Ochromiti koho s kým čím kde. Han-
nibal se svými 30000 vojínů jedinkým po-
stupem o-mil na bojištích italských na ně-
kolik desítiletí veškeru sílu válečnou první
velmoci starého věku. Osv. I. 340. Duch
lidský jednou ranou měl na perutích svojich
ochromen býti. Vlč.

Ochrouněný = ochrnělý, ospalý. Us. Tkč.

Ochrumělý = ochromělý. Laš. Tč.

Ochrupnica, e, f., die Knorpelhaut. Ssk.

Ochtáb po letnicích. Šf. III. 247. O. =
zapověděná doba, ve které se nic nepracuje,
ku př. od božího narození až do tří králů,
jak slunce zapadne. Na jihových. Mor. Brt.

Ochtábky, pl. = niti napředené v ochtábu
(od vánočních svátků do nového roku; těm
připisuje pověra zvláštní moc). V Úboči. Rgl.

Ochuditi. Smil, Výb. I. 922. — koho,
co. Tělo i duši o-dí. 15. stol. (Tím činem)
chlapa o-dí. Hr. ruk. 315. Však jdu na onen
svět, však již nepožeru ani s sebú poberu;
měla-li bych toho sirotka p.? NB. Tč. 200.
Tak všetek sviet ochudichu Ezp. 31.

Ochudlý v bot., vz Rst. 465.

Ochudnouti. St. Kn. š. 139. Ten brzy
o-dl. Pal. Rdh. II. 183.

Ochudnutí, die Verarmung. Us.

Ochudobiti = zubožiti. Bern.

Ochudobněti, ěl, ění = zubožeti. Bern.

Ochudobniti = ochudobiti. Bern.

Ochúlostivěný = choulostivým učiněný.
Slov. Orl. VI. 230.

Ochúňati se = ochúněti se. Mor. Brt.
D. 240.

Ochúňavosť, i, f. = ostýchavosť. Slov.
Bern.

Ochúňavý = ostýchavý. Slov. Bern.

Ochuravělec, lce, m. = ochuravělý. S. N.
XI. 56

Ochuravělý, krank geworden. Us. Dch.

Ochuravění, n., das Krankwerden. O.
náhlé. Us. Pdl. O. v šestinedělích. Kžk.
Por. 174.

Ochuť, i, f. Pivo na o., das Kostbier.
Dch.

Ochutnárna, y, f., Schmeckstation (míst-
nost, kde se něco ochutnává). Utvořeno
r. 1890.

Ochutnávač, e, m., Vorkoster, Vor-
schmecker, m. Rk.

Ochúzelý. O. města. Sněm. 1640. p. 54.

Ochuzený čím. Lid venkovský mnoho-
násobnými dávkami a holdy o. Pal. Děj.
V. 1. 5.

Ochůzka, y, f. = niva u Richmburku.
BPr.

Ochvata, y, m., os. jm. 1440.

Ochvátěný = ochvácený. Slov. Bern.

Ochvátiti se na čem = něčeho k razu
požiti a z toho pak výraženinu dostati.
U Star. Jičína. Vhl. — se koho. Ale muže
sě o-til (had) = ochytil. Ezp. 597.

Ochvatný. Ochvat o-ný, z hlavy do údov,
z udov do nohú, z nohú do zeme (říkají
omývajíce ochvácené dobytče). Slov. Phľd.
III. 3. 292. — O. zelina, scrophularia Ehr-
harti. Odvarem omývají ochvácený dobytek.
Slov. Phľd. III. 3. 291., Rr. Sb.

Ochvěj, e, f. = chrastice, phalaris, rostl.
Slov. ZObz. XXI. 273.

Ochvěnohelmec, mce, m., der Helmum-
flatterer. Šm.

Ochvěný; -ěn, a, o, wankend gemacht.
Stojí tu jak skála obrovitá neochvěnou
nohou. Čch. Sl. 64.

Ochvístnouti, vz Chvístati.

Ochvišťovice, dle Budějovice, ves. Arch.
V. 563.

Ochviti, exercere. Slušie pánóm svój lid
o. a těšiti dobrú řečí. Kšch. 49. — se
v čem. V přikázáních tvých o. sě budu.
Ž. kl. 118. 15. Vzochviu sě v divnostech
tvých. Ib. 118. 27. — O. = exasperare. Jižto
sě vzochvující; Národ zlý a vzochvující.
Ž. kl. 65. 7., 77. 8.

Ochvíti co. Mrazivý dech smrti ochvíval
skráň Zr. Amis.

Ochvívavý = ochvívající se. Netopier
miluje ochvievavé veci. Slov. DŠk. I. 19.

Ochvojiti, il, en, ení = chvojím obložiti,
mit Reisig umgeben. Us. Tö.

Ochy! ochyž! Povzdech nemocného a p.
Šd.

Ochybiti, ochyběti, ochybovati, fehlschla-
gen. Šm.

Ochybný, unzuverlässig, fehlschlagend.

Ochyštovice, Woschtiowitz. Rk. Sl.

Ochytiti. O-til se mne hrdla. Wtr. exc.
Za ,ochytiv' polož: sě.

Ochytre = chytro, hbitě, rychle. Slov.
Krutý meč z pošvy dobývá, hneď sa i roz-
háňá a o. ho do hlavy sekne Hol. 22.

Ochytrý = hbitý, rychlý. Slov. Lastovka
o-rým kľučkuje krídlom. Hol. 107. (97.,
175.).

Ochyž! Vz Ochy.

-oi v dat. sg. bratroi, synkoi. Us. Brt.
D. 136.

Oidi-um, a, n. Čs. lk V. 12., Rosc. 65.

-oj = -ovic na Val. Šéł z Marynú Ma-
cháňkoj. Vz Brt. D. 70.

Oj citoslovce. Oj, to mne pálí! Oj, to jsem
se uhodil! Mor. Šd Oj časy naše, kam ste
sa podely? Btt. Sp. 34. (20).

Ojařený, erfrischt. Z o. duše se k nebi
vine dík. Štulc I. 98

-ojc, vz -ovic, List. fil. II. 232.

Ojce, e, n = oje. Zlámalo se jim na pluhu
ojce. Koll. Zp. I 288.

Oje, n , na Slov. Mkl. Etym. 220., List.
fil. XI. 348. Oje, die Deichsel. V MV. pravá
glossa. Pa.

Ojebanec, nce, m. = odrbanec. Cf. Je-
bati, coire. Mor.

Ojebati = tělesně obcovati. Kdo tě oje-
bal, ať ti zaplatí. Vojen. pís. u Kr. Hrad.
Kšť.

Ojedený; -en, a, o, angefressen. Lpř

Ojediněle = o sobě, bez jiných. O. krávy
pásl. Us. Hrb.

Ojedinělec, lce, m., der Eiiis<imstehende.
Kos.

Ojedinělosť, i, f. = odloučenosť od jiných.
Brt.

Ojedinělý. O. příklad, Gb., slovo. Šf.
Strž. I. 286. Vz Rst. 455.

Ojediňující, isolirend. Hlv.

Ojednění, n., individuatio. Hlv.

Ojedněný; -en, a, o, isolirt. Hlv.