Okřáti. Cf. Bž. 186., 203., List. fil. 1882.
28., 1884. 108., Šf. III. 508. — abs. Ne-
mohl okříti = zpamatovati se Brt. D. 301.

— kdy. V němž (v radostném dni) všichni
okřejí. Pís. 14. stol. — z čeho: mnozí
z nemoci okřejí. 15. stol.

Okravať = okrajovati. Slez. Šd.

Okrčovati se = nemile se tvářiti a p.
Když jsem mu to povídal, okrčoval se. Us.
Všk.

Okřehek. Cf. Rstp. 1670., Slb. 231., Čl.
Kv. 85, List. fil. 1882. 26., Rosc. 103., Mllr.
60.

Okřehkovitý. O. rostliny. Cf. Rstp. 1670.,
Slb. 231., Rosc. 103.

Okřejati = okřáti. Bž. 28.

Okrejzliti, il, en, ení, mit einer Hals-
krause versehen.

Okrem, okrema = okrom, kromě. Slov.
Phľd. VII. 40., Zbr. Múdr. živ. I. 48. Doma
bez toho nič nemá okrem vašich prázných
rečí. Klšk. VI. 50. Viac detí nemal o. jednu
jedinú dcéru. Dbš. Sl. pov. I. 415. Mají toho
ešte dosť aj o. toho. Phľd. V. 290. O. teba
nemám žiadne. Sl. ps. 91. So mnou nedo-
staneš o. verné srdce. Sb. sl. ps II. 11., 63.
Moje brucho ako deska nevidělo chleba
dneska o. kúšték pagáča, už mi sily ne-
stačiá. Koll. Zp. I. 318.

Okřemenění, n., die Silifikation. Balda,
Hř.

Okremitý = výhradní, zvláštní. Slov. Vz
Okrem. Tuná boly už aj tie jej kamarátky
každá v o-tej klietke. Dbš. Sl. pov. IV. 24.
Poňal vec z takéhoto stanoviska zvláštného
a o-ho. Phľd. V. 194.

Okřeniti jídlo, Kren darauf legen. Us.
Šd.

Okřepina, y, f., der Labetrunk, die Er-
frischung. Hrvat. Šd. Vz Okřepiti.

Okřepiti koho čím. Potěchou lásky kře-
sťan křesťana okřepuje. Sš. II. 163. — na
čem. Ale i pohané již obrácení okřepovali
na vniterném životě křesťanském. Sš. Sk.
189. — se čím k čemu: tancem k práci
Brt.

Okřepný = posilující, občerstvující. Ve
vůni síla se jeví okřevná a okřepná. Sš. J.
197. Vz Okřepiti.

Okres — okrslek. O. lesního hospodář-
ství. Sl. les. O. ledovcový, das Gletscher-
gebiet, Mour., rostlinný či floristický, Stč.
Zem. 815. 817., žulový. Mus. 1880. 377.
Tyto krajiny v o-su, času, o kterém zde
jednáme, od nich osazeny nebyly; Tato
báje přináleží k o-su nejstarších básní toho
druhu. Št. Strž. 139.. 161. Předmět prvního
okresu (oddělení starožitností) jest vyše-
tření původu ... Šf. Strž. I. 5.
Okřes, u, m. = okřesání, das Behauen.
Šd.

Okresák, a, m., der Bezirksberger. Dch.

Okřesanec, Wokřesanetz. Blk. Kfsk. 703.

— Rk. Sl.

Okřesanka, y, f., planorbis, ein Gastero-
pode. Šm.

Okřesati dub = otesati. Mor. Brt. D.
241.

Okresek, sku, m.= okřesaný kámen.
Šd.

Okřesánek, nku, m. = okresek. Šd.

Okřesiny, pl., f = odpadky při okřeso-
vání kamene, die Steinmetzablälle. Šd.

Okresliti, okreslovati. O. krajinu. Posp.

Okresní berník, přirážky, Šp., šikovatel,
jemuž mimo věci zemské obrany se týka-
jící také evidence všech dovolencův a zá-
ložníkův okresu jest svěřena, der Bezirks-
feldwebel. S. N. XI. 309.

Okresník, a, m. = okresní, 2. Ve Sla-
tině. Msk.

Okřesnouti = okřáti. A jak okřesne
všecko po užitečném dešti. U Luhačovic.
Tč.

Okresnová, é, f. = choť oksesního. Šd.

Okřestiti koho = okřtiti. 15. stol. Mnč.
R. 82.

Okresulka, y, f, clivina, der Spreizlauf-
käter, Grablaufkäfer. O. písečná, o. fossor.
Kk. Br. 30.

Okřeš, e, m., os. jm. NB. Tč. 93.

