Ohyzdnice, e, f. = ohavnice. Bern.

Ohyzdnost. Vraždy a jiné o-sti páchali.
Pož. 126.

Ohyzdný = mrzký. O-náj' věc i před
Bohem i před lidmi, by .. Št. Kn. š. 153.
Cf. List. fil. XI. 347.

Ohyž = ohy! Brt. D. 175. Ohyž, kde můj
milý ležíš? Val. Vck.

-och = přípona jmen podstatných atd.
(-ochb). Cr. Bž. 233. Tato přípona tvoří
převzdívky: bajoch (mluvka), kraťoch (krátký
člověk), šmatloch, zrzoch atd. Vz Brt. D.
145. — -och koncovka lok. pl.: lesoch,
stromoch, zahradoch, lukoch. V Hlavnici
Cf. Brt. D. I. 19., 52., 113., 136., Osv. 1884.
57. (Brt), Brt. L. N. I. 223.

Och. Och, jdi s tím! Kmp. Čech. 154.

-ocha tvoří převzdívky: matlocha, šmat-
locha. Brt. D. 145. Cf. -och (dod.).

Ochab, u, m. = ochabnutí. Bez ochabu
stále bojoval. Šd.

Ochabalovať koho = obskakovati, ob-
sluhovati. Mor. Rgl.

Ochabiti co kde. Ochabil mne šuhaj na
zelenej lúce. Koll. Zp. I. 115. Gdež jedné
chvíle n'ochabil (nepromeškal). Leg. o 12
apošt. 10. — se. Št. Kn. š. 29. — proč
Ale však kteréžkoli dobré věci o-bí pro
lenosť a neučiní. Št. Kn. š. 183. — koho =
ošiditi. U Star. Jičína Vhl. — co = tajně
vzíti. Ib, Vhl.

Ochablosť listí, Dlj. 87., mysli, Tš., dě-
lohy.

Ochabnouti. — abs. Horlivosť ochabuje
Fr. Co ochablo, neochladlo (o lásce). Us —
čím: duchem ochaběti. — kde. Přátelství
mezi nimi značně ochablo. Šmb. S. II. 182.
— s inft. A jistě to vizi, že pro rozličný
rozbroj a příhody tohoto světa mnoho man-
želóv ochabují tú stránkú milosti, jíž jsú
dlužni, táhnúti k Bohu. Št. Kn. š. 68.

Ochabovač, e, m., laxator, sval. Nz. lk.,
der Erschlaffer. Šm.

Ochabovati, vz Ochábnouti.

Ochaby, ves. D. ol. X. 161. O. Velké a
Malé, Gross-, Klein-Ochab, vsi u Skoczówa
ve Slez. Cf. Tov. 5.

Ochachula, y, ochachule, e, f. = nesty-
datá křiklounka; lichotnice. U Nivnic. Vch.
Vz Ochechule.

Ochaleba, y, m. = ochalebník. Mor. Knrz.

Ochalchiti, ochalebovati = lichotiti. Mor.
Knrz.

Ochalebnictví, n., die Augendienerei. Rk.

Ochalebný. Šf. III. 549., Brt. D. 240.

Ochaluzničiti = chaluzíkem páliti. Šm.

Ochce, e, f. = ovce. U Strak. Nár. ps

Ochechlati koho = špatně ostříhati,
schodů mu nadělati. Brt. Vz Olefati.

Ochechulati = ochechlati.

Ochemtati, beschnüffeln. — koho. Kráva
krávu o-la. U Uher. Hrad.

Ochevný = pohodlný. Ten šat je mi dosť

o. Us. ve vých. Čech. Všk.
Ochla = hachla. Brt. D. 240.
Ochlad, vz Ochlada. Hlk.

Ochladiti co (jak). Zprávy ti o-ly je-
jich přátelství. Mus. 1880. 488. Něco zne-
náhla na teplotu okolního vzduchu o. ZČ.

I. 250. O. něco i pod onu teplotu, při

které ... ZČ. I. 250. — se od čeho: od
potu. Lpř. Sl. I. 85.

Ochladivý, kühlsam. Rk.

Ochladlý v čem. Mysli v sobectví o-lé.
Č. Kn. š. 224.

Ochladný lék. Č. Kn. š. 239.

Ochlámať sa = opiti se. Val Brt. D. 240.

Ochlamcovati = otloukati, pohlavkovati.
Pořád ho vochlamcuješ. U Kr. Hrad. Kšť.

Ochlamovati =objímati, líbati, umhalsen,
küssen. Cf. Krkovati. Val. Vck., Brt. D.
240.

Ochlamsta, y, m. = ochlasta. Us. Kal.

Ochlazení. Vliv o. Vz Šfk. Ruk. 88.

Ochlazovací, Abkühlungs-. O. stroj. Zpr.
arch. VI. 17.

Ochlazovač, e, m. = přístroj k ochlazo-
vání, der Kühler. Zpr. arch. VI. 19.

Ochle, e, f., lateria. Sv. ruk. 317. b.

Ochlebený; -en, a, o, vz Ochlebiti. —
O. = ochočený, krotký. Oni jsou hned o-ni.
U Dobrušky. Vk.

Ochlebiti = všedním učiňiti. Oni si to
o-bí. U Dobrušky. Vk.

Ochlemta, y, m. = ochlasta. Us. Tkč.

Ochlepuška, y. m. = slaboch. Us. Kšá.

Ochlípka = zadní část brněné rukavice
(trubkovitý kus plechu). NA. III. 13. —
Kožená o. u pistonu, die Lederstulpe beim
Kolben. Hř.

Ochlopati sa = ochlastati se, oslopati se.
Slov. Šd.

Ochlostaný; án, a, o, rozedraný. Kaln.
Bs 203. O. suknice. Kos.

Ochloštiť = uhoditi? Slov. Phl'd. IL 2.
51.

Ochluda, y, m. = kdo ochluzuje, šidí,
klame. Na již. Mor. Šd. — O., y, f. = šidba,
klam. Ib. Šd.

Ochluditi, il, zen, ení, ochluzovati =
ošiditi, oklamati. — koho oč. Na již Mor.
Šd., Vck.

Ochlupiti = shoditi, oholiti. Ochlup si
fúsa. Val. Brt. D. 240.

Ochluščeti = zhubeněti. Ty krávy tak
ochluščely. U Star. Jičína. Vhl.

Ochmárati se s čím = otáleti, zdlouhavě,
s nechutí pracovati. Mor. Vck, Hlvk. Nic
nedělá, jen se ochmárá (se ošívá a p.)
Wrch. — Nic se neochmárej (nezdráhej, ne-
ošívej) a jez jako doma. Tr.

Ochmat, vz Ohmat.

Ochmatnosť, i, f, die Greifbarkeit. Ssk.

Ochmel, e, f. = něco opojného. O. života.
Phľd. VII. 106.

Ochmeliti koho = ošiditi. U Star. Ji-
čína. Vhl.

Ochmelky, pl., f. = dočesná chmele, slav-
nosť při dočesání chmele. Na Plaště. Prk.,
BPr. Cf. Dočesná, Dožatá, Ožínky.

Ochmelov, a, m. = kopec asi 2300 vy-
soký u Hovězí na mor. Val. Brt. L. N. I.
181., Vck.

Ochmelovati se = ochmulovati se

Ochmet, ochmetí. Cf. Rstp 780, Čl. Kv.
163., Slb. 562., Rosc. 124.

Ochmetí, n., vz Ochmet. Rstp. 780.

Ochmetovitý. O. rostliny, coranthaceae.
Odb. path. III. 654., Rosc. 123.