Star. Tá-
bora. BPr.

Ohražní, Einfriedigungs-. O. stoka Sl.
les.

Ohrděti, ěl, ění, stolz werden. Ssk

Ohrditi = pohrdnouti. Slov. Němc. VII.
187., N. Hlsk III. 321 My valaši to neradi,
keď nás dakto ohrdie. Dbš. Obyč. 58.

Ohrdlí = nášijek, kruh nebo řetěz kolem
krku. Mor. Knrz , Tbz.

Ohrdlík, u, m = ohrdlek Btk. Voc. 95.

Ohrdnúť = opovrhnouti. Slov. Ssk.

Ohřeb. V 3. řádce za Mus. polož. ,Pal.
Rdh. II 147.' a v 9. řádce za Bdl. polož:
,Šf. III. 125., Vdání.' O. = nejvyšší stupeň
vdání. Vdání bylo sázkou na soud, soupeři
se sázeli o-bem o celé jmění dávajíce tomu,
který při získal, právo, aby přesouzenému
veškeré jmění vzal Cf. Kn. rož. 124, Pr.
1870. 840. Summa peněz těchto v ohřebu
obsažená mezi stranu v rozepři vítězící a
mezi úředníky toho soudu, u něhož pře ko-
nára, na rovno rozdělena bývala. Šf. III.
126 Žaloba o o. Výb. I. 981

Ohrebať = ohrabati Slov Bern.

Ohřebec = chlum mezi Čechy a Mor.,
Schönhengst. Krč.

Ohřebelce, e, n. = kartáč, jímž se koně
a krávy čistí. Vck

Ohřebélko, vz. Ohřeblo. — O. = dlouhé,
tenké dřevo, na jehož konci vodorovně jest
upevněno polokruhovité prkénko. U Va-
lachů na Mor. na míchání žinčice v kotle.
Čch. — O. = druh vyšívání Vz Obzor. 1884.
293. Brt.

Ohřebélkový. O. formička. Vz Ohřebélko
(vyšívání). Brt. L N. II. 91.

Ohřebiti se. Až se kráva ohřebí a ko-
byla otelí = nikdy. Bdl.

Ohřebláž, e, m. = kdo dělá ohřebla. Šd.

Ohřeblo = vysoká deska na nohách a
hlavách postelí. V Podluží. Brt — O. =
vrch na Vsacku. Vck.

Ohřej, e, f. = teplý kámen nebo cihla
k ohřívaní nohou, rukou. V Chotěboř. Neud.

Ohřejbati, be-, umnagen. U Olom. Sd.

Ohrejduška, y, f. = rus národ. oděr.
Kraszewski.

Ohřet, vz Ohřáti, Bž. 187.

Ohřev. Dříví k ohřevu. 1552. Wtr. Po-
starať sa o ten milý ohriev na zimu. Dbš.
Sl pov III. 35.

Ohrevadlo, a, n. = ohřívadlo. Slov. Bern.

Ohřezlý = šeredný.

Ohriaknúť sa = obořiti se. Ohriakol sa
na zahradníka. Slov. Dbš. Sl. pov. VII 44

Ohriev = ohřev. Slov.

Ohrievať = ohřívati. Slov. Rr. MBš.

Ohříšněti, ěl, ění, sündhaft werden. —
čím. Hřích Adamův, jímž celé člověčenstvo
o-lo. Sš I. 58.

Ohřívač, ohřívatel, e, m., der Warmer.
Šp. O. rukou, der Handwarmer, Muff. Dch

Ohřívák, u, m. = ohřívač. Zpr arch.

Ohřívání, n.. die Erwärmung O. ka-
hanem na 56°. ZČ. I. 250.



