ale oběma k sobě. Krnd. 14, 49. O. hledí
daleko a mysl ještě dále. Hkš. Co vidí
čřyři oči, vidí i dvacet čtyři; Totě pod
samé o. (mu strkáš, aby se vtípil); Celý
svět o. boží. Lpř exc. Prstem mluví, okem
mhourá, nohou dupá, varuj se!; V kalné
oči písku nepřisypuj; Bůh má veliké o.;
Kde není o., není studu; Co oči vidí, o tom
mohou ústa mluviti. Bž. exc. Cf. Černý,
M. S. 167. Dačoho okom byť (věcí nejpřed-
nější) ; Očom si neveriť; Čo o. vidí, srdce
uverí; Očima svietiť (strielať = divoko sa
obzerať); Oči vysáľať; Očima jesť (jísti),
zjesť; Očima sa zahľadieť; Oči vyočiť; Aký
do očí, taký mimo oči; Očima sa sretnúť.
Slov. Rl. Pr. III. 86. — O. = pohled. Hází
po ní okem. Us. Ta věc k oku pěkná jest.
Us. Dch. Podlé oka, od oka měřiti. Nz. Něco
má o. (pěkné). Brt. D. 241. Zlo mu hledělo
z očí. Exc. Přišlo mu z očí (někdo ho
uhranul). Mor. a slov. Dbš. Obyč. 6., Šd.,
Koll. Zp. I. 436. Udělal si darem dobré o.
Us. Brt. Tato práce dělá jiné o. Us. To
vezme jiné o., až zde budou záslony. U Cho-
cerad. Vk. Na jiném muži než na tobě své
oči neměla. Sá. Nikdo tam pro jinou žen-
skou oči neměl kromě pro ni. Sá. Oko její
naň padlo. Vlč. Vše dělá lidem k oku. Pk.
Něco toho na o. jsem viděl. Arch VII.
195. O. hospodářovo množí majetek. Šd.
Každý rozdíl mezi nimi se vyskýtající na
oko spatří; Potýkal se jen na o. s nimi.
Šf. Strž. I.33., II. 480.Všechněm na oku bu-
dete. BR. II. 20 b. Aby ne k oku sloužili.
Výb. II. 1424. Hospodě slúži k oku (činí,
co mu na očích vidí). Výb. I. 172. Někomu
dobré, přívětivé o. ukázati. Dch. Netoliko
k oku jim slúžiec; Zdálo se nemúdrým
v oči, by . .. Št. Kn. š. 115., 132. Vidí
Boha okem k oku. Št. Dosti učinil k oku
lidskému (aby lidi na oko spokojil) Hus I.
421. O pověrách k oku se táhnoucím vz
Mus. 1855. 55. — O. = přítomnosť, tvář.
V oča zdřa (= zřa, vůči hledě). Mor. Brt. D.
Ani do očí ani krom očí upřímnou lásku
neměla. Drsk. V oči pohnati (osobně). Bdl.
Ktož ty věci jednal, tomu v oči mluveno
(= vytýkáno) bude. 1466 A druhdy zlú řeč
vypustí neb v oči neb kromě oči. Št. Kn.
š. 41. — O. = paměť. Měl přede vším na
očích její štěstí. Sml. — O. = žádajícnosť.
Měl již dávno na Rozárku o. Šml. On ji
má přec ještě trochu v oku. Us. Vk. Padla
mu do oka. Brt. N. p. 300. Beňové o. =
závistivé. ZObz. XXIV. 238. Náš chlapec
může na té holce oči nechať. Us. Ústa plná
a oči hladové. Sb. uč. Kde srdce leží, tam
i o. běží. Bž exc. — O. = poznání. Vnitřní
oči. Št. Kn. š. 46., 143. Dostal jsem oci, až
když bylo pozdě. Schlz. To bylo v očích
jeho (dle jeho mínění) docela nemožné. Vlč.
Kdo okem nepředpojatým k tomu pro-
hlédá. KB. III. — O. = s ponětím pozoru.
Na to všickni o. mají. Dch. Všetkým je
v očiach. Mt. S. I. 98. Mají na nás mrcha
oko (zlé). Val. Brt. To pouštím zde z oka.
Šf. III. 199. Býti na velikém oku (v přízni).
U Chotěb. Neud. Kdo nemá svých očí všude,
toho okrádajú l'udé. Obz. 1889. 108. Kdo
němá svých očí všude, toho okrádajú 1'udě.