Okřešice, Okřeschitz. Blk. Kfsk. 845.,
Rk. Sl.

Okřeviti = občerstviti. Kaln. Bs. 203.
Vz Okrevný.

Okřevný = občerstvující. Vz Okřeviti,
Okřepný.

Okriať = okřáti. Slov. Orl. XI. 169.

Okřídlenec, nce, m. = pták. Kká. Td
312, Hg. 21.

Okřídlený. O. myšlénka. Osv. I. 364.
O-nýma nohama ubíhal. Šml. I. 51.

Okřídlí. Šf. Strž. II. 283. a j. O., keil-
förmiger Landstrich zwischen zwei Flüssen.
Lpŕ. — O. = poboční zdi tarasné před
vraty stavidla složitého, NA. IV. 255., die
Wange. Sl. les. O. v hradbě válečných vozů
v 15. stol. Pal. Rdh. II. 76. — O. v bot. =
křídlo kolkolem na př. plodu n. semena
vyvinuté. Čl. Kv. XXIII.

Okřik. Taký o. v zemském súdě stavuj
skrve své úředníky. Výb. I. 965. Pomstiž
se nad těmi, pro koho o. máš. Ib. 972.

Okřín, alveolus. 15. stol. — MV. Pa. Aby
mi dal v o-ně hlavu Jana Křstitele. Ev.
olom. 317. — Okřínek, jednoduchy košík na
brambory. U Plotiště Kšť — O. = ošatka.
Vz toto, Sdl. Hr. III. 149. Také u Žinkov.
Fč. — Okřín = rybník v Lubech u Klat.
— Okřínek, dvůr u Poděbrad, rybník u Bran-
dýsa. Blk. Kfsk. 528., 1104, Sdl. Hr. III.
182.

Okřínovitý, napfförmig.

Okříško, Okřischko.

Okřívati, vz Okřáti.

Okrmný, Futter-. O. byliny, zeliny. Slov.
Hdž. Čít. 198.

Okrněti čím. Kobzole mokrem o-ly. Las.
Tč.

Okročený. O. prosby (al. obkročené).
Arch. VIII. 330.

Okročitelný, umschreitbar.

Okročiti koho: kóň. Alx. V. v. 170.
O. oř. Výb. I. 368. O. koho = zastati se
ho. Us. Kšť.

Okročitý, umsehritten, mit beiden Füssen
eingeschlossen.

Okročmo. Bž. 217. Na kozlu o. jezdila.
Výb. I. 632.



