Ojedniti, il, ěn, ění, ojedňovati, isoliren.
Jsou samy sebou ojedněny. Hlv. 78. Hmo-
tou bytnosť ojedňuje se. Hlv. 76.

Ojednititi, il, ěn, ění, vereinbaren. Rk.

Ojehličení, n, die Benadelung. Sl. les.

Ojehličený; -en, a, o, benadelt. O. strom

Ojehličiti, il, en, ení, benndeln. Sl. les.

Ojenice, ves u Zbirova. Rk. Sl.

Ojerce, Hojerswerd, v Lužici. Pal. Děj.
IV. 1. 56.

Ojeti, vz Ojížděti.

Ojetý; -et, a, o = jízdou opotřebovaný.
O. vůz. Us. Pdl.

Ojezditi. Kolej se o-la. NA. IV. 194.

Oježiti, il, en, ení, oježovati. — co. Nech
Bismark o-ží Europy massu (ozbrojí, be-
waffnen). Phľd. VIII. 216

Ojičná, é, f. = kopec na Vsacku. Vck.

Ojídati, ojísti = něco kolem jísti. —
koho. Nechci ho ojídati = obtěžovati, trá-
piti. U Chrud. Brv.

Ojíněný; -ěn, a, o = jemnou práškovi-
tou namodralou vrstvou jako jíním potažený,
bethaut. Čl. Kv. XXII.

Ojíř, o, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.,
Arch. VIII. 598., D. ol. I. 150., Dal. 191.,
Tk. IV. 203. — O. Adalb. Jg. H. 1. 604.,
Jir. Ruk. II. 59. — O. Bohusl. 1584. Jg.
H. 1. 604., Jir. Ruk. II. 59., 390.— O. z Lom-
nice. Sbn. 274. O. z Očedělic Sdl. Hr. II.
275., IV. 85, 88., VI. 86., 119. Arch. VII.
715. O. z Protivce. Sdl. Hr. II. 305.

Ojísti, vz Ojídati.

Ojíždění, n., die Dressur des Pferdes.
Čsk.

Ojížděti, ěl, ění, ojeti, herumfahren. —
na koho. Co na ňo pořád ojiždiš, dež ti
nezavazi. Ten si na nas ojel = vyjel. Chce
ze složbe, že na ňo hospodeň pro každy
zblo ojiždijó. V Bohusl. na Mor. Neor. —
kde. Nemůže na tem polo ojeť = nemá
užitku. Ib. Neor.

Ojnice. Sv. ruk. 14., List. fil. XI. 348.
O., die Plenel-, Korb-, Bläuel-, Schieb-,
Treibstange Šp. Cf. Podávač. O. u parního
stroje (pudná tyč), u pístě pumpy. Zpr.
arch. VIII. 46., 102., Hrm. 97.

Ojniční = ojní. Zpr. arch.

Ojprnice. Rk. Sl.

Ojvín klášter. Tk IV. 441., Rk. Sl.

Ojžení, n.= ožžení. Gb. Hl. 103.

Oka, y, f. = míra tekutin v Poddunaj-
ských knížectvích, v Srbsku 1.77 litru. —
O., váha = 1285½ gm.

Okabátiť koho = oklamati. Slov. Ssk.,
Bern.

Okaciňati = okouněti? Ty lagane lagan-
sky, co se tu o-náš? Laš. Tč.