Slez. Šd. Vybral-li někdo dobře, říká Sle-
zák: Měl pěkné o. (vkus). Brt. D. 241.,
Slm. Oči na klinčok zavesiť (bedliti); Mať,
nosiť oči v hlave. Slov. Rl. Pr. III. 86. —
O. = věc čistá. Je jako v oku. Us. Vk. —
O. = co oku podobno jest. O. na křídlech
motýla. Kk. O. jednoduše, dvojitě obrou-
bené. Stn. I. 21. Oko = okrouhlé skvrny
prstenité na krovkách brouků. Kk. Br. 6. —
O. stromů: na vinné révě hlavní a vedlejší
(podoko), spící, záložné, KP. V. 153.—154.,
pučící, ženoucí. Sl. les. Cf. Rst. 455. — O.
lánové Elliotovo = uzel n. smyčka, kterou
lano ku kotvě připevněno jest, das Elliots-
auge. Kpk. — O. = otvor v nejhlubším místě
šachtové peci. Pec s okem otevřeným, za-
vřeným či zakrytým. NA. IV. 165., Šp. —
O. = otvor uprostřed běhounu, das Läufer-
auge. Prm. IV. 249. — O. kočičí, zvláštní
odrůda křemene, das Katzenauge. Ves. IV.
48., Chdt. 4. — O. mostné = dutý prostor
nad pilíři mezi oblouky mostů kamenných.
NA. IV. 227. — O. nálišní (u vozu), der
Tragring. Pdl. — O. = lejno, hovno. Šlápl
do oka. Us. Bdl. Vyšlápnouti slepákovi oči
(šlápnouti do lejna). Us. Kšť. Vybodel čo-
musi oči (rozšlápl lejno). Slov. Rr. Sb. —
O. v bot. O. vraní. Vz Rstp. 984., Mllr.
76., 103., vlčí, 64., volské, 14., žabí. 69.

Okoblankytný, ykavxßmg. Vký. Dle Lpř.
blesko-, jasnooký.

Okocíňat sa = okouněti. U Uher. Hrad.
Tč., Brt. D.

Okočivě = očitě. To vždy ukaž o-vě.
Sv. ruk 255.

Okočistý. O ovce = kolem očí černá
(vakeša). Val. Vck.

Okočivý = očitý.

Okohybný, oculomotorius. Nz. lk.

Okochať = očistiti. Val. Brt. D. 241.

Okojan, u, m. = okean. I Balt búrlivý
i tichý O. Slov. Hrbň. Jsk.

Okojený; -en, a, o, vz Okojiti. — čím.
Prevrácená duše nynějšími věcmi o-ná . . .
Hus II. 311.

Okojímací, reizend zu sehen. Rk.

Okojímavý, reizend zu sehen. Rk.

Okojiti. — koho se čím. Za Let polož:
79. Okojíce se pýchú a smilstvím na radosť
věčnú netbajú. Hus II. 255. Tiem se nika-
kéž neokojíte. Št. Kn. š. 141. — se čemu.
I mému se snu okojte. Alx. V. v. 1331.
(HP. 33.) Tu se sladu okojíce. Št. Kn. š.
128.

Okol. O. země, orbis terrarum, zemský,
orbis terrae, Ž. wit. 97. 7., 95. 13. O., the-
atrum. 15. stol. No, postávajte si do okola
na prostried izby. Dbš. Sl. pov. III. 64
Jede v okol = projíždí se. Č. Rž. XCIV. —
O. = koliště, zápasiště, zastr. Vz Dráha.

Okolčák, u, m. = nožička, okolkový nýt,
der Umschweitstift. Šp.

Okoleček, vz Okolek.

Okolek = oběh. Je živa na o-lek, chodí
na okolek, jest na o-lku = má obědy po
vsi, každý den střídavě u jiného hospodáře.
Us. Jdr., Hů. — O. = kraj, der Rand. O.
královstvie pokoj obklič. Kar. 104. O. mě-
síce, slunce, hvězd. Mj. 303, NA. V. 382.,
Stč. Zem. 637., Nz. O. vdolku, koláče. Vck.

451