	92

	Okřáti. Cf. Bž. 186., 203., List. fil. 1882. 28., 1884. 108., Šf. III. 508. — abs. Ne- mohl okříti = zpamatovati se Brt. D. 301. — kdy. V němž (v radostném dni) všichni okřejí. Pís. 14. stol. — z čeho: mnozí z nemoci okřejí. 15. stol. Okravať = okrajovati. Slez. Šd. Okrčovati se = nemile se tvářiti a p. Když jsem mu to povídal, okrčoval se. Us. Všk. Okřehek. Cf. Rstp. 1670., Slb. 231., Čl. Kv. 85, List. fil. 1882. 26., Rosc. 103., Mllr. 60. Okřehkovitý. O. rostliny. Cf. Rstp. 1670., Slb. 231., Rosc. 103. Okřejati = okřáti. Bž. 28. Okrejzliti, il, en, ení, mit einer Hals- krause versehen. Okrem, okrema = okrom, kromě. Slov. Phľd. VII. 40., Zbr. Múdr. živ. I. 48. Doma bez toho nič nemá okrem vašich prázných rečí. Klšk. VI. 50. Viac detí nemal o. jednu jedinú dcéru. Dbš. Sl. pov. I. 415. Mají toho ešte dosť aj o. toho. Phľd. V. 290. O. teba nemám žiadne. Sl. ps. 91. So mnou nedo- staneš o. verné srdce. Sb. sl. ps II. 11., 63. Moje brucho ako deska nevidělo chleba dneska o. kúšték pagáča, už mi sily ne- stačiá. Koll. Zp. I. 318. Okřemenění, n., die Silifikation. Balda, Hř. Okremitý = výhradní, zvláštní. Slov. Vz Okrem. Tuná boly už aj tie jej kamarátky každá v o-tej klietke. Dbš. Sl. pov. IV. 24. Poňal vec z takéhoto stanoviska zvláštného a o-ho. Phľd. V. 194. Okřeniti jídlo, Kren darauf legen. Us. Šd. Okřepina, y, f., der Labetrunk, die Er- frischung. Hrvat. Šd. Vz Okřepiti. Okřepiti koho čím. Potěchou lásky kře- sťan křesťana okřepuje. Sš. II. 163. — na čem. Ale i pohané již obrácení okřepovali na vniterném životě křesťanském. Sš. Sk. 189. — se čím k čemu: tancem k práci Brt. Okřepný = posilující, občerstvující. Ve vůni síla se jeví okřevná a okřepná. Sš. J. 197. Vz Okřepiti. Okres — okrslek. O. lesního hospodář- ství. Sl. les. O. ledovcový, das Gletscher- gebiet, Mour., rostlinný či floristický, Stč. Zem. 815. 817., žulový. Mus. 1880. 377. Tyto krajiny v o-su, času, o kterém zde jednáme, od nich osazeny nebyly; Tato báje přináleží k o-su nejstarších básní toho druhu. Št. Strž. 139.. 161. Předmět prvního okresu (oddělení starožitností) jest vyše- tření původu ... Šf. Strž. I. 5. Okřes, u, m. = okřesání, das Behauen. Šd. Okresák, a, m., der Bezirksberger. Dch. Okřesanec, Wokřesanetz. Blk. Kfsk. 703. — Rk. Sl. Okřesanka, y, f., planorbis, ein Gastero- pode. Šm. Okřesati dub = otesati. Mor. Brt. D. 241. Okresek, sku, m.= okřesaný kámen. Šd.	Okřesánek, nku, m. = okresek. Šd. Okřesiny, pl., f = odpadky při okřeso- vání kamene, die Steinmetzablälle. Šd. Okresliti, okreslovati. O. krajinu. Posp. Okresní berník, přirážky, Šp., šikovatel, jemuž mimo věci zemské obrany se týka- jící také evidence všech dovolencův a zá- ložníkův okresu jest svěřena, der Bezirks- feldwebel. S. N. XI. 309. Okresník, a, m. = okresní, 2. Ve Sla- tině. Msk. Okřesnouti = okřáti. A jak okřesne všecko po užitečném dešti. U Luhačovic. Tč. Okresnová, é, f. = choť oksesního. Šd. Okřestiti koho = okřtiti. 15. stol. Mnč. R. 82. Okresulka, y, f, clivina, der Spreizlauf- käter, Grablaufkäfer. O. písečná, o. fossor. Kk. Br. 30. Okřeš, e, m., os. jm. NB. Tč. 93. Okřešice, Okřeschitz. Blk. Kfsk. 845., Rk. Sl. Okřeviti = občerstviti. Kaln. Bs. 203. Vz Okrevný. Okřevný = občerstvující. Vz Okřeviti, Okřepný. Okriať = okřáti. Slov. Orl. XI. 169. Okřídlenec, nce, m. = pták. Kká. Td 312, Hg. 21. Okřídlený. O. myšlénka. Osv. I. 364. O-nýma nohama ubíhal. Šml. I. 51. Okřídlí. Šf. Strž. II. 283. a j. O., keil- förmiger Landstrich zwischen zwei Flüssen. Lpŕ. — O. = poboční zdi tarasné před vraty stavidla složitého, NA. IV. 255., die Wange. Sl. les. O. v hradbě válečných vozů v 15. stol. Pal. Rdh. II. 76. — O. v bot. = křídlo kolkolem na př. plodu n. semena vyvinuté. Čl. Kv. XXIII. Okřik. Taký o. v zemském súdě stavuj skrve své úředníky. Výb. I. 965. Pomstiž se nad těmi, pro koho o. máš. Ib. 972. Okřín, alveolus. 15. stol. — MV. Pa. Aby mi dal v o-ně hlavu Jana Křstitele. Ev. olom. 317. — Okřínek, jednoduchy košík na brambory. U Plotiště Kšť — O. = ošatka. Vz toto, Sdl. Hr. III. 149. Také u Žinkov. Fč. — Okřín = rybník v Lubech u Klat. — Okřínek, dvůr u Poděbrad, rybník u Bran- dýsa. Blk. Kfsk. 528., 1104, Sdl. Hr. III. 182. Okřínovitý, napfförmig. Okříško, Okřischko. Okřívati, vz Okřáti. Okrmný, Futter-. O. byliny, zeliny. Slov. Hdž. Čít. 198. Okrněti čím. Kobzole mokrem o-ly. Las. Tč. Okročený. O. prosby (al. obkročené). Arch. VIII. 330. Okročitelný, umschreitbar. Okročiti koho: kóň. Alx. V. v. 170. O. oř. Výb. I. 368. O. koho = zastati se ho. Us. Kšť. Okročitý, umsehritten, mit beiden Füssen eingeschlossen. Okročmo. Bž. 217. Na kozlu o. jezdila. Výb. I. 632.