	81

	Ohradění, n. = ohrazení. Slov. Bern. Ohraděný = ohrazený. Slov. Bern. Ohradištko, a, n. = pole u Nuzic v Táb. BPr. Ohraditi, munire. Ž wit. 30.22. — co. Jeden druhého česť má ohrážeti. Št. Kn. š. 94 — se čím. Nebeské světlosti oděním sě o-div. Kar. 117. Ohraď se vším dobrým. Pass. mus. 467. — se komu Ohražuje se apoštol židům, že . . . BR. II. 506. — se před čím. Pharao o-dil se před drahými letmi. Brig. 2. a. Ohrádka = ohrazené místo v hospodě v šenkovně, kde hospodský svůj nálev, ná- činí a pokladnici má. Sk. Ohradní. Podlé vyměření práva měst- ského dříve než se stavunk stane, vždycky k vrchnosti těch lidí, pro něž stavunku se žádá, psaní o. a žaloba učiněna bývá. Bdž. 158. O. pilíř (úhelný, jámový, střídový, pře- kopní, svážný). Hř. 47. Ohradník, u, m. = ohradní pilíř, vz Ohradní. Hř. Pomezní o., der Gränzpfeiler. Hř. — O., a, m. = kdo ohradu opatruje Šd. Ohradný = rybník u Valečova na Bole- slavsku. Blk. Kfsk. 807. Ohradský, sam. u Humpolce. Ohrádzať = ohrazovati. Slov. Šd Ohraněčný = přespolní, auswärtig. U Opav. Klš. Ohraněný; -ěn, a, o, begränzt. O voda. Nz. Ostatně vz Ohraniti. Ohraničení, n., die Be-, Umgränzung. O. mořské. Kř. Stat. 4. Ohraničenosť, i, f, die Begränzung. Tš. O podm. 14., Phľd. III. 2. 195. Zeměpisná o. Phl'd. VI. 283. O. obrazu. Dk. Poet. 28. Ohraničený, begränzt. O. lišej, zánět. Ohranule, e, f., escobedia, die Escobedie, rostl. O. šerpivá, e. scabrifolia. Vz Rstp. 1152. Ohřapa, y, m. a f. = kdo spadne a po- moci si nemůže. U Uher. Hrad. Tč. Ohřásnút sa čeho i čemu = uleknouti se. Zlínsky. Brt. D. 240. Ohřáti. Cf Bž. 203. — co (čím): ohněm. Mj. 135. Ohřívá pořád staré zelí (pořád o jednom mluví). Kmk. Ohrazda, y, f. = ohrada. Hrobní o-dy. Koll. IV. 197. Ohrazení České a Německé, Böhmisch-, Deutsch-Baumgarten, vsi u Budějovic. Blk. Kfsk. 657., Rk. Sl. Ohrazenice, Wohrazenitz, vz II. 336. Blk. Kfsk. 803., 844., Sdl. Hr. I. 256., III. 305., IV 152., VI. 208, 215., Rk. Sl. — O, Ohrazenitz, ves u Pardubic. Na O-ci, po- zemky na Písecku; V O-cích louka u Se- dlice na Plasku. BPr. Ohrazenosť u sebe samých a nevážení cizího. Pal Rdh. III. 240. Ohrazensko, Ohražensko, a, n , les u Chu- denic. BPr. Ohrazený O. bradavky chutnací. Osv. I. 148., Dk. P. 15, Šv. 50. — čím. Tak bolestú o na bieše vňuž temným oblakem Hr. ruk. 119.— Kar. 14., 81 Ohrážať = trápiti, sužovati. Laš. Brt. D. 240.	Ohraždějovice. Dal. 191. Ohražení, vz Ohrazení. Ohraženický potok = přítok Litavky. Kv. 1885 648. Ohraženka, y, f. = louka u Star. Tá- bora. BPr. Ohražní, Einfriedigungs-. O. stoka Sl. les. Ohrděti, ěl, ění, stolz werden. Ssk Ohrditi = pohrdnouti. Slov. Němc. VII. 187., N. Hlsk III. 321 My valaši to neradi, keď nás dakto ohrdie. Dbš. Obyč. 58. Ohrdlí = nášijek, kruh nebo řetěz kolem krku. Mor. Knrz , Tbz. Ohrdlík, u, m = ohrdlek Btk. Voc. 95. Ohrdnúť = opovrhnouti. Slov. Ssk. Ohřeb. V 3. řádce za Mus. polož. ,Pal. Rdh. II 147.' a v 9. řádce za Bdl. polož: ,Šf. III. 125., Vdání.' O. = nejvyšší stupeň vdání. Vdání bylo sázkou na soud, soupeři se sázeli o-bem o celé jmění dávajíce tomu, který při získal, právo, aby přesouzenému veškeré jmění vzal Cf. Kn. rož. 124, Pr. 1870. 840. Summa peněz těchto v ohřebu obsažená mezi stranu v rozepři vítězící a mezi úředníky toho soudu, u něhož pře ko- nára, na rovno rozdělena bývala. Šf. III. 126 Žaloba o o. Výb. I. 981 Ohrebať = ohrabati Slov Bern. Ohřebec = chlum mezi Čechy a Mor., Schönhengst. Krč. Ohřebelce, e, n. = kartáč, jímž se koně a krávy čistí. Vck Ohřebélko, vz. Ohřeblo. — O. = dlouhé, tenké dřevo, na jehož konci vodorovně jest upevněno polokruhovité prkénko. U Va- lachů na Mor. na míchání žinčice v kotle. Čch. — O. = druh vyšívání Vz Obzor. 1884. 293. Brt. Ohřebélkový. O. formička. Vz Ohřebélko (vyšívání). Brt. L N. II. 91. Ohřebiti se. Až se kráva ohřebí a ko- byla otelí = nikdy. Bdl. Ohřebláž, e, m. = kdo dělá ohřebla. Šd. Ohřeblo = vysoká deska na nohách a hlavách postelí. V Podluží. Brt — O. = vrch na Vsacku. Vck. Ohřej, e, f. = teplý kámen nebo cihla k ohřívaní nohou, rukou. V Chotěboř. Neud. Ohřejbati, be-, umnagen. U Olom. Sd. Ohrejduška, y, f. = rus národ. oděr. Kraszewski. Ohřet, vz Ohřáti, Bž. 187. Ohřev. Dříví k ohřevu. 1552. Wtr. Po- starať sa o ten milý ohriev na zimu. Dbš. Sl pov III. 35. Ohrevadlo, a, n. = ohřívadlo. Slov. Bern. Ohřezlý = šeredný. Ohriaknúť sa = obořiti se. Ohriakol sa na zahradníka. Slov. Dbš. Sl. pov. VII 44 Ohriev = ohřev. Slov. Ohrievať = ohřívati. Slov. Rr. MBš. Ohříšněti, ěl, ění, sündhaft werden. — čím. Hřích Adamův, jímž celé člověčenstvo o-lo. Sš I. 58. Ohřívač, ohřívatel, e, m., der Warmer. Šp. O. rukou, der Handwarmer, Muff. Dch Ohřívák, u, m. = ohřívač. Zpr arch. Ohřívání, n.. die Erwärmung O. ka- hanem na 56°. ZČ. I. 250.