Okáč, augenfönniger Flader. Sl. les. —
O. — motýl. O-či, satyridae, die Aeugler.
Brm. IV. 389. O. bělopásný, satyrus alcyone,
der Honiggrasfalter, drobný, coenonympha,
der kleine Aeugler, kostkovaný či bojín-
kový, hipparchie galathea, luční, epinephele
janira, das Sandauge, metlicový, hipparchia
Semele, die Rostbinde, Semele, petrklíčový,
nemeobius lučina, die kleinste Perlbinde,
při kraji páskování, erebia, Randbandäugler,
průsvitný, chionobas, durchsichtiger Aeugler,
pšeničkový, hipparchia hyperanthus, Hirsen-

grasfalter, skalní, satyrus Briseis, die Bri-
seis, skvrnitý, pararge, scheckiger Aeugler,
širokopásný, satyrus, Breitbandäugler, te-
mný, epinephele, der düstere Aeugler, das
Ochsenauge, zední, hipparchia Megaera,
Mauerfuchs. Brm. IV. 390.—392. Jiné druhy
vz v Stn. I. 20.—23., S. N. V. 509., Kk.
Br., Ott. II. 632. — O. = ryba. O. obecný,
box vulgaris, die Boga. Brm. III. 3. 65. —
O. = závistník. Ssk. — O., os. jm. O. Mich.,
nar. 1823., farář. Šb. Dj. ř. 272.

Okačka, y, f., Wokačka, saun. u Nuslí
u Prahy.

Okadění, n., die Beräucherung. Bera.

Okaděný; -ěn, a, o, beräuchert. Bern.

Okadeřený, lockig gemacht. O. hlava.
Kos.

Okadlo, a, n. = oko. U Košic. Brnt. Cf.
Okál.

Okaja, e, f. = ovce s černým kolečkem
kol očí. Val. Brt., Vchř.

Okajistý. O. ovce = okaja. Mor. Brt.
Cf. Kakuša. O. vôl = ktorý má vôkol oči
tmavej srsti krúžky (oka); o. dieťa = s vel-
kýma očima. Slov. Rr Sb. — O. = škaredo-
hlíd. Mor. Brt. D. 154.

Okajka, y, f. = okaja. Hol. 330.

Okakati. Protoť musich počekati, ne-
moha sě o. (vykakati). Drk. hry 163.

Okál, u, m. = veliké oko. Ale mau (měl)
o-le ako pou (půl) taniera. Koll. Zp. II. 113.
Tady je plno nepřejících uší a o-lů. Prss.
Okále vyvaľovať. Rl. Pr. III. 86. — O., a,
m. = ovce a holub s velikýma očima. Mor.
Brt.

Okalec, lce, m. = zákal v chlebe, der
Brodschlief. Její chleb má o. na palec. Laš.
Tč.

Okaličený, verstümmelt. O. vojáci. Slov.
N. Hlsk. III. 266. Vz Okaličiti O. slova.
Koll. III. 158.

Okaličiti. Také val. Brt. D. 241.

Okalitý chléb = který má zákal, schliefig.
Laš. Tč.

Okálka, y, f. = lokalka, lokalní dráha.
U Uher. Hrad.

Okalný, etwas trübe. Šm.

Okamženě = okamžitě. Dal se na smrť
svázati, moha všechny o. do pekla poraziti.
Hus I. 185. (264., II. 123., III. 144.).

Okamžení. Cf. Mžení oka. Sv. ruk. 12.
Laš.: mhnění. Tč. Jak mohla's jen na o.
domnívati se, že . . . Osv. I. 267. Poslední
o-ky života. Us. Pdl.

Okamžíček, čku, m., zdrobn. okamžik.
Sá.

Okamžiknutí, n = okamžení. Pl. I. 51.

Okamžilý = okamžitý. Hněvk.

Okamžitě, vz Okamženě.

Okamžitek, tku, m. = okamžik. Tbz.

Okamžitý. O. síla, NA. V. 152., SP. II.
73., ZČ. I. 52., Mj. 152., úspěch, TS., pro-
spěch, Fr, souhlásky (němé, jednodobé):
g, k, d, t, ď, ť, b, p. Bž. 13.

Okamžlivý = okamžitý. Rk.

Okáň, ě, m., nějaká obluda. Slov. Ve-
rili na Okáňov, ktorí zlým pozorom škodili
tak, že človek od ích zraku hynul. Kuzm.
Pkr. 13.